I když zlí jazykové tvrdí, že první, kdo zvládl tzv. moon-walking, byl Michael Jackson, je to lež. Opravdu první byl Neil Armstrong, který svými podrážkami právě před třiceti lety, s údernickým heslem na rtech, porušil nedotčenost měsíčního prachu a došlápl na neznámý povrch našeho souputníka. Tento krok, ať už byl velký, nebo malý, zavdal důvod k velkým očekáváním v oblasti kosmického výzkumu. Futurologové se předháněli v odhadech, kdy a kdo stane první na Marsu, na Venuši a kdoví kde ještě; všichni zářili optimismem a nadšením. Leč jak se později ukázalo, stará pravda o tom, že nelze sedět jedinou zadnicí na dvou židlích se opět potvrdila a před kosmickým programem dostalo přednost zbrojení a všechny ostatní kratochvíle studené války, ač již ústupující.

Nyní, třicet let od onoho památného dne, kdy Američtí kosmonauté vstoupili bez přezouvání Měsíčňanům přímo do obýváku, už nehýříme otimismem v oblasti kosmického výzkumu - našli jsme si něco levnějšího a snáze dostupného. Máme Internet a informační společnost, plánujeme dramatické změny v myšlení lidí; všichni záříme optimismem a nadšením. Čeká nás stejné vystřízlivění, jako předchozí generaci? Doufejme, že ne...

A aby se nám lépe přemýšlelo o těch světlých zítřcích, zavzpomínejme si spolu s Jiřím Poděbradským na ty zářné včerejšky, kdy se uskutečnilo První přistání člověka na Měsíci.

--AmberCREW