1
Prohlídku astronomických pamětihodností Prahy zahájíme v Chrámu Matky Boží před Týnem. Zde je totiž pohřben jeden z velkých středověkých astronomů, dánský astronom Tycho Brahe (1546-1601). Brahe strávil poslední dva roky svého života v Čechách na pozvání císaře Rudolfa II. Pokusil se zde vybudovat hvězdárnu, nejdříve na zámku v Benátkách nad Jizerou, později na Hradčanech. Jeho významné dílo Astronomiae Instauratae Progymnasmata dokončil v roce 1602 jeho žák Jan Kepler. Brahe zde vysvětluje svůj planetární systém, ve kterém Slunce a Měsíc obíhají kolem Země, kdežto ostatní planety již kolem Slunce. Braheův náhrobek v chrámu je zhotoven z červeného sliveneckého mramoru.

2
Z chrámu se vydáme do Celetné ulice až se dostaneme k domu č. p. 25, ve kterém žil matematik Bernard Bolzano (1781-1848). Přestože Bolzano je znám např. z tzv. Bolzano-Cauchyho podmínek, matematiku nebo fyziku nevyučoval. Vyučoval teologii, ovšem pro své svobodomyslné přednášky a liberální kázání, byl zbaven profesury a odstěhoval se z Prahy. Bolzano se zabýval logikou, teorií řad a diferenciálním počtem, viz. např. jeho práce O paradoxech nekonečna. Z oblasti fyziky se zabýval aberací světla, relativitou pohybů apod. Měl dobré kontakty s astronomy z Klementina a také s Christianem Dopplerem.

3
Od Bolzanova domu se přesuneme na Ovocný trh. Nejprve zde navštívíme dům č. p. 12, kde byla v letech 1381-1622 kolej Václava IV. V této koleji bydlel také Jan Kepler a odkud pozoroval např. Novu 1604 (objevitelem byl ale jeho student) nebo sluneční skvrny ještě před Galileem. Mylně se ovšem domníval, že se jedná o přechod Merkuru přes sluneční disk a proto jeho prvenství nebylo uznáno. Zajímavé je, že k pozorování Slunce využíval díru ve střeše koleje jako dírkovou komoru - tzv. camera obscura. Kepler bydlel v Praze celkem na třech různých místech. Zde, v koleji krále Václava IV., odvodil z Braheových pozorování eliptičnost dráhy Marsu a zformuloval zde první dva ze svých tří zákonů pohybu planet. Zákony jsou popsány v díle Astronomia Nova.

4
Na Ovocném trhu dále navštívíme dům č. p. 7. Zde totiž bývaly fyzikální laboratoře, ve kterých pracoval Ernst Mach (1838-1916). Prováděl zde pokusy s rázovými vlnami, ověřoval Dopplerův princip či dělal pokusy s elektrickými jiskrami. Mach byl profesorem fyziky na Pražské universitě v letech 1868-1895. Poté odešel na universitu ve Vídni. Řada profesorů fyziky na České universitě byla jeho žáky.

5
Ovšem nejdůležitější budovou na Ovocném trhu je samozřejmě Karolinum (č. p. 3) jako sídlo rektora Karlovy university. Uvnitř budovy je aula, ve které probíhají slavnostní imatrikulace a promoce. Je zde také Vlastenecký sál, ve kterém Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku, ve které se zmínil o svém slavném principu. V současné době je ve sklepních prostorách výstava věnovaná 650. výročí založení University 7. dubna 1348.

6
Z Ovocného trhu pokračujeme do Melantrichovy ulice, ve které nás zajímá Dům u zelené lípy (č. p. 12). Na tomto domě je umístněna pamětní tabule Jana Marka Marciho z Kronlandu (Lanškrouna) (1595-1667), na které jsou vyobrazeny jeho zájmy - studium spektra a duhy (spis Thaumantias čili O oblouku nebeském (1648)), kvadratury kruhu (objevil 30 metod, ale žádná se neujala), oběhu krve v lidském těle, rázů koulí, měření pulsu pacientů pomocí kyvadla či metody ke zjišťování zeměpisné délky (např. pozorováním Jupiterových měsíců).

7
Další lokalitou našeho zájmu je nedaleký Kostel sv. Michala. Zde působil jako farář od roku 1405 Krišťan z Prachatic, vůdčí osobnost astronomie a matematiky na Universitě v tehdejší době. Krišťan je autorem několika spisků, např. Tractacus de astrolabio o používání astrolábu, Computus cyrometricalis o měření času či Algoritmus prosaycus, který obsahuje "šachovnicový" algoritmus pro násobení nebo pravidla pro "počítání na linkách" atd.

8
A nyní se dostáváme na Staroměstské náměstí a první místo, na kterém se zde zastavíme, bude Pražský orloj. Jen jeho popis by vydal na samostatný článek, takže jenom stručně. Orloj byl umístněn na věž Staroměstské radnice v roce 1410. Výpočty provedl a vzhled orloje navrhl Jan Ondřejův zvaný Šindel, samotnou hodinářskou práci provedl hodinář Mikuláš z Kadaně. Středověké srdce hodin, tj. ozubená kola s 365, 366 a 379 zuby, která zajišťují pohyb ukazatelů Slunce, Měsíce a zvířetníku, se zachovaly dodnes a jsou funkční. Na konci 15. století byl přidán kalendář, který byl v roce 1866 zaměněn za nový, nakreslený malířem Josefem Mánesem. Jan Ondřejův (cca 1375-1454) byl vynikající středověký astronom, matematik a lékař. O jeho díle se pochvalně vyjadřoval i Tycho Brahe.

9
Postoupíme do středu Staroměstského náměstí a zastavíme se na pražském poledníku. Původně byl poledník určen poledním stínem sloupu sv. Marie, který byl vztyčen v roce 1651, ale v roce 1918 zničen. Podle tohoto poledníku se řídil tzv. pražský čas. Ve skutečnosti se čas určoval v Klementinu, ale přepočítával se na tento poledník. Rozdíl mezi oběma místy činí asi 1 sekundu (byla brána v úvahu při přepočtu).

10
Na staroměstském náměstí nás zajímají ještě tři domy. Předně je to Dům u jednorožce. V tomto domě měla salon paní Berta Fantová, matka architekta Josefa Fanty, který je autorem budov staré hvězdárny v Ondřejově (a dále také např. budovy Hlavního nádraží v Praze). V jejím salonu se scházela pražská intelektuální elita jako Franz Kafka, Max Brod či Albert Einstein. Ten zde hrával na housle. Albert Einstein (1879-1955) žil v Praze v letech 1911-1912, kdy zastával pozici profesora fyziky na Německé universitě. Během této krátké doby publikoval 11 prací věnovaných teorii relativity a gravitace, termodynamice a kvantové fyzice. Na vedlejším domě s pseudogotickými sgrafiti je vyobrazen sedící mnich. Snad je to připomínka pulročního pobytu Giordana Bruna. Se Staroměstským náměstím se rozloučíme pohledem na dům, ve kterém je dnes Staroměstské restaurace a ve kterém bydlel Ernst Mach.

11
Další velkou zastávkou na naší prohlídce je Klementinum. Velký komplex původně jezuitské koleje byl vybudován v letech 1653-1726. Na prvním nádvoří (při vstupu z Mariánského náměstí) si vlevo všimněme památníku Josefa Steplinga (1716-1778), což byl nejvýznamnější fyzik, astronom a matematik v Praze v období osvícenském. Už jako profesor jezuitské koleje zřídil v roce 1751 v Klementinu v astronomické věži observatoř, kterou vybavil přístroji vlastní konstrukce. V roce 1752 začal také s meteorologickými pozorováními. Opravdu pravidelná meteorologická měření zde byla zahájena 1. ledna 1775 (3x denně).

Již zmíněná astronomická věž byla postavena v letech 1722-23 původně jako vyhlídková věž. Určoval se zde mj. pražský čas z průchodu Slunce místním poledníkem. Paprsek Slunce procházel malým oknem ve věži do místnosti, ve které byl natažen drát ve směru poledníku. Když byl obraz Slunce drátem přesně přepůlen, astronom dal signál asistentovi na věži, který mávl praporem a z Pražského hradu bylo vystřeleno z děla. Poté začaly zvony po Praze vyzvánět poledne. Zdejší měření také přispěla k odhalení pohybů pólu (1889).

Také uvnitř Klementina je řada zajímavých sálů, např. Matematický sál, Barokní sál nebo zrcadlová kaple, ovšem ty jsou běžně veřejnosti nepřístupné. V celém areálu si můžeme všimnout celkem 13 barokních slunečních hodin. Na Révovém nádvoří (nejbližší k Mostecké věži) stojí ještě za zmínku socha studenta, jako připomínka, že studenti bránili v roce 1848 Karlův most proti Švédům a že obranu Klementina tehdy řídil Jan Marek Marci.

12
A nyní se presuneme k již zmíněné Mostecké věži Karlova mostu. Na věži je znázorněna středověká kosmologie časů Karla IV. Věž je rozdělena do čtyř sfér - zemská, měsíční, sluneční a hvězdná. Zemská sféra obsahuje symboly lidských hříchů, měsíční sochu sv. Václava, sluneční sochy sv. Víta, Karla IV. a Václava IV. a hvězdná sochy sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Na věži je také nápis 135797531, který by měl znázorňovat, že základní kámen mostu byl položen v roce 1357, 9. 7. v 5:31. Zajímavé je, že při letním slunovratu zapadá slunce při pohledu od věže přesně za katedrálou sv. Víta.

13
Lehce nahlédneme do Karlovy ulice, kde se Keplerův dům (č. p. 5). Zde žil Jan Kepler v letech 1607-1612 a dokončil zde své dílo Astronomia Nova (1609). Během pobytu v tomto domě také popsal šestiúhelníkový tvar sněhových vloček a zabýval se studiem optiky, přičemž sestavil tzv. Keplerův dalekohled .

14
Z Karlovy ulice si odskočíme do Husovy do domu č. p. 5, ve kterém sídlila Pražská polytechnika, později Technická univerzita. Založil ji v roce 1802 Franz Josef Gerstner, astronom, matematik, fyzik a také varhaník. A mj. i iniciátor první železnice v kontinentální Evropě (České Budějovice - Linec, 1828). Na škole působil i Josef Stepling a v letech 1835-1847 jako profesor matematiky a geometrie Christian Doppler.

15
Poslední zastávkou naší vycházky je Starý židovský hřbitov (vchod ze Široké ul.). Zde si všimneme hlavně hrobu Davida Ganse (1541-1613). Gans byl autorem učebnic matematického zeměpisu a astronomie. Byl v kontaktu s Tychonem Brahe a Janem Keplerem. Popsal jeho pozorovatelnu a přístroje na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou. Domníval se, že přírodní vědy dokáží smazat rozdíly mezi jednotlivými náboženstvími, přestože náboženství jsou různá, tak příroda je jenom jedna.

Těm, kteří vydržely celou procházku děkuji za pozornost!

Pavel - NewI'm - Koten 17. září 1998

Počet návštěv -