část třináctá: ...a zase zpátky

Tak. BVerův půlroční bristolský pobyt je u konce. Toto je tedy poslední nepravidelné zpravodajství z ostrova, na kterém jezdí dvoupatrové autobusy (stále vlevo), kde vymysleli průmyslovou revoluci a málem zaspali tu informační, ze země, která už poměrně dlouho neprohrála žádnou válku a přesto dokázala s přehledem ztratit téměř všechny své kolonie.
Uniformy tu nosí školáci jakož i královští pošťáci. Euroskeptici popásají stáda ovcí a šílených krav, pokud zrovna nehrajou kriket či bowling. Pořád se tu rodí ti nejlepší muzikanti na světě, tisknou ty nejlepší noviny a vysílá TV, na kterou se může dívat i normální člověk a nezpitomí přitom.

Ta země je před volbami. BVera tyhle věci příliš nezajímají - politika je a bude divadlo, v němž mají hlavní role digitální houmlesáci (Wired). Avšak co rozhodně stojí za zmínku i v Diferenčním deníčku je - možná vám to bude připadat divné - školství. Britové cítí, že vzdělání bude v následujícich letech důležitější a důležitější. Na kvalifikaci záleží, jestli si práci vybírate, nebo jestli uklízíte nákupní vozíky před supermarketem.
BVerův kolega z Firmy nedávno získal místo asistenta na univerzitě. Když se loučil, přítomní mu gratulovali, protože takový přestup znamená zvýšení společenské prestiže přestupujícího. U nás, v doméně cz, by se něčemu takovému přinejmenším divili. Pokud se u nás vysokoškolští asistenti budou nadále živit prodáváním počítačů a pokud se Internet na základních školách nestane brzo politickou otázkou vysoké priority, půjde to s naší doménou velice prudce z kopce, NATO neNATO, unie neunie.
Ale dost podobných úvah. Ještě, že k nám nějaké ty tenké dráty vedou, aspoň se můžeme dívat, jak to funguje v normálních zemích. A se učit se učit se učit...


Kolem bouchají petardy do podzimního nečasu - je totiž Bombing Day, po Haloweenu (dušičkách) další velká příležitost pro výrobce a prodejce rachejtlí, dělbuchů, prskavek a plastických trhavin. Zítra zase přinese BBC1 statistiky amputovaných rukou a vystřelených očí, jako každý rok touhle dobou.
Dívám na ty fireworks přemýšlím o posledním dílu Diferenčního deníčku. Trocha symboliky v tom možná je. A proč ne, snad to stálo za to.

No a kdyby jste se mě náhodou chtěli zeptat, jestli se mi tady líbilo, tak bych vám odpověděl asi takhle:
"....Yes, indeed!"

BVer, 5.11.

<-Návrat do hlavní stránky BDD