Návrat do hlavní stránky BDD
Zjistil jsem to až podle vývěsního štítu (John Cabot Inn) jedné restaurace.
A tímto logickým zkratem se hned dostáváme k tématu tohoto dílu Diferenčního deníčku, totiž k cedulím. Řeč bude o štítech, štítcích, cedulích, cedulkách, tabulích, tabulkách, billboardech a .. a malých billboardech, zkrátka o jednom zdejším národním sportu - o vymýšlení co nejnesmyslnějších nápisů a jejich prezentaci co největšímu počtu obyvatel.
Tak třeba hned výklady obchodů: U nás velice časté nápisy "Výprodej!", případně "Velká sleva" a podobně, tady už nikoho nepřekvapí. Místní obchodníčci na to jdou šalamounsky. A tak můžeme číst výkřiky jako "Pravděpodobně nejlepší pekařství v Bristolu!" - což může být pravděpodobně pravda (proč ne), nebo "Zaručeně nejlepší pekařství v této ulici!" - což pravda určitě je, protože v té ulici jiné pekařství není.
Další příklad: Přistěhovavší se Ital pojmenuje svůj podniček Fresh Pizza Bar, přistěhují-li se však Italové dva, vzniká na periférii Italian Pizza Centrum. A tak má každé předměstí, jako je např. PatchWay (nesmějte se, takovéhle předměstí tu skutečně je) hned celou řadu centrálních obchodů.
Zajdeme-li si do některého z centrálních obchodů, koupit si například nějakou potravinu, potkáváme další zajímavé cedulky, tentokráte na obalech zboží. Kromě běžného výčtu, co potravina OBSAHUJE - tedy kolik energie, kolik tuku, sacharidů atd., dozvídáte se často také, co NEOBSAHUJE. Zvláštní je, že téměř všechny potravinářské výrobky neobsahují jednu a tu samou položku - hovězí maso.
Nyní už celá ta taškařice s šílenými kravami odezněla, nicméně se domnívám, že v době největší paniky jste mohli na lahvích s mlékem nalézt ceduli "Toto mléko nepřišlo do styku s krávou".
Dost již obchodů, zpátky do ulic.
Angličanům zdá se nestačí běžné značení dopravními značkami a tak je k mnoha značkám dodán ještě slovní doprovod. Takže jedete a najednou uvidíte stopku (normální stopku, jako v naší doméně - jediná diference - je zapíchnotá v levém obrubníku, nikoliv v pravém :-) a pod ní ceduli "Teď zastav"; nebo potkáte šedesátku a pod ní "Teď zpomal" a podobně.
Ale co je zážitek, to je značka "Pozor děti". V její blízkosti se totiž vyskytují, obzvláště v ranních hodinách, podivuhodní tvorové v krovkách křiklavě zelené barvy s podobně reflexními klobouky. Neuhodli byste - jsou to učitelky mateřských školek, vybavené obrovskými cedulemi POZOR DĚTI, jimiž za a) odhánějí kolemjedoucí vozidla; za b) usměrňují chaotický pohyb svých pětiletých svěřenců. Bývají na to většinou dvě a nekoordinují své povely, nezvládají ani své plácačky, ani děti, řidiče už teprve ne, no zkrátka povedené divadlo, chybějí snad jen rozjásané tribuny spartakiádního stadiónu.
Náležitě pobaveni zajdeme si do parku, trochu se uklidnit. Ale nejde to, okamžitě potkáváme další ceduli: "Ukliď po svém psovi!" s náležitým vyobrazením jak to máme udělat. Detailně. Kdo neuklidí, je pokutován. Psí odpadky budiž ukládány do speciálních odpadkových košů, označených cedulemi No Litter, lidské odpadky pak do normálních odpadkových košů (Litter).
Naštěstí, jak se dozvídáme z Neviditelného Psa, naši čtyřnozí přátelé po sobě rádi uklízejí sami :-). Konečně, ať uklízí kdo uklízí, výsledkem je čisťounký (tzv. anglický) trávník, po kterém se rádi válejí psi i jejich páníčkové.
Na veřejném prostranství narazíme na další zajímavé tabulky, nabádající občany k nejrůznějším činnostem, např. k vzájemnému se udávání prostřednictvím anonymních telefonátů. O jedné podobné ceduli nalezené v autobuse jsem vás již informoval, další podobnou se mi podařilo odhalit nedávno: "Víte-li o někom, kdo prodává drogy, volejte číslo ... Postačí pouhé podezření (!), své jméno nemusíte uvádět (!!). Informace vedoucí k zatčení bude náležitě finančně odměněna". Inu, demokracie.
Své cedule mají ovšem i žebráci. Ti se rovněž vyskytují v parcích, kde vyspávají na lavičkách, protože lavičky na autobusových zastávkách jsou úzké a šikmo nakloněné, aby se na nich nedalo spát.
Dobře vyspaný žebrák jde provozovat své řemeslo na nějakou rušnou ulici. Zabalí se do odrbané špinavé deky, čímž řeší hned dva problémy najednou. Jednak ukryje své celkem obstojné šatstvo, druhak působí dojmem, že je mu neustále zima. Dokoce i v létě. Žebráka na sluníčku nepotkáte. Je zalezlý pěkně ve stínu, aby se příliš nepotil a zachumlaný do své deky zimničně drkotá to své: "Nepotřebujete rozměnit?" případně "Mohl byste obětovat cenu jediného šálku čaje?"
Žebráci tu mají velice zajímavé a promyšlené repliky. A rádi používají cedule. Na nich je pak takový žebrák schopen vymalovat celý svůj životopis. Třeba: Bývalý horník, nemocný. Bez domova, bez prostředků, bez jídla, bez ošacení... a následuje výčet dalšího rozmanitého x, které horník nemá (x-less miner) a které by mohl mít, kdyby měl právě jen o těch vašich deset pennies víc.
To, z jakých prostředků je sponzorován jeho ruměný a žilkami prokvetlý nos, se bohužel z cedule nedozvíme.
Tak, a teď zase pro změnu něco bohatého. Třeba BVerova Firma. Večer co večer smejčí celé hejno uklízeček chodby Firmy, takže neustále zakopáváte o uklízečky, jejich vozíky a vysavače, případně o jejich cedule.
"POZOR UKLÍZÍME!" hlásá cedule, které se obloukem vyhýbáte, abyste se přerazili o koště a šlápli do připraveného kbelíku.
Dokonce když už je celá ta uklízecí smečka pryč, zbydou po ní na podlaze poházené cedule "POZOR, MOKRÁ PODLAHA!" a není na světě síla, která by je uklidila.
Tolik o cedulkách. Tak.
Zaklapávám notebooka a dívám se z okna, jaké že to máme dnes počasí. Žeby...? Ne, dnes ještě ne, ale jednou určitě spatřím nahoře nad sebou blankytně modrou ceduli se zářivým zlatistým nápisem: PROMIŇTE, DNES NEPRŠÍ, OBLOHA BOHUŽEL BEZ OBLÁČKU.
BVer, 3.6.