Také tohle stadium raději přeskočíme a dostaneme se tak hned na své cestě za umělými životními formami (artificial life) ke stadiu třetímu, kde - patrně díky novým technologiím a objevům v oblasti DNA (jejíž struktura byla objevena angličany už v roce 1951) - přicházejí ke slovu opět originální, míněno dosud neokopírované, myšlenky a objevy. Jedním z těchto objevitelů je bezesporu Richard Dawkins, který dodal za několik let darwinistické artilerii více munice než všichni ostatní evolucionisté za posledních sto let.
Dawkins má totiž s Darwinem společných nejen těch pět písmen ve svém jméně, ale hlavně to, že je také zoolog a "homo sapiens britannicus". Ano, profesor Dawkins učí na Oxfordské universitě (New College), ale to je jen menší část jeho bohaté činnosti. Navíc ještě píše knihy či články do vědeckých i populárních časopisů a pořádá přednášky i rozhovory pro televizi. (Nejbližší přednáška bude mimochodem pro Institute of Biology, The Royal Society, a to 24 dubna 1997, pod názvem Is Evolution Progressive?). V současné době jsou tři z jeho knih mezi "top ten", t.j. deseti nejvíce prodávanými vědeckými knihami v Anglii. Navíc je výborný diskutér a je známý tím, že hledá kontroverze i v jiných oborech než je zoologie, např. v theologii či astrologii. Dawkins je také kompjútrový expert - i dnes ho můžete vidět před obrazovkou jeho počítače, kde vám předvede během několika minut třeba celý vývoj lidské lebky až do dnešního dne. Jedním slovem řečeno, Dawkins je prostě osobnost a tak není divu, že řady jeho přívrženců stále rostou...
Všecko to vlastně začalo v roce 1984, kdy Richard napsal "jednoduchý" počítačový program pro tehdejší Apple II. Program měl generovat živé struktury či formace, které nazval biomorphs, v daném případě to bylo pro zkoumání vývoje struktur stromů. On to také byl, který určil, za jakých podmínek ta která struktura "přežije" a účelem programu bylo dojít eventuelně k novým, virtuálním stromům. Jaké však bylo jeho překvapení, když program začal tvořit nové, synthetické životní formy, které později už vůbec nevypadaly jako stromy, ale braly na sebe podobu brouků, motýlů, ryb i jiných, "vyšších" živočichů!
Základem všeho vývoje je podle profesora Dawkinse tak zvaný "sobecký genus" - což je také mimochodem název jeho první knihy. A jako kdysi Samuel Butler ( zase angličan!) tvrdil, že kuře je vlastně jen způsob, jak si vejce vyrábí svého potomka (t.j. zase vejce), tak Dawkins vysvětluje, že naše sobecké geny nás vlastně používají k výrobě ještě sobečtějších genů, které jsou pak ovšem nemilosrdně vytříděny přirozeným výběrem (naturální selekcí). Koneckonců tak nějak pracuje i genetický algorithmus, používaný v oboru umělé inteligence. A v knize "Řeka z ráje" Dawkins dokonce tvrdí, že život je vlastně jen proces přenosu digitální informace. Ne nadarmo ho proto někteří nazývají "revolučním evolucionářem".
Kreacionisté oproti tomu tvrdí, že živá stvoření jsou na takový vývoj příliš složitá, a jako třeba hodiny potřebují svého hodináře, tak i různé formy života potřebují svého tvůrce, designera. Na to ovšem Dawkins odpovídá, že tímto designerem je právě Darwinův přirozený výběr, a že tento "hodinář" je takříkajíc slepý - což je název jeho jiné knihy. Dawkins také patří k mendeliánským darwinistům , což je ovšem výraz odvozený od Mendela a ne od Mendělejeva:-).
A zatímco Einstein, který při jiné příležitosti (když nemohl akceptovat teorii relativity) prohlásil: "God doesn't play dice with the Universe" (volně přeloženo "Bůh nevytvořil kosmos tak, že by při tom házel kostkou") a dokonce i samotný Darwin chtěl, aby ho nazývali "theistou", Dawkinse bůh vůbec neznepokojuje: je totiž atheista a nikde se tím netají. V tom jde ovšem dále než někteří američtí darwinisté, kteří se přece jen snaží sloučit evoluci se kreací a to pomocí tak zvané "theistické evoluce", ke kteréžto se Vatikán ovšem ještě přímo nevyjádřil...
V jednom svém interview (pro Channel 4, U.K.televize) Dawkins říká: "Celý smysl evoluce je v tom, že inteligence (a kreativní síla) přišla až mnohem později, po stovkách miliónů let přirozeného vývoje a ne hned na počátku kosmu." A také tam, o něco dále: "To vše začlo vytvořením replikátorů, t.j. živých forem, které mohou dělat kopie sebe sama a ty nejdůležitější, co dnes známe, jsou právě DNA molekuly."
Dawkins je také autor termínu memes, což jsou replikátory v oblasti kulturních aktivit, které ovšem nejsou poháněné genetikou (taková memes jsou např. náboženství čí různé -ismy). Obojí replikátory (tj. geny i memes) však mají jedno společné: jejich úspěch závisí na tom, jak dobře se umějí reprodukovat. Geny, stejně jako memy řídí náš život, ale jejich úspěšnost nemá nic s společného s dobrem či zlem podle našich, lidských měřítek...