Používejte aspoň občas trojčlenku, ekologové!

Václav Semerád


Původní článek V. Semeráda - Globální oteplování, Ozonové díry
Reakce J. Vaňka, jr. - S trojčlenkou na ekology
Odpověď autora V. Semeráda - Používejte občas trojčlenku, ekologové!

A víte, že jsem docela rád, pane Vaňku, že jste se ozval?

"Nevěřme bezhlavě všemu, co se vydává za vědu," píše Václav Semerád ve svém článku "Globální oteplování, Ozonové díry (a polednice)..." A také "Dogmatici to mají odjakživa jednodušší." Sám bych to nedokázal vyjádřit lépe. Bohužel to je to jediné, v čem se s ním shodnu.
Jeho cílem je odmítnout "téze" o hrozbě skleníkového efektu a ozónové díry. Činí tak zvláštním způsobem: neútočí na vlastní jádro těchto modelů, ale na okrajové detaily, fakticky jenom podpůrné příklady, a jejich vyvrácení či spíše "vyvrácení" má za důkaz nesprávnosti celku.

Upřímně řečeno, těžko útočit na jádro problému, když nebylo zatím nikde vcelku publikováno. Lze útočit na "matematický model IPCC", když IPCC své základní programy žárlivě střeží s poukazem na to, že jsou "ve vývinu"? Kde máte, člověče, VCELKU publikováno ono jádro? Přiznám se, hledal jsem dost. Stáhl jsem si z Internetu články jak od IPCC, tak články opačného pólu vědecké komunity (NASA, Marshallův institut apod). Bohužel, u ekologů se příliš často jedná o hrátky typu kvízů náboženských sekt. Víte, že... víte, že... (neuhodnete-li, co Vám předkládají, máte automaticky "nula bodů"). Občas je to proloženo obrázky z NASA, na nichž se promenují hrozivé ozonové díry:


A občas taky vyslovené falše, které NASA pracně uvádí na pravou míru. Jako o tom stoupání teplot. Nikdo se nesnaží zpochybnit, že teploty stoupají. Jde o to o kolik a hlavně - proč. Když úřad UKMO zveřejnil poplašnou zprávu, že teploty v roce 1995 hrozivě vystoupily, NASA to vzápětí dementovala, neboť satelity tvrdí opak (viz obrázek). Komu máme věřit?
Srovnání NASA satelitu
NASA: Měření globálních teplot Země: srovnání pozemních stanic a satelitů.
Největší rozdíly jsou v interpretaci příčin. Geologové nesměle odhadují, že jsme právě v období mírného cyklického vzestupu po době miniledové (vrchol v roce 1750) a že by teplota měla růst asi do roku 2100, načež se dá očekávat normální pokles. IPCC ovšem soustavně tvrdí, že teplota roste div ne exponenciálně a to právě díky skleníkovým plynům. A JEDINÁ ZÁCHRANA spočívá v ukončení spalování fosilních paliv. Jaxi přitom ignorují, že za skleníkový efekt může na Zemi z 95% vodní pára (prameny: NASA).

Jistě, bylo by možné posuzovat IPCC podle výsledků. Ale to by zase bylo příliš jednoduché. Jediná globální předpověď IPCC z roku 1980 na rok 1990 se ukázala falešná na celé čáře. Podle IPCC jsme měli čekat málem katastrofu, nárůst od 0,5 až po nereálné 3 stupně (úplně mimo graf), podle NASA - nenastalo téměř nic (viz graf výše). Rovněž zpětné použití počítačové metody IPCC (před rok 1800) skončilo fiaskem. Stačilo by poukázat na krutou blamáž této "vědecké" předpovědní metody?

IPCC samozřejmě tvrdí, že programy byly mezitím zpřesněny a opraveny, ale s další předpovědí, která by je asi jako jediná mohla PROVĚŘIT (a nejspíš opět ZTRAPNIT), tentokrát vůbec nespěchá. Místo toho - úspěšně mlží dál. Pochopitelně. Letos v létě bylo pár horkých dnů - a už jsme zase po celém světě slyšeli hlasité bubnování na poplach. Já si v klidu počkám, kam až se vyšplhají křivky globálních teplot měřené NASA - a uvidíme. Očekávám totiž další blamáž. A rozhodně ne od NASA.

Problém je tedy v tom, že zatím byly opravdu publikovány spíš vedlejší efekty a okrajové podpůrné detaily, ze kterých se ekologové MOŽNÁ upřímně, leč marně snaží postihnout efekt jako takový. Takže, pane Vaněk, opravdu je možné napadat jen ty podpůrné téze. Mimochodem - úspěšně. Některé z těchto tezí se dají vyvrátit velice snadno, u jiných to tak snadné není. Pan Vaněk, jak se zdá, patří k tvrdým zastáncům IPCC - přinejmenším používá podobnou rétoriku i argumenty. Dobrá, já jeho rukavici zvednu. Kdyby nic jiného, třeba se aspoň zasmějeme.

Tak si tedy probereme jednotlivé argumenty...


Není pravdou, že Venuše je příkladem skleníkového efektu, říká p. Semerád. Poloměr její oběžné dráhy činí 0,723 AU, takže dostává na jednotku plochy zhruba dvakrát (přesně řečeno o 91%) více energie plochy než Země. Ta má průměrnou povrchovou teplotu zhruba 300 kelvinů (pěkně prosím, žádné "stupně Kelvina" soustava SI nezná), takže na Venuši by i bez skleníkového efektu by měla být teplota ("upozorňuji, že tady je bezpodmínečně nutno použít absolutní stupnici") cca 600 K.

Není pravda, jak píše pan Vaněk, že popírám existenci skleníkového efektu na Venuši. Ten zajisté existuje. Dokonce jsem ochoten připustit existenci skleníkového efektu i na Marsu, jakkoliv je tam atmosféra značně řidší. Já jenom popírám tézi, že pouze a jedině skleníkový efekt může za teplotu jejího povrchu.

Tady si dovolím malou odbočku: Pokud pan Vaněk nezná stupně Kelvina, doporučil bych mu studium historie fyziky. Jako pomocná jednotka se jistou dobu používaly. Dodnes jsou neskonale názornější než obdobně zastaralé stupně Celsia. Ostatně - většina jednotek používaných v SI jsou pouhý úzus, navíc postavený na velice fiktivních základech. Vezměte si obyčejný metr. Původně byl definovaný jako desetimiliontá část kvadrantu zemského, po zjištění, že s tak nepřesnou definicí nelze pracovat, předefinovaný na "vzdálenost mezi dvěma vrypy na mezinárodním standardu uloženém..." a teprve v poslední době byl definovaný konečně (!) něčím neměnným, to jest násobkem jakési Pišvejcovy konstanty s vlnovou délkou jakéhosi prvku. Když se to tak vezme, celá slavná soustava SI je zpackanina. Nicméně se používá. Jen je otázkou, jak dlouho. Já jsem zažil už několik "převratných" soustav. Správně a vědecky by bylo zapotřebí definovat jednotky úplně znovu. Já sám ve svých sci-fi románech používám délkovou jednotku "zhavae" (odložte slovníky, ledaže byste měli náhodou slovník jazyka "Bar", univerzální řeči Galaktického společenství). Jedině "zhavae" nepotřebuje žádné Pišvejcovy konstanty a přitom je univerzálně platná po celém známém vesmíru. (Ach, jak jsem si ve svém sci-fi románu "Zoidée, dívka z planety Bardžá" na zavádění této měrné soustavy na Zemi smlsl!). Divím se jen, že se už dávno na Zemi nepoužívá. (Ono k tomu nakonec jednou dojde, třebas pod jiným jménem).

Nejsem trochu drzý?
Jistě! Jenomže! Zhavae opravdu nezávisí na rozměrech a jiných parametrech planet (viz původní metr, ale také parsec - odvozený od úhlů a průměru oběžné dráhy Země, o světelném roku nemluvě), není spojená s poměry na jedné konkrétní planetě (viz Celsiova stupnice, vázaná na bod varu vody, který ovšem těžce závisí na "normálním" tlaku na mořské hladině, takže se mění s nadmořskou výškou a dokonce i s počasím), rozměrech bytostí (palec, loket, sáh, míle) a zejména na Pišvejcových konstantách, definovaných "právě tak, aby to vyšlo" (z tohoto pohledu je definice metru v SI přímo ukázková obludnost). Jestli se máme někdy shodnout s extra-terestriálními inteligentními bytostmi, potom se budeme MUSET shodnout právě na TÉTO a ŽÁDNÉ JINÉ jednotce. (I oni na ni budou MUSET přejít, protože by nám například těžko vnutili sáh, používaný před několika tisíci lety na planetě Ux - měřil zhruba 6,75 metru.) Zhavae měří (přibližně - aby mě zase někdo nechytal za čísílka) 21 centimetrů (pro pana Vaňka: centimetr je - a dokonce přesně - setina metru) a je to - vlnová délka vodíku, nejčastějšího prvku ve vesmírném prostoru, přinejmenším v naší Galaxii. Má snad někdo lepší návrh?
Pro zájemce uvádím, že pro první zednické přiblížení (centimetr žádná míra) je metr PŘIBLIŽNĚ 5 zhavae, takže postačí údaje v metrech prostě vynásobit pěti. Takže 1kz = 200 m (například v atletice lidských bytostí).

Konec legrace, RETURN!

Jediný argument pro všechny zastaralé jednotky (inch, feet, mile, Kelvin, Celsius, metr) je to, že se používají. Integrované obvody dodnes používají palcový rastr, který soustavu SI naprosto okázale ignoruje. (Že o tom ani nevíte, pane Vaňku? Nevadí - poučte se, budete ty palce ještě dlouho potřebovat. Shodně s Vámi se už země RVHP kdysi pokoušely prosadit SI, tedy rastr 2,5 mm. Marně.) Nezpochybňuji, že přechod na nové jednotky by byl krvavý a bolestný. Ale moc se nedivte, že SI nepovažuji za jedinou, samospasitelnou a už vůbec ne NEMĚNNOU měrnou soustavu. Uvidíme za padesát let (možná i dříve).
Ale raději se vraťme k původnímu námětu.

Tolik Semerádova úvaha. A jak obstojí ve zkoušce středoškolskou fyzikou?
Bohužel (pro něj), ve fyzice je řada (možná dokonce většina) kvantitativních vztahů příčina-následek nelineárních, a závislost mezi příjmem energie a teplotou je jedna z nich. Přesnější by bylo mluvit o toku než příjmu energie: kdyby planeta energii jen získávala, teplota by stále rostla nade všechny meze ("Kdyby byla sluneční energie dopadající na Zemi využita na 100%, pak by se na povrchu vytvořila za pouhých 500 let kilometrová vrstva roztavených hornin." Petr Jakeš, Planeta Země, Mladá fronta 1984, s. 118).


Pronikavý postřeh, hodný Mladé fronty. Kdyby... chyby... Kdysi jsem se mohl umlátit smíchy, když se v Mladé frontě jakýsi svazácký reportér rozplýval nadšením nad novátorskou metodou "žaves", netušíc, že celý termín zní "žaves mipa" a je to zkratka ("ŽÁ-dný VE-lký S-raní, MI-lostivá PA-ní"). Ale to zase odbočuji. Jistě, takový "argument" se velice snadno vyvrací, že?

I p. Semerád hovoří o "ustavení rovnováhy": ta nastane tehdy, když se množství energie, přijímané planetou od Slunce, rovná množství energie, které se planeta zbaví. Příjem, jak p. Semerád správně vypočetl, závisí pouze na závislosti od Slunce - nepřímo úměrně její druhé mocnině. Ale ztráty nejsou přímo úměrné teplotě, trojčlenku tu nejde použít.

Jistěže. Jenže. V prvním přiblížení opravdu stačí uvažovat o dvojnásobku. Konstanta 1,91 není o moc přesnější (5%), když vycházíme z nepřesně vzatého poměru oběžných drah - i tak zanedbáváme excentricitu, zrovna tak jsme si (oba) dovolili zanedbat odrazivost, která může také silně ovlivnit příjem tepla. Mezi námi, kdo zná PŘESNĚ obyčejné Ludolfovo číslo Pí? Tvrdím, že jedině Pánbůh, a to ještě jen díky axiomu jeho vševědoucnosti. (Heršof, zase odbočuji, STOP a RETURN!)

Jak jistě ví i p. Semerád, v meziplanetárním prostoru je vakuum, znemožňující přenos tepla vedením či prouděním; planety mohou ztrácet energii jen zářením. A zářivý výkon (jak možno nalézt v každé dobré encyklopedii nebo kompendiu fyziky pod heslem Stefanův-Boltzmannův zákon) roste se ČTVRTOU MOCNINOU absolutní teploty! Jinými slovy - a na úrovni abstrakce opomíjející to, že planety jsou nehomogenní materiálově i teplotně a jejich zářivé vlastnosti patrně nebudou zcela nezávislé na teplotě - kdyby Země obíhala kolem Slunce po dráze Venuše, její teplota by byla pouze 1,91^(1/4) krát vyšší, tj. zhruba 350 K.

Pokud se chce pan Vaněk ohánět středoškolskou fyzikou, doporučil bych mu pořádně se na Stefanův-Boltzmannův zákon podívat. Asi zjistí, že pro Venuši a jakoukoliv jinou planetu je - víceméně nepotřebný. Platí totiž pouze pro absolutně černá tělesa, zatímco planety jednak nejsou absolutně černé, jednak mívají různě mohutný izolační obal. Vždyť i ten skleníkový efekt dosti účinně deformuje jednoduché rovnice typu Boltzmanna. Boltzmannem například těžko vysvětlíte obyčejnou mikrovlnnou troubu. Jiný příklad: povrchová teplota planety Jupiter je mnohem vyšší, než odpovídá jeho bilanci toků energie. Co z toho vyplývá o jeho skleníkovém efektu? Nechci tvrdit, že nic (on jistě také existuje a těžko bude záporný), ale proboha není možné s ním vysvětlovat VŠECHNO! Jupiter prostě vydává víc energie než přijímá - bez ohledu na skleníkové plyny (a že jich tam je - a jaké!). Panuje shoda (ale proboha nechtějte, abych šel hledat, kde všude je to napsané), že Jupiter disponuje jakýmsi vnitřním teplem, snad i řádově převyšujícím příjem energie od Slunce.

Vraťme se raději zpět na planetu Zemi: opravdu si myslíte, že by při DVOJNÁSOBKU slunečního záření byla její povrchová teplota pouhých 350 Kelvina? Vám jaksi nevadí, že i za NORMÁLNÍCH podmínek v našich zeměpisných šířkách jsou některé předměty schopny dosáhnout mnohem vyšších teplot? Například voda v černé hadici, v zimě pod bodem mrazu, se vám v létě klidně začne vařit. To není 350, to je 370 Kelvina! U nás! Rozdíl přes 100 stupňů Celsia - a to jde jenom o rozdíl toku energie v zimě a v létě, navíc značně zmírňovaný tepelnou setrvačností okolí.

Tento příklad rozhodně nevysvětlíte Boltzmannem, při vší úctě k Vaší přesnosti! Ano, z Boltzmanna jste to spočítal přesněji než já, proti tomu výpočtu nic nemám. Jen si myslím, že realita je úplně jinde. A rozhodně za to nemůže skleníkový efekt! Skleníkový efekt je jen část záření, které se odrazí od Země (Boltzmanna nechte klidně spát, tomuto jevu se říká pitomá odrazivost), ale atmosféra ji vrátí zpět. Chcete ji povyšovat nad přímé sluneční světlo? Ježišikriste, nechte na sebe působit v létě nejprve celý den skleníkový efekt (bez přímého slunečního světla, tedy ve stínu, jen to co se odrazí od oblohy), druhého dne vylezte na prudké slunce a odstiňte si (nějakými paravany) zbytek oblohy - vsadím se, že nejpozději ten druhý večer svůj názor změníte! Ne že by vás nepřímé (odražené, rozptýlené) světlo nezahřálo, ale pravý úžeh vám způsobí jen to ostré sluníčko. Primární je tady očividně vliv těch 23 stupňů sklonu zemské osy. Doufám, že nezpochybňujete závislost slunečního záření na úhlu dopadu - to je podle mě dosti podstatná zákonitost, i když na Zemi připouštím i jiné vlivy a odchylky (Golfský proud aj.) Cosinus 23,5 stupňů je 0,917, což představuje rozdíl asi 10 procent, (na rovníku, opět to nepřípustně, až demagogicky zjednodušuji, já o tom vím...) nicméně je to znát pořádně, nemyslíte? Snad pochopíte, že v tom bude i něco jiného než ortodoxně Boltzmann - i když u té hadice jde náhodou také o "černé těleso". Vidíte, jak nesprávné použití správného zákona může vést až k broskvovině typu Mladá fronta?

Takže závěr - jděte někam s Boltzmannem! Ne že bych ho chtěl zpochybňovat, ale snad sám vidíte, že jste i s ním při veškeré přesnosti někde... (jinde než v realitě)! Nechte si ho na výpočet teploty asteroidů a komet - ačkoliv ani to ne, komety mohou (a taky účinně) ztrácet své teplo dokonce i PROUDĚNÍM - a to i ve vakuu, pane Vaněk. (Přečtěte si něco o pověstných ocasech komet.) Rozdíl ročních období je přitom lokální změna - celkový tepelný tok na Zemi je víceméně shodný a proudění vzduchu to globálně velice účinně vyrovnává.

Ještě si myslíte, že za teplotu Venuše může POUZE Váš skleníkový efekt?

I p. Semerád přiznal, že jeho výpočet nevysvětluje povrchovou teplotu 480 stupňů Celsia úplně ("je pravda, že teplota Venuše je díky dalším efektům vyšší"), ale oxid uhličitý tvořící více než 97% atmosféry smetl se stolu jako "minoritní jev"; důležitější jsou podle něj "zcela jiné skleníkové plyny" (jako snad dusík? nebo hélium, neon a argon, přítomné v koncentraci několika desetitisícin procenta? - viz Hlad a Pavlousek, Přehled astronomie, SNTL 1990), z nichž uvádí jen oxid siřičitý - doufám, že si ho neplete s kyselinou sírovou, vyskytující se v mračnech ve výškách desítek kilometrů.

Ano, přiznávám to bez uzardění. Nevysvětluji povrchovou teplotu Venuše. Nicméně snad teď už ani pan Vaněk nebude trvat na tom, že pouze a jedině skleníkové plyny odpovídají za ono peklíčko na Venuši. Netrvám na tom, že tam nejsou. Dokonce jsem uvedl, že tam mohou mít vliv i jiné než CO2 (namátkou jsem uvedl POUZE oxidy síry, i těch je tam dost na to, aby se jimi člověk otrávil), ale je toho tam mnohem víc. To není zanedbání CO2, jak píše pan Vaněk, to je jen přilití oleje do ohně. PŘESTO si nadále troufám tvrdit, že vliv VŠECH skleníkových plynů (i podle ekologů jen kolem 11% celkové tepelné bilance, Marshallův institut uvádí mnohem méně) i tam bude minoritní, protože základní vliv oběžné dráhy je mnohem vyšší (100 %, pokud se shodneme na zhruba dvojnásobném toku energie). To je tak těžké pochopit?

Co z toho všeho vyplývá?
Tvrzení, že Zemi čeká osud Venuše, pokud budeme bezhlavě spalovat fosilní paliva, považuji nadále za parádní hraběcí broskvovinu. Dvojnásobný přísun energie by prostě i na Zemi nejspíš rychle vedl k podobnému peklu jako na Venuši - i s naší současnou pozemskou atmosférou (bez 97% CO2). Takže - DEJTE UŽ KONEČNĚ POKOJ s Venuší, TO JE, oč tu běží!


Metoda, s níž se p. Semerád vypořádal se stoupáním hladiny oceánů, připomíná častou chybu studentů matematiky, totiž obrácení implikace; zahájení důkazu u kýženého cíle a vyvození, že z něj "vyplývá" i východisko. Ano, je pravdou, že kdyby teplota všude na Zemi stoupla o 40 stupňů Celsia, teplota v Antarktidě by se dostala nad nulu a ledovce by valem roztály, ale lidstvo v mírném pásu, sužované (v horkém létě) sedmdesátistupňovým vedrem, by mělo jiné starosti. NENÍ pravdou, že to je nezbytná podmínka.

(Uveďte jinou, pane Vaněk! Uvidíme, jak to s ní dopadne - viz dále).

Metoda podsouvání vlastních představ druhým, jíž používá pan Vaněk, je mnohem obecnější než obrácení implikace. Bohužel je v politice mnohem běžnější (a tady jde o politiku, nezapomeňme). Ano, píšu o tom, že při stoupnutí teploty o 40 stupňů by došlo k roztátí ledovců a pokusím se tuto možnost zpochybnit, čemuž se říká důkaz sporem. Co je na tom špatného? Podotýkám, že pořád nevím o JINÉ možnosti, jak roztátí ledovců dosáhnout. Samozřejmě, není to nezbytná podmínka. Ale je zatím JEDINÁ, o které bych byl ochoten se bavit jako o REÁLNÉ. Jistě, kdyby nás napadli ufóni a udělali NĚCO, co by ledovce roztavilo, bylo by i ono neštěstí reálné. Problém je v tom, že se o ufónech odmítám bavit. Právě tak odmítám spekulace s posypáváním ledovců sazemi - tento pokus provedli svého času Sověti na Sibiři s výsledkem NULA. Přídavné energetické zdroje, "atmosférické čočky"... jako námět pro sci-fi by to ušlo. V realitě je prostě neberu! (Realita dokonce tvrdí, že za posledních 17 let průměrná teplota Antarktidy nestoupla vůbec. Prameny: NASA. Bodka, puntík.) Vezmu ovšem vážně Váš následující nápad. To se nasmějeme!

Následující odpověď je sice jen letmo nahozená a bez podrobnějšího numerického rozpracování, jež by ostatně vyžadovalo značně komplikovaný teoretický podklad, ale na úroveň Semerádovy úvahy (o jejímž přinejmenším bohémském přístupu k rigoróznosti argumentace vypovídá i to, že na začátku počítá s ledovci v Grónsku a Kanadě, které v dalším kroku zanedbá, ale dosažený mezivýsledek používá dál) docela stačí.

Jakmile spočítáme, že veškeré ledovce Kanady a Grónska nestačí na to, aby voda stoupla byť o čtvrt metru, můžeme je, pane Vaněk, odškrtnout. Nebo snad chcete započítávat ještě ledovce Alpské, Himalájské, Patagónské a kde se po světě jaký nachází? Ano, i uprostřed Afriky jsou ledovce (a jak by bylo krásné, kdyby samy napochodovaly kousek stranou a zavlažily žíznící Saharu)! Jenomže já je škrtám. Jako nepodstatné. To není bohémský přístup. Zato Vaše mlžení o nutnosti podrobnějšího numerického rozpracování, jež by ostatně vyžadovalo značně komplikovaný teoretický podklad, je typickým příkladem strašení. Nezlobte se, ale zdá se mi, že vaše zamotané teorie nemají jiný účel, než lidi zastrašit. Je jasné, že s Vašimi argumenty ohledně komplikovanosti teorií nebude běžný člověk diskutovat (kdo to má po Vás přepočítávat?). Ale naopak by bylo mnohem užitečnější, kdybyste i Vy aspoň občas použili onu pohrdanou trojčlenku, uděláte v tom pravděpodobně menší chyby než ve složitých výpočtech, postavených na vodě. Když z pouhé trojčlenky vyplyne, že v Kanadě a v Grónsku není ani při značně hrubém odhadu dost ledu, pak je to asi pravda. Na úrovni teoretických plkání si dělejte co chcete, matematika zná plno takových krásných neprobádaných plání (stačí třeba metrické prostory aj.), ale pokud Vám pitomá trojčlenka řekne, že kecáte, vraťte se raději do říše abstrakce. Jako matematik bych to asi říkat neměl, jenomže matematika se dost často zabývá problémy stylu: kolik andělů se vejde na špičku jehly (co je to třeba "hmotný bod"?), kdežto v realitě je třeba lépe vážit, co má smysl a co ne.

Že to je nevědecké? Ale kdeže! Dám příklad: při výpočtu jaderného reaktoru se v prvním přiblížení počítá s homogenní aktivní vrstvou a s exponenciálním poklesem mimo ni. Je to nepřípustné zjednodušení? Ano, správnější je jistě použít Besselovy funkce, ale ani ty nejsou pro heterogenní reaktor dost přesné. Jenomže je obvyklé, že se nejprve spočítá hrubý odhad (lidově: plus minus sekera), vyřadí se očividné nesmysly, zapracuje se selským rozumem a teprve potom, rozumějte, až po tom hrubém odhadu na úrovni málem "trojčlenky" se začnou propočítávat dvě - tři nejlépe vypadající varianty. To je ve vědě (a zejména v technice) obvyklé. Jakmile se ale mezkovitě soustředíte na jediný typ, byť perfektně popsatelný, zplodíte ruský reaktor VVER a můžete stavět samé Temelíny. Ne že by to nešlo. Spočítané je to možná dobře, nechci shazovat úmornou snahu Rusů ani jejich výpočty, jenomže - vodo-vodní energetický reaktor je prostě od počátku zoufalost, kterou nenapraví ani Westinghouse. (Nezpochybňuji přínos této firmy k otázce bezpečnosti, ale to je přece jenom jiný autobus). Tepelná účinnost 23% (lepší parní lokomotiva) hovoří snad sama za sebe. Francouzi používají úplně jiný model - a o kolik jsou francouzské jaderné elektrárny lepší? (Prozradím bez mučení - téměř dvojnásobně, účinnost přes 40%). Doporučuji Vám proto trochu selského rozumu (a nazývejte si to pro mě za mě bohémský přístup).

V první řadě, aby lidstvo začalo mít vážné problémy, zdaleka nemusí hladina oceánů stoupnout o celých 90 metrů - běžte se zeptat do Polynésie, Holandska či Benátek. A aby začala hladina oceánů stoupat, zdaleka nemusí "masívně tát" ledovce v celé Antarktidě - stačí, aby se (třeba i jen v letním období) podstatně zvětšilo odlamování plovoucích ker z pevninského ledovce; oceán je obrovský tepelný rezervoár, takže nakonec roztají, i když je proudy neodnesou do tropů. Ví p. Semerád tak spolehlivě, jaký je mechanismus vývoje ledovců a jaký nárůst teploty by stačil k vyvolání takové změny? Vyzná se v komplikovaných dějích v zemské atmosféře do té míry, že může s jistotou tvrdit, že oteplení by bylo na každé zeměpisné šířce stejně velké? Já, přiznám se upřímně, nikoli.


Já samozřejmě neznám komplikované výpočty vývoje ledovců ani výpočty dějů, odehrávajících se v atmosféře. Podotýkám, že to zná pravděpodobně jenom Pánbůh (viz axiom jeho vševědoucnosti). Ale k čemu to všechno? Zůstaňme při zemi, u té opovrhované trojčlenky.

Vynechám ZÁMĚRNĚ fakt, že odlamování ledů se ve velké míře nekoná prostě proto, že v letním období v Antarktidě okrajové oblasti ledů i bez Vašeho para-jevu většinou roztávají tak, že mezi mořem a okrajem ledovců zůstává pevná zem. (Chcete fotky? Jestli jste je ještě neviděl, seženu - ale ne teď hned.) Výjimky jsou, například Rossův ledovec, pravda. Tam by se to mohlo odlamovat. Ono se to tam taky už léta páně odlamuje. Přesto voda nestoupá - asi to nestačí. Vynechme představu, že se vnitrozemské ledovce seberou a po vzoru lumíků naskákají do moře, aby se nechaly někde v tropech (či jinde) rozpustit - má to v sobě cosi lahodně broskvovitého. Nechme je tam, jsou tam dobře zamrzlé a vyjděme z čísel pro okrajový led. Dobrá, co by nastalo, kdyby k Vašemu jevu OPRAVDU došlo? Jakkoliv je popisováno, že průměrná síla ledu v Antarktidě je 2500 metrů, neplatí to na okrajích. Tam je síla ledovců podstatně skromnější (atlas udává cca 100 metrů). Předpokládejme dále, že k tomu, co roztaje každým rokem, do vody naskáče najednou navíc další kilometr ledovců od okrajů (i to už zavání oněmi lumíky). Obvod Antarktidy můžeme spočítat přibližně jako obvod kruhu, vynásobme si to dvěma, abychom nějak zahrnuli členitost pobřeží (i to bude dost - zejména když vezmeme vážně tvrzení zeměpisného atlasu: pobřeží Antarktidy je málo složité,) ale je lépe ve stylu fail-safe udělat chybu směrem k té horší možnosti. Udělejme ji. A teď podle několika jednoduchých trojčlenek spočtěme, o kolik stoupne oceán! Mám vás tím unavovat? Raději ano, abych nebyl opět napaden, že jsem si to vycucal z prstu.

Obvod Antarktidy = 2500 km (poloměr) krát 2 Pí. Přibližně 15000 km. Nebudeme se zdržovat s výpočtem mezikruží, vynásobíme to prostě šířkou 1 km (15.000 km2). Krát 100 metrů tloušťky ledu = 1.500 km3. Fantastický objem, co? (V tunách je to ještě lepší.) Zanedbáme, že táním na vodu se led smrští, vezměme naopak dvojnásobek (mírně zbytečná oprava na členitost pobřeží) a hoďme těch 3000 km3 do světového oceánu, jehož plocha činí něco kolem 360.000.000 km2. Dobře, dobře, stometrová vlna by byla opravdu děsivá, raději pomalu. O kolik to stoupne, trojčlenko? O necelý centimetr? Půjdeme se zeptat do Polynésie, Holandska či Benátek, zda jim to bude vadit? Kdo se chce nechat vysmát, může.

A myslím, že můžeme i pouhou pitomou trojčlenkou odsunout katastrofické odlamování a tání ledovců, popisované panem Vaňkem, mezi broskvoviny přímo destilované. Jak to řekl ten princ? »A nemusíme se už zdržovat dělením.« Natož komplikovanými teoriemi o dějích mezi nebem, zemí, ledovci... a broskvemi.


Nehodlám zpochybňovat Semerádova tvrzení o ozónové díře prostě proto, že o problému dost nevím. Bohužel ani on neuvádí pramen, z něhož své údaje čerpá, s výjimkou občasného zvolání "(Prokázáno)". Za pozornost však stojí tatáž argumentační metoda: P. Semerád nenapadá empirická data o chemických reakcích freonů s ozónem, úbytku ozónové vrstvy nad póly nebo slepnutí patagonských ovcí; "v likvidaci ozonu freony nevěří"

To je pravda. Nenapadám empiricky prokázané reakce freonů s ozónem. Ty považujete za prokázané i Vy (asi byste měl pochybovat i o tom!). Jen se neodvažuji, jako Vám podobní, bohorovně tvrdit, že freony mají zásadní a jediný vliv na ozonovou vrstvu. Soustřeďme se na tu prokazatelnou Antarktickou ozonovou díru (pardon, pane Vaněk, nemám sílu štrachat se v těch 40 MB materiálů z NASA, ta díra prostě existuje, to je fakt). Tady ji máte:


Proč ale pořád melete svou o jejím vzniku díky freonům, když je to v podstatě neudržitelné? Ne že bych pochyboval o jejich existenci, freony tam jistě jsou, ale aby jich tam bylo více než nad Evropou a Severní Amerikou dohromady? Jak se tam natahaly? (Zase lumíci, tentokrát plynní?)

Ale přejděme raději k všeobecně uznávané vysoké životnosti freonů:

Po r. 1980 prý největší američtí výrobci přestali používat freony a "současně se pozdvihla úroveň ozonu, některé ozonové díry se zacelily, jiné zmizely" (jaký je v tom rozdíl?).
(taky mě to napadlo, ale zacelily = zmenšovaly se postupně od okrajů, zmizely = celoplošně se pozvolna zahustily. Zkuste to přeložit jinak.) Toto opatření se mělo podle klasické teorie projevit až se zpožděním, ale jisté zlepšení nastalo ihned, ergo kladívko teorie nemůže platit (bez ohledu na to, že p. Semerád vzápětí tvrdí, že obě události nijak nesouvisejí).

Teda, teď jste to parádně spletl - jako copánek. Tvrdil jsem - pokud změna ozónové vrstvy ČASOVĚ neodpovídá tak masívnímu úbytku na straně vzniku freonů, PAK tyto události spolu očividně nesouvisejí. Když uslyšíte výstřel a současně (!) uvidíte na protější straně údolí záblesk výstřelu, pak taky nešlo o tentýž jev. Ono to totiž musí spolu i ČASOVĚ správně souviset. Pěkně v tomto pořadí: 1) Nejprve musíte spatřit záblesk. 2) Potom vám kulka prostřelí mozek (měla by být rychlejší než zvuk, ale pomalejší než světlo), a 3) až úplně nakonec se k vám donese zvuk výstřelu. Spatříte-li záblesk ve vzdálenosti kilometr a současně (!) vám kulka rozbije hlavu, nebylo to zaručeně z druhé strany údolí, ale zboku nebo zezadu. Odkud? Nevím. Punktum.

Takže - jisté nepopíratelné zlepšení z roku 1981 má nejspíš jinou příčinu než pokles výroby freonů. Právě proto, že bylo současné, bez dopravního (i jiného) zpoždění. Proto vzápětí tvrdím, že to spolu nesouvisí. Je to snad logické, ne? Jakou měl ten pokles skutečně příčinu? Jsem snad Pánbůh? Upřímně řečeno, mně stačí, že freony jsou v tomto zlomu nevinně - jako lilie.

Nebo ještě jinak. Pokud by měl pokles výroby freonů za následek ono OKAMŽITÉ zlepšení na straně ozónu, nemůže platit výrok o dlouhodobé životnosti freonů (rovněž "prokázaná" součást strašení - dokazovat nic nebudu, to je Váš argument.) Vyberte si z toho co chcete, ale rozumem. Já se snažím zpochybnit jen ono vítězné jásání ekologů. Myslím si, že úspěšně.

Pokud snad někoho zmátlo tvrzení, že zlepšení nenastalo ani po deseti letech, dovoluji si upozornit, že USA, zejména v době těsně před přechodem na jiné technologie, nebyly jediným uživatelem freonů; čísla o jejich celosvětové produkci před a po by byla užitečnější.
Podobnou logiku má i další argumentace: ozón vzniká a zaniká sám od sebe už odjakživa, totiž "od pravěku", tak jaképak ničení freony; a navíc - vždyť v Antarktidě se přece žádné nepoužívají, dodává udiveně p. Semerád, jako by nikdy neslyšel o všeobecné atmosférické cirkulaci. Na pólech je málo ozónu prostě proto, že "sluneční paprsky tam jsou příliš slabé - bodejť by ne, když přicházejí po tečně". Na severním pólu je pak ozónová díra menší, jelikož je "více ovlivňován mořem, hlavně Golfským proudem". Musím říci, že jak Golfský proud dokáže odchýlit sluneční paprsky od tečny, mi uniká.

Jak krásné nahrávky na smeč! Dobrá - chcete čísla, máte je mít. USA byly v roce 1976 největším světovým výrobcem freonů s podílem něco kolem 85 procent. Přechod na bezfreonové technologie stál jenom USA cca 80-90 miliard dolarů (prameny: Marshallův institut, USA). Chcete mi snad namluvit, že zmizelo-li 85 procent výroby freonu, zbytek světa se svými patnácti procenty tento výpadek přeflekoval? Kdeže! Freonů po roce 1980 podstatně ubylo, to je prostě fakt. (Leda by se Američané předtím nezřízeně chlubili, ale to snad nebudeme soudit tady.) Něco jiného je, jak se to projevilo na ozónu. Pokud byla odezva okamžitá (a naopak téměř žádná po skončení životnosti freonů), pak bychom měli považovat za fakt, že produkce freonů VE SPOJITOSTI s jejich "prokázanou" životností NEMÁ vliv na ozón, nebo jen nepatrný. To jsou, prosím, fakta. (I když se mi zdá, že když se někdo nechá zmást FAKTY, nemůže dělat ekologa.). A co se týče vlivu Golfského proudu? Snad jedině idiota může napadnout, že by odklonil paprsky Slunce. Promiňte, idiot nejsem, tohle mě opravdu ani ve snu nenapadlo. Vás za idiota taky nepovažuji, nicméně (po vzoru jednoho vtipu), váš myšlenkový postup si zapisuji. Jenomže - to asi víte, Golfský proud není jen řeka teplejší vody v Atlantiku, ale - a možná ještě víc - doprovodné proudění teplého vzduchu. Ta voda je nesmírně důležitá, nicméně ten vzduch také. Proto například Anglie pomalu nezná, co to jsou mrazy, proto - věřte tomu nebo ne - vliv Golfu pociťujeme dokonce i u nás ve vnitrozemí. No a snad ještě připustíte, že takové mohutné proudění se může projevit i dál, než kam Vy dohlédnete. (Já jsem taky krátkozraký, ale představit si to dovedu).

Vraťme se k úbytku ozónu nad póly. Ten se dá podle mě (a pánů z NASA, nebo z Marshallova institutu, aby to mělo větší váhu) mnohem lépe a přirozeněji vysvětlit sníženou TVORBOU ozónu, danou tečným (a tím slabým, během polární noci dokonce nulovým) působením slunečních paprsků, dále pak jeho přirozeným rozpadem (ozón opravdu není moc stabilní), než Vašimi naprosto pofidérními atmosférickými cirkulacemi. Ne že by žádné neexistovaly, sám Vám je musím připomínat (Golf), ale nejprve byste museli vymyslet extra speciální proudy, které by freony dostaly ausgerechnet nad Antarktidu, aniž by zničily relativně netknutý ozón cestou! Jděte s nimi k lumíkům (česky: k šípku)!

Ano, vznikají další a další učené teorie, které by měly tento jev nějak vysvětlit. Například o tom, že freony nad Antarktidou mají speciální katalytické vlastnosti. To by tento efekt do jisté míry vysvětlovalo, ale proč? Celkem přirozené a jednoduché vysvětlení Vám nevoní?

(Samozřejmě! Nebylo by čím strašit!)

Cituji z NASA:


The term "ozone hole" is hyperbole. The total ozone never disappears completely; and the ozone recovers every year after a month or so. The dramatic Antarctic ozone decline is a temporary annual event. Recent observations from the Space Shuttle Atlantis show that the "hole" cannot gobble up the rest of the world's ozone; the hole is confined to the frigid isolation of the Antarctic stratosphere's polar vortex. Note that the extraordinary sustained cold of the polar vortex does not occur anywhere else; that is, the ozone hole cannot occur in the Arctic. As for the local biological effects of increased UV-B in Antarctica due to the ozone decline, the sun is barely above the horizon during the October ozone hole, so the greatly slanted rays of sunlight are weak - scarcely 1/15 of the radiation at the equator. Claims of calamitous UV-B disasters are fiction; for example, phytoplankton species have neither declined nor died out over the last 20 years.

Tady máte vysvětlení z NASA, proč není podobná ozonová díra i nad Arktidou (viz moje vysvětlení o Golfském proudu), proč za ni v podstatě nemohou freony (Vám jaxi nevadí, že tato díra každým rokem zmizí, ač tam freony zůstávají, aby se za dalšího půl roku opět obnovila, což mohou freony vysvětlovat snad jedině idioti a "ekologové") a konečně, proč téměř vůbec nevadí. Víte, Patagonských ovcí by mi bylo líto, ale jste si tak skálopevně jist, že za jejich slepnutí může právě UV-záření od pólu, jak naznačujete? (Patnáctina rovníkové úrovně, do pr.....!!!) Nebo jsou za tím jiné, prozaičtější - nemoci? Zeptejte se Hanzelky a Zikmunda, jaký vliv na oči mají exotičtí paraziti!


Celkem vzato, Semerádův článek je jen jinou variantou známého Klausova výroku, že ekologie není věda a skleníkový efekt je výmysl vědců, proneseného po návštěvě experimentálního skleníku. Snad s tím rozdílem, že na rozdíl od Klausova povýšenectví čerpá p. Semerád naopak z životního postoje, v českém národě pohříchu až příliš rozšířeného, že "ti nahoře" chtějí "nás obyčejnský lidi" oblbnout, ale náš zdravý selský rozum je vždycky neomylně odhalí. Bez primárních dat nebo schopnosti jejich realistické interpretace se klidně obejdeme...


Ale fuj !!!

Tuhle podpásovku jste si mohl ušetřit, pane Vaňku. Vždyť je to klasická, destilovaná demagogie ve stylu - nemůžeš-li napadnout fakta, napadni alespoň toho, kdo je tvrdí. Jen tak mezi námi, nejste vůbec jediní, kdo má k dispozici ona primární data - o patentu na rozum nemluvě. O Vaší realistické interpretaci mám (po Vaší kruté blamáži s ledovci) taky své mínění. Ostatně - nejsem sám.

(Projevem tohoto přístupu je kromě sebejistého fušování do širokého pole vědních disciplín, kde k exaktním oborům se už zcela samozřejmě přidávají humanitní, u intelektuálnějších mluvčích i využívání metafor, což je silný nástroj zkroutitelný k jakémukoli účelu. Všechno je to vidět v závěrečném odstavci: p. Semerád hned chválí účinnost paroplynového cyklu a hned zatracuje kogenerační jednotky, kritizuje brazilskou vládu za to, že kvůli výrobě biopaliva údajně vymýtila tisíce hektarů deštného pralesa, a ignoruje, že dřevařským společnostem a pěstování potravinových plodin jich padly za oběť milióny. A program masové výroby železa v malých píckách existoval v Číně v období tzv. "velkého skoku kupředu". Kulturní revoluce byla o 10 let později a o něčem jiném.)


Pane Vaněk, o paroplynovém cyklu něco vím. Deset let v elektrárně se nedá jen tak odškrtnout. To není záležitost čistě humanitní, nebo jak to Vy vidíte. Měl byste si o tom něco přečíst, souvisí to nejen s teplem, ale hodně i s ekologií. Co se týče kogeneračních jednotek, proti těm nic nemám. Jen se podivuji nad drzostí pana ministra, se kterou by chtěl nahradit velké bloky tisícovkou pidielektráren, jejichž účinnost, při vší úctě ke kogeneračnímu principu, prostě nemůže dosahovat účinnosti velkých bloků, nehledě na to, že by musely být spočítány jako teplárenské bloky a ne jako elektrárny. Je pravda, že u velkých elektráren lze odpadní teplo výhodně použít k vytápění. S opačným extrémem, tedy použitím výtopen jako elektráren, bych si tak jistý nebyl. Ne že by to nešlo, všechno jde. Jenže - problémy moderních technologií CCT jsou v co nejvyšších parametrech. Pára 500 stupňů Celsia nestačí, dnes se řeší materiálové problémy s lopatkami turbin, které mají vydržet hodně přes tisíc stupňů. Minimální velikost zkušebních bloků je pětadvacet Megawatt, ale za průkazné se považují spíš stovky. Proč ne menší? Protože je to nesmysl! Takže kdejaká pidi-kotelna na tohle prostě nemá. Účinnost (a s ní přímo související měrná spotřeba paliva) bude konvergovat někam k parním lokomotivám. Lidově řečeno, bude to ve psí. Výsledek bude, že to bude nezřízeně dražší. Ministr to měl raději ponechat odborníkům. Respektive, neměl naletět "takyodborníkům" z kulturně-eko-revoluce.

Co se týče kulturní revoluce a minipícek, také tady se pan Vaněk mýlí. Pamatuji se na to velmi dobře. Jako studenti jsme se jedenkrát, ještě za totáče, nechali pozvat na propagační filmy na čínské velvyslanectví. Slibovali nám filmy o čínském jaderném výzkumu, ale přibalili nám k tomu jako v TV Nova reklamu na čínskou jadernou pumu (prvně a naposledy v živodě jsem viděl koně v plynových maskách!), oslavné filmečky na předsedu Maa (včetně jeho úchvatného přeplavání řeky Jang-c) a revoluci. Na takové průšvihy se jen tak nezapomíná! Ne že by minipícky a kultura (mimochodem, ta tam taky dostala na frak!) nebyly o něčem jiném, ale časově se to silně překrývalo - a zejména, obojí bylo silně maoisticky (čti komunisticky, nebo jak libo) ideologické. Podobně jako jsou ideologické výroky našeho ministra (byť z jiné strany). Bohužel - efekt by byl podle mé obavy srovnatelný - blamáž. Dokonce velmi drahá blamáž. Spojení vědy a ideologie bývá příliš ČASTO draze zaplaceno.

K těm pralesům bych přece jen něco podotkl. Ano, dřevařské společnosti udělaly větší paseku, rovněž zakládání monokultur na místě pralesů je zločin. V tom se jistě shodneme. Jenom mě mrzí, že se na těch lumpárnách vpravdě lvím podílem účastní i EKOLOGOVÉ - právě honbou za alternativním palivem. Váš argument o dřevařských společnostech mi velice připomněl tvrzení jistého vraha, který své vraždy omlouval slovy: "Není přece většího zločinu než válka." (Tuším Fiker: Série C-L). Pokud to nechápete, zločin je obojí. Tvrdím, takové EKOLOGY je potřeba VČAS poslat do pr---e za jejich teoriemi. (Ty už tam jsou). To není fušování do řemesla ekologům, to je jejich morální nafackování - na základě zpráv z novin a bohémského uplatnění selského rozumu. Měli byste jej občas také používat. Howgh.

Jistěže se o skleníkový efekt a ozónovou díru vede mnoho odborných sporů a řada otázek dosud není jednoznačně rozhodnuta. To je však proto, že jde o tak komplexní a obtížně modelovatelné problémy. Trojčlenka na ně nestačí...

To je opravdu otázkou diskuse. Viz výše zmíněný a celkem srovnatelný případ s jaderným reaktorem. Snad připustíte, že i tam jde o nesmírně komplikovaný a obtížně modelovatelný problém. PRÁVĚ PROTO se začíná od zjednodušení. Nejprve je třeba použít hrubý odhad a vyřadit balast. Teprve potom konstruovat a používat složité matematicko-fyzikální konstrukce. Protože tam, kde Vám pouhá trojčlenka řekne, že jde o broskvovinu, je potřeba včas vycouvat, jinak si koledujete o krutou blamáž, jako s těmi ledovci-lumíky. Jak chcete, aby Vám pak někdo věřil to složité? Vy byste je snad doopravdy začali počítat podle kdovíjakého Pišvejcova modelu! Můžete tvrdit, že jste jen tak vypálil od boku. Jenomže ta broskvovina s ledovci není Vaše. Naprosto vážně s ní přišla oficiální vědecká instituce, úřad IPCC, tuším asi tak před třemi roky. Je zajímavé, že o této ostudě nevíte.

Když o tom tak uvažuji, v podstatě celou tuto diskusi můžeme považovat za nevinné hračičky s lumíky. Až v ČR začne ministr životního prostředí prosazovat po vzoru USA daň zvanou "carbon tax", na NAŠE názory se nás nejspíš opět nikdo ptát nebude. Nicméně je dobré vědět, co se chystá. Věřím ekologům, že chtějí jen to naše nejlepší. Ale nemíním jim to nejlepší dávat jen tak zadarmo. Proto si myslím, že je potřeba podporovat opozici proti IPCC. Hlavně proto, že tato opozice u nás skoro chybí, kdežto IPCC má i u nás, jak vidno, po čertech silnou klaku.

Pardon - teď si to po sobě čtu - co když zase nějakého troubu napadne, že ta chemicky čistá broskvovina o inteligenci a sebevražedných manýrech ledovců je moje? Tak předně, to jsem si nevymyslel já (škoda, je to docela kouzelné). Za druhé, s těmi lumíky to opravdu myslím jen jako metaforu (že by byla tak intelektuální??? vlastně proč ne, co chcete od spisovatele sci-fi !!!). Za třetí, v realitě se NAŠTĚSTÍ ledovce takhle blbě nechovají.

Vrátím se nakonec k Vašemu přirovnávání. Můj životní postoj se dá opravdu přirovnat k onomu českému "neoblbujte nás rohlíkem". Zato Váš postoj je mnohem zavilejší: "Vy tomu nerozumíte, tak nám do toho nekecejte a PLAŤTE, protože jen MY BOHOVÉ o tom něco víme."

Na to vám odpovím názvem jedné své starší sci-fi:

APAGE, SATANAS!

(A zopakujte si občas trojčlenku.)

V.Semerád.


Původní článek V. Semeráda - Globální oteplování, Ozonové díry
Reakce J. Vaňka, jr. - S trojčlenkou na ekology
Odpověď autora V. Semeráda - Používejte občas trojčlenku, ekologové!