Jára Cimrman prudící, řvoucí

Jistě nejsem sám, kdo s podivem a rozčarovaním sleduje rozruch šířící se okolo "neoficiálních stránek" Járy da Cimrmana, tohoto českého velikána vědy, vzduchoplavby, sportu a komunikačních technologií. V odborném tisku [1] lze se v těchto dnech dočísti o prudce odmítavém postoji pánů Smoljaka a Svěráka k těmto stránkám, které představují již trvalou součást našeho národního pavučinového prostoru. Dozvídáme se o tom teprve nyní, patrně v souvislosti s "Oficiální Cimrmanovskou stránkou", budovanou zmíněnými badateli ve spolupráci se společností Video On-Line.

Nechci snižovat zásluhy badatelského týmu vedeného dr. Svěrákem. Liptákovský nález, následná popularizace do té doby neznámého génia, mravenčí vědecká práce vedená v terénu i za psacím strojem, založení večerní školy cimrmanologie a zvláště pak nové nastudování Cimrmanových divadelních her, to vše představuje jistě pozitivní hodnoty, kterými se Svěrákův tým zapsal zlatým písmem do análů tohoto vědního oboru.
Přesto se nemohu ubránit dojmu, že výzkumné pracoviště pánů Smoljaka a Svěráka podcenilo jednu značně opomíjenou, o to však zásadnější oblast Cimrmanova badatelského pole. Ano, tušíte správně, tito pánové teprve nyní odhalili možnosti rozsáhlé počítačové sítě založené na koncepčních úvahách JdaC [2]. Teprve nyní se off-line popularizátoři Mistrova díla ocitají na Internetu a zjišťují, co pro svět znamená myšlenka šířená prostřednictvím Tvrzeného Cimrmanova Protokolu / Igelitového Protokolu (TCP/IP) [3]. Nepřekvapí proto jejich roztrpčení, dá se srovnat jedině se zklamáním sedláka, který za úsvitu zjišťuje, že mu jeho pole přes noc někdo zvoral.

Tak, jako se siru A. C. Doyleovi nepodařilo znepříjemnit život přednímu anglickému detektivovi a chemikovi Mr S. Holmesovi, přestože se o to později snažil dokonce publikováním smyšleného příběhu o jeho smrti, zcela jistě se nepodaří pánům Smoljakovi a Svěrákovi poskvrnit odkaz JdaC například zakázáním činnosti "neoficiálních" hypertextových stránek. Neboť nikdo si nemůže činit nárok na národní kulturní dědictví, ani jeho autoři ne.

Cimrman si zaslouží vlastní, dedikovanou stránku, onu živoucí platformu pro neutuchající diskuse, které i po tak dlouhé době stále vyvolává Mistrovo dílo. A jako taková se již etablovala stránka vedená p. Lukačovičem. Vždyť kde bychom se jinak mohli dozvědět o Cimrmanově jazyku C [4], Cimrmanově okenním uživatelském prostředí [5] a Cimrmanově síti lokálů [6] ? Jistě ne na "Oficiálních stránkách", které jsou plněny známými a namnoze publikovanými statěmi [7] a navíc jsou spojeny s jakýmsi divadlem.

A tak volám, seč mi můj slabý webovský hlásek stačí: Nešahejte nám na našeho Járu!

Pavel -BVer- Šuchmann,
cimrmanolog amatér (nadšený)

Literatura:

[1] K. Taschner: Cimrman se konečně dožil legální WWW stránky, Computer World 5/96, str. 4
[2] P. Šuchmann: Cimrmanovo dvoutaktní tkaní pavučin prostřednictvím nestavového HTTP protokolu, v tisku
[3], [4], [5], [6] http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/jdc1.html
[7] http://www.vol.cz/CS/CS/CIMRMAN/home.htm