Následující příspěvek jsem získal díky neúnavnému monitorování SF mailové
konference sci-fi@pub.vse.cz. Ačkoliv neustále zápasím s touhou se
ze zmíněného mailbomblistu odhlásit, vždy se mi nakonec podaří vyrýžovat zrnko
ryzího kovu z té hromady písku, která mi denně ucpává mailbox.
Schopnost psaní a vyprávění příběhů není vlastní každému jedinci. Co rozlišuje
tvorbyschopné tvory (psavce, scénáristy) od tvorů pasivních (čtenáři, diváci)?
Co stojí za tím neodbytným nutkáním exhibovat vlastní názory před veřejností
formou povídky, článku, webovské stránky?
Nejedná se o nějakou úchylku? Kolečko navíc? Jaká je chemie mozku Autora?
Tyto otázky možná časem nabydou na důležitosti, postupně, jak se bude oddělovat třída informačně produktivní od vrstvy informačních konzumentů. Tak nějak to bude, téměř všechny 'deterministické' duševní úkony totiž postupně zastane strojová inteligence lépe než ta naše, propustíme úředníky, prodavačky a nebudeme potřebovat ani politiky (kéžby).
Naopak, umělecká a technická kreativita a vědecké poznání díky strojům posílí
a možná, že právě 'schopnost vyprávět' bude (hned vedle zvědavosti a fantazie) považována
za nejcennější vrozenou lidskou vlastnost. (Utopie? Možná, ale... :-)
Dost už písku, teď to zrnko:
Subject: Re/3/-psani a zdravy rozum
Date: Thu, 3 Apr 1997 17:45:39 +0200
From: Sulcova Irena <sulcoire@fnhk.cz>
To: Multiple recipients of list <sci-fi@pub.vse.cz>
> > Nekdy mi pripada, ze schopnost dobre vypravet dobry pribeh je znamkou
> > dusevni poruchy.
> > autora.
> > Irena Sulcova
> Otazka je, jestli dusevne vyrovnani lide maji vubec potrebu brat
> pero/klavesnici do ruky. Docela by mne zajimala nejaka psychologicka
> studie dusevnich rozdilu mezi spisovateli a ostatnimi lidmi, kteri
> potrebu psat nemaji.
> A pak je tady ten znamy rozpor, zda spisovatel musi trpet, aby byl
> opravdu dobry. Rada lidi to rika. Naopak Bruce Sterling mi na tuhle
> otazku rekl: Myslis, ze budu lip psat, kdyz mi pustis kovadlinu na
> nohu? (Mluvil myslim metaforicky a myslel stejne jako ja dusevni
> stradani.)
>
> Ivan @
Prvni odborna stanoviska:
Pro tyto uvahy jsem byla navigovana k dr. Panouskovi, velice erudovanemu,
sectelemu psychologovi na nasi psychiatricke klinice. Debata s nim byla
velice inspirativni a depresivni v tom, ze je tezke ne-li nemozne
jeho dusevni kapacite a znalostem stacit. Vi toho tolik, ze po par
minutach hovoru se muze stat, ze vubec nevite, o cem mluvi.
K jeho zaverum: /zcela spravne celou debatu povazuje tak trochu
za mily ulet, ale pry proc ne/
A priori spisovatele NEJSOU cvoci.
Kdyz vyloucime evidentne patologicke pohnutky k pisemnym projevum,
jako je napr. grafomanie, sexualni uchylky nebo psani anonymnich
dopisu atd. /- zustane spisovatelstvi, nebo nutkani ke spisovatestvi
jako takove.
Za zakladni podminku teto cinnosti povazuje dr. Panousek
SCHOPNOST REFLEXE. Pokousel se mi objasnit, ze touto schopnosti nekterych
lidi se dosud nejdele /radove tisicileti/ a nejvice zabyvali zidovsti
filozofove. Reflexi je zde rozumeno tak, ze to je schopnost odstoupit
od sebe - sve osoby a zkusenosti a pak se k sobe vratit. V urcitem smyslu
to lze brat jako schopnost nadhledu nebo vhledu do nekoho nebo neceho.
Tato schopnost je udajne podle odborniku pro projev tvurce/spisovatele
limitujici. Rozhodne ji nemaji vsichni lide a s intelektem pry vyrazne
nesouvisi, i kdyz vyssi intelekt ji podporuje. Existuji inteligentni
lide, kteri tuto schopnost postradaji zcela.
Schopnost reflexe je udajne prvnim stupnem k tvorbe.
Podnetem k reflexi /nadhledu/ muze byt samozrejme trauma nebo stradani,
ale rozhodne neni jedinym.
Jednim z nejcastejsich podnetu u jedincu disponovanych k reflexi
je stupen sirokeho poznani. Tim je mysleno vzdelani i zkusenost.
V urcitem bode celozivotniho procesu sebevzdelani
at uz intelektualskeho, nebo treba jako u Londona - zkusenostniho -
nastane i v relativnim mladi potreba podivat se na svet okolo,
na ziskanou zkusenost, na kontroverzni poznatky - zkratka na cokoli,
s odstupem - tedy REFLEXE. Jejim vyjadrenim je nasledne pisemny projev.
Tvurce podleha nutkani zkusenost sdelit, rozvinout, domyslet na papire.
Pomoci tohoto projevu reflexe stoji o to, aby obdobnou zkusenost
ucinili i jini, ocekava, ze ostatni budou na jeho uvahy reagovat
a cely kolotoc poznavani bude pokracovat a rozvijet se.
Nevyjadrit se, znamena stagnovat.
Udajne jde v podstate o velice kladny mechanizmus a lidstvu prospesne
nutkani, ktere je muze dovest dal a hloub.
Samozrejme, jako kazda lidska cinnost, muze i toto byt poznamenano
patologii /jako maniodeprese a jeji projevy v dilech trebas toho
Londona nebo Hemingwaye/ - projevy patologie tedy teoreticky u
opravdovych spisovatelu nastupuji az v prubehu vyjadrovani jejich
reflexe, NEJSOU popudem ke psani. Kuprikladu je tvrzeno, ze Starec a
more obsahuje projevy doznele depresivni faze Hemingwayovy choroby,
zatimco Zelene pahorky africke projevy obdobi manickeho/.
Uspesnost nutkani vyjadrit reflexi je dana profesionalni a lidskou
kvalitou spisovatele.
Kdo schopnost reflexe nema, udajne horko tezko napise i jen odborny
clanek, nebot podkladem odborneho clanku je odborna prace a ta
vyzaduje jak znalost, tak nadhled. O tvurci praci nelze vubec
hovorit.
Dale jsem byla jinym lekarem upozornena na knihu Poula Johnsona
Intelektualove. Neznam ji, ale mela by tam byt rada uvah o psychologii
a psychopatologii spisovatelu a jejich pohnutkach a projevech.
Srdecne zdravim
Irena Sulcova
.. "... at je SILA s Vami..."
sulcoire@fnhk.cz
Pozn.: Chcete-li, aby vám chodily desítky dopisů denně, přihlašte se na listproc@pub.vse.cz příkazem subscribe sci-fi..