Autor: Robin Cook
Název: Chromozom 6
Vydalo: nakladatelství Ikar, Praha 1997
Přeložila: Jana PacnerováOriginál:
Název: Chromozome 6
Vydal: G.P. Putnam's Sons, New York 1997
Cookův román se žánrově těžko zařazuje. Spojuje v sobě totiž prvky detektivky, akčního thrilleru a SF. Toto spojení je však nenásilné a vadit může snad jen puntíčkáři, který musí mít všechno přesně roztříděné a klasifikované. Pro toho, kdo hledá dobře napsaný příběh postavený na nevšední zápletce, je Chromozom 6 čtenářským zážitkem.
Děj se rozvíjí paralelně na dvou místech: v New Yorku a v rovníkové Africe. Americká linie příběhu začíná zastřelením boháče z mafiánských kruhů. Jeho mrtvola je před pitvou ukradena, ale je později ztotožněna s jiným tělem vytaženým z moře. Je nápadné, že druhé tělo má zcela rozstřílená játra. Přesto jejich zbytky jsou velmi podivné: játra jsou zřejmě transplantovaná, avšak bez obávané imunitní reakce i bez léků tuto reakci potlačujících. Přitom dárcem nemohl být nikdo z blízkých příbuzných a navíc tkáň je absolutně geneticky totožná s příjemcem, nejenom podobná.
Klíčem k záhadě je (pro čtenáře - pro aktéry dramatu ještě dlouho ne) druhá prolínající se větev románu, situovaná do Rovníkové Guineje. Je zde velká výzkumná základna americké firmy specializované na genetické inženýrství. Tato firma je pro místní diktátorský režim takovým zdrojem příjmů, jakékoli vměšování do záležitostí firmy je hrdelním zločinem. Jednou z aktivit této firmy je vytváření geneticky upravených lidoopů, jejichž tkáň je stoprocentně slučitelná s osobou, která si může dovolit za to zaplatit. Lidoopové jsou chováni na odděleném ostrově a slouží zde jako živá zásobárna orgánů pro případ, že by tkáňový dvojník nějaký orgán potřeboval.
Na obou místech děje dochází z nečekaným problémům. Několik lidí pracující kolem vyšetřování mafiánovy smrti začítá tušit souvislost, což pro ně znamená jednak ohrožení ze strany mocné firmy a jí najatých zabijáků, jednak podezření, které se rozhodnou (soukromě) prověřit v Guineji. Tam však také není všechno takové, jak bylo plánováno. Opicím bylo totiž přeneseno trochu více lidského genetického materiálu, než bylo nezbytně nutné, a začíná se to projevovat jejich nečekanými, byť zpočátku jen tušenými schopnostmi. "Objevují" takové věci, jako je oheň, zbraně a řeč.
Další již nebudu prozrazovat, abych potenciální čtenáře neodradil od četby sdělením, že "vrah je zahradník". To, co jsem totiž zatím prozradil, se beztoho povětšině dočtou či domyslí poměrně brzy a jenom to v nich vyvolá zvědavost, "jak to bylo dál".
Za zmínku stojí i to, že na začátku knihy naleznete mapky místa hlavního děje a na konci slovníček odborných pojmů. Co obzvlášť oceňuji na českém vydání, je úroveň překladu.
Netvrdím, že Chromozom 6 nemá žádné slabiny. (Velice například pochybuji, že nově vzniklý živočišný druh "umělého pračlověka" by mohl vyvinout něco tak složitého, jako je řeč, za pouhých několik let své existence.) Přesto si myslím, že román rozhodně stojí za přečtení. Osobně bych mu v pětibodové stupnici dal aspoň 4 body.
O dojmy ze čtení románu se s vámi podělil Jan Kučera, kuc@fi.muni.cz