Temná postava stála na vrcholku Kolviru a rozhlížela se setmělou krajinou. Za normálních okolností by toho mnoho neviděla, ale kouzlo na vidění ve tmě bylo pouze drobnou mutací kouzla, kterému se Brand naučil už dávno. V dohledu byla jen jedna jiná postava, jak očekával. Zatímco začal Brand sestupovat, jeho prozíravější já mu poradilo prověřit si okolí ještě co do magie, ale vzápětí to zavrhl. V rodině uměli kouzlit pouze on a Fiona a té se rozhodně nebál. Jen co se Brand přiblížil, čekající se vztyčil a zajel rukou k opasku.
" To jsem já, " zvolal Brand, " a rád vidím, že jsi sám."
" Přiléhavé místo, Brande," poznamenal Caine a opsal rukou kruh ve směru tušené Corwinovy hrobky, " tak, cos chtěl ?"
" Trůn, " odvětil Brand suše. " Pořád opakuji, jak je směšné, že nás tak moc všechny přitahuje. Ale otec už je hrozně dlouho pryč a tak si myslím, že by někdo z nás měl zaujmout jeho místo."
" A ty bys chtěl zvětšit své místečko na slunci," dodal Caine.
" Ne já, " oponoval Brand, " zformovali jsme takovou malou skupinku a máme k dispozici i vojsko. Ale určitě nikdo z nás, ani ty, nechce uvrhnout Amber do války."
"To zaručeně ne,"pousmál se Caine,"a co já s tím?"
" Ale přece bys nebyl tak skromný, velíš přece flotile. Stačilo by, abys naše vojáky dovezl pod Kolvir."
" A co Julian ?"
" Arden leží daleko a než by sebral své vojáky, my bychom už drželi trůn, Erikovy stráže by pro nás nebyly problémem, a ty bys velel všem flotilám na moři."
" Předpokládám, že nyní nebudeme řešit takové detaily, jako co se stane s Gérardem, " nadhodil Caine, " budu o tom přemýšlet."
------------------------------------------------------------
Rozčilená malá rusovlasá princezna nervozně přecházela mezi skandinávským nábytkem sem a tam. Její bratr seděl v křesle a zamyšleně kroužil zbytkem vína v poháru.
" Jak říkám, poslední dobou se mi jeho chování vůbec nelíbí. Proč šel na tu schůzku s Cainem sám a nechtěl ani, abychom s ním byli v trumfovém kontaktu? Přiznám se, že z něj začínám mít strach."
" A proč, prosím tě," prohodil Bleys spíše konverzačně.
" Nevím, je to asi vrozené, ale mám strach, že si začíná hrát na vlastním písečku. To bylo řečí, jak musí Clarissiny děti vzít situaci do vlastních rukou a jak musíme být jednotní, " Fiona si znechuceně odfrkla. " A taky mě děsí jeho kontakty na Dvory Chaosu. Jen si vzpomeň, jak nám tehdy řekl, že se o otce nemáme starat. A do týdne otec zmizel. A už se neozval, ani my jsme se s ním nedokázali spojit. " Fioně prolétlo hlavou i možná nenapravitelné poškození primárního Vzoru, ale rozhodla se, že ani Bleys nemusí aspirovat na vševědoucnost. " Navíc jeho slova o Corwinově návratu a jak nám to zhatí plány. Myslíš, že by ho mohl použít pro vlastní plány? "
" Nemyslím."
" A Dworkin už tady taky pěkně dlouho není, takže Brand může klidně být nejschopnější čaroděj z rodiny."
" Určitě se podceňuješ," přemáhal Bleys v hlubokém křesle spánek. Na chvíli jej napadlo, že je tu ještě Delwin, jehož trumf našel v Brandově pokoji a který mu se smíchem slíbil, že jej naučí magii, zejména černé.
" Jenže jestli je to pravda, Brand určitě bude chtít vládu pro sebe. Víš, jaký byl už jako kluk. Těm jeho řečem o vládě našeho triumvirátu nevěřím ani za mák. A proč nechtěl, abys začal s verbováním vojska ještě před jeho schůzkou s Cainem?"
" Stejně to vojsko naverbuju," prohodil ospale princ, který se chystal usednout na trůn.
" Myslím, že bys měl začít nejlépe hned, bez ohledu na jeho slova. To by nemělo uškodit. A já se taky pokusím najít něco, čím by se dal, samozřejmě jen v nejvyšší nouzi, Brand eliminovat."
Fiona se zatvářila natolik rozhodně, že Bleys odevzdaně vstal. Pomyslel si, že bude muset požádat Delwina brzy o další lekci.
------------------------------------------------------------
"Gérard je detail, a na to přemýšlení ti něco prozradím: rozlož si někdy trumfy a zkus se jich všech najednou dotýkat, ale tak lehce, abys nevyvolal spojení. Budeš překvapen, co všechno zjistíš."
Caine se rozesmál a rozpřáhl ruce. " Ty taky." V tom jednu sevřel a vzápětí vedle něj stál Erik s taseným mečem. " Slyšel jsem, jak opovrhuješ mými strážemi, tak jsem přišel osobně. " To už vedle něj stál i Julian a Caine držel v ruce vrhací nůž. Brand si uvědomil, že pro tentokrát ho dostali.
" Je vždy dojemné vidět rodinu pohromadě. Co si představujete, že bude dál?"
" To ještě nevím," zachmuřil se Erik, " ale být tebou, netěšil bych se na to."
" Vždycky jsem byl zvědavý. Váš apartní příchod je vám totiž k ničemu. Chcete mě zabít? Už jsem říkal, že je nás víc. Nechtěl bych být ve vaší kůži, až vás jako vendetu za mne někdo bodne do ledvin. Chcete mě uvěznit? Kdykoli mě můžou vytáhnout trumfem ven. Ledaže byste mě pustili a na všechno zapomeneme."
Myslí mu to, pomyslel si Erik. " Zabijeme tě a rozhlásíme, jaký jsi byl zrádce."
Brand zatleskal: " Geniální úvaha, bratříčku. Až se vrátí otec, určitě ocení, že jsi za dobu jeho nepřítomnosti zabil dalšího bratra. Navíc u hrobky toho prvního."
" Dej nám své trumfy a vrátíš se s námi do paláce," rozhodl Erik. Brand mu podal balíček a zauvažoval, jestli by se stihl odtrumfovat dřív, než ho zasáhne Cainův nůž. Zřejmě ne. Velmi neuspokojivé.
Julian zatím využil svitu měsíce a našel ve vlastním balíčku trumf vstupní haly amberského hradu. " V každém případě tě přikováme k něčemu pevnému a necháme dobře hlídat."
------------------------------------------------------------
Navzdory pozdní hodině v krbu velké knihovně amberského hradu stále šlehaly plameny. Nikdo z přítomných se tam ovšem nebavil četbou. Erik neklidně přecházel před krbem.
" Nechal jsem ho v cele přikovaného ke kruhu ve zdi. Je tam s ním Chantris, kdyby ho někdo chtěl osvobodit," ohlásil Julian, který přišel poslední, a ihned se usadil do křesla.
" Chantrise podplatí kdekdo, " oznámil Caine, " nebyla to tedy moc šťastná volba."
" Jak to víš, ty už jsi to zkoušel?" zeptal se Erik, a podezřívavě se zahleděl na Caina, který také seděl v křesle a bezmyšlenkovitě si pohazoval dýkou.
" Nemá smysl se vzájemně obviňovat, " zasáhl Julian. " Raději bychom měli zjistit, kdo v tom jel s Brandem."
" Určitě ten mizernej skrček Random....."
" Random už je z domu moc dlouho, proč by si dávali s Brandem tak načas," zauvažoval Erik.
" Mohl zatím sbírat ve stínech vojsko."
"....a taky v tom má jistě ty své nalakované prstíky Fiona."
" V žádném případě! Nebyla by něčeho takového schopna..."
" Na vojsko by byl expertem Bleys."
" Moira by možná poslala vojsko kvůli Llewelle a nevím, jestli by moje flotila ...."
" Anebo prvně v životě něco vymyslela Deirdre."
" Myslíte, že se vrátil Corwin?"
Po Julianových slovech se rozhostilo dlouhé ticho rušené pouze praskáním dřeva v krbu. Erik ucítil soustředěné pohledy ostatních: " Mhm, pochybuji. Byl tehdy dost rozrušený, když odjížděl. Myslím, že se navždy vyloučil z našeho středu. Něco na způsob Delwina a Sand."
" Dnes zásadní řešení si žádá tento problém," zadeklamoval Julian. Erik si pomyslel, že se moc vytahuje svým vzděláním.
" Tak ať se nechá Erik korunovat," navrhl Julian, " zvednout meč proti králi je něco jiného než proti bratru."
" I král je smrtelný..," podotkl Caine.
" Korunovace nepřichází v úvahu," pravil Erik rozhodně, " nevíme s jistotou, že otec je mrtvý. Ačkoli jsem první v řadě těch, co čekají na trůn, nemůžu si dovolit otce rozhněvat, kdyby se náhodou vrátil. Mohl by jmenovat jiného nástupce."
" A starý, zapšklý Erik..."
" Caine, nech toho," zarazil bratra Julian ostře. " Ale myslíš, že otce potěší víc boje mezi skupinami sourozenců, zatímco říše bez dozoru chátrá? Co takhle protektorství?"
" Protektor je jako král, jen nenosí korunu, " usoudil Erik, " a otce by zájem o správu království určitě potěšil."
" Takže zítra sem sezveme všechny sourozence a oznámíme jim, že se stáváš protektorem po dobu otcovy nepřítomnosti. Mí vojáci v Ardenu i Cainova flotila tě podpoří a Gérardova určitě nebude dělat problémy. Přivedeme i nespoutaného Branda - samozřejmě až tady budou všichni - aby to bylo tím větší překvapení. A pak uvidíme, jak se kdo zachová, " dodal vychytrale Julian.
------------------------------------------------------------
Julian stál v rohu knihovny a přezíravě pozoroval scházející se rodinu. Erik zrovna vytahoval Bleysův trumf z balíčku, na čele měl hlubokou vrásku a celkově nevypadal, jako když se mu splňuje sen. Před chvílí domluvil s Florou, která se objevila jako prvá, a Julian by rád věděl, co tak tristního mu mohla sdělit. Nyní se tvářila sebejistě a nahlas vnucovala Gérardovi své názory na barevnost lodních plachet. Objevil se Bleys a dal se do řeči s Erikem a Deirdre. Benedikt byl kdoví kde, stejně jako Random, a nikdo nevěřil, že by přijali pozvání. Llewella, kterou Julian přivedl navzdory Erikově averzi k ní, mlčela. Založil její trumf mezi ostatní a nalistoval Fionin: " Zdravím tě sestřičko. Vidím, že ses rozhodla vrátit se do stínu a zřejmě dost daleko. Omlouvám se, že tě ruším, ale máme tady menší rodinnou sešlost a mnozí by tu rádi slyšeli i tvůj hlas." Napřáhl ruku.
" Alespoň ty určitě," usmála se a sevřela ji. Erik zazvonil a po chvíli vešel Brand následován Cainem.
"Tak když jsme tu všichni, chci vám říct, proč jsem vás sezval." Šum se ztišil v napjatém očekávání." Všichni víme, jak moc království potřebuje čelného představitele. Je třeba politicky vystupovat, praco-vat na vztazích ve Zlatém kruhu a tak dále. Šance na otcův návrat je přitom, bohužel, stále menší." Julian, který znal přibližný obsah projevu dopředu, se rozhlédl. Erik si na nezájem rozhodně nemohl stěžovat. Všichni mu doslova viseli na rtech, zejména Brand se mu vpíjel svým pohledem do očí. Jediný, kdo kromě Juliana napjatě nesledoval, byl Caine, který rovněž pozoroval Branda a při každém jeho prudším pohybu sahal po dýce.
" A protože se mi doneslo, že více z nás se zajímá o možnost obsazení trůnu, učinil jsem rozhodnutí. Od této chvíle se prohlašuji protektorem a otcovým zástupcem do doby, než se navrátí. Jsem teď koneckonců jediný princ bydlící na Amberu. " Erik se naklonil nad stůl a pro zvýraznění svých slov se opřel o pěsti. Bylo vidět, jak ostatní horečně uvažují. Julian i Caine se zatvářili spokojeně.
" No, jestli je to všechno, zase bych šla, " vstala Llewella nevzrušeně.
"To tedy rozhodně není všechno, to je teprve začá-tek, " vykřikl Bleys." Tím nám chceš namluvit, že se máš stát otcovým nástupcem zrovna ty, bratro-vrah, kterého navíc otec z nástupnictví vyloučil?"
" Víš snad o někom lepším?," optal se Erik a s uspokojením si všiml, jak Fiona probodává Branda pohledem.
" Určitě bychom nikoho lepšího nenašli," podpořila jej Flora, " navíc podle práva ..."
"...má na trůn právo Benedikt, " vmísila se tiše Deirdre, " a protože všichni známe jeho názory a víme, jak to je s Erikem..."
" Žádný bratrovrah Amberu nikdy vládnout nebude, to jsou přesně otcova slova, " vykřikl Bleys, " rychle jste na něho zapomněli, když podporujete Erika. Co ty, Gérarde?"
" Myslím, " řekl Gérard rozvážně, " že Erik by nebyl tak špatným vladařem, rozhodně je to lepší řešení, než válka v Amberu."
" Tak toho se účastnit nemusím," vstal Bleys a odešel.
" Byl bys radši, kdyby Gérard podpořil tebe," zavolal za ním Caine a syknul k Brandovi, " odchod do cely."
Brand se tvářil, že nevnímá. " Vždycky je dobré znát názory ostatních," vstala rovněž Fiona.
" Směli bychom tedy znát tvůj?," opáčil Julian dávaje důraz na množné číslo.
" Už dlouho jsem se chtěla podívat na vzdálenějších stínů. Stejně odjíždím na dlouhou dobu."
Jen co odešla z knihovny a Caine pronesl, že jí stejně nevěří, všichni ztuhli. Brand zmizel.
" Doběhli nás, k čertu," vybuchl Erik, " stráž!"
------------------------------------------------------------
Fiona se vnořila do stínu ardenských stromů. Popohnala stiskem koně. Snažila se co nejrychleji dostat do místa, odkud by se mohla začít přesunovat stínem. Její hlava byla plná myšlenek o pomstě. Takže měla pravdu, Brand je nakonec zradil. Za ní se ozvalo prudké bušení kopyt. Ucítila nástup trumfového kontaktu. Erik. " Odjíždíš skutečně narychlo, sestro. Ale chtěl jsem tě požádat o radu."
" Že by si otcův velký nástupce neporadil sám už hodinu po převzetí moci?," zeptala se jízlivě.
" Neměl jsem s Dworkinem tolik pohovorů, jako ty, " zavrčel, " bylo by možné vyčíst něco někomu z mysli?"
" Ale kohopak podezříváš, že četl zrovna z té tvé?," nevynechala příležitost k ironii, " ale možné by to bylo, kdyby..."
" Díky." A zmizel.
Znovu popohnala koně. Jen co se zamyslela nad Erikovými starostmi, neznámý jezdec ji dohnal.
Julian na Morgensternovi.
" Stůj," volal už z dálky. Zastavila koně.
" Není s tebou Brand, že, " zeptal se udýchaně a podezřívavě se rozhlédl.
No, pochopitelně, blesklo jí hlavou, Brand. Kdo jiný by mohl mentálně zpovídat Erika. Ale proč by to dělal, pro zvětšení vlastního pískoviště? " Není," odvětila nahlas, " měl by snad být? Na Amberu jsem myslela, že je čelnou oporou Erikova protektorství. " Pohlédla na zpoceného Morgensterna. " Tak proč jej sháníš tak kvapem ?"
Julian ocenil způsob, kterým vyjádřila své myšlenky. " Víš, já bych ti to asi neměl říkat, ale Brand se chystal usednout na trůn za pomoci ještě někoho z rodiny. Mimochodem, padlo tam podezření i na tebe, ale nevěřil bych tomu. " Jeho modré oči se na ni upřely. Zachovala ledovou tvář.
" A proč zrovna já?"
" Byl to Caineův nápad, víš, že tě nikdy neměl rád."
" Narozdíl od tebe."
Kdyby nebyl amberský princ, snad by se i začervenal. " Ale Fi, prosím tě. Každý máme nějakého oblíbeného sourozence. Jen jsem se bál, abys se s ním nezapletla. Může být nebezpečný. Caine ho měl hlídat během shromáždění, ale zmizel mu. Někdo ho vytáhl trumfem, protože po svých hrad neopustil. Erik dostal svůj obvyklý záchvat zuřivosti a prověřuje příbuzenstvo. Deirdre je pod stráží, fakticky uvězněna, a Flora se musela okamžitě vrátit zpátky na svůj stín. Přitom s ní Erik chtěl po vašem odchodu ještě hovořit. Mají si poslední dobou mnoho co říct, už s ní mluvil ráno. Osobně. Erik nevěří trumfům poté, co se dozvěděl, že je Brand umí odposlouchávat. Taky jim radši nevěř, sestřičko. Už pojedu. Mám pocit, že v tom všem má prsty Bleys. Jestli na tebe dá, vyřiď mu, aby neútočil na Amber. Neměl by šanci." Pobídl Morgensterna a odcválal.
------------------------------------------------------------
Upírala zrak na ryšavého bratra, ale karta v její ruce nezchladla ani o stupeň. Spokojeně se usmála, tahle kobka bude její mistrovské dílo.Vyšla z kobky
ven a usadila se na schodech do věže, aby si odpočinula a pokochala se pohledem na kroužící ptáky. Rozhovor, který včera vedla s Julianem, ji stále ještě ležel v hlavě. Ale až teď měla čas si ho pořádně promyslet. Po chvíli se jí události složily do nečekané, ale logické verze. Použila trumf, který stále držela v ruce. " Jak se vede?"
" Už jsem našel stín vhodný pro verbování vojska, " pochlubil se Bleys.
" Výborně, to se bude ještě hodit. Víš, co je nového v Amberu?"
Bleys se zašklebil: " Protektor má potíže. Zdá se, že Brand po nás zradil i jeho. Ale už včera ho chytil Erik, vyprávěl Gérard."
" Už ho chytili? A kde?, " vyhrkla Fiona netrpělivě.
" Na Stínu Země, kde bydlí tak často Flora, jestli si vzpomínáš."
Další kamínek do mozaiky. " Bleysi, prosím tě, mohl bys toho verbování na pár dní nechat?"
" Proč? Je něco důležitějšího?"
" Myslím, že ano. Poté, co Brand utekl z Amberu, mne kontaktoval Erik. Měl strach, že mu Brand vyčetl něco z mysli."
" Vyčetl z mysli? To jde?"
" Mohlo by. Po Brandově zmizení Erik příšerně zuřil a okamžitě poslal Floru zpátky na ten stín. Zrovna tam, kam odešel Brand. Není to divné? Spoj si to s Erikovou zuřivostí, co si myslel, že Brand z jeho myšlenek vyčetl?! A proč Branda pronásledoval právě Erik, který kvůli tomu musel opustit Amber, a ne Caine, který Brandův útěk zavinil? Přitom Julian s Cainem jej mohli podvést a znemožnit mu návrat, což Erik musel vědět. Na Amberu by pak bydlel nějaký jiný protektor. Může to mít jediné vysvětlení: Brand se dozvěděl nějaké tajemství Erika a Flory, týkající se Stínu Země.
" Bleys se zamyslil." Nenapadá mne jaké."
" Mě napadlo jediné a to pěkně staré. Corwin."
------------------------------------------------------------
Julian vešel do vstupní haly a zamířil ke schodišti. Hodlal vystřídat Caina na stráži u Branda. Po prvém útěku Erik nařídil, aby místo Chantrise přikovaného Branda hlídal stále někdo z rodiny. Navíc se ukázalo, že Brand má velmi příhodně okovy umístěné na zdi vlastního pokoje. Těžko by si kdy pomyslel, že v nich skončí. Jen co vyšel do patra, Julian uslyšel zběsilé vrčení psa a tlumené sténání. Pes neměl v prvním patře, kde byly pokoje členů rodiny, co dělat. Rozběhl se a rozrazil dveře Brandova pokoje. Před ním na zemi ležel Caine na zádech, na něm ležel nestvůrný pes a vypadali, že
jsou v této poloze už delší dobu. Cainova pravačka byla v psí tlamě a on sám se marně snažil vytáhnout levou rukou z opasku dýku. Jeho snaha byla mařena psí tlapou, která mu tiskla ruku k zemi. Julian bleskově tasil a několika ranami zvíře zabil. Pak proběhl do vedlejšího pokoje v očekávání dalších katastrof. Jako obvykle se jeho tušení splnilo. Brand s mečem v ruce zrovna upíral zrak na trumfy, rozetnuté řetězy ležely v rohu místnosti. Když Juliana uviděl, přiložil meč k obličeji v tichém pozdravu a začal průsvitnět. Julian okamžitě předvedl ukázkový výpad, ale Brand byl už pryč. Nicméně jeho snaha nebyla zbytečná - na zemi zůstalo pár kapek krve a trumf.
" Ten meč, " zachrčel za ním Caine, " musel ho přivolat skrze stín, stejně jako tu potvoru. Řekl bych, že to byl Werewindle, ten meč, myslím."
Julian zvedl trumf ze země. Podíval se na něj a zastrčil jej do rukávu.
" Čí to je trumf?, " zeptal se Caine.
" Zvláštní, po tolika letech " prohodil Julian ," musím teď okamžitě odjet. Erika si informuj laskavě sám, bratře."
" Jako o každém průšvihu v rodině. Za tohle mi jednou Brand zaplatí, " zašklebil se Caine a pokusil se vstát opíraje se o levou ruku. Pravou měl nehybnou a jeho pravá noha taky nevypadala zrovna zdravě. " Je na hradě?"
" Ráno odjel na kontrolu pastí v okolí. Použij trumf, určitě bude nadšen."
------------------------------------------------------------
" Zruš to hledání a pojď ke mně, " Fiona napřáhla ruku.
Bleys zaparkoval vypůjčený vůz v boční ulici a stiskl ji. " Mluvil jsem zrovna s Florou. Když jsem trochu přitlačil, přiznala, že hlídala Corwina do doby, než jí ho vyfoukl Brand. Teď neví, kde je. Corwin na Zemi ztratil paměť. Co teda chceš, abych dělal dřív? Verboval vojáky na Avernu, hledal Corwina na Zemi, nebo co?"
" Všechno, co jsi vyjmenoval. Ale nejdřív si nasaď na krk tohle."
Bleys zamžikal: " Ale to je přece Kámen rozhodnutí. Naposledy ho měl otec, než zmizel. Kde jsi k němu přišla?"
" Věř nebo ne, ale dal mi ho nějaký démon ze Dvorů. Jako důkaz, že pomohla otci z vězení."
" On byl vězněm ve Dvorech?"
" Byl, ale ty si už konečně nasaď kámen na krk. Snaž se promítnout se dovnitř. Co tam vidíš?"
" Tmu, " odpověděl Bleys soustředěně.
" Pokus se tam najít obraz Vzoru."
" Nic, nic, nic, pořád se to nechce rozjasnit, " zněl výsledek.
" To je k ničemu, " pravila znechuceně, " ani ty, ani já se s ním nesladíme. Přitom by to bylo eso v naší rodinné karetní partii. Jen sehnat někoho, kdo se s ním sladí."
" Jenže koho?, " namítl Bleys, " nikdo z rodiny nepřipadá v úvahu."
" Tím spíš musíš rychle najít Corwina, " rozhodla Fiona, "mohli bychom jím nahradit Branda a znovu obnovit triumvirát. Corwin má nepopiratelné právo na trůn, možná větší než Erik. Chopil by se moci, ty bys ho držel v šachu vojskem a já Uměním."
" Znalas Corwina. Určitě by nechtěl být jen loutkou."
" Ale my dva jsme tak mladí, že by to stálo za pokus."
Bleys jen pokrčil rameny.
------------------------------------------------------------
Muž v černé vestě se zatvářil omluvně: " Špatné zprávy."
Bleys zvolnil jízdu a soustředil se na rozhovor.
" Víš, zájem rodiny je krásná věc, ale začíná mě rušit v mé práci. Takže lekce magie končí. "
" To není možné, po tom, cos mi nasliboval. Vždyď jsi mě ještě nic nenaučil."
" Ale vytáhl jsem tě z paralyzujícího kouzla, když jsi čmuchal v Brandově pokoji. A teď se na mě opět Brand obrátil a znovu žebral o pomoc. Kdyby si vzpomněl ještě někdo jiný, a rodina je slušně rozlehlá, mohl bych si založit vlastní školu."
" Jak se na tebe obrátil Brand?, " přerušil jej Bleys, " je přece ve vězení na Amberu. "
" Teď se mnou domluvil přes trumf. A byl v tom svém letním sídle - myslím, že se to tam jmenuje Pevnost čtyř světů, nebo tak nějak, jestli to znáš. "
Bley zavrtěl hlavou. " Asi utekl."
" Zřejmě, byl zraněn na ruce. Šíleně stál o trumf jednoho z bratrů, tak jsem mu ho vyměnil za jeho meč. Ale ten stejně vrátím na Amber, nechci mít s rodinou nic společného..."
" Čí trumf? "
" Zapomněl jsem jeho jméno, málo jsem ho znal.
Mám pocit, že byl Erikův bratr."
" Corwin! "
" Ano, jasně, že Corwin. Vidím, že to na tebe mohutně zapůsobilo, takže tě už nebudu zdržovat. Kdybych zase někdy zatoužil po vzrušení, ozvu se."
Přejel rukou přes trumf. Bleys zatočil na parkoviště u silnice, která začala stoupat do hor. Přímo před ním se zvedal nejvyšší štít se třemi rozeklanými vrcholky v podobě věže. Hluboce se zamyslil. Takže Brand šel taky po Corwinovi. Ale proč sháněl jeho trumf? Zkoušeli se s Corwinem spojit trumfem mockrát, ale nikdy to nevyšlo. Možná Brand, když dokázal číst v Erikově mysli... Bleys nevěděl od Delwina tolik, aby se cítil znalý v magii. (Plánoval to spíše jako pojistku proti sestře). Takže na tohle musel povolat Fionu. Nalistoval si trumf, ale nedosáhl spojení. Znepokojivé, tak tedy svépomoc. Nalistoval Corwinův trumf. Karta po chvíli začala chladnout. " Corwine, slyšíš mě, to jsem já, Bleys."
" Co Bleys, jaký Bleys, neznám žádného Bleyse."
Bleys si všiml, že jede v autě, taky někde v horách. Silnice, viděna Corwinovýma očima, se před vozem vinula jako had. Někde vpravo probleskovala hladina jezera. " Corwine, poslouchej, vím, že jsi ztratil paměť, ale vím taky, jak ji získat zpět. "
" Co se vlastně děje? Přece nejsem blázen, to sanatorium přece nebylo pro duševně choré, " říkal Corwin spíše pro sebe, " tak proč mě stále pronásledují s tím chladným pocitem v hlavě a cizími hlasy. Nejdříve ten Julian... "
" Julian, " vyhrkl Bleys, jat neblahou předtuchou.
V té chvíli se silnice šplhala na útes nad jezerem a jeden její zákrut nabídl Bleysovi pohled na štít se třemi rozeklanými vrcholky v podobě věže. Cvičený zrak ale v lese zpozoroval něco, co mohlo být stínem, velkým kamenem, nebo mužem s puškou.
" Šlápni na plyn, " vykřikl Bleys, " hrozí ti okamžité nebezpečí. Snaž se dostat na druhou stranu hor, čekám tě tady na ..."
Zazněly dvě rány z pušky.
Zatímco bylo slyšet ozvěnu, vůz se dostal do smyku. Corwin něco vyjekl a vzápětí se spojení přerušilo. Bleys sáhl po klíčcích, ale spatřil telefonní budku. To byl lepší nápad.
------------------------------------------------------------
Sanitka a policie už byly pryč. Znatelně se ochladilo. Stál na hřebenu, odkud měl dobrý výhled.
" No konečně. Už dlouho nejsi k sehnání."
" Měla jsem práci, ale už je to hotové. Je něco nového? "
" Dost. Brand dostal Corwina, bylo by lepší, kdybys přišla. "
Stiskla mu ruku. " Je mrtvý? "
Bleys se usmál: " Odvezla ho sanitka. Doufejme, že se z toho dostane. Brand je taky pryč, ujel na svém bělouši. Nepronásledoval jsem ho, mám tady auto, takže by mi ve stínech pohodlně ujel. "
Ozvalo se bušení blížících se kopyt. Bleys vytáhl meč: " Že by se pro mě vrátil?"
Po okraji silnice pádil jezdec v bílém. Fiona uličnicky hvízdla na prsty. Okamžitě obrátil a zamířil k nim ." Takže přece jen rodinné dostihy, " vydechl Julian a vytasil meč, pohled upřený na Bleyse, " co je s Corwinem?!"
" Smůla, milý příbuzný. Je pryč."
" Fi, co udělal s Corwinem ten mizera, tvůj bratříček? Říkal jsem ti, že se s ním nemáš dávat do spolku."
" Corwin je v nemocnici."
" Ty jsi se zbláznila, neříkej mu to, " zasyčel Bleys, zatímco Julian se opovržlivě pousmál," nedokonalý jako vždy, co, Bleysi?"
" Ale ne, ne naší vinou. Naopak po tobě, Juliane, bych potřebovala, abys na něj dohlédl. Aby se mu nic nestalo. My teď musíme pryč."
" Nevěřím, " odvětil zamyšleně, " co když mě chcete nahnat na jeho meč? Nikdy jsme se neměli v lásce."
" Co bylo, zapomeň, " přemlouvala jej Fiona, " Corwin je nemohoucí a v nemocnici, navíc si na tebe nevzpomíná, ztratil paměť. Nechci, aby ho někdo zabil, ani Erik ne."
" Pořád nechápu, jakou hru to vlastně hraješ, " povoloval Julian.
Fiona se usmála : " Na hodnou sestřičku. Ale když za vším vidíš jenom zisk..." Vytáhla z kapsy Kámen rozhodnutí a když se sklonil, pověsila mu jej kolem krku a přitom mu něco pošeptala. Bleys si všiml, jak Julian strnul.
" Prosím, " řekla Fiona.
------------------------------------------------------------
Erik stál v Brandově pokoji. Julian se neubránil cynickému úsměvu: " Soukromý průzkum?"
" Někdo tady byl, ale utekl, " zavrčel Erik, " třeba právě Brand, kterého doufám zrovna hledáš. Měl by sis pospíšit, protože tohle tady zapomněl, když jsem ho vyrušil." V ruce držel tenký meč v tmavě zelené pochvě. Werewindle.
Julian si všiml vrásky na jeho čele a rozhodl se bratrsky přidělat mu další : " Průběžně. Ale zatím jsem našel Corwina."
" Vážně?, " zachoval Erik kamennou tvář.
"Mluvil jsem s ním, "pokračoval Julian nevzrušeně, " například o dávné vyjížďce do Ardenu."
Erik nechal věc bez povšimnutí, zaujalo ho něco jiného: " Kdes přišel ke Kameni rozhodnutí?"
Julian se pousmál. " Může být tvůj. Stejně si myslím, že by ses měl nechat korunovat, když teď Corwin uplatňuje nárok na trůn."
" Uplatňovat může, " odvětil Erik, " vezmi mě k sobě a douplatňoval. " Napřáhl ruku.
Julian dal ostentativně ruce za záda.
" To má být vzpoura?, " zvolal Erik a sáhl po meči.
" Jen žádné zbraně, chci s tebou uzavřít obchod, " vysmíval se Julian.
" Jestli to s Corwinem hraješ na sebe, tak nejsi nic, než blázen. Zaútoč na Amber a já tě zničím. A i kdybys náhodou vyhrál, zničí tě Corwin. Rozmysli si, jestli chceš pustit džina z láhve."
" Ale, co tě to napadá, milovaný bratře, " zářil Julian," buď si jist mou bezvýhradnou podporou. Navíc se tě nebojím, v Ardenu se se svými muži udržím, jak dlouho budu chtít. Nabízím ti však korunovaci, může být za tři, čtyři měsíce. Jako korunovační dar ode mne dostaneš Kámen."
" A podmínky?, " olízl si Erik rty.
" Corwin zůstane mimo hru, ale živý. Třeba pod sedativy. Flora ti ho může hlídat."
" Proč chceš mou korunovaci?, " zeptal se Erik podezřívavě, " vždyť jsme to už probírali a byl jsi pro protektorství, dokonce jsi to sám navrhl. Nevěříš snad v otcův návrat?"
" O nic víc, než ty, " opáčil Julian, " ale Corwin může Floře uniknout znova, třeba za pomoci někoho z rodiny, a tvůj nárok na trůn by korunovace podpořila jako nic jiného. A jiné nebezpečí ti nehrozí - Bleysův útok rozdrtíme bez problémů a Branda mám pod kontrolou."
" Jakou ?"
" Spolehlivou. Nech Corwina naživu a Brand už ti nikdy nezkříží cestu."
------------------------------------------------------------
Vytáhl se na kamennou římsu a rozhlédl se, kudy nejlépe nahoru. A taky nejrychleji. Jeho rychlost byla nejdůležitější. Zleva k němu dolehly hlasy, a to byl teprve v polovině kopce.
" No samozřejmě, kdo jiný než Fiona, " Brand někde nahoře se skřípavě zasmál." A na Morgensternovi, myslel jsem si to. Jen málo koní by mě mohlo dohnat. Je vždycky dojemné vidět rodinu spolupracovat. Zač ti ho Julian asi půjčil?"
" Ještě že se Brand tak rád poslouchá, " pomyslel si Bleys, který za tu dobu urazil pěkných pár metrů nahoru.
" ...a teď tě zase překvapím já, sestřičko."
Chvilka ticha rušená pouze Morgensternovým přešlapováním.
" Ano, " zvolal Brand teatrálně, " přirozeně, že jsem si ten samostříl přivolal skrze stín. A hádej na koho ho použiju."
"Zatraceně," napadlo Bleyse,"on ji zastřelí a já tady zatím budu viset, jako pavouk. "To, že má vylézt po strmé stěně a objevit se Brandovi v zádech, byl Fionin nápad, ale nevšimla si, že horní část je méně schůdná než ta, kterou už prošel. Asi na to doplatí.
Fiona dokazovala, že tonoucí se i stébla chytá: "Přece bys nevystřelil na bezbrannou malou sestřičku, zbabělče."
" Zanech proslovů, nejsem Julian, " zachechtal se Brand a vložil šíp do samostřílu.
Kudy nejrychleji nahoru? Brand střílel vždy přesně.
" Jsi na tom tak špatně, že mě musíš zastřelil z dálky?, " provokovala Fiona, " velký čaroděj Brand, znalec primárního Vzoru, se bojí třeba psychického souboje? Ten používáš jen proti bezbranným, jako byl Martin? "
Bleys konečně našel cestu vzhůru. Okolo bylo mrtvé ticho. Buďto ji zastřelil hodně potichu, nebo ho umluvila.
Vyškrábal se nahoru. Přemluvila ho, ale otázka je, zdali ji to pomohlo. Brand stál na okraji skály s vítězným úsměvem. Naštěstí zády k Bleysovi. Pět metrů pod ním, na cestičce kterou přijeli, byla vedle Morgensterna Fiona na kolenou. Obrazně i doslova - v záchvatu bolesti si tiskla ruce k hlavě a z očí ji proudily slzy.
" A zapadající slunce svými posledními paprsky ozářilo scénu mého vítězství, "zadeklamoval Brand, " jak rád bych se v tomto okamžiku zachytil na plátně!"
Bleysovi scéna spíš připomínala konec jednoho z těch úděsných srdceryvných filmů, které tak milo-vala Flora, ale tyhle myšlenky zapudil. Jestli padne Fiona, bude to s ním nahnuté, Brand stále v levač-ce držel natažený samostříl. Jeho převaha byla tak velká, že by klidně dokázal zastřelit Bleyse a ještě udržet Fionu v mentálním poutu. Bleysovi bleskla hlavou spásná myšlenka. Vzpomněl si, jak jednou Gérard vyprávěl o zajímavém sportu, který se hrál na stínové Zemi. Jmenovalo se to, tuším, baseball. Kámen jím vržený zasáhl Branda do týla. Brand napřed ztratil koncentraci, následně rovnováhu.
------------------------------------------------------------
Fiona se už vzpamatovala, Brand, který díky své vítězné póze absolvoval pětimetrový pád, dosud nikoli.
" Dobrá práce, " pochválila Bleyse, " teď už nebude problém dopravit ho do kobky v jedné věži, kterou jsem pro něj speciálně přichystala. "
Vytáhla balíček karet a nalistovala Julianův. Byl u Flory: "Mluv rychle, než se vrátí Erik. Co je s Brandem?"
Fiona se natočila tak, aby za ní byla vidět ležící postava. " Je mimo. A Corwin?"
" Je mimo, " pousmál se Julian, " Erik se nechává za tři měsíce korunovat, takže už se do ničeho nezapleť." Přerušil spojení.
" To znamená, že z tvých plánů na naši vládu v triumvirátu s Brandem nebo Corwinem nezůstalo nic?, " zeptal se Bleys hořce, " a já se mám dívat na Erikovu korunovaci?"
" To záleží jen na tobě," ušklíbla se vychytrale, " já budu sice hlídat Branda, ale ty jsi začal verbovat vojsko na Avernu. Nikde není psáno, že nemůžeme vládnout dva. Máš tři měsíce, abys svrhl Erika a k tomu jistotu, že znáš postoje celé rodiny. Nic překvapivého se zkrátka už nemůže stát."