Po dlouholetých výzkumech se vědcům podařilo určit místo, odkud po Velkém třesku začalo rozpínání vesmíru. Do tohoto předpokládaného středu vesmíru byla vyslána kosmická loď s tříčlennou posádkou.
Na místě objevila malou placatou planetu, kterou podpírali čtyři sloni stojící v míse se želví polévkou. Na planetě, která byla přímo rajskou zahradou, žil bělovlasý stařec se svým pomateným synem a elektronickými varhanami. Tvrdil o sobě, že je Bůh a pomocí varhan řídí celý běh vesmíru. Kosmonauti tomu samo sebou nevěřili, dokud je několika jednoduchými zázraky nepřesvědčil, že tomu tak skutečně je. Se synem, jemuž se na rukou a nohou pravidelně objevovala stigmata a který celý den pásl kozy, nebyla rozumná řeč.
Posádka lodi přijímala celou skutečnost se značnými rozpaky a palubní navigátor, velmi nábožensky založený člověk, se hrozil toho, jakou odezvu zpráva o výsledku výpravy vyvolá na Zemi. Obával se, že by rozvrátila celý křesťanský mýtus, a tak nakonec planetu i s jejími obyvateli a zbytkem posádky, která nesdílela jeho názor, zničil jaderným výbuchem. Když se pak vrátil na Zemi, zjistil, že v Boha nikdo nevěří a že nikdy neexistoval. Zešílel a zbytek života strávil v ústavu, kde neustále modeloval z formelíny čtveřice slonů.
Tak už to chodí.