O dvě hodiny později jsem se převlékl do - pro mě nepříliš typického conového oděvu - bílé košile a zahájil své působení v roli děvečky pro všechno v zrcadlovém sále, kde probíhal druhý program. Jako prvního jsem přivítal jednoho z našich klubových benjamínků Vítka Bočka, který si připravil povídání o 3D obrázcích. S přihlédnutím, že se jednalo o jeho vůbec první vystoupení na takovéto akci, je zde nutné uznat, že si vedl dobře. A pak již následoval jeden program za druhým, což pro mě znamenalo představovat hosty, nosit jim mattonky a starat se jim o potřebné vybavení k jejim programům. Jestli byli spokojeni, nevím. Raději se zeptejte jich.
Narušení večerního programu nám způsobilo uváznutí speciální busu z Prahy v dopravní zácpě na dálnici. Díky tomu se slavnostní zahájení konalo o hodinu déle a i celý program se o hodinu posunul. Poté se, alespoň podle mého názoru, situace uklidnila a během celé akce už nedošlo k větším zádrhelům. V pátek od jedenácti večer mě pak čekala první z mých přednášek. Tato byla o novinkách ve Sluneční soustavě. Použil jsem výkřik moderní techniky - zpětný projektor a snad se to dalo alespoň trochu poslouchat a sledovat. Po skončení programu následovala redakční 'porada' AmberZine, ze které jsem naštěstí včas zmizel spát. Proč naštěstí? Zeptejte se někoho jiného.
Další má přednáška byla opět v noci. Tedy pro někoho to bylo devět ráno. Opět jsem hovořil o novinkách v astronomii, ale tentokrát ze vzdálenější částí vesmíru. Zde musím zmínit jednu věc, kterou jsme podcenili. Je hezké mít nejmodernější techniku, ale když nejdou zatáhnout okna, tak moc užitečná není. Poučení pro příště. Následovala další smršť přednášek a besed, velmi dobrá byla přednáška p. Tomáše Balouna o tricích ve scifi filmech nebo Jiří Borovičky o Tunguzce (asi protože jsem mu dobře vyměňoval diapozitivy), ale i řada dalších. Kvůli neúčasti některých 'organizátorů' jsem většinu času mezi začátky přednášek během dne trávil jako barman. Jeden ze zlatých hřebů celého conu byla pro mě sobotní večeře. Byl jsem při ní doslova krmen dvěma krásnými účastnicemi z Kroměříže, z nichž jedna se později stala Miss Avalcon a ta druhá ....
Večer jsem byl ještě velkým šéfem předhozen davům s lístky do tomboly, což bylo v tu chvíli asi nejrizikovější zaměstnání na celém conu. Ale přežil jsem a za odměnu mi bylo umožněno držet 'klobouk' při losování. Tombolu brilantně moderoval Jarda Mostecký, ceny podával Vašek a losovala slečna Renata (telefon neprozradím; mimochodem - to je ta druhá z předchozího odstavce). Ještě před tombolou se konalo občerstvení pro účastníky párty. Zmizelo velmi rychle. A pak již začala samotná párty. Určitě budete všude číst o Janu Kantůrkovi, který brilantně roztancovával parket, a tak bych rád upozornil, že se tam vyskytoval ještě jeden, a dokonce ještě zuřivější, ale bohužel méně nápadný, tanečník, kterým byl Michal Bronec. Aby se na jeho zásluhy nezapomělo. O úklidu po párty raději pomlčím, stejně jako o problémech s několika hlasitými a opilými účastníky, kteří nebyli schopni v pět ráno pochopit, že existují lidé, kteří by třeba v tuto dobu chtěli spát.
A jsme u neděle. V 'mém' sále se opět střídali hosté (v tom hlavním samozřejmě také), klub Třesk opět kvalitně zorganizoval scifi kvíz, Jan Pavlík s pomocí moderní techniky (a bez zatmění, samozřejmě) srovnával Star Trek a Star Wars, Martin Heisler se na mě pokoušel s mečem dokumentovat, co je to militantní humanismus. A opět řada dalších, ale jelikož jsem opět zaskakoval v baru, takže jsem většinou po pěti minutách odcházel a přicházel tesně před koncem. A proto vám toho moc říci nemohu. Odpoledne mě čekala poslední moje přednáška, tentokrát o sondě Galileo u Jupitera. Večer přijeli šermíři ze skupiny Arien. Jejich představení se prý líbila. Také se vyhlašovala Miss a jelikož letos vyhrála moje kamarádka Dana, byl jsem spokojen. O tom, jak jsem během vyhlašování zápolil s videokamerou, kterou jsem měl poprvé v ruce, raději také pomlčím. Ještě vyhlášení Ježíška a už byl skoro konec.
A pak přišlo pondělí = loučení s kamarády a známými a pak už jenom úklid a úklid a pak spánek. O tom, kolik jsem toho během conu naspal, nebo lépe řečeno nenaspal, se raději nebudu šířit, protože moje maminka ty reportáže čte a nadávala by mě :-). Ale mami, moc jsem nepil!!!
Co říci závěrem? Asi nic. Nebudu naši akci hodnotit. Nebylo by to fér. Ať to raději udělá někdo jiný, z nezávislého pohledu. Jenom za sebe - já jsem byl spokojen! A lidi - uděláme to pro vás klidně zase!!!
5. srpna 1998