Pokud vím, máme v Chorvatsku 5 sci-fi klubů. Docela dobré pro zemi s celkovou populací menší než 5 miliónů, ne? Budou představeny v absolutně náhodném pořadí.
Za prvé je zde SF klub Aurora sídlící v městě Rijeka (západní Chorvatsko, nedaleko Istrie), pravděpodobně nejmladší chorvatské sf sdružení, založené v roce 1996. Jsou velmi agilní a nadšení, vydávají fanzina nazvaný Prime a připravují každoročně con zvaný RiKon. Mají také hezké a zajímavé webovské stránky, které můžete vidět na [http://www.posluh.hr/aurora/] (pouze v chorvatštině).
SFera z hlavního města Záhřebu je největší chorvatské SF sdružení, nejstarší a s nejdelší sci-fi tradicí. Bylo založeno v roce 1977. Pravda, většina jeho zakladatelů je již mimo sci-fi (uplynulo již více než 20 let), ale někteří z nich jsou stále aktivní jako světově dobře známý Friendly Alien Krsto A. Mažuranić ze Samoboru, žijící legenda chorvatského SF fandomu. Je docela těžké napsat cokoliv o SFeře, protože toho tak moc udělali v posledních dvou desetiletích. Jejich každoroční con - SFeraKon - je nejlepším, největším a nejnavštěvovanějším v Chorvatsku (a byl jím i v bývalé Jugoslávii). SFera se výrazně podílela na počátcích vydávání prvního chorvatského profesionálního SF magazínu zvaného Sirius, který byl odměněn v polovině 80. let několika evropskými sci-fi cenami, ale který se zastavil na čísle 166 v roce 1989. Po chorvatské válce za nezávislost SFera pokračovala ve svých aktivitách na poli sci-fi, hlavně publikováním každoročních sbírek chorvatských SF povídek (obvykle napsaných členy klubu a příznivci), ze kterých vydali od roku 1994 doposud 4 knihy. Jejich SF fanzin Parsek má za sebou více než 60 vydání ... a co ještě? Je toho mnoho, věřte mi, ale o tom někdy jindy. Ještě pohlédněte na nádherné oficiální stránky jejich letošního SFeraKonu, který se konal na konci dubna, na [http://public.srce.hr/~blopac/sferakon/] (i v angličtině).
Pak je zde Branko Belan, společnost pro sci-fi umění ze Splitu, z jižního Chorvatska (Dalmácie), založená v roce 1988. Jsou docela tišší v posledních několika letech, ale stále jsou zde a vydávají čas od času svůj fanzin Misija. Myslím, že dosud vyšlo více než 20 čísel. Jejich webovská stránka (pouze v chorvatštině) je na [http://www.efst.hr/~modun/sf.html].
Další je SFinga, SF sdružení z malého města Kutina ve středním Chorvatsku. Jsou dost specifičtí, protože jejich hlavní aktivitou je LARP = "Live Action Role Play" hry podle pravidel Amtgarda, jak sami říkají. Věřte mi, je to opravdu velmi zajímavé, pozorovat deset nebo patnáct dospělých jedinců oblečených do starobylých brnění a bojujících meči ... err, "bezpečnými" meči, samozřejmě, ale věřte mi, bez lítosti. Je zakázáno zasáhnout hlavu, ale prosím, nezkoušejte to doma, když nejste připraveni být čas od času zasažen :-).
Když nejsou ve středověku štváni démony, vydávají členové SFingy SF fanzin nazvaný Another World, a pořádají přinejmenším dvě každoroční setkání - zimní con zvaný KutiKon v jejich domovském městě a LARPu věnovaný Summer Camp v červenci ve Slavonských lesíchi, zvané též kinda Amtgard-picnic. Zajímavé, co říkáte? Navštivte jejich stránky (též kompletně přeložené do angličtiny) na [http://www.geocities.com/Area51/Zone/7166/].
A zde jsme my, SF sdružení Gaia z města Osijek (východní Chorvatsko), založené na počátku roku 1995. Jsem posledním t
ajemníkem našeho klubu a proto vám můžu o něm říci více. Jak pravděpodobně víte, Gaia byla egyptská bohyně Země
nebo něčeho podobného. Jsme dědici starého chorvatského SF klubu zvaného Gea (ano, uctíváme všechny bohyně, zejména
ty zasvěcené zemi), který ukončil svou činnost asi před deseti lety, nedlouho před začátkem války. Navzdory skutečnosti, že
jsem vystudovaný právník (kdo by si to pomyslel?), nebyli jsme schopni překonat jisté právní překážky (err ... staré dluhy),
které nás donutily nepoužít staré jméno a vybrat nové. A tak jsme se stali Gaia-ou. Členy klubu jsou zejména teenagedři, mladí
studenti a několik nás starých vran (podle počtu let ve fandomu, ne podle věku ... ikdyž ...), a obvykle se scházíme v uterý
večer v našem oblíbeném baru v Osijeku, abychom pokecali, zahráli si 'Magic', popili pivo na cizý účet a také se pobavili
diskusemi o tom, které knihy a povídky jsou dobré a které nejsou. Hej, to je život. Klub také připravuje sci-fi fanzin zvaný
Via Galactica, s dosud vyšlými osmi pravidelnými čísli a jedním speciálem. Od půlnoci z 14. na 15. listopadu loňského roku
je Via Galactica prvním chorvatským elektronickým fanzinem, převážně v chorvatštině, s několika částmi přeloženými do
angličtiny (FAQ o autorech, krátký článek o klubu, několik zajímavých textů z různých vydání fanzinu ...) jako vyjímkou.
Ve velmi krátké době se Via Galactica stala centrem chorvatských sci-fi zájmů na webu. Věřte mi, že na tom tvrdě pracujeme
a můžete nás navštívit na
Minulé léto organizoval klub první SF&F con ve východní Slavonii, v svém domovském městě, v Osijeku. Con byl nazván EsseKon '97 a další se bude konat 23.-25. října letošního roku - EsseKon 2! Nyní máme zvláštní stránky ve Via Galactica, které jsou tomuto conu věnovány, jsou zde také v angličtině - o našem programu, hostech, jak nalézt cestu do Osijeku, kde je možno spát a jíst a o dalších záležitostech týkajících se akce ... a především jak se dostat na náš con. (Brzy zde uveřejníme podrobný program s denním rozpisem akcí a ilustrovanou mapu Osijeku s grafickými informacemi jak se dostat na EsseKon z železničního a autobusového nádraží.) Poslyšte, Česká republika není příliš daleko. Budete vřele vítani!
A na závěr, snad mohu říci několik slov o událostech, institucích a nedávných tzv. proudech v chorvatském sci-fi hnutí, tak jak je vidím ...
Chorvatsko má opravdový domácí profesionální (dobře, možná poloprofesionální podle světových měřítek) měsíční sci-fi magazín zvaný Futura ([http://www.bakal.hr/futura]), který existuje od konce roku 1992 (začínal za války, skutečně, téměř neuvěřitelné ale pravdivé) a dosud vyšlo 70 čísel (poslední bylo dvojčíslo 69/70 červenec/srpen 1998). Jak je mi známo, je to magazínu typu Asimov's / F&SF svým profilem publikovaných povídek, zahrnujících největší světová jména a mnoho děl oceněných Nebulou a Hugem, spolu s těmi s historickým významem. Obálky jsou od domácích ilustrátorů a každé číslo obsahuje alespoň jednu povídku od chorvatského autora. Navzdory tomu je Futura hodně dobrovolným a dobrou vůlí podporovaným časopisem, přinášející mnohem více potěšení než peněz pro těch několik lidí, kteří jej sestavují. Musím říct, že jsme mimořádně hrdí, že máme takovou sci-fi instituci v naší malé a nedávnou válkou trpící zemi.
A co se týče SF vydavatelů, v Chorvatsku je jich několik:
Zagrebačka naklada s různými publikovanými díly Bradburyho, Nivena, W.J. Williamse, Dicksona, Heinleina, Barkera, Lovecrafta, Howarda a dalších; Izvori, snad poněkud více hard-SF inklinující ke Clarkeovi, Asimovovi, Brosnanovi, Sheffieldovi, Robinsonovi and Bearovi… ale také vydali prvních pět knih Zelaznyho série Amber a Simmonsův Hyperion/Endymion, pak Sara 93 s významnými romány Pohla, Shepparda, Varleye a Kinga, a pravděpodobně největší vydavatel Algoritam (mimochodem orientovaný nejen na sci-fi), s jejich notoricky známými pevnými obálkami děl J. R. R. Tolkiena (díky Bohu), Kinga, Kaye, Gibsona a Martina. Jejich nejnovějším SF projektem jsou první dvě knihy světoznámého dobrodružného seriálu Loise McMastera Bujoldse "Miles Vorkosigan", s šesti dalšími plánovanými (Ňam!)
Možná se mýlím, ale zdá se mi, že chorvatské sci-fi publikum je obecně více zaměřeno na hard-SF, což je výsledkem let nepoznané 'čisté' fantasy jako žánru stejné kvality ... to je jen můj skromný názor, pamatujte. Po válce se tato situace lehce změnila ve prospěch fantasy, spolu s pokračující popularitou známého cyberpunku a některých crossoverů.
Je to tak. Myslím, že jsem shrnul většinu toho, co je důležité na chorvatském SF poli těchto dnů. Na závěr doporučím návštěvu jednoho zajímavějšího chorvatského místa na webu, sice v angličtině, ale našeho. Je to The Grey Havens, neuvěřitelně dobře vypadající, informativní a aktualizovaná stránka věnovaná dílu nesmrtelného J.R.R. Tolkiena na [http://tolkien.cro.net/].
Vítejte v Chorvatsku
Krunoslav Gernhard
přeložil Pavel Koten (samozřejmě že ne z chorvatšiny)