Brosmologie

Proto, i když jsem byl zpočátku velmi skepticky, jsem se rozhodl kontaktovat jediného odborníka na vesmír a kosmologii kterého znám a svého redakčního kolegu: Pavla Kotena.

(jXb)

Trochu mě překvapilo, že mě někdo považuje za odborníka na kosmologii, ale budiž. Stejně jako Jirku mě v první chvíli napadlo, že se jedná o nějakou ptákovinu, o něž není na Webu nouze. Ovšem poznámka o citaci v prestižním časopise Sysifos' Boulder, který je pro mě velmi seriózním zdrojem, mě přesvědčila věnovat alespoň pár minut tomuto tématu. A musím přiznat, že z to, co zpočátku vypadalo jako zbytečné mrhání časem, vylezla nakonec velmi vzrušující a zajímavá kosmologická teorie.

Jak tedy pokračovalo mé hledání? Samozřejmě jsem si vyhledal zmíněnou noticku o alternativní kosmologii (zde musím Jirku trochu pokárat, protože mi nedal přesnou citaci a chvíli to trvalo - přeci jenom S'B je poměrně rozsáhlý časopis navíc vycházející jednou týdně). Naštěstí jedním z jeho redaktorů je jeden můj známý, se kterým jsem se seznámil na Internetovské konferenci Science vs. PaScience. Ten mi poskytl e-mailovou adresu pana profesora a navíc mě upozornil na květnové číslo S'B, ve kterém je tomuto tématu věnována hlavní rubrika Hot New Dogs (Sysifos' Boulder, vol. 725, 1998, p. 7-11). Jistě jste si již všimli, že v AmberZine se občas vyskytují e-mailové rozhovory se zajímavými lidmi. Proto jsme využili pomoci redaktora S'B a požádali pana profesora Brostena o takový rozhovor. Pro čtenáře zde uvádíme část, kterou jsme považovali za klíčovou pro získání základního náhledu na toto téma (případným zájemcům o celý rozhovor jej na požádání mohu zaslat, případně je odkazuji na květnové číslo S'B).

(NewI'm)

prof. Brosten:
Jsme rád, že o mou kosmologickou teorii, kterou mí přátelé na univerzitě zatím žertem nazývají brosmologie, se zajímají lidé ze země, která stála u jejího zrodu.

NewI'm:
???

prof. Brosten:
Opravdu - k bádání nad principy, podle kterých funguje vesmír, mě přivedla pozorování, která byla v roce 1946 provedena na hvězdárně v Ondřejově. Několik předních vědců tehdy v létě, jako první na světě provedli pozorování efektu, který se v současné anglické literatuře označuje jako SiS - Sun in Sun. Při tomto velmi vzácně se vyskytujícím jevu, dochází k gigantické sluneční erupci, která je předznamenána obrovskými shluky slunečních skvrn. Země je potom doslova zaplavena kopuskulemi, které velmi výrazně mění magnetosféru Země. Vlna slunečního větru vyvolává změny magnetického pole tak výrazné, že magnetopauza (což je hranice, kde se setkávají nabité částice slunečního větru se zemským magnetickým polem) se na noční straně planety deformuje do velmi složitých obrazců. Spolu s matematikem Paulem Vachtinem, který pracuje na Oxfoodské univerzitě, jsme prokázali fraktální charakter tohoto pole. Z toho plynou některé závažné důsledky:

1. Není možné se za všech okolností spoléhat na údaje, které udává kompas. Tento důsledek je velmi důležitý, zvlášť když si uvědomíme, jaké tragické následky v lodní navigaci mají potíže s kompasem. Domnívám se například, že v době, kdy Kolumbus vyrážel na svou cestu do Indie, byl jev SiS ve svém maximu. Lze tedy říct, že objev amerického kontinentu je pouze důsledkem fatálního omylu v námořní navigaci.

2. Zmíněný jev velmi výrazně ovlivňuje lidské chování. U některých zvláště citlivých lidí natolik, že pak již musíme hovořit o nelidském chování. Je například prokázáno, že tento jev byl extrémně vysoký v lednu 1947, kdy došlo v malém městečku Sacrificial Lamb ve státě Texas k brutálnímu zavraždění několika desítek středoškoláků (pozn. NewI'm: podle události byl natočen film "Texas chainsaw massacre", který u nás uvedla distribuční firma Rigor Mortis pod názvem "Texasský masakr motorovou pilou"). Vrahem byl člověk, který byl velmi citlivý tento jev. A takových příkladů by se našlo více (např. brutální pitva mimozemšťana, který na naší planetě ztroskotal chybou svého navigačního systému - tzv. 3D-kompas, který vyhledává aktivní páry elektromagnetických tripólů - způsobenou právě efektem SiS).

3. Opravdu zásadní projevy jsou ovšem v oblasti sexuální aktivity. Slapové jevy jsou prokázaným jevem. Ještě nikomu se však nepodařilo zjistit, že to, v jaké fázi jsou proti sobě Slunce a Země a že to, jaká je sluneční aktivita ovlivňuje vývoj sexuálního chování jedinců.
   Když např. v roce 1989 ve vaší republice došlo k plyšovému převratu, byla aktivita slunce opravu výrazná. Za normálních okolností by se tento fakt projevil obrovským nárustem spotřeby prezervativů. Protože však shodou okolností došlo v říjnu roku 1989 k požáru v továrné Vulkán - Veselá hůrka, byl na vašem trhu prezervativů akutní nedostatek. A protože jak známo nevybitá sexuální aktivita se musí spotřebovat jinak, je již zřejmé, co vlastně způsobilo, že se váš stát oprostil od komunistické nadvlády.
   To je ovšem jen jeden z dokumentovaných případů. Víme například zcela jistě, že zákaz souložení v roce 1916 a následný vzrůst sluneční aktivity v dalším roce způsobil i VŘSR (komunista Uljanov byl podle námi analyzovaných historických údajů na jev SiS mimořádně citlivý). Jako jasný projev sexuální symboliky lze rozpoznat legendární výstřel z Aurory - podle některých psychoanalitiků představoval výstřel ejakulaci, zatímco to, že byla zvolena loď s názvem „Aurora", znamená skrytou touho po změně sexuální orientace (viz. Např. „Erekce a ejakulace - muži, kteří změnili svět" od Sigfriedy von Mc´Vokové).
   Z poslední doby ovlivnil SiS-efekt aféry jistého špičkového amerického politika, který díky poklesu erupční aktivity již dále nebyl schopen uspokojit všechny své milenky. Ty ho pak v důsledku jistých paralelních vlivů Měsíce zažalovaly, čímž vlastně jen ukájejí vlastní sexuální napětí.

NewI'm:
Dobře, dobře. Vliv tohoto efektu je jistě složitá záležitost, která musí být konzultována i s odborníky z jiných oborů, např. psychology. Naše čtenáře by ale jistě zajímala souvislost tohoto jevu s vývojem vesmíru. Zmínil jste, že se jedná o velmi vzácný jev. Jak často nastává?

Můžete nám vysvětlit jeho souvislost s vývojem vesmíru?

prof. Brosten:
Podle našich dosavadních výzkumů nastal v posledním tisiciletí maximálně třikrát. Jednou to odnesl Kolumbus, podruhé pak texasští středoškoláci, jindy politické systémy. Třetí událostí si zatím nejsme jisti. Ale je dosti pravděpodobné, že častěji nenastává.

Tento jev se samozřejmě netýká jenom našeho Slunce, ale v podstatě jakékoliv hvězdy ve vesmíru.
Ovšem u hvězd hmotnějších než naše Slunce je mnohem častější. Doposud pro to nemáme žádné vysvětlení, ale zdá se nám, že roste dokonce s pátou mocninou hmotnosti hvězdy. To ale znamená, že veleobři jako je např. Antares či Betelgeuze takto ovlivňují své okolí velmi často. A představte si, jaká musela být situace v době tvoření prvních hvězd, zejména pak uvnitř kulových hvězdokup, které jsou tvořeny statisíci hvězd.

Já a mí kolegové se domníváme, že na základě údajů, které jsme odměřili a ověřili je více než pravděpodobné, že vesmír nevznikl Velkým třeskem, ale jakýmsi Velkým výstřikem. Do prázdného zhrouceného prostoru bylo jakýmsi falem gigantikem injektováno obrovské množství žhavého plazmatu v sedmém skupenství, který v sobě nesl informaci o budoucím uspořádání vesmíru. Všechny fyzikální konstanty jak je známe dnes byla nasteveny právě při tomto Velkém výstřiku. Vesmír se pak začal rozpínat v důsledku jistých jevů, které způsobily, že sedmé skupenství se za uvolňování obrovských energií přeměnilo do hmoty tak jak ji známe dnes. Dá se tedy říci, že jednak žijeme v prostředí, které je značně degenerováno a jednak, to, že žijem je důsledkem panuniversálního koitu absolutiku, který skončil právě naším stvořením.

Na vyvozování dalších důsledků naší teorie pracuje v současné době celý tým špičkových odborníků, takže doufám, že vás v nejbližší době budu moci informovat o dalších významných objevech na tomto poli.

NewI'm:
Děkuji Vám za rozhovor.