Reakce na článek Ráj na čipu

Jiří X. Brosmann

(zasláno bez diakritiky)


    Posilam decentni reakci na uvedeny prispevek na AZinu...

                                ******

    Se zajmem jsem si precetl clanek "Raj na cipu". Mel bych k nemu 
par poznamek. Jsem jiste rad, ze stale existuji mezi nami lidmi 
optimiste, ale to co predvedl pan Kosko ve svem clanku neni optimismus 
ale naivita. 

1] Co pana Kosku vede k domence, ze nekolik nelinearnich systemu 
zapojenych jakymkoliv zpusobem bude vykazovat chovani extrapolovane 
z charakteristiky jednoho systemu? Chci rict, ze pokud date dohromady 
par miliard neuronu, dostanete neco velmi odlisneho od jakehosi 
"superneuronu" (skoro stejne je to u uranu ;-). Jako je mozne, ze by 
spojenim nekolika desitek mozku vzniklo supervedomi, je stejne dobre 
mozne, ze nevznikne nic jineho nez zapachajici hromada sede hmoty. 

2] Domenka pana Kosky, ze se mysli (pouziji tohoto vyrazu misto 
"mozku", protoze se domnivam, ze nam nejde ani tak o propojeni hmoty 
jako jejich vlastnosti) se dokazi sobe prizpusobit je naivni. Mozna 
by bylo mozne propojovat mozky novorozenat (nebo spise vyklonovanou 
mozkovou kuru), ale myslet si, ze po nekolika desitkach let existence 
v nejakem prostredi s danymi pravidly, bude lidsky mozek schopen 
nejakeho zvlastniho prizpusobeni se co se tyce funkce (tedy zpusobu 
vytvareni synapsi a orientace mezi nimi) je opravdu hloupe. Pokud 
bychom se pokusili vytvorit klonovany supermozek, mame pred sebou 
porad problem jak jej vyucovat. Muzeme pouzit pro supervedomi 
klasicke aristotelovske logiky, nebo se mame pokusit zurocit nase 
ubohe vedomosti o fuzzy regulaci? Jakym zpusobem bude supervedomi 
vnimat svet? Jakymi ho vybavime smyslovymi organy? Jak bude s okolim 
interagovat (a interakce je pri uceni, IMHO, to nejdulezitelsi)? 
Budeme vubec schopni pochopit inteligenci supervedomi?

3] Poznamky pana Kosky o zvysovani integrace narazeji na drobny 
problem, zvany fyzikalni moznosti. Kdyz uz pomineme zpusob vyroby 
cipu integrujiciho deset miliard prvku (a na vyrobu jedineho neuronu 
by bylo potreba dalsich milionu tranzistoru - ci ekvivalentnich 
soucastek), jak jej budeme napajet? Jak chladit? Jak ke kostce cukru 
pripojime "nozicky"? I kdyz pripustim veci jako vyvoj (v tomto smeru 
bych chtel nekoho pozadat o informace o tzv. kvantovem tranzistoru, 
na jehoz vlastnosti mi onehdy pel chvalu znamy z MATFYZU), myslim, ze 
neni mozne dosahnout tak vysokeho stupne integrace - tedy ne s 
prostredky, ktere pouzivame dnes - a odhad pana Moora na ktery se pan 
Koska odkazuje, jiste vychazi pri vyrobe cipu z pouziti kremiku. 
(Poznamka: obecna krivka vyvoje cehokoliv ma tvar S, slozeneho z 
mensich S, ktere znaci kulminaci novych vlivu - mohu jen odkazat na 
nektere starsi Tecko, ve kterem byl trochu podrobnejsi clanek [cislo 
si nepamatuji, ale melo by to byt v rozmezi cervence 1996 az ledna 
1997]).

4] K vybavovani pameti: Aby si mohl clovek jen pamatovat, co vsechno 
si pamatuje, musel by mit mozek nejmene dvakrat tak velky. Nebo 
jinak: Kdybyste si pri vzpomince na pomeranc okamzite vybavili 
vsechna sva setkani s pomerancem, nejspis byste se zblaznili. Druha 
vec: jak bychom se odpoutali z okamziku ve kterem drzime pomeranc (na 
ktery jsme prave pomysleli)? Jak bychom poznali co se deje ted a co 
se uz stalo? Kdyby oba druhy zazitku byly stejne intenzivni (tedy 
objektivni ted a nase vzpominka) neexistoval by zpusob jak poznat co 
si pamatujeme a co prozivame. Dalsi hrubou chybou je domnivat se, ze 
potrebujeme presny udaj o pomeranci A ktery jsme drzeli v ruce 
predevcirem. My potrebujeme obecnou charakteristiku pomerance, 
protoze pomerenc B, ktery mame ted, muze byt vetsi, nebo mensi, muze 
byt rozkrojeny na pul atd. Sila inteligence neni v dokonale pameti, 
ale prave ve schopnosti hledat zobecneni, skladat souvislosti.

5] Mozek je pry vyuzivan tak z 5-15%. Nevim jak se k tomuto cislu 
doslo (predpokladam, ze merenim vybuzeni ruznych casti mozkove kury), 
ale nebylo by lespi se soustredit spise na zvysovani tohoto cisla, 
nez na jalove uvahy o tom, ze bychom se meli presunout na kremik???

6] Poznamka o trvanlivosti cipu je sice hezka, ale k zapamatovani si 
takoveho mnozstvi informace s takovou presnosti o jake mluvi pan 
Koska by vyzadovalo pomerne caste upgrady. Mohlo by se stat, ze by po 
desetitisicich letech byl nas kremikovy mozek velky jako planeta...

7] Reci o nesmrtelnosti si pan Koska mohl odpustit. Je to sice spise 
na filozofickou debatu, ale dokazete si predstavit co by s lidstvem 
(v jeho nynejsi podobe - a nejakou podobu bychom do toho kremiku 
prenest museli) udelala vize nesmrtelnosti? Predpokladam, ze by to 
vedlo k zpomaleni, mozna i zastaveni vyvoje, protoze na vsechno by 
byla spousta casu (coz by se asi libilo ekologum, ale...). Navic 
jen o dva odstavce vyse pan Koska medituje nad prodluzovanim 
subjektivniho casu. Proc byt nesmrtelny, kdyz muzu vecnost prozit za 
par vterin? 

8] Bolest neni pro srandu. Je to regulacni omezeni jako kazde jine. 
Chtel bych videt kremikoveho Kosku, jak s vizionarskym usmevem skace 
do roztavene oceli s tim, ze ho to nebude bolet!

9] Mimochodem - vsimli jste si jak pan Kosko brilantne presel od 
uvodni uvahy o skupinovem vedomi k presunuti jedince na cip?

    Z predchoziho je zrejme, ze me clanek Raj na cipu nejak zvlast 
nepotesil. Myslim si, ze je to jen snuska blabolu napsanych bez 
hlubsiho zamysleni. Pan Kosko preskakuje od tematu k tematu, takze 
celkovy dojem je, ze je to jiste vzdelany a inteligentni clovek, ale 
jinak jsou jeho teorie povrchni, nic nerikajici. Pokud pan Kosko siri 
podobne vytvory casteji, mel by se nad sebou zamyslet.

                                ********
                                
Nejak ted nemam cas to po sobe peclive precist, takze kbyby se 
objevily nejake pochybnosti, rad se podrobim ostre kritice... ;)))     
                           

                                                     [- SiDe F.X. -]

                              ...X...


Redakce AmberZine vyhovuje Jirkově přání, BVer si brousí klávesnici a odpovídá...