Zhruba pred dvema týdny vyšel v sobotním suplementu Lidových novin velmi pozoruhodný clánek, popisující novou Národní knihovnu v Parízi, jejíz stavbu, pripomínající ctyri masívní veze, nechal vztycit ješte prezident Mitterand blahé pameti. Autor reportáze se priznal, ze sám váhal, má-li svuj materiál o této instituci ceským ctenárum vubec predlozit: moznosti, jez nabízí Bibliotheque Nationale jak v úhrnu historických/soucasných titulu, tak hlavne v oblasti elektronizace fondu a multimediálního oddelení, nemluve uz o prostém pohodlí pro návštevníky, jsou totiz natolik vzdálené vetšine toho, co známe z Klementina, ze by zrejme nebylo lehké se po prectení clánku soustredit na svátecní obed.

Obavy to byly, priznejme, trochu liché, nebot obed ctenárum Lidovek doslova znechutil kalibr zcela jiný, byvší nadejný "mladý konservativní" politik Marek Benda. Na pripojenou anketní otázku: "Co si myslíte o katastrofálním stavu knihoven u nás?" odpovedel, ze má jednu knihovnu doma a ta ze v zádném katastrofálním stavu není. Nemáme-li tento výrok brát jako projev oligofrenika nebo jako paradox dosti jiz pokrocilého zenbudhistického mistra, pak se domníváme, ze jde o vtip prinejmenším nevkusný - coz potvrdí kazdý, kdo se kdy pokoušel v naší Národní knihovne vedecky pracovat, studovat nebo jen si sem tam neco objednat, nebo kazdý, kdo se alespon na sekundu zamyslel nad pracovními a financními podmínkami lidí tam pracujících.

Avšak publicistická pena podobných anket, byt by mely sebepokleslejší úcast, by nás nemela odvádet od jádra celého problému, kterým je podiv nad faktem, proc se vlastne poprevratový rezim v Cesku devadesátých let nepokusil uznamenat pred historií a v ocích potomku nejakou peknou verejnou stavbou, podobne jako to delala první republika hned od svého dost skromného poválecného startu. Taková velkorysá nová Národní knihovna by byla úkolem, na nemz by si náš v r. 93 cerstve vzniklý státní útvar mohl overit, jak seriózne to sám se sebou myslí. Proc napríklad nepouzít plochu tzv. Holešovické trznice, kterou by šlo integrálne strhnout a získat tímto zpusobem ideální, rozlehlý pozemek, nacházející se prakticky v centru, lehce dostupný verejnou i individuální dopravou, otevrený smerem k rece; prostor pro projekt, který by nobilitoval navíc celou ctvrt prístavních Holešovic…? Jisteze zazní námitka, ze na neco podobného "nejsou peníze". Ty se zato dobre vybírají od stovek asijských stánkaru a od obchodníku s pornografií, kterí nyní v objektu bývalých jatek habitují. Jak krátkozraký a lacine pragmatický a zoufale neambiciózní je takovýto "laissez faire" prístup k vecem všeobecne, není snad potreba ríkat, ale výmluva na nedostatek prostredku je uz vubec nejchabejší - peníze jsou totiz do znacné míry politicko-spolecenskou a psychologickou fikcí! Nedomníváme se, ze by náš stát byl nyní v absolutním merítku chudší nez treba ve 20-tých letech (i kdyz je drazší materiál, doprava, pracovní síla atd., to samozrejme) - chybí mu jen jakékoli smerování k principum pred-nihilistické éry, které kdyby mel, hrave si dokáze podobný projekt prosadit. Peníze! Jak mnoho byl asi nad pomery gotického hladovení zámer vystavet Karluv most, a presto mj. díky jeho realizací nyní Praha existuje ve svém významu a prezívá ostatne i ekonomicky (hromadný turismus a desítky navazujících odvetví). Nebo zmínené neskromné barokní Klementinum, které však ve svých prostorách hostilo nekolik univerzit a které dodnes schranuje vetšinu národních poznatku. Nic z toho nelze pochopit s ciste ekonomickým prístupem, odhlédnuto od antropologicko-kulturne-sociálních souvislostí. Jak by se asi divili fanatici monetarismu, kdyby se jednou nejaký delegát Svetové banky na výlete na kongresu v Praze probudil ráno v hotelu Atrium Hilton, a pri snídani spatril krásnou novou budovu státní knihovny tycící se na protejším brehu reky v odlescích vycházejícího slunce - a hned by rating zeme vylepšil z BB+ na AAA-, protoze takto si predstavujeme, ze hodnocení probíhá - spíš na základe celkove civilizovaného dojmu nez proporce císel v rozpoctu…Ale vázne: potenciální nová (nebo radikálne zrekonstruovaná) Národní knihovna, prístupná také a hlavne - po zdigitalizování svých dulezitých polozek - po internetu, by mohla sehrát dulezitou úlohu v zachovaní této zeme jako témer rovnocenného intelektuálního partnera Západu, v protikladu k predstavitelné budoucností pouhé zásobárny manuálních sil pro montázní linky Volkswagenu. L