Vážený pane,
naprosto nesouhlasím s Vaším článkem "Clinton". Na rozdíl od Vás "aféru" Clinton považuji pouze za další hřebíček do
rakve demokracie.
Za posledních přibližně 200 let lidstvo urazilo obrovskou cestu kupředu, co se technického vývoje týče. Na poli kulturně
sociálním ale probíhá mnohem pomaleji (pokud vůbec). Tak, jako se lidé chodili před více než 2000 let bavit na gladiátorské
hry, dnes se lidé baví gladiátorskými akčními filmy. A stejně, jako ve středověku věřili v konec světa a nanebevzetí, dnes
věří opět v konec světa a UFO z planety Zetor, kdy tentokrát mimozemšťané ty spravedlivé zachrání. Podobně stále větší
úspěch mají časopisy typu Fakta 2000 a astrologocké předpovědi počasí.
Temnou stránku historie křesťanského světa tvoří středověké inkviziční procesy. Tehdy byly tisíce lidí umučeni z velmi
"vážných" důvodů - odmítali jíst vepřové maso, měli znalosti bylin a uměli tak vyléčit některé choroby, některé ženy
přitahovaly muže víc než jiné. A za to vše si inkvizice vysloužila uznání alespoň části katolíků. Důvody, pro které byly
tyto procesy organizovány jsou zřejmé:
1) touha po moci - upevnění moci církve
2) touha po penězích - majetek usvědčeného kacíře byl zabaven ve prospěch církve
3) ukojení algolagnických choutek inkvizitorů
Podobné uznání si vysloužil i inkvizitor Starr. I zde je podle mého názoru možné vystopovat tyto důvody:
1) touha po moci - v tomto případě omezení moci republikánů diskreditací jejich významného představitele, uznávaného za
jednoho z nejlepších prezidentů USA
2) touha po penězích - v tomto případě především slečny Lewinské, ktará si za necelý rok vysloužila více peněz, než by
byla schopna normální prací za celý život
3) uspokojení osobních ambicí Kenetha Starra, hraničících s algolagnií
Tedy nic nového pod sluncem. Pravda, prezidenta Clintona nikdo fyzicky nemučil...
Celý proces měl přito přinejmenším podivný průběh, který lze vysvětlit snad pouze posedlostí zničit svého politického
protivníka. Slečna Lewinská dostala imunitu vůči všemu, co řekne před porotou (proč? dopustila se snad nějakého zločinu?
kde je proklamovaná nestrannost?), některé důkazy byly zvláště podivné. Sukně se skvrnou starou nejméně jeden a půl roku
- snad jen bezdomovci si neperou své prádlo (ale možná je to tím, že neprala v novém Arielu :-))). Ale možná, že si tu
sukni uschovala jako památku na krásné chvíle... Jistě byla sexuálně krutě terorizována - proto na svou obranu dávala
prezidentu Clintonovi jeden dárek za druhým.
A ve jménu proklamované morálky se světový tisk začal rochnit v bahně pornografických tvrzení slečny Lewinské. To nesvědčí
o snaze prosadit vyšší morální principy, ale o docela obyčejném voyaerství "slušné" veřejnosti. Lze proto chápat vynucené
"přiznání" prezidenta Clintona jako snahu ukončit tento nesmyslný inkviziční proces. I v případě, kdy by snad toto přiznání
bylo pravdivé, jde především o vztah mezi ním a jeho ženou. Nedopustil se zločinu, a proto jsou důležité jeho profesionální
schopnosti. Nebo snad je lepší "ideální" figurka, stělesnění pokrytecké morálky (já sice hřeším, ale společnost musí být
dokonalá), profesionálně neschopná, nežli profesionál, ale také člověk?
Američané zřejmě stále ještě trpí syndromem kolektivní viny za to, že Indiány, které nevyvraždili, nahnali do indiánských
rezervací a černoši byli do ameriky přivezeni jako otroci. Tento extrém zřejmě vyvolal extrém opačný, a to snahu být
"papežštější nežli papež", vymýtit jakýkoli náznak nedokonalosti.
Je smutné, že na prohřešek v soukromém životě jedné osoby byly vynaloženy miliony dolarů z kapes daňových poplatníků,
zatímco závažné problémy společnosti stojí mimo okruh zájmu jak politiků, tak médií. Dnes si již pomalu zvykáme na
jedenáctileté masové vrahy, dětské gangy zcela beztrestně terorozijící naše města. Samozřejmostí jsou demonstrace
anarchistů, výtržnosti fotbalových fanoušků, při kterých je opět beztrestně ničen soukromý i veřejný majetek.
Je ovšem mnohem snadnější vést proces proti jedné konkrétní osobě, a na něm získat slávu a peníze, než se snažit řešit
obecné závažné problémy.
Zajímavý je i dvojí pohled na morálku. Na jedné straně stojí prezident, jako symbol státnosti, pranýřovaný za svůj
prohřešek. Na straně druhé jsou např.rockové hvězdy, stavějící často na odiv životní styl "sex, drugs and rock&roll",
které jsou vzorem pro velkou část mládeže, jako součásti státu, který prezident reprezentuje. Proti této subkultuře sice
občas protestuje nějaký ten spolek rodičů, konečný efekt je ale většinou opačný (příkladem by mohl být proces, vedený proti
skupině 2 live crew; výsledkem byla nálepka "Parental Advisory" jako účinná reklama :-))) Tím se nechci stavět na stranu
PMRC, ale upozornit na disproporci mezi obecnou morálkou společnosti a toho, jakého by si TATO společnost přála mít svého
reprezentanta.
Chápu, že člověk touží po ideální společnosti. Jednou z cest k této nirváně byl komunismus. Ten už naštěstí ve většině zemí
padl. Další cestou je demokracie. Přál bych si, aby demokracie touto cestou opravdu šla. Obávám se ale, že prosazováním
orwelowského "všechna zvířátka jsou si sice rovna, ale některé svině jsou si rovnější" cesta k lepší společnosti nevede.
A je jedno, jestli se jedná o morální poklesek prezidenta, názory spolků ukřičených feministek, nebo takzvaně "pozitivní"
dikriminování většiny všemožnými menšinami (i to už tady v padesátých létech bylo). Důsledky jsou vždy stejné...
S pozdravem
Pavel Máša
