NEPOVAŽUJME (VŠECHNY) FILOSOFY ZA POSTMODERNÍ PROTIVNÍKY VĚDY :-) !

"Analytický" filosof Tomáš Hříbek diskutuje se "superstrunným" fyzikem Lubošem Motlem

Date: Sat, 21 Feb 1998 19:24:31

From: tomas.hribek@usa.net

To: motl@muon.rutgers.edu

Subject: polemika z AMBERZINU... zase!

Mily pane Motle, nebo Lubosi ("if I may"),

diky za tvoji odpoved, ani jsem zadnou necekal. Nevedel jsem, ze ti to Pavel V. taky posle. Omlouvam se, ze reaguji se zpozdenim--nebyl cas--ale mozna, ze jsi uz ani pokracovani necekal.

> a stravil pri nem nejednu zajimavou chvilku. Ale prece jen bych > chtel par komentaru pripsat...

Tesi me, ze jsem ti pripravil "nejednu zajimavou chvilku". Doufam, zes se neurazil. Pokud me pamet neklame, tak jsem aspon nepouzil zadne urazlive vyrazy. Mozna te namichlo, ze jsem psal "student Motl" a tak: sorry, nevedel jsem, ze jsi graduatnim studentem, nebo dokoncem uz asistentem, v Rutgersu. To teda opravdu, klobouk dolu. Kdybych mel lepsi mozek, pral bych si studovat filozofii s Jerry Fodorem a Steven Stichem na tve univerzite. Jejich department je momentalne, tusim, hodnocen jako treti nejlepsi v USA, to znamena samozrejme na svete. Jejich specializace na ffii mysli je hodnocena jako "nejlepsi na planete", a je to pravda. Verim, ze s fyzikou to bude u vas podobne, takze si o me oprav dojem, pokud jsi mel pocit, ze s tebou nejednam s respektem. Ja se jenom nekdy rad hadam. A musim bohuzel konstatovat, ze tvoje repliky na moje invektivy mi neprisly o nic vic uspokojujici nez ten puvodni material, na nejz jsem reagoval. Stale si myslim, ze o ffii jsem kompetentnejsi mluvit ja.

Nejdriv, v cem snad mezi nami neni sporu, a co bylo vlastne mym cilem v predchozi polemice: (1) souhlasim s kritikou tzv. postmodernich nazoru na fyziku, tj. ze jsou vetsinou nekompetentni a neprinaseji zrejme ani nic zajimaveho. (2) moje stanovisko, jako mam pocit i tvoje, je realismus, dokonce fyzikalismus (viz nize). V tom se oba lisime od kolegy Tvrdeho. (3) mym cilem tedy nebylo obhajovat postmodernismus, pokud se tim mysli neoduvodneni relativismus, popirani objektivni reference vedec. tvrzeni, atd., jako spis poukazat na nizkou uroven debaty o tomto tematu na obou stranach barikady.

A ted k tvym replikam...

> Dokud jsem byl v CR, mel jsem podobny nazor, ktery ted pise Tomas. Take > jsem si rikal, ze v zapadnich zemich snad filosofove jsou jini. > A v tomhle na tom USA neni jinak (odlisnosti tykajici se levicovosti > postmodernismu v USA diskutuji nize). Nedavno nam vypravel Tom Banks > na setkani skupiny sve zkusenosti s filosofy a humanitnimi vedci. V > podstate od neho jsem asi poprve slysel ideu o tom, ze podstatny je > nedostatek citu pro efektivni teorii. Rikal toho ovsem mnohem vice, > napriklad ze jeden filosof mu na jednom "interdisciplinarnim > setkani" nenapadne poseptal: > "Nikomu to nerikejte, ale ja jsem jediny na nasi fakulte, ktery veri > v realitu."

Na to muzu rict jen to, ze filozoficky "mainstream" je v USA neco uplne jineho nez u nas. Jak uz jsem psal minule, hlavni proud a "popularni" osobnosti ceske ffie (Neubauer aj.) jsou kontinentalne zamereni, i kdyz ani zde nemame nejake tvurci osobnosti. Existuje u nas par analyt. filozofu, ktere mozna vsechny znam osobne, a kteri--protoze jejich pojeti ffie neni tak tabloidove--nejsou sirsi verejnosti znami, ackoli publikovali par serioznich veci v zahranici. Bohuzel vidim, ze i nasi vedci maji oci jenom pro popularni figury typu prof. Neubauera, a seriozni drice v oborech formalni semantiky, metodologie vedy, apod., ignoruji.

Tvrzeni v citovanem odstavci, ze totiz akademicka filozofie jak se pestuje v anglosas. zemich je stejna jako u nas, je proste fakticky zcela mimo misu, co na to muzu vic rict. Zabyvam se analyt. ffii leta, leta jsem mel moznost ji poznat institucionalne v Americe. Co takhle prolistovat si par nejdulezitejsich filoz. casopisu? Doporucuji: PHILOSOPHICAL STUDIES, MIND, JOURNAL OF PHILOSOPHY, JOURNAL OF PHILOSOPHICAL LOGIC, PHILOSOPHICAL REVIEW. Nize uvadis casopis SOCIAL TEXT jako "filosoficky casopis", ale v akademic. filosofii ho nikdo za takovy nepovazuje. Je to casopis lidi z humanit. ved: literarni vedy, cultural studies, urban studies apod., kteri se inspiruji (prevazne francouzskymi) postmodernisty. Mnohe prozrazuje zmateni terminu "humanitni veda" a "filozofie" v citovanem odstavci nahore. Povazujes za samozrejme, ze filozofie je humanitni veda, a proto ti pak splyva postmodernismus s fii, SOCIAL TEXT se jevi jako fficky casopis atd. Zajdi se zeptat u vas na univerzite Jerry Fodora na katedru ffie, cim se zabyva, nebo si spis vem nejakou jeho knihu, treba THEORY OF CONTENT, a pak mi rekni, jestli byla o postmodernismu a jestli Fodor pise o tomtez co Neubauer.

Anekdota profesora Bankse je povedena, ale je prizracne, ze v "realitu" veril filozof. Ti, co neverili, byli nejspis literarni vedci apod. V souc. akademicke ffii totiz existuje siroky konsenzus ohledne fyzikalismu: tj. nejenze vetsina analyt. filozofu veri, ze realita existuje, ale maji za to, ze k jejimu popisu by mela stacit fyzika, pripadne "kompletni" fyzika. Mozna je oznameni o tomto konsensu pro tebe novinkou, doufam, ze potesujici. Na druhe strane, prave z toho duvodu, ze fyzikalismus je akceptovan, plynou filozof. problemy (tj. problemy, ktere napr. fyzikove explicitne nestuduji): Jaky je vztah mezi fundamentalni fyzikou a tzv. specialnimi vedami? Hlavne mezi fyzikou a psychologii? Je to vztah redukce nebo eliminace? Muze psychologie formulovat vedec. zakony? Jak se bude jejich logic. forma lisit od fyzikal. zakonu? Je-li vycerpavajici popis sveta mozny v extenzionalnim jazyce fyziky, jake je misto v takove popisu sveta pro semanticke vlastnosti? Jake je v nem misto pro fenomenalni vlastnosti, jako treba "zkusenost cervene barvy"?

> Take se Americe samozrejme nevyhybaji paranormalni jevy. :-) > Sestatricet procent Americanu napriklad veri v telepatii a > sedmactyricet procent Americanu veri ve stvoreni slova podle Genesis > slovo od slova.

Stvoreni sveta? Ano, souhlasim, ale jak je tato vsuvka zde relevantni.

> Co se tyce nazoru souvisejicich s politikou, postmoderniste apod. se > etabluji na americke akademicke pude jako levice. Tohle mimochodem > hrozne pilo krev Alanu Sokalovi, ktery se jinak take k levici hlasi > a shodne se s onemi postmodernisty v mnohych otazkach, vcetne > nekterych, ktere se zabyvaji pohledem na vedu ve spolecnosti. Ano, > pripoustim, ze to, co si rika "pravice", neni az tak _uplne_ > postmoderni.

Nejsem si jisty, co presne mas na mysli v posledni vete, ale tady se povazuje za levicoveho napr. ten, kdo je ochoten tolerovat gays and lesbians, kdo je proti skrtum v kulture a vzdelani, proti cenzure a proti navratu kreacionismu do skol. Myslim, ze v techto ohledech musi byt kazdy inteligentni clovek levicovy (nebo spis "liberal", jak se tu prece rika).

> Jinak ta propast mezi dvema kulturami je podle meho zjevna i zde v > USA. V podstate neexistuje interakce. Filosofove apod. vicemene > zcela ignoruji veskere akce a filosoficky fatalni prednasky, ktere > poradaji vedci,

Tvrzeni o neexistenci interakce je opet proste nepravdive. Ovsemze specializace se stale prohlubuje, takze i nejaky filozof, specializujici se treba na "decision theory" tezko muze sledovat nejen co se deje v prirod. vedach, ale i co se deje treba ve ffii vedy, nebo konkretne ffii fyziky. Ale kazda lepsi univerzita ma ted interdisciplinarni programy v kognitivni vede, kde lidi z ruznych kateder spolupracuji na jednom programu: obvykle lingvisti, neurovedci, biologove, filozofove, zoologove, computer scientisti, aj. Rutgers ma jeden z nejznamejsich takovych programu, udivuje me, ze ti to uslo. Jinde muzes studovat "history and philosophy of science", napr. v Pittsburghu nebo na Harvardu a delat dohromady ffii a fyziku. Spoluprace fyziku a filozofu z posledni doby: nova knizka od Penrose, v niz krom Stevena Hawkinga odpovida filozofka vedy Nancy Cartwright (driv psala o prirod. zakonech). Takze s tou propasti mezi "dvema kulturami" mas nejspis docela pravdu, pokud se jedna treba o vztah mezi fyzikou a literarni komparatistikou, ale mylis se, pokud se jedna o vztah mezi fyzikou a akademickou filozofii. Porad smesujes "filozofii" a "humanitni vedy".

> Myslim, ze prave ona pluralita, ktera panuje mezi filosofy, je tim, > co spolu s nedostatkem dusevni sily odolat cizim nazorum > vede vetsinu dnesnich filosofu a humanitnich vedcu k tomu, co v > tomhle kontextu nazyvam postmodernismus.

Opet to smesovani, a pak dalsi neoduvodnene terminologicke zmateni mezi "pluralismem" a "postmodernismem". Kdyz porad zduraznujes exaktnost vedy pred rozplizlosti ffie, tak bys nemel sam smesovat pojmy. Fakt, ze v analyt. ffii existuje nekolik pozic, ci "vyzkumnych programu", neopravnuje k nazyvani tohoto stavu "postmodernismem", kterym vetsinou oznacujes nedostatek kriterii a metod. Postmodernismus je mozna dokonce uplne odmitnuti kriterii a metod. Pluralismus znamena jenom to, ze treba Paul Churchland a jeho nasledovnici se domnivaji, ze zcela urcitych a jasne argumentovanych duvodu, ze neuroveda ma zcela eliminovat terminy "folk psychology" jako jsou "belief", "desire", atd., kdezto stoupenci Fodora si mysli, ze tyto terminy naleznou ospravedlneni i v kompletni neurovede. To je naprosto racionalni diskurs, ktery navic ridi i empiricky vyzkum, a nema to nic spolecneho s postmoderni ztratou kriterii.

> Co si budeme namlouvat, filosofie a prilehle obory nakonec studuji > otazky, ktere v principu asi nikdy nemohou byt jasne zodpovezeny. To > je pricinou jevu, ze libovolny filosoficky nazor minulosti ma stale > sve priznivce. V dnesni moderni dobe je tedy idealni prostredi pro > to, ze spolu souziji vlastne vsechny smery, ktere kdy spatrily > svetlo sveta.

Ze nebudou filoz. otazky "nikdy jasne zodpovezeny" je mozne, ale je to kritika? Jsou cim dal jasneji formulovany, coz je pokrok. Je mozno aspon videt, co je myslitelne, co je plausibilni teorie, a co ne. Mozna dnes jsou zastavany vsechny mozne fficke smery, ale rad bych te upozornil na tuto distinkci: nikoli v akademicke ffii. Eventualne jsou urcite prvky starych teorii preformulovany (viz treba Lockova teorie prirodnich druhu nebo sekundarnich kvalit). Ale stejne bych tak mohl tvrdit, ze jsou zastavany vsechny mozne fyzikalni teorie. Spousta lidi napriklad veri v ruzne ty "energie", "sily" a "telepatii" atd., jak sam na ruznych mistech upozornujes. Spousta techhle nazoru byla kdysi--ve staroveku, ve stredoveku--soucasti oficialni vedy. Ale spravne bys mi mohl namitnout, ze ji neni dnes, coz vrele souhlasim. Je jasne, ze principy vyvraceni spatnych teorii je jiny ve vede nez ve ffii, ale myslim ze jen laicky pristup k ffii te vede k nazoru, ze tu zcela chybi kriteria.

Mimochodem, zvlast v USA je hodne vedcu, kteri nevedi, jak lip spojit svoje fundamentalisticke krestanstvi a svoji fyziku nez tim, ze vymysleji kreacionisticke teorie. Ano, vedecky mainstream se jim smeje, ale kdyz uz tvrdis, ze ve filozofii si kazdy muze tvrdit co chce, tak ja ti zase rikam, ze musis sam vedet, ze existuji cele ustavy a casopisy venovane kreacionisticke fyzice. Muzes rict, ze techto vedcu je relativne malo, ale nevim, proc bych je mel ignorovat, kdyz ty predhazujes, ze jeste dnes existuji dejme tomu idealiste. Myslim, ze v akademic. fii jich je mozna par procent. Co ma byt? I ve vede je, jak videt, misto pro anomalie.

> protoze nakonec zijeme v jednom svete s jednotnym radem, ktery > nemuzeme libovolnou politickou ani jinou silou zmenit. A prave > neschopnost pochopit tento objektivni zaklad sveta, ktery je > (pripoustim) velmi odlisny od nazoru, ke kteremu je filosof veden > chaotickym souzitim stovek ruznych > filosofickych pohledu, je to, za co ja osobne filosofy kritizuji.

Myslim, ze namitku ohledne "chaoticnosti" uz jsem dostatecne adresoval. Laik muze mit dojem chaoticnosti, kdyz neni obeznamem s kriterii, ktera v urcite discipline vladnou. Myslim, ze tomu tak je ve vede i ve filozofii (porad mluvim o akademic. ffii). Jinak se v tomto citatu vyskytuje rada podezrelych metafyzickych tvrzeni: "jednotny rad sveta", "objektivni zaklad sveta"? Co je to ten "rad"? Urcity seznam prirodnich zakonu? Chapes je normativne, jako ze ten "rad" nekdo svetu udelil, nebo deskriptivne, jako ze se jedna o urcite popisy? Podle mineni autorit--nejsem fyzik ani filozof fyziky--jsou vsechny tyto popisy revidovatelne. "Objektivni zaklad": myslis, ze jako ze treba elemetarni castice jsou objektivni a zidle a stoly jsou konstrukce z nich? Je smutne, ze kritizujes ffii za vagnost a rozpliznost, ale spis tvoje vyroky na fficka temata se daji takto charakterizovat. Smyslem ffie, aspon jak ja to chapu, je prave pokud mozno eliminovat vagnost a rozplizlost. Chapu ale, ze vedec, ktery pracuje na nejakem konkretnim problemu, filozofii nepotrebuje. To vsak neznamena, ze je to ztrata casu. Eliminovat rozplizlost je uzitecne.

> analyticke filosofie apod., ktera a priori neni postmodernismem. Ale > o tom, ze postmoderni vyvoj zahlcuje prakticky celou filosofii, > svedci uz nasledujici radky: > > > vcetne. Analyt. ffie je stale vic pluralitni, takze se neda ztotoznovat > > z novopozitivismem, jak se u nas stale casto ma za to. Tzv. postmoderni > > Ano, i analyticka filosofie je stale vice pluralitni, coz bych si > dovolil prelozit tak, ze i analyticka filosofie je stale vice > postmoderni. :-)

Na tema pluralismu uz jsem hovoril vyse. Pluralita jasne formulovanych teorii s jasne urcenymi kriterii neni postmoderni iracionalismus (pokud je postmodernismus opravdu iracionalni, ale dejme tomu, ze ano).

> Ve svem textu Popularita racionality jsem NIKDY nepouzil termin > "realna pravda". Tohle je lehce prokazatelny fakt. :-) Nemam totiz > potrebu pridavat k pravde nejake privlastky. Ale hlavni, co chci > rici, je to, ze popirani (tj. nechapani) pojmu pravdy v kontextu > poznavani radu sveta (nebo tomu klidne rikejme "realne pravdy") je > > PRESNE to, co na typickych dnesnich filosofech kritizuji.

Ja jsem necetl tvuj clanek, ten termin "realna pravda" pouzivas v polemice s tim kolegou Tvrdym. Zajimave, v citovanem odstavci pak klidne ten termin akceptujes, takze ho asi prece jen povazujes za smysluplny. Nevim, ktere filozofy konkretne mas na mysli, kdyz pises, ze "popiraji pojem pravdy v kontextu poznavani radu sveta". Neni mi ani moc jasne, co mas zde na mysli. Jestli minis, ze nejaci postmodernisti popiraji objektivni pravdu, tak jsi mel uvest, o koho se konkretne jedna. Urcite se takovi najdou, ale proc zase tak rozplizla obecnost. Mozna nejaky analytic. filozof dejme tomu taky popira objektivni referenci vyroku, dejme tomu, botaniky, ale to je jen proto, ze ma za to, ze tyto vyroky nebudou mit misto v jazyce kompletni fyziky. Jsou to dost slozite otazky, nez aby bylo mozne je odbyt nejakou frazi.

> Nesouhlasim s tim, ze je treba "definovat", co je pravda. V > matematickem prostredi je pravda zakladni entitou,

Dobre, ale ktery seriozni teoretik tvrdi, ze pravda je "entita". Mozna si neco takoveho myslel Frege. Kazdopadne zastavas hodne neobvykly filozoficky nazor. Je samozrejme tvoje vec, kdyz myslis, ze pro nej nepotrebujes argumenty. Nevim ale, komu by se zdal evidentni.

> Z jineho uhlu prirodni veda ma trochu jine, ale prakticky stejne > jasne chapani pravdy. Studujeme realne zakonitosti realneho sveta a > kazda smysluplne vyjadrena hypoteza, kterou lze v principu testovat, > je bud pravdiva nebo nepravdiva v danem kontextu pozadovane presnosti a vyznamu>

Tady jsi intuitivne vyjadril nazor, ze (1)pravda v matematice a logice je neco jineho, nez pravda v empirickych disciplinach, coz je dost obvykly nazor a asi spravny, i kdyz ne uplne evidentni a vsemi sdileny. Nekteri filozofove matematiky jsou dnes fyzikaliste. (2) Ve druhe vete implicitne tvrdis, ze pravda je testovatelnost, coz je dnes temer vseobecne zamitnuta pozitivisticka teorie.

> Pokud danemu slovniku nerozumeji, nemohou se ucastnit debat - a > nemohou toto sve neporozumeni take nahradit > nejakymi obecnymi filosofickymi frazemi a definicemi.

Ano, presne tak je tomu i ve ffii. Neporozumeni nelze nahradit obecnymi frazemi--bez urazky.

> Ty jevy jsou REALNE slozite a tezko uchopitelne exaktnimi > prostredky.

To, ze nejake slovo napises velkymi pismeny, nenahradis vysvetleni. Nekteri filozofove v minulosti, a nekteri i dnes na kontinente, maji sklon k takovymi typografickym klickam, kterymi chteji evokovat dojem hloubky, kdyz chybi argument.

> Samozrejme, ze slyseli. Clovek slysel a cetl plno takovych veci, > ktere se dotykaji prirodnich ved, a pokud vedec aspon za neco stoji, > tak take vi, proc je ta ktera hypoteza chybna nebo nesmyslna.

Toto je replika na moji zminku o poddeterminaci teorie pozorovanim. Nevim, kdo kdy dokazal, ze je to "chybna a nesmyslna" hypoteza. Mozna mas na mysli neco jineho. Vypada to, ze fyzici maji zkratka dobrou intuici a nejak vyciti, co je chybne a nesmyslne, a nepotrebuji to jasne formulovat.

> My samozrejme vsichni uznavame, ze postmoderna se tyka (i / hlavne) > jinych oblasti nez filosofie vedy. Je samozrejme proti ni v techto > jinych oblastech nic nemam. Stravil jsem nejaky ten cas diskusemi s > dnesnimi umeleckymi architekty apod., kteri se k postmoderne hlasi > > jaksi z definice, a dost jsem toto citeni pochopil. Postmoderni > architekt si nedovoli zatratit zadny ze stylu minulosti a naopak se > je vsechny snazi spojit. Pochopil jsem castecne i duvod. Nevim, zda > je pricinou lenost, unavenost, presycenost nebo neco jineho, ale > takovy umelec je dnes jiz presvedcen, ze nelze vymyslet nejaky uplne > novy umelecky styl, jakym treba > byl kubismus. Proto setrvava na jakesi symbioze minulosti.

Mozna z nejake diskuse jsi mel takovy dojem, ale vsechny duvody, ktere uvadis pro prechod k postmoderni architekture jsou chybne. Strucne receno, duvodem je odpor k uniformite a devastaci urbanistickeho prostoru, ktery mela na svedomi "internacionalni moderna" od 30. do 60. let. Takze ne lenost, unava, atd. Nemame cas na teorii architektury, ale doporucuji klasickou knizku od Ch. Jenckse, THE LANGUAGE OF POSTMODERN ARCHITECTURE.

> Samozrejme, ze to muze mit smysl. Ale co se tyka obecne duvery v > cloveka, jakmile zjistim, ze nekdo je nepoctivy - na coz staci, kdyz > se to projevi v debate o filosofii vedy, postupne k nemu ztracim intelektualni duveru.

Mrzi me, ze jsem zrejme obvinen z nepoctivosti, ale cim konkretne jsem si tu vytku vyslouzil?

> Filosofove maji mekci kriteria (jak se > ukazalo nejen v Sokalove afere), coz je jednoduse odrazem toho, ze > ve sve praci pripousti mnohem vetsi procento blabolu. Muzeme se > tvarit, ze je to tak spravne (a v humanitnich vedach a umeni zvlaste > je to nutne), ovsem do poznavani prirodnich zakonitosti tahle > tolerance k blabolum nepatri a za nic jineho postmodernisty > nekritizuji, nez prave za tohle!

Vyborne, ale je prave priznacne, ze Sokal otiskl svoji parodii v SOCIAL TEXT, coz, opakuji, neni filoz. casopis. Znovu navrhuji, abys se podival na mnou vyjmenovane casopisy nahore, abys ziskal poneti o obsahu filoz. casopisu. Vetsinou, jako i ve vedec. casopisech, se jedna o debaty na velmi uzce zamerena temata, kterym laik bez kontextu nerozumi. Procento prijatych rukopisu v prednich ffickych casopisech je 5-7%. Kriteria jsou velice prisna. Nevim, jak to delaji v jinych disciplinach, jako treba v tom SOCIAL TEXTu.

> Takovy Weinberg "neupira Wittgensteinovi apod. ctivost a vtip", jak > to formuloval Filip. Take jsem samozrejme nejake to dilo zkusil > prelouskat. Ovsem nedokazu se zbavit dojmu, ze obtiznost cteni neni > odrazem hloubky jejich myslenek, nybrz jen nesrozumitelnosti. Ale to > je samozrejme z pohledu vedce NEGATIVNI vlastnosti. Vedec se musi > snazit (zvlaste v popularnim textu) vylozit ty slozite myslenky co > > mozna nejsrozumitelneji. Pokud mu nerozumi jini, je to obvykle nedostatkem autora!

Ja jsem uvedl jmena nekolik filozofu a metodologu vedy, nevim tedy, proc jsi na me vyrukoval s Wittgensteinem. Jeho pozdni styl je samozrejme tezky: souvisi to s jeho presvedcenim, ze filozofie nemuze napodobovat vedu, atd. Presto lze z jeho poznamek rekonstruovat argumenty. Viz prace Kripkeho o "meaning scepticismu" a literatura na to navazujici. Mnou jmenovani autori vsichni pisi "plain Englilsh", jako vedci, plus logika a teorie mnozin. Taky exkurzy do vedec. textu. Takze jeste jednou, nechapu tu zminku o Wittgensteinovi. Jiste, ze ti verim, zes se ho snazil cist. Ale mozna to neni presne ta oblast, do niz bys se mel poustet, pokud chces cist nejakou filozofii uzitecnou fyzikovi.

> Nemam tedy rad, kdyz nekdo predstira svoji hloubku tim, ze je > nesrozumitelny. Velmi to nemam rad.

Myslim, ze ja jsem byl dosud stale srozumitelny?

> > Krome toho, kdybychom meli pristoupit na pozici doc. Jelinka a odsoudit > > postmodernisty kvuli jejich levicovym tendencim, mame snad akceptovat > > "creation science" jenom proto, ze jeji predstavitele jsou pravicaci? > > Bohuzel server AMBER momentalne nejde, ale s uzitim sve pameti > > NEVERIM, ze doc. Jelinek naznacil, ze nejakym podstatnym duvodem > odsouzeni postmodernistu je levicovost. Pochopitelne se na to > podivam, ale pokud to opravdu nevyjadril, povazoval bych naposled > citovany odstavec za projev velmi vyrazne intelektualni > nepoctivosti.

A, zase ta nepoctivost. Ja jsem doc. Jel. pochopil tak, ze argument o spojeni mezi levicovosti a postmodernim blabolem je jednim z jeho argumentu proti postmodernismu, trebaze ne centralnim. Ale uziva jej, a tak se dopousti typickeho "ad hominem", protoze odsuzuje nejaky nazor kvuli tomu, ze jej zastavaji jiste osoby--v tomto pripade "levicaci". To je velmi chybna argumentace, i kdyz dost casta.

> Tohle je prece zpusob mysleni, proti kteremu Jelinek psal. Fyzik se > lisi od humanitnich "vedcu" tim, ze vyroky posuzuje opravdu podle > toho, zda jsou pravdive (objektivne pravdive, realne pravdive, > pravdive podle > experimentalnich a racionalnich evidenci, rikejte si tomu, jak chcete).

Muj argument o kreacionismu a pravici byl minen jako "reductio ad absurdum" argumentu doc. Jelinka, nic vic. Ano, je smutne, ze se dopousti te chyby, kterou ty vidis u postmodernistu, tj., ze tridi teorie podle politickych preferenci jejich nositelu.

> Humanitni "vedec" odmita existenci realne pravdy, presto by chtel do > mnoha veci povidat. Jelikoz odmita evidence a fakta jako zdroj > potvrzeni ci vyvraceni teorii, nezbyva mu nic jineho, nez tvorit sve > nazory podle osobnich sympatii a antipatii k jinym lidem a > politickeho mustru, a podle toho ty nazory take vypadaji. > Pokud ma dost silny zaludek, tak jeste obvini vedce (v tomto pripade > doc.Jelinka) z toho, ze podobny podradny zpusob intelektualni > cinnosti uziva i on!

Viz predchozi replika. Vypada to, ze jsem zde za humanitniho vedce, cemuz musim oponovat. Krome toho, jasne jsem rekl, ze "verim v realitu" atd. atp.

> Ani neni pravda, ze typicky vedec se zabyva nepravostmi postmodernistu > (typicky vedec je ignoruje a dela dulezitejsi veci). Ani neni pravda, ze > rozhorceni maji jen "nasi vedci". Ani neni pravda, ze v dane kritice slo > jen o "popularni" brozury prof. Neubauera (tenhle pan totez vazne uci > studenty Prirodovedecke fakulty UK, kde vede katedru filosofie). Ani neni > pravda, ze se nikdo z vedcu neprokousaval Kitcherem nebo Stegmuellerem. > Ani neni pravda, ze by Kitcher prinesl racionalne myslicimu cloveku neco > monumentalniho.

Nezlob se, ale vazne pochybuji, ze jsi Kitcherovu knihu cetl. Ja netvrdim, ze by ti to jako vedci k necemu bylo, mas vlastni objekt vyzkumu atd., ale neni treba predstirat, ze znas vsecko.

> Mimochodem, docent Jelinek je sice dobry biofyzik, ale take se > znacne orientuje ve filosofii, tudiz mne pripada velmi lacine > doc.Jelinka odbyt temi nekolika kratkymi frazemi a podsouvanim mu > vyroku, ktere nerekl (o

Ja verim, ze doc. Jelinek je vynikajici biofyziky, nemam o jeho praci ani poneti, cehoz lituji, ale je pro me prilis pozde abych s tim neco delal. Nicmene, nabyl jsem dojmu, na zaklade cetby jeho dvou filozofujicich prednasek, ze o filozofii nevi mnoho. Dopousti se logic. chyb, viz vyse. Nevim, proc by mel muj argument, ktery byl jasne reductio, byt oznacovan za "fraze" nebo "podsouvani".

---

Doufam, ze se ti to libilo. Snad te to moc nerozzuri. Jestli chces pokracovat, nemusi to byt uplne to stejne tema. Rad od tebe zase uslysim, i kdyz nebudu mit asi zase delsi cas hned odpovedet, a hlavne ne tolik.

Hodne uspechu ve vyzkumu "objektivniho zakladu sveta" (bez ironie)!!!

Zdravi, Tomas.

Date: Sun, 22 Feb 1998 04:29:03 -0500 (EST)

From: Lubos Motl motl@electron.rutgers.edu

To: tomas.hribek@usa.net

Subject: Re: polemika z AMBERZINU... zase!

Mily pane Hribku (jiste, ze you may "Lubosi"),

dekuji za odpoved, ktera me jiste nacapala pri nekolika sociologicky viditelnych opomenutich. Je opravdu mozne, ze na Rutgers mame vlivne interdisciplinarni obory, filosofii apod. Nicmene mam za to, ze Tom Banks mluvil o filosofech z Rutgersovy univerzity. ;-)

Take je pravda, ze prilis nerozlisuji mezi "filosofy" a "humanitnimi vedci", co se tyce nazoru na postmodernismus. Budu jedine rad, kdyz zjistim, ze opravdu nepravem. Celkove ale mam z mailu pocit, ze s takhle inteligentnim filosofem jsem pravdepodobne jeste nekomunikoval. ;-) Ackoliv ty obvykle limity v pohledu na objektivni zkoumani sveta se ani Tvym mailum nevyhly.

> prolistovat si par nejdulezitejsich filoz. casopisu? Doporucuji: > PHILOSOPHICAL STUDIES, MIND, JOURNAL OF PHILOSOPHY, JOURNAL OF > PHILOSOPHICAL LOGIC, PHILOSOPHICAL REVIEW. Nize uvadis casopis SOCIAL

Dik za doporuceni, rozhodne si je nekdy prolistuji! Social text je samozrejme casopis "humanitnich ved", prilis velkoryse jsem tyto pojmy zamenoval, priznavam. A dokonce pripoustim, ze je budu zamenovat i nadale, protoze Tvuj duraz na rozlisovani nenachazi dostatecnou oporu v mych jinych zkusenostech.

> Anekdota profesora Bankse je povedena, ale je prizracne, ze v "realitu" > veril filozof. Ti, co neverili, byli nejspis literarni vedci apod. V

Nevim, jestli to byl filosof nebo literarni vedec, ale vim, ze byl ze stejneho oddeleni jako ti, o kterych mluvil! :-) Cili zadne vysmeknuti filosofie se nekona, rekl bych.

> pripadne "kompletni" fyzika. Mozna je oznameni o tomto konsensu pro > tebe novinkou, doufam, ze potesujici. Na druhe strane, prave z toho

Rozhodne. ;-)

> problemy, ktere napr. fyzikove explicitne nestuduji): Jaky je vztah mezi > fundamentalni fyzikou a tzv. specialnimi vedami? Hlavne mezi fyzikou a > psychologii? Je to vztah redukce nebo eliminace? Muze psychologie

Fyzici (ani scientiste) je vetsinou nestuduji proto, ze maji na vedeckou povahu psychologie primejsi nazor (myslis treba, ze Pavel Vachtl povazuje psychologii za vedu?) ;-). Zrovna vcera (nebo minule?) rikal Joel Shapiro na prednasce o grupach nasledujici vetu jako ohlas na to, ze urcitou vec ukazuje na nejjednodussim priklade: "Tim se lisi fyzika od psychologie. Fyzika si bere jednoduche problemy a ty resi. Psychologie si bere komplikovane problemy a komplexifikuje je." :-)

> formulovat vedec. zakony? Jak se bude jejich logic. forma lisit od > fyzikal. zakonu? Je-li vycerpavajici popis sveta mozny v extenzionalnim > jazyce fyziky, jake je misto v takove popisu sveta pro semanticke > vlastnosti? Jake je v nem misto pro fenomenalni vlastnosti, jako treba > "zkusenost cervene barvy"?

Tohle je moc zajimava filosoficka otazka, kterou jsem si moc rad kladl. Krome fyziky existuje neco jako vedomi. Neminim mysleni nebo cokoliv fyzikalniho, ale vedomi jako dusevni projev, bez ktereho by se svet choval prave tak, jako kdyby zadny svet neexistoval. ;-) Take si lze predstavit, ze jini lide vnimaji cervenou barvu prave tak jako ja zelenou. Jsou to zajimave otazky, ale mam za to, ze zadna odpoved asi nepadne (a ze je take rozumne predpokladat, ze ostatni vnimaji tytez veci uplne stejne). Co muze ovlivnit experimenty apod., je v principu pod kontrolou ved a podleha jeji logice. To, co neovlivnuje experimenty atd., jsou nefyzikalni otazky, jejich zodpovezeni je jen kulturne psychologickou otazkou kazdeho cloveka. A je asi lepsi se kochat darem vedomi a barev nez se snazit i tyto dusevni zazitky rozebirat.

> Stvoreni sveta? Ano, souhlasim, ale jak je tato vsuvka zde relevantni.

Stvoreni sveta bylo jen dalsi otazkou v teze ankete, kde se ptali na telepatii, tak jsem uvedl obe data, ktera se ke mne dostala. Tenhle priklad jsem zvolil proto, abych dokumentoval, ze ani USA neni usetrena paranormalnich jevu apod. Podle meho jsou paranormalni jevy a postmodernismus pomerne uzce spojeny. Fyzika, jejimz ukolem je zkoumat, ktere jevy neprobihaji a ktere probihaji a jak, je pro tyto dve skupiny jaksi prilis omezujici a chteji tyto hranice prekonat.

> Nejsem si jisty, co presne mas na mysli v posledni vete, ale tady se > povazuje za levicoveho napr. ten, kdo je ochoten tolerovat gays and > lesbians, kdo je proti skrtum v kulture a vzdelani, proti cenzure a > proti navratu kreacionismu do skol. Myslim, ze v techto ohledech musi > byt kazdy inteligentni clovek levicovy (nebo spis "liberal", jak se tu > prece rika).

Ano, uz jsem tuhle terminologii zacal take vice procitovat. ;-)

> Harvardu a delat dohromady ffii a fyziku. Spoluprace fyziku a filozofu z > posledni doby: nova knizka od Penrose, v niz krom Stevena Hawkinga > odpovida filozofka vedy Nancy Cartwright (driv psala o prirod. > zakonech). Takze s tou propasti mezi "dvema kulturami" mas nejspis

No takova "interakce" je prece uplnou samozrejmosti. Dany priklad je neco jako upozorneni na to, ze americti a sovetsti sportovci se setkavali v dobe studene valky na olympijskych hrach. Samozrejme, ze takova interakce vzdy existuje. Mne slo o konkretnich ucast na dulezitych kolokviich apod., nikoliv o to, jestli existuji knizky, do nichz prispeli lide z vice mist (to je prece uplna trivialita, ktera nic neznamena), nebo jestli existuji interdisciplinarni obory (to je take trivialita, ktera nic nevypovida o tech "specialistech").

> Ze nebudou filoz. otazky "nikdy jasne zodpovezeny" je mozne, ale je to > kritika? Jsou cim dal jasneji formulovany, coz je pokrok. Je mozno > aspon videt, co je myslitelne, co je plausibilni teorie, a co ne. Mozna

Nemyslim si, ze je dostatecny pokrok jen jasneji formulovat stare otazky. Ve fyzice napriklad lide vzdy poznavali, ze i otazky, ktere kladli v historii, nebyly ty prave otazky. I charakter otazek, ktere se ukazaly hodne zkoumani, se zcela zmenil v prubehu dejin. Proste proto, ze lide, dokud nevedi, take nevedi, jakou vahu ta ci ona oblast vedeni ve strukture sveta ma.

> prirodnich druhu nebo sekundarnich kvalit). Ale stejne bych tak mohl > tvrdit, ze jsou zastavany vsechny mozne fyzikalni teorie. Spousta lidi > napriklad veri v ruzne ty "energie", "sily" a "telepatii" atd., jak sam > na ruznych mistech upozornujes. Spousta techhle nazoru byla kdysi--ve

Absolutne nesouhlasim s tim, ze "ty energie, sily a telepatie" jsou fyzikalnimi teoriemi. Prave snaha vymytit tento mytus byla prece jednou z hlavnich motivaci, proc jsem psal ten clanek apod. Pavedecka tvrzeni nejsou fyzikalnimi teoriemi!

> ale kdyz uz tvrdis, ze ve filozofii si kazdy muze tvrdit co chce, tak ja > ti zase rikam, ze musis sam vedet, ze existuji cele ustavy a casopisy > venovane kreacionisticke fyzice. Muzes rict, ze techto vedcu je

Samozrejme souhlasim s tim, ze je spravne, ze jsou tu a tam anomalie. Ale tymz dechem musim rici, ze ja jsem prece na te strane, ktera se jim smeje, takze proc mam tohle brat jako neco proti vede? :) Mne je absolutne jedno, jestli ma nejaky podivny ustav ve svem nazvu slova jako "veda" nebo nikoliv. Podstatne je, co opravdu ten ktery ustav dela a z tohoto hlediska mne pripadaji ustavy pro kreacionistickou fyziku (?) stejne trapne jako jine, vedou zcela nedotcene instituce. ;-) Predhazoval jsem to kvuli tomu rozdilu, ze veda ma opravdu nastroje, ktere dodavaji tomu "mainstreamu" vetsi punc pravdy nez jen pouhe pozorovani, ze je jich vetsina.

> filozofii (porad mluvim o akademic. ffii). Jinak se v tomto citatu > vyskytuje rada podezrelych metafyzickych tvrzeni: "jednotny rad sveta", > "objektivni zaklad sveta"? Co je to ten "rad"? Urcity seznam prirodnich > zakonu? Chapes je normativne, jako ze ten "rad" nekdo svetu udelil, > nebo deskriptivne, jako ze se jedna o urcite popisy? Podle mineni > autorit--nejsem fyzik ani filozof fyziky--jsou vsechny tyto popisy > revidovatelne. "Objektivni zaklad": myslis, ze jako ze treba elemetarni > castice jsou objektivni a zidle a stoly jsou konstrukce z nich? Je > smutne, ze kritizujes ffii za vagnost a rozpliznost, ale spis tvoje > vyroky na fficka temata se daji takto charakterizovat. Smyslem ffie,

Otazka elementarnosti castic apod. je ryze FYZIKALNI otazkou. Otazka, zda ma smysl rikat o nekterych casticich, ze jsou elementarni, nebo nikoliv, podleha absolutne vyvoji fyzikalniho poznani a nelze do ni kvalifikovane mluvit bez znalosti tohoto vyvoje! Z tohoto duvodu povazuji za jedine mozne, ze smysluplnost slov o "objektivnim zakladu a radu sveta" muze posuzovat kvalifikovane fyzik a nikoliv filosof.

Jako fyzik (a ne teolog) vidim, ze v nasem svete vladne jakysi objektivni rad, z ktereho jsme take jiste nezanedbatelnou cast poznali. Prirozena extrapolace techto uspechu vede k ocekavani, ze existuje objektivni formulace prirodnich zakonu (dosud ne zcela znama!), popisujici svet v uplnosti. Neni vubec jasne, zda nekdy objevime ten Prirodni zakon ovladajici cely svet v celku, ale nepochybne velka cast v nasem poli realnosti tohoto cile veri. Kdyz rikam "popisujici", je uplne jedno, jestli to chapu ve smyslu "udeleneho radu" nebo "deskriptivniho chapani", oba tyto pohledy jsou ve skutecnosti v danem kontextu ekvivalentni. Jestlize teorie T popisuje chovani systemu S, lze rici, ze realita zakonitosti v S je totez co T. Za rozplizlost povazuji naopak diskurs, ktery se snazi tyto pilire logickeho pristupu k teoriim zpochybnit a relativizovat.

Nejsa teolog si clovek neklade narok odpovidat na otazky, kdo ta pravidla svetu udelil. ;-) To neznamena, ze nemam nutkani se takto ptat.

Mimochodem, dnes je pomerne jasne, ze na fundamentalni urovni neexistuje kvalitativni rozdil mezi elementarnim a slozenym. Jsou mozne ruzne matematicky zcela ekvivalentni popisy ruznych teorii, pricemz v jedne je castice A chapana jako slozenina elementarnich castic B a v druhe je tomu naopak!

> Dobre, ale ktery seriozni teoretik tvrdi, ze pravda je "entita". Mozna > si neco takoveho myslel Frege. Kazdopadne zastavas hodne neobvykly > filozoficky nazor. Je samozrejme tvoje vec, kdyz myslis, ze pro nej > nepotrebujes argumenty. Nevim ale, komu by se zdal evidentni.

Poctive receno, povazuji terminy filosofie jako "entita", "substance", "jsoucno" atd. za natolik vagni, ze je temer volne zamenuji. Ucebnicovym prikladem toho, jak jsou tato moudre znejici slova bublinou, je Feynmanovo vypraveni o jeho ucasti na filosofickych seminarich. Hovorili tam o "esencialnim objektu". Feynman to samozrejme povazoval za zvasty a tak se jich zeptal, jestli je cihla esencialni objekt :-), nacez zacala ohromne dlouha debata, v nichz nekteri rikali, ze "konkretni cihla je esencialni objekt, ale obecna nikoliv" nebo naopak "cihla a jeji 'cihlovitost' je to co urcuje esencialni objekt" apod. Feynman pise, ze nikdy predtim neslysel tolik ruznych nazoru o cihle. :)

Pak take slo o "vnitrek cihly". Ten nejde primo pozorovat, protoze pri kazdem rozlomeni cihly vidime zase jen povrch. Vnitrek cihly je teoreticka konstrukce, kterou vysvetlujeme jista pozorovani pri jejim eventualnim rozlomeni apod.

> Nekteri filozofove matematiky jsou dnes fyzikaliste. (2) Ve druhe vete > implicitne tvrdis, ze pravda je testovatelnost, coz je dnes temer > vseobecne zamitnuta pozitivisticka teorie.

V tom pripade musim rici, ze je to smutne. ;-) Nepravda v prirodni vede je presne to, co (v principu atd.atd.) neuspeje v testu (lze take sestavit tuto vetu negovane, ale v citatu vyse to neni udelano spravne) a momentalni nepopularita pozitivismu mezi filosofy na tom nic nemeni.

> To, ze nejake slovo napises velkymi pismeny, nenahradis vysvetleni. > Nekteri filozofove v minulosti, a nekteri i dnes na kontinente, maji > sklon k takovymi typografickym klickam, kterymi chteji evokovat dojem > hloubky, kdyz chybi argument.

Neexistuje "filosoficky" argument. Argumentem pro realitu sveta je soubor vsech zkusenosti vedy atd. Je nerozumne snazit se "definovat" takova elementarni slova, protoze k definice je nutne treba uzit mnohem slozitejsich slov. A proto se o to take nesnazim.

> mas na mysli neco jineho. Vypada to, ze fyzici maji zkratka dobrou > intuici a nejak vyciti, co je chybne a nesmyslne, a nepotrebuji to jasne > formulovat.

To je mozne, ze maji dobrou intuici. Tak to je v otazkach, ktere netvori jejich hlavni pracovni napln. V otazkach, ktere tvori jejich pracovni napln, maji samozrejme mnohem fatalnejsi dukazovy prostredek nez schopnost formulovat tak, aby to filosof pokladal za jasnou formulaci: experiment!

> A, zase ta nepoctivost. Ja jsem doc. Jel. pochopil tak, ze argument o > spojeni mezi levicovosti a postmodernim blabolem je jednim z jeho > argumentu proti postmodernismu, trebaze ne centralnim. Ale uziva jej, a

Jedina pasaz, kde se vyskytuje slovo se zakladem "levy" (krome nazvu "levicove orientovana revue") je nasledujici pasaz (sorry za diakritiku), v niz nevidim sebemensi naznak toho, ze by podle levicovosti hodnotil myslenky (ani z toho nepoznam, jestli on sam se hlasi k levici nebo k pravici!). Je to jen takova pikanterie, protoze v CR je tomu dnes naopak. BTW kdyz uvedl oba priklady spojeni mezi postmodernismem a levici resp. pravici, nemuze to byt brano jako "ad hominem", zvlaste kdyz toto spojeni existuje opravdu na obe strany. ;-)

---------------Jelinek (citace)-----------

Z našeho porevolučního hlediska je poněkud pikantní také politický aspekt Sokalovy aféry, neboť většina věcí (i když ne všechno) z této postmodernistické hlouposti vychází v USA z levice, která se právě takto na Západě proklamuje. Je to zajímavé, neboť po většinu doby v posledních dvou stoletích se levice identifikovala s vědou proti obskurantismu. Nynější příklon mnoha "módních" nebo "levicových" postmodernistických humanitních akademiků a sociologů na Západě je vlastně zradou tohoto historického dědictví a podkopává už tak křehkou naději na zdravou sociální kritiku. Je Sokalovým osobním paradoxem, že on sám se pokládá za příslušníka levice, a téměř ve všech politických názorech je s redaktory Sociálního textu na stejné straně barikády. Jeho čin, jak sám uvedl, mu proto neudělal žádnou radost, spíše mu způsobil smutek.

--------------konec Jelinka-----------

Z tohoto duvodu povazuji za krajne nepoctive obvinovat Jelinka z "ad hominem" apod. Opravdu ani nevim, jestli se hlasi k levici nebo ne.

> Nezlob se, ale vazne pochybuji, ze jsi Kitcherovu knihu cetl. Ja > netvrdim, ze by ti to jako vedci k necemu bylo, mas vlastni objekt > vyzkumu atd., ale neni treba predstirat, ze znas vsecko.

Neznam. ;-)

> Ja verim, ze doc. Jelinek je vynikajici biofyziky, nemam o jeho praci > ani poneti, cehoz lituji, ale je pro me prilis pozde abych s tim neco > delal. Nicmene, nabyl jsem dojmu, na zaklade cetby jeho dvou > filozofujicich prednasek, ze o filozofii nevi mnoho. Dopousti se logic. > chyb, viz vyse. Nevim, proc by mel muj argument, ktery byl jasne > reductio, byt oznacovan za "fraze" nebo "podsouvani".

Na posouzeni toho, zda toho vi malo nebo hodne, by se musel uskutecnit dvojite slepy pokus. Myslim, ze kdybys dostal nestranne posoudit 19 filosofu a Jelinka, aniz bys vedel, ktery je Jelinek, nebude si vubec vest spatne. Sokaluv clanek po zverejneni poslali spolu s mnoha dalsimi opravdovymi clanky filosofu nejakemu dalsimu sboru moudrych (nevim, zda filosofu nebo humanitnich vedcu) ;-), ktery oznacil za podvrh VSECHNY texty. :))

> Doufam, ze se ti to libilo. Snad te to moc nerozzuri. Jestli chces > pokracovat, nemusi to byt uplne ta stejne tema. Rad od tebe zase > uslysim, i kdyz nebudu mit asi zase delsi cas hned odpovedet, a hlavne > ne tolik.

Jo, bylo to fakt hezke. :-)

> Hodne uspechu ve vyzkumu "objektivniho zakladu sveta" (bez ironie)!!!

Pristi prani bez ironie bych uvital take bez uvozovek!!!! :-) S pozdravy a pranim neubyvajiciho moudra

Lubos

REKLAMA:

 Vážení přátelé, (18.3.1998)

Antikvariát UNIVERSUM (tel. 02/ 302 48 60)

pro vás kromě standardní nabídky 4000 odborných knih ze všech oborů připravil SPECIÁLNÍ NABÍDKU toho nejlepšího z oboru MATEMATIKY, FYZIKY A CHEMIE za posledních 40 let.

Jde o cca 600 knih, z nichž mnohé se téměř nevidí:

- Matematika -

Rektorys, Jarník, Čech, Bydžovský, Sikorski, Tarski, Rudin, Vitásek, Kufner, Horský, Kurzweil, Minorskij, Korn, Schwartz, Reisenauer aj.

(analýza, algebra, lineární prostory, statistika, teorie her, diferenciální rovnice, numerická, ekonometrie, příklady, pravděpodobnost, časové řady, logika, geometrie, speciální funkce, funkcionální analýza, encyklopedie, slovníky, pro geology, chemiky, biology)

- Fyzika -

Hajko-Szabó, Horák, Landau, Feynman, Beiser, Brož, Trkal, Fuka-Havelka, Čičmanec aj..

(Elektřina a magnetismus, Mechanika, Kvantová teorie, Atomové jádro, termodynamika, astrofyzika, geofyzika, pevné látky, kovy, polovodiče, elektronika, příklady, měření, encyklopedie, slovníky, pro chemiky, pro stavaře, strojaře, elektrotechniky)

- Chemie -

Gažo, Hála-Reiser, Brown, Brdička, Lukeš, Wichterle, Čipera, Beyer, Heyrovský, Pitter, Koryta, Holzbecher, Heslop-Jones, Cotton-Wilkinson, aj.

(Anorganická, organická, biochemie, syntézy, inženýrství, analytická, fyzikální, laboratorní, tabulky, příklady, encyklopedie, slovníky)

DÁLE :

Počítače, programování, elektronika, radiotechnika aj.

(struktury dat, algoritmy, databáze. el. obvody, příklady, encyklopedie, slovníky)

Slovníky technické, chemické, elektrotechnické aj. (Němčina, angličtina, ruština, francouzština )

Tato nabídka je pochopitelně omezena do rozebrání, proto neváhejte s návštěvou!

Adresu a otevírací dobu Antikvariátu UNIVERSUM (Praha 6, tel. 02/ 302 48 60) získáte, pokud ji neznáte z letáků, na WWW stránce : http://www.universum.cz/

nebo po zaslání mailu na univers@comp.cz

se slovem ADRESA v těle zprávy nebo po zavolání na telefon 02/302 48 60.

TATO STRÁNKA BUDE PRAVIDELNĚ AKTUALIZOVÁNA O NOVINKY.