"Profesor Tarantoga tvrdi, ze lide potrebuji dve veci: predevsim odpoved na otazku KDO, a za druhe na otazku CO. Pri prvni otazce jde o to, KDO za vsechno muze. Odpoved ma byt kratka, konkretni, jasna, jednoznacna.
Za druhe, lide potrebuji to, CO je tajemstvim. Uz dve se let stvali vedci vsechny lidi tim, ze vsecko vedeli vic a lip. Jak krasne bylo pozorovat jejich bezradnost vuci bermudskemu trojuhelniku, letajicim talirum, dusevnimu zivotu rostlin! Poskytuje prece ohromne zadostiucineni, zna-li prosta Parizanka v klimakteriu celou politickou budoucnost sveta, kdezto profesori o tom nedovedou zbleptnout ani popel.
Lide veri tomu, cemu verit chteji, rika Tarantoga. Vezmeme si napriklad rozkvet astrologie. Astronomove, kteri by toho pochopitelne meli o hvezdach vedet vic nez vsichni ostatni lide dohromady, tvrdi, ze na nas hvezdy kaslou. Jsou to obrovske koule rozzhavenych plynu, ktere viri od zacatku sveta, a jejich souvislost s nasim osudem je rozhodne daleko mensi nez slupky od bananu, na ktere muzeme uklouznout a zlomit si nohu. Jenze slupky od bananu nikoho nezajimaji, kdezto i seriozni casopisy otiskuji astrologicke horoskopy, a existuji dokonce mrnave kapesni pocitace, kterych se lze pred transakci na burze zeptat, jestli ji budou hvezdy nakloneny. Ten, kdo hlasa, ze ovocna slupka muze mit na osud cloveka vetsi vliv nez vsechny planety a hvezdy dohromady, nebude vyslysen.
Kdosi se narodil, protoze jeho rodic, abych tak rekl, vcas necouvl, a prave proto se stal rodicem. Kdyz rodicka zjistila, co se stalo, zacala polykat chinin a skákat z almary na zem, ale nejak to nepomohlo. A tak ten kdosi prece jen prisel na svet, vystudoval nejakou skolu, a ted v obchode prodava sle nebo uraduje na poste ci na magistrate.
Najednou se dozvi, ze vsechno je docela jinak. Planety vytvorily zvlastni konjunkci , znameni zverokruhu se dlouho bedlive a vytrvale skladala do urciteho zvlastniho vzoru, jedna polovina nebes se domluvila s druhou jen proto, aby mohl vzniknout on a postavit se za pult nebo sedet v kancelari. To cloveka vskutku povzbudi na duchu. Toci se kolem neho cely vesmir, a i kdyz mu neni naklonen, i kdyz hvezdy zaujmou takove postaveni, ze vyrobce sli zbankrotuje a on kvuli tomu prijde o misto, je to prece jen prijemnejsi nez vedet, ze na neho hvezdy kaslou a do jake miry se o neho staraji.
Vymluv mu to soucasne se zpravou o sympatii, jakou ho obdaruje jeho kaktus v kvetinaci na okne, a co mu zbude. Bosa uboha hola pustina a beznadejne zoufalstvi. Tak pravil profesor Tarantoga..."
