NOVELA: TEN MUŽ ZEMŘE - Věra Nosková 

(vydal "Český spisovatel" 1997)
------------------------------------

   Těžko bychom v historii české literatury našli typ autorky, 
jakou je Věra Nosková ve své novele "Ten muž zemře".
Její střízlivý a analytický styl upomíná na Simone de Beauvoir, 
která měla podobně vzácně vyvážen ženský a mužský pohled na "věc". 
   To by čtenář po módní vlně českých i zahraničních feministických 
autorek už skoro ani neočekával. Vyváženost ženského a mužského
vidění samozřejmě prolíná i do sexuální tematiky, která tvoří jednu 
z hlavních linií novely. Avšak- kde by s tím řada autorek vystačila jako
s alfou a omegou exaltovaného vyprávění, Nosková buduje několik dalších
dějových motivů a linií.
   Možná je to tím, že zvládnutí sexuální tematiky současných Čechů 
je pro autorku samozřejmostí, kterou vidíme z plynule tvořených zápletek 
nejen tohoto typu. Je zřejmé, že celý text je silně autobiograficky 
laděný - čili odžitý.
   Co je tedy hlavním tématem knihy? Je jím střet racionálních,
skeptických názorů s názory lidí, kteří se nechávají lehce strhnout 
vírou v "zázračno" či "nadpřirozeno". Tito lidé buď snadno 
manipulují s druhými nebo se právě oni ocitají v roli manipulovaných. 
   Autorka sama byla svědkem mnoha dryáčnických scén v době, kdy pracovala
v redakci našeho největšího bulvárního listu. Nejvíce mne na nich 
omračuje jejich drsnost a, bohužel, také jejich početnost v současné 
společnosti, takže z tohoto pohledu působí novela "Ten muž zemře" jako 
hlas volajícího na poušti. 
   (Mimochodem, co byste dělali Vy, kdyby Vám zčistajasna po nezbytném
obkroužení Vašeho těla virgulí sdělil šaman nebo, chcete-li, léčitel, že
brzy zemřete?)
   Těžko říci, jak se bude v dnešní obtížné ekonomické situaci prodávat kniha
jdoucí poněkud proti hlavnímu proudu, avšak novela "Ten muž zemře" může 
osvětlit právě jednu z příčin či kořenů naší současné morální a ekonomické 
situace.
   Je to ostatně vidět na scénách, kdy jsou s bulvárním, tj. s paravědeckým či 
s jednoduše senzačním materiálem konfrontováni novináři, kteří nejenže nemají
žádný základ pro kvalifikované posouzení "paranormálních jevů", ale hlavně
je to vůbec nezajímá. Jejich hlavním zájmem je získat co nejvíce výhod a prebend
(třeba ze skryté reklamy) a proto bez přemýšlení plují s (jakýmkoliv) hlavním
konformistickým proudem.
   Nosková napsala součást naší dnešní "Lidské komedie" a určitě se nad mnohými
pasážemi budete řehtat. Mně připadla velice přesná postavička novináře "Bahňáka",
protože s podobnými typy jsem se sám setkal. Jejich okolí jim však dávalo vět-
šinou přezdívku "Pi*us", kde se značné znechucení pojilo s téměř perverzním 
obdivem. Každá epizoda v knize je dobře postaveným a vygradovaným gagem.
Ať už se jedná o scénu s přibývajícími esenbáckými auty, o seance 
psychotroniků, erotických překupníků či jiných mystiků, věštících příchod 
Panny Marie v UFO. (Máme jistě v živé paměti blouznění o mimozemšťanech v 
ohonu komety Hale-Bopp, doprovázené hromadnou sebevraždou jedné sekty.)
   Hlavními autorčinými prostředky jsou- hluboký ponor do lidských 
motivů, mnoho druhů introspektivních technik a stylisticky hladká  
koláž všech těchto prvků.  
   Jistým problémem je 160 stránkový limit novely, takže její kompozice vypadá 
trochu neúplně či neuzavřeně. Věda, která je postavena do opozice vůči 
povrchní mystice, zde přímo téměř nevystupuje - s výjimkou jednoho z hlavní 
skupiny přátel - biologa.
   Jinak mohu knihu doporučit např. všem, kteří mají rádi novinářské causerie,
třeba od Poláčka nebo Škvoreckého, ale chtějí si přečíst něco o dnešních novinách
a jejich pozadí nebo o bizarnostech zdánlivě všedního dne.

                                                     Pavel Vachtl