Pirvínova korespondence
dopisy 15 - 21
dopis 15 - 91-03-31-23-09
Nesmrtelný a věčný příteli !
Ne že bych to nečekal. Vždy jsem podvědomě tušil, že vypořádání se s kvadrikami nebude lehký oříšek. Teď už se můžeme jenom bránit a čekat na protivníkovu chybu. Důležité je ale, zda se zapeklité kvadriky neintegrovaly v Hilbertově prostoru, pakliže ano, máme prohráno. Smrdí ta mrcha u tebe v pokoji _ To by bylo dobré - znamenalo by to, že se už vnitřně rozkládá na skupinku nejmenších součinitelů, se kterými se dá bojovat pomocí prvočísel. Jen abychom je všechny sešikovali. Pokleslá ňadřiska jsou věru nepříjemná.
Koukejte, kam šlapete, mohly by tam ležet vaše ideály !
Mamutí Ovladač Zpětných Emotivních Koloběhů. Toť věru zbraň nad jiné povýšená. Škoda jen, že s ní neumím zacházet. Dvě kila proteinů a jiných srágor a jak to dokáže znepřehlednit primitivní situaci !
Tobě se též zjevil Lektobar? U mne zpívá tu dybydy bíbap... a šeptá zadními ústy Monk, Parker, Gillespie
čert nikdy nespí.
Opalování - matka modrosti !
Musím si dát seřídit obvod zpětné vazby. Jsou čím dál tím falešnější a vůbec jim to nevadí. Mně by to taky nevadilo, ale došla mi obsílka, ať prej si dám pozor, nebo přijdou krhúti.
S jakým i/y se píše zdrobnělina drobku? A potom skočila do tý vody. Já však ne, potřebuji zajít do galvanovny, aby mi pogalili vanu. Přinejhorším pofrancouzštili, to se dneska shání líp. Hlavně blonďatý.
Ty si nestavíš pyramidu? Budeš ji tedy muset někomu ukrást, navrhuji Cheopsa, ten už dnes těžko bude cokolivěk namítat. Cheopes je, zdá se, jakýsi rozesmátý čokl. Co je to čokl? Evokuje to představu něčeho sladkého, nevyjímaje kakaové boby. Čokoláda, to je pejsčí olympiáda, pravděpodobně ve vrtění ocasem, tedy koncem páteře, jež vzniká havárií páteřnosteru. Páteřnost je chrupavčitá zkostnatělost, rozdělená do oddílů - nikoli pionýrských.
Proč prosímtě stavíš vynalezené věci? Víš jak to vždycky dopadne. No, třeba ten budík. Zkus raději uspávák, když nebude fungovat, tak se to vždycky dá nějak okecat. To, že chrápe, je poměrně logické, pakliže chápe. Že tys mu přimontoval chápavý, potažmo chrápavý ocas?
Pravděpodobně jsi mi špatně rozuměl ohledně mongoloidního speakera. Nejedná se o kapičku leč o kasičku. Stejně byla jedna prázdná, druhá vysypaná. Štěrkem. Nachytal se, trumbera, myslel, a to je ten Karel úrazu.
Narodit se o pár set let dřív (nebo možná i později) byl bych býval asi regenschorim. Škoda jen, že nevím, co to přesně znamená. Asi to bude opačný proces ke generování schopných rib . Zakroutil bych mu krkem, sufražetovi. Pak to totiž takhle dopadá - rovnou na držku.
Zásadně nezaměňuj Transputáka s Gobronhozem! Je to jejich věc.
S pozdravem "Žijme, dokud je proč (protoč)"
PůlPirvín
Filip
dopis 16 - 91-14-10-14-10
Nejdražší příteli!
Nedělej kadimůru, dokud si nejsi jist, že přiletí ovád a sní snovou polévku.
Ta odporná kvadrika tu stále straší, ale do Hilbertova prostoru se nedostala, protože Hilbert ji upřímně nenávidí
(říká jí ty kozo uplandaná). Jak si uhodl, že smrdí? Vskutku puchne příšerně, ale zdá se mi, že je nějaká těhotná. Uvidíme.
Roztodivné telefony a mnoharozměrné stojany sudů se bezcílně loudají po napuchlé tváři smrdutého města z ucpaných citů a přejedených emocí. Mohu tě uklidnit - Mamutí Ovladač Zpětných Emotivních Koloběhů je Náhražka Autonomního Hormonálního Ovladače Vlastních Nervových Ohnisek; obojí nefunguje. Tak si z toho nedělej hlavu, jedna ti už stačí, ne? Plechy jsou různé, ale to nevadí vzhledem k nekonečnosti vesmíru.
Jsou různé, ale i jiné, což potažmo znamená, že si nevybereš, stejně několikrát týdně zazvoní budík o minutu dříve. Lektobar je trapný. Už tu zase okouněl. Díval jsem mu do jeho zadních úst, ale měl naschvál zavřené řitní chlopničky, takže jsem tam ty popáky neviděl.
Měli bychom konečně zařídit nějaký ten pořádný atrapas. Bylo by konečně na čase, abychom se neztrapňovali jen před nějakou trapnou krhůtou. Tradičně tetovaný trpaslík trpěl tvrdě tento týden toliko tady, tudíž tentokrát trapně Terminátor trucoval. Ticho de Ticho.
Uskutečnil jsem další pokus. Mám ale pocit, že už o tom víš, protože největší popelnice na světě se nedá jen tak přehlédnout. Nevím, proč jsem ji nechal postavit na Karlovy Vary. Ano, ten obrovský šedý válec, který se táhne až do mraků - to je ona.
Visí, visí a je oběšený, není z toho potěšený, však je také pověšený, život z něj už vyprchal, tak už abych dochrchlal. Chrchli Mrchle, rychlé svistle. Rozednívá se už v nebíčku? Tak běžte do prdele!
Hoj ty štědrý Kolego, neslyšel si nějakou novinu o Pirvínovi?. Prý se dal na divadlo, aby ho mohl zapálit. Já tomu ale nevěřím, radši si to ověřím. Tak co budeme dělat, až se to narodí???! Vida ho, kolohnáta.
S tím uspávákem si měl pravdu. Je to skvělá věc. Poslal jsem ho Šípkové Růžence k narozeninám, ale už mi nějak dlouho nepsala. Nevíš, co s ní je?
Vykopej studnu a pak ji hned zahrabej. Budeš si připadat jako idiot, ale bude to v soukromí. Chtěl bych být šaškem a mít rolničky a ocelové hýždě, Mohl každému říct, co si o něm myslím a on by si zlomil nohu. To by bylo žoužlo..
Generátor schopných rib - u Conrada mají jeden za pět marek. Je to kvalitní výrobek. Nijak si s ním nezkomplikuješ život. Přijdeš do obchodu, dáš pět marek, dostaneš přes držku a jdeš zase domů.
S pozdravem "Žijme věčně, jen když to nebude dlouho trvat"
PůlPirvín
David
dopis 17 - 91-04-13-21-44
Můj antagonistický příteli!
Ano, ano. Ovšem...někdy...jaksi...ne. Ne. NE! Kdy? Proč? To je přeci naprosto podružné. A to mám za svou dobrotu. Říkáš pět marek?
Otevřu skříň a vidím propast. Na dně té nekonečné propasti hluboké dva a půl kilometru je bicykl, který se odráží v zrcadle. To zrcadlo tam ale není.
Atrapas? Beru, už mi nezáleží ani na tom, aby mi na něčem záleželo, což je sice naprosto v pořádku ale nasložito se dá vyložit různě, pohříchu téměř vždy blbě. Dokud jsme malí, můžeme dělat něco velkého, tak velkého, abychom vedle toho díla vypadali jako mravenečci. Když je totiž Někdo velký, nemůže už prakticky vytvořit nic, vedle čeho by se ztrácel. Totiž, abys mě nechytal za neurčitou číslovku, on nemůže udělat NIC, vedle čehož se ztrácí VŠE, tedy vysoká škola ekonomická. Ovšem to už myslel papá Einstein tou třetí rovnicí vlevo dole.
Tak kvadrika se nám otelí. A s kým to má? Doufám, že se nejedná o partenogenezi. S těmi povislými ovcemi? Vyvětrej si.
Všiml jsem si, že se Ti nezdařil další pokus. Popelnice není v Karlových Varech, ale v R. A. Lkavých Rovech, tedy o pár tisíc parseků dále. Možná někdo popletl adresu. Ale stejně - díky příteli.
Pirvín se neukáže, jak je krok dlouhý. Je se mnou jen v občasném polopatickém spokojení. A začal skřípat. Fouká mi doma tajfuň a funí, honí, pro ní, koni, sloni, vypnuto. A mé slepé střevo má už devět trioptrií. A nutrií, jejichž nutriční hovnota stojí za hodno. A P. vzkazuje, že s tím divadlem si nemáme dělat starosti, bude to experimentální kus provozovaný dle autorových záměrů bez diváků. To bude Masox.
Též jsem se dal na experimentování, hlavně v pátek a v šestek. Zrovna se zabývám průzkumem veřejného mínění fermionů. Ale nikdy nemůžu dostat dva na jedno místo, abych je konfrontoval. A prej to nejde od tý doby, co se v tom hrabal ten syčák Pauli.
Když jsem byl malý, bylo mi vždycky líto písmenek XQWF a G. Kdybych byl já tak málo používaný, a spěji k tomu sedmimílovými kročeji, jsem nadržený jak homosexuál v sauně. XQWFGXQWFGXQWFGXQWFGXQWFGxqwfgxqwfgxqwfgxqwfgxqwfg. Tak jim alespoň takhle pomáhám. Ale kdo pomůže mně? Asi už jenom nokturno.
Dva dobří duchové došli do dávné doby dobýt dvacet dam. Dobytkové.
Má-li šroub levý závit, neznamená to, že jsi blbec. Ani obráceně to neplatí. Zato hamburger je prevít. A to by se mělo zanést do kanálů.
Navršil jsem kopec a každé ráno do něj valím šutrák. Když jsem na vrcholku, musím do něj kopnout, aby se svalil dolů a já se zítra mohl dřít znovu. Už prostě nic nefunguje. Bolí mě palec a mám slezlý nehed. Všechno dobré je pro něco zlé - chudinky velryby, ty přece za nic nemohou. Když si připadáš jako úplný idiot, dej si přihlášku na humanitní studium. Za prvé - jablko, za druhé - červ. Cítíš tu dialektiku?
S pozdravem "Proměňme se v neutrina!"
PůlPirvín
Filip
dopis 18 - 91-05-01-11-30
Drahý příteli!
Tý dá dá dap, říká pan Svoboda a snad má pravdu. Je to všechno mrzké a odporně slizké, teče to, bublá to, dere se to ven a pak zase nazpět, vrací se to okolo i vrchem, spodem to odtéká, mění se to ve vztek nebo prázdnotu, obléká se to do šatu prostého, nebo to na sebe navleče hermelín, ale nakonec se z toho vyklube to samé. Včera byl den jak autobus. Prý že nějaké čarodějnice - já je neviděl, byla tu jen spousta lidí. Byli tam i takoví, kteří nacpali svůj vztek a prázdnotu do zelených a hnědých lahví, které potom rozbili a tancovali v jejich střepech paranoické nesmysly, unavovali se, padali, zvedali, znovu se vysiliovali a znovu padali....fuj.
Mám však dobrou zprávu, kvadrika umřela při porodu. Částečně se zabila sama, částečně jí v tom někdo pomohl. Tomahaugh.
Rozhodl jsem se nakopnout komára do abdomenu a měl jsem z toho abdominální potíže a abdukci. Potřel jsem se tedy abeginem a začal uvažovat o co nejrychlejší abiogenezi. Viděl jsem také abiotického abiturienta, který v rámci své abjurace přišel na svoji abiózu. Ještě navíc jsem vysoký jako Mount Everest a na hlavě mi začíná ablace. Asi budu muset přistoupit k ablaktaci malého Františka.
Co říkáš na totální destrukci harmonií? Jde to, jde to, jde to!!
Nějak se nám roztrhl pytel. Nejhorší na tom je, že nevím s čím. Budeme ho muset zašít. Jen jestli z něj nevypadl Pirvín. Co vlastně dělá, klučina? Už by konečně měl všem naznačit, že nadešel konec naznačování nepoznaného a určování připooznačeného. Není to blbé?
Rozkopni motykou les, vznikne dva lesy.
Tý dap tu dý du dau - pořád se to na mě hrne a jsem někde jinde. Napadlo mě, že bych mohl zmáčknout REPEAT a být tam pořád. Budu o tom uvažovat. Možná, že by se dalo zmáčknout i něco jiného a být...
Zasaď knihu, postav lom, zploď ďasa - a bude z tebe Lhasa.
To, co se neminulo účinkem, se jím mine později. Jinak to nejde. Kde ti to dělají tu lobotomii a kolik za to chtějí? Prodám svoji kostru na prosektůru, za stržený peníz si koupím skleněnou kouli se zlatou ryvičkou a budu jí pozorovat, jak na mě civí zpoza toho skla, a jak je ticho - še. Neviděl si někde Tichoše, já ho hledal u Smraďoše, Listoše, Kmenoše, Kořenoše, Ostlonoše, Pedikůra, Ostřihnehotoše a nikdo z nich o něm nic neví. Asi mu pošlu telegram, snad může odepsat, i když je to Tichoš, nemyslíš? Myslíš, viď.
Nedělal jsem žádný pokus a konečně se povedl. Podívej se opět z okna a určitě uvidíš výsledek.
S pozdravem "Telefon mlčí, že je mu zle, ale ne pak proto i plazma."
PůlPirvín
David
dopis 19 - oStRoV 91-05-31-21-52
Proboha !
Zdola ne avšak zprava se mi jeví dvakrát rozcvička, tyčka plná ošatek, zejména protože slabomyslný repetitor načechral alternátor, zarmoutil se vivisektor, který nenašel svůj sektor. V Káhiře je smutno, ne však kakao. Surrealismus je surový realismus, humus, tubus, muskulus, tyfus, platfus. Stopa vede do Kalmyku, justice mlčí a to především v zeleném pavilonu. Lavička není čerstvě obsazena, ale v jádru to tak je. Dej puch pěstí domu tomu v lomu k stromu pěti slonům a už jsme v Džíbůtí. Kvadrika je mrtva, ať žije kvadrika. To zas bude práce a ne rekreace i když uvažuji naprosto minimalizovanou formu, nejsem zcela sudospeřený. Kvalitní kalibr se druží s Noem a přišel k Dumasovi, pěkně se tam zmastil, oh yes.
Myslím, že to vydržím, když se trochu pozdržím a nalistuji správnou velkou stranu. A to jsem mu říkal, že v Gmaj nemá cis co dělat, myslíš, že si dal poradit? Strategicky vzato by se o tom dalo uvažovat, jenže život je tak krátký. Jedenáct, dvanáct, prvočísla já mám rád. Bojím se, že mě miluje Karolína, ještě, že má bráchu. Poslyšte, říkám mu, a vám to nevadí? a on na to : Skioptikon. To je ta zasratracená enuréza. Je libo tuleň? Jak komu.
Kdybych byl římský císař, měl bych pravděpodobně úplně jiné starosti a rodiče a šaty a dům a otroky a obrubu a oddenek a katedru a Drážďany. Bílý dům, pozn. Ve Washingtonu; já být papá George Washington, tak nikomu nedám stavební povolení do svého nitra, i když za ty prachy - žádný strachy. Zažít krachy - NEVADÍ, v podstatě je průser druhá tvář neúspěchu a to jak na poli bitevním, tak potom i pitevním, neřkuli v noci. Barvoslepí mají jednu nespornou výhodu - nevadí jim zrzouni. A stejně se nevyplácí mystifikovat čaroděje - co když se jim to v hlavě rozleží, rozloží, to se pak položí a souloží, často i v páru v báru s pocitem zmaru a celý svět se smrskne do dvou rozměrově zanedbatelných koulí visících ze stropu každého pořádného libida. Ten Pythagoras to měl stejně dobře spočítaný, nebyl náhodou příbuzný Pýthie nebo nějakého pythóna, pacholek?
Až bude nejhůř, vytoč číslo linky nedůvěry. Celodenňonoční služba tě s radostí bude podezřívat z čeho se ti zamane. Krásná představa, není vyliž pravda? Spřátelené spletité zájemce seřaďte podle barev a nezapomeňte na ty ultrafialové, volové. Práceshopný knecht s noblesou masakruje rajská jablka a masité dýně to s pasivní rezistencí pozorují, potvory. Stejně na ně přijde řada a to není vada, nýbrž zrada, dvojitá brada, tradá!
Kam se skryl ten paskvil, sir Henry Baskervill? Manifestuje s Veronikou za zlevnění tvídových sportovních kalhot. Výsadba opuncií se zpozdila, leč to nevadí, jen to trochu brzdí mé budoucí plány : Každý sám sobě trnem ve svém oku! Chtěli mě včera zaretušovat, ale Peterková umyla schody, tak se navzájem poztráceli ze zřetelů;. Renesanční symptomy jsou dobře patrné zvláště v členské synagoze baňatého Korinťana. Proč má smrt kosu a ne kulomet?
Užij si to,
PůlPirvín
Filip
dopis 20 - Praha 13.6.1991
Milý Filipe,
jak se máš? Já se mám dobře. Máme ve škole právě zkouškové období, takže se musím učit, ale nevadí mi to, protože to je všechno hrozně zajímavé. Už se nemůžu dočkat, až budu moci konečně sám něco zkonstruovat. Chtěl bych se totiž stát soukromým podnikatelem. Nejlepší by bylo, kdybychom ještě s nějakými přáteli založili nějakou malou firmičku, která by přinášela hodně peněz. Po těch dvou letech na škole mi došlo, že je mou povinností hmotně zajistit sebe, rodiče a budoucí rodinu. Když to tak uvážím, je to perfektní pocit mít ženu, spoustu dětí a muset je všechny živit. To si teprve opravdu uvědomíš, jaké je tvé místo v naší lidské společnosti. Já vím, možná to zní naivně,ale já to tak nemyslím. Schválně se nad tím zkus někdy zamyslet a určitě mi dáš za pravdu.
Jaké je u vás počasí? Tady je příšerné horko, že by z toho člověk dostal infarkt. Pořád se těším, že přijde nějaká pořádná bouřka. Bylo by krásné, kdybychom se naučili ovládat počasí. Nesměj se - nemyslím takové to poručíme větru dešti, to už je dávno za námi. Já spíš myslel na technický pokrok a na vědu. Co ti vědci dnes dokáží, nad tím opravdu zůstává rozum stát. Sám to vidím ve škole. Promiň, že o ní stále mluvím, ale tak se mi na ní líbí.
Včera jsem byl s jedním kamarádem na koncertě takového flétnisty, Stivín se jmenuje. Nevím ale, co bych o tom napsal. Já té jeho hudbě příliš nerozumím. Od začátku do konce jsem si myslel, že hraje nějak příliš mnoho falešných tónů, ale všichni mu tleskali. V umění se moc nevyznám, přiznávám, ale konec konců mi to nijak zvlášť nebrání ve vývoji. Mě stačí, když mám takový ten všeobecný přehled z televize. Ta se naštěstí poslední dobou dost spravila a dává většinou jen samé hodnotné programy. Co jsi říkal tomu, jak Sládek obléhal Kavčí hory? Mně se zdá, že to už přehání. Měl by si uvědomit, že tím nám nepomůže, a že by raději měl dělat něco prospěšnějšího. Vůbec, dnes se v politice pohybuje tolik nesympatických lidí, co by měli radši sedět doma na zadku. Třeba ten ochraptělej Kocáb. Ještě, že už z té své funkce odejde.
Co budeš dělat o prázdninách? Já bych chtěl jet nějakou vodu, vždycky se tam sejde perfektní parta lidí a krásně si tam fyzicky i duševně odpočinu. Předtím bych ale chtěl ještě někde pracovat, abych si vydělal nějaké peníze. Chci totiž doma udělat všem radost a koupit satelitní přijímač. Byl by to pro všechny perfektní dárek. Celá rodina by si mohla procvičit své jazykové znalosti, které v této době všichni tak moc potřebujeme.
Doufám, že se někdy zase uvidíme, všechny ode mne pozdravuj
David
P.S. Posílám ti tu novou kazetu Sandry, co jsi chtěl.
dopis 21
