Edice Podivuhodná dobrodružství plzeňského Mustangu, věnovaná Julesi Vernovi, měla na začátku roku svůj už devátý svazek. Všechny předchozí byly úspěšné edičně, graficky i prodejně, proto s radostí otevírám devátý svazek nazvaný Doktor Ox & spol., jenže... ooops! Zklamání.
Nepřesné je už to, co je psáno na záložce, že český čtenář má příležitost se seznámit "s kompletní povídkovou tvorbou" Julese Verna. Od odpovědné redaktorky Václavy Perglerové snad není příliš mnoho žádáno, když vyslovím přání, aby se seznámila - ne snad probůh s dílem Julese Verna, to by mě ani nenapadlo! - aspoň s produkcí vlastního nakladatelství. Ve sborníku Věčný Adam (svazek 2. téže edice, redakce Jana Vaňka) vyšlo totiž pět dalších povídek a jedna novela. Nicméně je fakt, že díky Mustangu máme kompletní povídkovou tvorbu ve dvou svazcích (s výjimkou málo známých prací, vydaných v posledních letech z pozůstalosti, jako je Cesta do Skotska atd.) To je nesporný klad knihy a za záměr je třeba vyslovit nakladateli uznání. Zvlášť vítám Drama v Mexiku, které vyšlo česky doposud jenom jednou, v nesignovaném vydání, zřejmě ještě z dob minulého století.
Doktor Ox vyšel ve Francii poprvé knižně v roce 1874. Od té doby tradičně vychází ve stejné skladbě (a jmenuje se vždycky Doktor Ox. Doplňování názvu na pseudožertovné Doktor Ox & spol. je nechutná svévole.) Titulní novela soubor vždycky zahajuje, načež následují Mistr Zachariáš, Drama ve vzduchu, Zimování v ledovém moři a na doplnění reportáž Výstup na Mont Blanc od Paula Verna, spisovatelova bratra. Václava Perglerová volila jiný postup, chronologicky práce seřadila, čímž se Doktor Ox dostal na sedmé místo. Vyjmula povídky z logického kontextu, jak je řadil Verne ve spolupráci se svým nakladatelem Hetzelem. Povídka Fffff!... Plesk! vždycky doprovázela román Loterní lístek, Deset hodin na lovu býval se spolu Zeleným paprskem, Prorazili blokádu s Plovoucím městem, Martin Paz s Chancellorem. Nicméně, dejme tomu že má smysl povídky povy trhat z kontextu a udělat z nich jeden svazek, byť vymykající se tradici.
Co ovšem je neodpustitelné doslova zvěrstvo: mustangovská edice aspirující na prvotřídní výtvarný doprovod se prostě vykašlala na ilustrace! Klasický sborník Doktor Ox má 62 ilustrací od Bertranda, Fr”licha, Schulera, Bayarda a Marie, plus čtyři celostránkové přílohy, z nichž tři v Hetzelově originálu kolorované. Navíc to jsou ilustrace kvalitnější než jaké bývaly u verneovek obvyklé - vernovští ilustrátoři typu Riou a Rouxe byli svého času považováni za třetí až en-tou garnituru, do té míry, že i náš Jos. R. Vilímek nechal Věnceslava Černého překreslit Riouovy ilustrace Cesty do středu Země. Martin Paz je skvěle ilustrovaný Fératem, i povídečka Ffff...Plesk! má v řádném vydání dvě naivní ilustrace od Rouxe.
Barbarství se dopustil už někdejší dům SNDK, když vydání Doktora Oxe nechal v roce 1966 ilustrovat Jaromírem Vraštilem. To ovšem byly totáčovské poměry, kdy výtvarnický kamarádšoft převažoval nad citem ke knize. Uplyne třicet let, totáč je historie a bác ho, tu máš čerte kropáč, a vyjde Doktor Ox bez svých nádherných ilustrací, které český čtenář viděl naposledy v roce 1905, kdy je vydal Otto!
Neozčiloval bych se, kdybych si neuvědomoval jedno. My jsme, prosím pěkně, poslední generace schopná vydávat, kupovat a občas číst Julese Verna. Velkolepé ediční počiny brněnského Suchánka a plzeňského Mustangu nebudou za dvacet, třicet let asi myslitelné, protože nebude odbyt. Zanechme tedy Julesi Vernovi důstojný odkaz. Dejme si tu minimální práci aspoň s ofotografováním existujících ilustrací! Tím spíš, že od konzumenta je žádána suma 139 korun za svazek. Za tu si zalouží řádnou práci, nikoli paskvil.
Pro zklamané je zde 9 ukázekoněch skvělých ilustrací k informaci, eventuálně vyprintění. Mimochodem, náklady na pořízení kopií oněch ilustrací činily v xeroxárně 15 korun. Při odhadu celkového počtu ošizených obrázků cca 70 ks ušetřil Mustang řádově 125 korun na pořizování reprodukcí, aby vyprodukoval paskvil. Gratuluji!
ONDŘEJ NEFF