Ale pěkně od začátku.
Tak jako v neděli chodí lidé do kostela, sobota je vyhražena k ucívání Boha Konzumu. V sobotu můžete potkat stařenku plahočící se s plnou taškou běžné kočičí výživy s vitamíny, zatímco stařenčina kočka se někde líně povaluje po trávníku a přemítá, jestli bude večer k žrádlu zase to pitomý maso z tý pitomý konzervy jako posledně. S pitomejma vitamínama.
V sobotu nakupují Angličané na týden dopředu a za jediný den tak utrácejí to, co vydělali týden minulý. V sobotu jsou otevřeny obchody až do večera. Bůh Konzumu je uctíván v malých obchůdcích na periférii, jakož i v centru města, v obrovských chrámech-krámech, nákupních střediscích, supermarketech.
Tady v Bristolu se jeden z takových chrámů jmenuje Galleries a je to rozlehlá atriovitá stavba, zevnitř připomínající čtyřpatrové tržiště. Každé jednotlivé oddělení má svého majitele, kterému patrně periferní obchůdek přerostl přes hlavu a tak ho jednoduše sbalil a přesunul pod jednu střechu do Galleries.
A tak tu můžete vedle rybárny a pekárny najít třeba Megastore, což je jak známo shop, kde se prodává muzika a gamesy (hity jako třeba Duke Nukem za L29.99, klasika typu Lands of Lore za L9.99). O něco dál koupíte šaty, naproti třeba letenky do exotických měst jako třeba Doprahy.
Všehochuť, bzučící úl.
Jeden obchod vám ale spolehlivě dá zapomenout na veškerý cvrkot kolem. Zapomenete na čas a na to, kde zrovna jste. Tedy, pokud jste podobného založení jako BVer, samozřejmě. Ten obchod se jmenuje Waterstone's a je to knihkupectví.
Budeme postupovat podle jednotlivých regálů, pomalu, mají tu totiž hodně zajímavých věcí a nevím nevím, jak má bagáž při zpátečním letu vyhoví hmotnostnímu limitu.
Nejprve "Computing". Tři regály nacpané manuály, referenčními příručkami, průvodci pro začátečníky. Velice populární jsou tu tzv. dummy series. Například knížečka DOS for dummies (DOS pro tupouny), která vám vysvětlí, že na hlášku Press any key nemáte mačkat Shift a podobně.
V této části jsem se pochopitelně dlouho nezdržel. Nečíst manuály patří k mé stavovské hrdosti, nehledě na to, že takoví dummies tvrdě cálují, pětisetstránková příručka je přijde i na bratru čtyřicet liber.
My, co nechceme být dummy, hledáme odpovědi na své otázky na i-netu. Takže regál "Networking", to je teprve pro nás žůžo. S radostí musím konstatovat, že původní polička věnovaná sítím (stav v roce '94) se osamostatnila od oddílu "Computing" a její nepřetržitá expanze si vyžádá brzy další regál.
Nemají tu, ti knihkupci filutové, žádné židle a tak jsem při čtení Java Programming téměř zdřevěněl. Dobře mi tak.
Závěr: hledání něčeho opravdu zajímavého v hromadě knih o Internetu je zoufale zbytečná činnost. Informace v nich obsažené buď
Další regál - populárně vědecké knihy. Stále frčí taková témata, jako kosmologie, čas, chaos, mozek, DNA, tedy nic nového.
Potěšilo mě že, Fuzzy Thinking, kterou jsem zde před dvěma lety koupil, se dosud drží mezi nejprodávanějšími tituly. Bart Kosko vám udělá v hlavě zmatek, zcela převrátí vaše chápání takových pojmů jako jsou pravda a lež, neurčitost, pravděpodobnost a věda s jejími důkazy. Bart je zkrátka, jak čteme na zadní straně obálky, učená štika.
Na přední straně obálky Fuzzy Thinking je symbol ying-yan.
Poměrně překvapivě mezi popularizovanou vědou nalézáme i fikci B.Sterlinga Heavy Weather.
O mezihvězdném počasí zase pojednává nádherná vázaná kniha s jednoduchým názvem Hubble. To, že orbitální teleskop opravili a opravili ho dobře, dokazuje řada kvalitních fotografií hvězdokup, mlhovin a snad i černých děr na černém pozadí, mnohé z nich mají nepochybně estetickou hodnotu (takovej plakát na stěnu, jéé).
Z knih Stephena Hawkinga se pomalu stává snobská záležitost, jeho A Brief History of Time (vyšla i u nás) je tu ke koupi coby dárkový hardback s fotografiemi a životopisem autora.
Tolik věda. Snad je ještě třeba zmínit - Alexander and Ann Shulgin: PIHKAL - A Chemical Love Story. O tomto titulu tuším píše Leary a snad i Živel. Prudiči, kteří u nás prudí autory kuchařky Vaříme z konopí, by se z této knihy, pokud by vyšla v češtině, nejspíš pomátli, než by ji uprudili.
Od regálů populární vědy je jen krůček k oddělení vědecké fantastiky, fantasy a horroru.
Moje oči, vzhledem k AmberZinovské kyberpunkové predestinaci, nutně nejprve míří k písmenu 'G'. E, F, G, G...Tady je to - Gibson William: Mona Lisa Overdrive, Burning Chrome, Count Zero, Virtual Light a ještě The Difference Engine, který napsal WG se Sterlingem. Tedy nic nového - slovy BVerova diferenčního deníčku - žádná diference od roku 1994.
Philip Dick zde má zajímavost - A Scanner Darkly. Neslyšel jsem o tom, ale to bude asi tím, že doma jaxi SF nestíhám. Ani SF encyklopedie ne. Mohlo by to být pěkné, ale co také od Dicka není pěkné, že.
Brinovy Otherness a Startide Rising jsou vyloženy na pultě, což znamená, že se dobře prodávají.
Konečně mám také možnost vidět všechny díly Duny, pěkně vedle sebe - tedy, ten Herbert byl ale pracant.
Eddingsů jsou tu mraky, ale to konečně už i v naší doméně. Ach jo.
Regálům SF jednoznačně dominují dva autoři: Tolkien, což nikoho nepřekvapí - vypadá to, že knížek o Tolkienovi a jeho díle je asi destkrát více než toho, co napsal on sám - a potom Prattchet. Zeměplochu Angličani milují (samozřejmě nejenom Angličani) a tak její jednotlivé díly vycházejí v základní paperbackové řadě, ale i naleznete i vázaná vydání. Dokonce i kolibří Zeměplochu, na cesty s sebou do Zavazadla.
Hororů je tu téměř tolik, co SF a fantasy dohromady. Pastva pro oči našeho temného specialisty. Kromě Barkera - Imajica, Incarnations, Everville, The Great and Secret Show, Books of Blood, Cabal - se zde prodávají i krevní konzervy od Koontze. (DarkMane, smrtelně vážně, nechceš něco přivézt?)
Kingovi zachvíli budou patřit tři police, ten chlap vážně neví, kdy přestat, no děs a hrůza. Dokonce vychází už i Kingův seriál - šestidílný Green Mile, což nepochybně znamená definitivní zruinování všech kingofilů (nebo spíš kingofóbů?) a jejich následnou smrt hlady. Protože King je kingem, teprve když má nad pětset stránek. Čím víc, tím líp (hůř?).
Chystal jsem se už odejít, nebo už zavírali a vymetali poslední zákazníky, nevím, zkrátka jsem se naposledy rozhlédl po pultě, když tu se mi zazrnilo.
Celkem normální, nenápadně modrý paperback od Neala Stephensona:
Nabuzen nadšenými Interkomovými recenzemi J. Vaňka Jr. a Martina Klímy jsem si i já zařadil tuto knihu na první příčku svého wish_listu. Až dnes, po dlouhých měcících...se mi nadělilo.
Nyní však, kdy mám se svou bídnou angličtinou za sebou sotva padesát stránek a slovníček již notně osahán, můžu prohlásit, že SnowCrash není tak dobrý, jak to něm zmíněné recenze tvrdí. Opravdu - není, protože je ještě lepší a skvělý a fantastický.
Sakra, takový knihy by měl Aston překládat, ne nějakej Hacker Crackdown, kerej už si všichni dávno downloadli a vytiskli! Vždyť je to ostuda, vyšlo to už v devadesátym druhym v Amberice a o rok na to v Británii. V doméně .cz se teď pláče nad krizí SF a krizí knižního trhu vůbec, bodejď ne, když ty nejzajímavější knížky se k nám vůbec nedostanou!
Jestli se tenhle týden nikomu z našich překladatelů nezazrní, tak mě máte na svědomí. Uveřejním do AmberZine ukázky ze Zrnění hlava nehlava, slovo padni kam padni. Překlad bude svérázný, BVerovský - nebude poznat, že je to od Stephensona - tak mě snad Neal nezažaluje qůli autorským právům.
Takže vás varuji, jestli teď hned nevstanete od svých browserů a nezatelefonujete svému oblíbenému vydavateli, kde že je ten SnowCrash, budete si to muset po mě přečíst.
Už musím končit, mám tu rozečtenou takovou knížku... Rozumíte.... Musím...
BVer, 9.6.