Když jsem se začetl do nedávno vyšlé knihy "HEAVEN´S GATE, Cult Suicide in San Diego" ( NEBESKÁ BRÁNA, Kultová sebevražda v San Diegu), od Billa Hoffmanna a Cathy Burkeové - oba jsou novináři pro New York Post -vzpomněl jsem si na jeden filmový gag z Candid Camery. To byl totiž takový pořad v americké televizi, kde se pro nic netušící oběť vymýšlely různé legrační situace, které se pak snímaly skrytou kamerou.
V jedné takové scéně byla oběť žertu vyslána coby poslíček na místo, kde byl zcela zbouraný dům, jen na kraji zbořeniště stály zavřené dveře (v rámu). Posel pak přesně podle příkazu zvoní na zvonek u dveří, které nikam nejdou, což je pochopitelně každému - tj i poslovi - úplně zřejmé. Po několikaterém marném zazvonění pak posel odchází, ale přivolá ho hlas z interkomu, který je zabudován do dveří : "Tak pojďte dál, jsem nahoře." Posel váhá , nejprve se přiblble usmívá, pak se znovu zadumá, nakonec - snad jen ze zvědavosti - ty dveře otevře a hle - ono za nimi opravdu nic není. Tak se to opakuje s několika posly, pokaždé se stejným výsledkem. Situace k popukání, obecenstvo u televizí řve smíchy...
Scéna ze San Diega nevyvolává smích, ale zato hodně otázek. Kniha, kterou jsem četl, se ani nesnaží na ty otázky odpovědět, jsou tam většinou jen samá fakta. Ale ta fakta vyvolávají zase nové otázky, atd., atd. Přišli tam z mnoha míst v USA, někteří se sektou cestovali už předtím po Státech, jiní tam přišli až v roce 1969. Od podobných masových sebevražd se ale tento případ liší v několika bodech:
Jejich spirituálním vůdcem byl Marshall (to je prosím křestní jméno, ne titul) Applewhite. Jednou byl hudebním profesorem, jindy ředitelem chóru, jindy zase nadaným zpěvákem. Během času se začal u něj projevovat první problém: latentní homosexualita a s ní spojený pocit viny (nezapomínejme, že šlo tehdy ještě o léta šedesátá!). Od jeho trápení mu mělo pomoci sanatorim, kam dobrovolně odešel - patrně také proto, že byl několikrát propuštěn z e zaměstnání -tedy ani ne tak kvůli jeho sexuální orientaci, jako spíše pro skándály, které způsobil.
První obrat v jeho životě nastal právě tam, neboť se tam seznámil se zdravotní sestrou Bonnie Nettles, starší ženou, která se mu stala matkou i přítelkyní, i když ne milenkou. Jejich svazek byl čistě celibátní - to už asi také měl svou "operaci" - a brzo zjistili, že se k sobě citově i duševně hodí. Oba věřili na reinkarnaci, což je vedlo k tomu, aby "poznali", že se znají z některého ze svých minulých životů a že mají stejné "poslání". Společně začlali hlásat svoji novou víru, která byla vlastně jen nepříliš logickou směsicí paganství, křesťansví a ufomanie. Spolu také založili sektu Heaven´s Gate, kterou propagovali po celých státech. Po několika letech ale Bonnie zemřela na rakovinu a tehdy také nastal další obrat Applewhiteova života.
Zůstal totiž se svým stádečkem sám a tak se utěšoval tím, že se Peep (to už si také říkali Bo a Peep) odebrala na cestu do kosmu bez něho, ale že si pro něj (a jejich následovníky) přijde zpět. Odešel se svými "žáky" do Kalifornie, kde se sekta živila převážně psaním různých programů, např. pro bezpečnostní zajištění nebo i přímo analyzu počítačových systémů. Vedle své byznys-page na WEB měli ještě jednu stránku, zvanou Vyšší Zdroj (Higher Source). Tehdy už také Bo povýšil Peep div ne na světici, což také ukazuje, jak ji miloval. A pak přišel třetí kritický bod: kometa Hale-Bopp, která zapadla vhodně do jeho časového scénáře, neboť ačkoliv Bo pořád sliboval skupině brzký přechod na "vyšší hladinu", vesmírný koráb ne a ne přiletět. A když Chuck Schramek (viz můj článek v Dimenzích, nazvaný "Kosmické pověry včera a dnes") ještě navíc "našel" za kometou jejího souputníka, tj těleso, které podle něho cestovalo s kometou, zrodil se zázrak přilétajícího UFA a s ním se stala i dlouho očekávaná přeprava do kosmu pouhou otázkou času...
Ne, otázky, které jsem si položil, nejsou lehké. Že se jednalo o brainwashing, je nasnadě. Avšak podobně jako u hypnozy, i brainwashing pracuje lépe, když subjekt spolupracuje. Také je jisté, že se to po smrti Peep začalo Applewhiteovi všecko míchat v hlavě: jednu dobu se dokonce považoval za jakéhosi Mesiáše, i když podle jeho tvrzení, že jen pár povolaných se zachrání před katastrofou tím, že odletí, se spíše podobal praotci Noeovi s jeho archou.
Ve skupině byly vlastně dva druhy lidí: ti, co potřebovali "něco víc, než může tenhle život dát", jak prohlásil bývalý člen kultu a dodal " a co si přímo přáli být brainwashováni" - a pak nadšenci SF, kteří se nadchli ideou převtělení na vyšší úroveň a přenést se někam jinam do kosmu. Tak či tak, všichni věřili svému guru a neváhali udělat to, co na nich chtěl, jako třeba:
První reakcí publika bylo vinit ne Applewhitea, ale Internet. Znovu se vytahovaly na světlo příklady zneužití Internetu. Zajímavé, nikdo přece nevinní telefon jen proto, že ho používají i anonymové! Úplně se také zapomnělo, že WEB se dá používat hlavně pozitivně, např tím, že FBI zveřejňuje fotografie hladaných zločinců. Také případ masového vraha, který po udělení milosti nechtěl opustit svou celu, neboť se mu tam dobře pracovalo na jeho WEBové stránce, není ojedinělý. "Nic lidského mi není cizí" řekl kdosi o sobě a platí to o to více o Internetu. Net je prostě jako život sám: ani dobrý, ani špatný. Jako ta kometa - mimochodem, ještě jsem neslyšel, že by někdo vinil za všecko zrovna ji...
27 března tohoto roku promítali policisté ze San Diega novinářům dokumentární film, který natočili v domě na 18241 Colina Notre, v Rancho Santa Fé (Ranč Víry Svaté). Těla dvaceti žen a devatenácti mužů tam byla naskládána v dokonalém pořádku na postelích a klid tam byl, inu jako v márnici - jen puch rozkládajících těl byl tak silný, že dva policisté museli být odvezeni do nemocnice (mohl to ale být i šok). Mrtví měli na sobě stejný oděv, všichni byli ostříháni nakrátkou, na nohou kecky značky Niké (která je mimichodem také bohyně letu). V sobě smrtelnou dávku vodky a fenobarbiturátů a na hlavě plastický sáček, odcházeli ze světa ve třech skupinách, ve třech dnech. I novináři, jinak ostřílení hoši a v takových situacích plní vtipu, zírali na film a úplně ztratili z toho hororu řeč.
U nohou měl každý z vesmírných cestovatelů raneček, v kapse pět dolarů a nějaké drobné. A zdálo se, že pokojně usnuli. Kam vlastně odcestovali, to už se asi nedovíme. A dům na Colina Norte je zatím znovu k pronajmutí...
jansan