Pavel Koten
Letošní Minicon se oproti loňskému smrsknul na jeden den. Opět se conal v Národní technickém muzeu a sice v sobotu 22. listopadu. Z původně se chystající velké výpravy Avalonu nakonec zbyly tři nejsilnější jedinci - Vašek Pravda, Tomáš Bačkovský a já (že bychom se jako klub vyčerpali hromadnou účastí na Bohemiaconu?).
Con pro nás začal vlastně už v pátek večer, kdy se udála Avalon & Amber session. Dle příslibů řady lidí také měla býti mohutnější, ovšem nakonec jsme se zde sešli Vašek, BVer, Lithium a já. Výhodou takového malého počtu byla možnost domluvit se na spolupráci ZA a AZ (jednání bylo tvrdé, ale úspěšné :-)).
Druhý den se mi podařilo zaspat, ale naštěstí jsem stihl dorazit do NTM přesně v deset hodin, kdy se pravě postavil k řečnickému pultu první přednášející. Byl jím šéf FNM Roman Češka, který představil svoji vizi světa v příštím století (zde bych chtěl podotknout, že celý con byl zaměřen na 21. století). Podle R.Č. dojde k jakési unifikaci lidstva, ztrátě národní kultury, jejímu celkovému zjednodušení , zmizí rozdíly mezi jednotlivými národy, bude jednotný jazyk (zřejmě angličtina) atd. (zkráceně slovy R.Č. - "všude bude pepsi a hamburgery"). Lidstvo se ale bude bouřit a vzniknou různé skupiny, které se budou snažit o návrat k přírodě. Vůči té nastane respekt, ikdyž možná bude pozdě. Ne proto, že bude zničená, ale opět zmizí bohatost druhů a i příroda bude jednodušší. Ekonomika se stane globální, vládnout budou velké monopoly (ovšem budou existovat i drobné a střední podniky vyrábějící pro lidi, kteří se nesmíří s unifikací), bude existovat jednotná měna (ale národní měny zůstanou). Bude ustanovena jakási planetární rada s globálními pravomocemi, pod kterou ale budou místní samosprávy. Jednotlivá náboženství nalezou cestu k sobě. Nadbytek lidských zdrojů a energie a nedostatek materiálních povedou k tomu, že lidstvo bude tuto energii směrovat k sobě samému. Nakonec prý nalezne boha a "přestane se honit po Galaxii". Úroveň přednášky byla dobrá, vyhlídky jsou podle mě realistické, jen ten závěr se mi nelíbí.
Poté následoval sociolog Ivan Gabal, kterého jsem ovšem neslyšel, protože jsem s Vaškem měli schůzku v redakci časopisu Klan s J. Eislerem. Nebudu prozrazovat o čem, ale byla úspěšná.
Z Klanu jsme rychle spěchali zpět, abychom stihl Ondřeje Neffa a jeho představy o příštím století.
Přednáška by měla býti k dispozici na Psovi, takže jen stručně. O.N. se (kupodivu) zaměřil na Internet, či spíše na budoucí globální síť. Upozornil, že tato síť není anonymní, protože lze sledovat kde, kdo a co surfuje (virtuální čichací pes). S celkovou globalizací se objeví obrovské množství dat, které bude nutné zpracovat pomocí umělé inteligence. Ale dříve než lidstvo vytvoří umělou inteligenci schopnou komunikace s lidmi, vytvoří jakéhosi Virtuálního elektronického boha. O.N. se dále zabýval vzájemnou koexistencí této bytosti a vlád, jakou míru svobody tato bytost umožní jedincům atd.
Následovala zajímavá diskuse.
Dalším na programu byl J. Ryzec (jestli jsem dobře pochopil, tak malíř), který svůj příspěvek nazval "Co je to ta naše duše keltská?". Název mě naladil, takže jsem se těšil, ovšem velmi nevýrazný přednes mě velmi brzy vyhnal ze sálu. Naštěstí se v NTM konala zároveň výstava amatérských astronomických dalekohledů, takže jsem využil volné chvíle a navštívil ji. Stálo to za to.
Posledním řečníkem conu byl L. Dvořák, člověk zabývající se psychoterapií. Jeho vystoupení bylo velmi netradiční. Nejdříve nechal posluchače 15 minut v malých skupinkách debatovat o tom, jak bude svět vypadat v roce 2050. Poté se při hlasování zjistilo, že poměr optimistů a pesimistů v sále je zhruba 1:2. Několik jedinců z každé skupiny vyjádřilo svou představu a ke konci pořadu se podařilo L.D. "přemluvit", aby také on řekl svůj názor. Podle něj bude nejdůležitější "prolomení vlastního otroctví". Podle optimistického názoru se to lidstvu podaří, podle pesimistického ne. Autor se přiklonil k realistickému scénáři, kdy se to podaří jen některým lidem. Většině ne a ta bude navždy "surfovat a čumět na multimediální TV".
Dalšího bodu programu jsem se po loňských zkušenostech trochu obával. Následovalo totiž představení Spectry. Ovšem musím uznat, že se výrazně polepšili a letos jejich muzikál "Hon na Rudou Záři" byl podařený. "Rudá Záře" byla jaderná miniponorka Svazijského námořnictva, jejímž cílem bylo potopení vlajkové lodi 6. americké námořní flotily - letadlové lodi "Nimitz". Na palubě bylo několik agentů - Jack Ryan, agentka koncernu Nestle a hlavně jeden Čech, který nakonec zvítězil!!!
Ještě musím podotknout, že před představením členové Spectry vyhlásili výsledky 8. ročníku soutěže o cenu Jima Dollara (povídky autorů do 18-ti let). Letos se sešlo 32 povídek od 26-ti autorů. Vítězem se stal Jakub Vrabec (17 let) s povídkou "Ztracený chrám".
Con byl zakončený předpremiérovým promítaním filmu "Vetřelec IV", se simultáním překladem Ondřeje Neffa. Film nebyl vůbec špatný jak by naznačovala ta "IV" v názvu. Samozřejmě by se našly nedostatky. Zdálo by se, že téma je již vyčerpané, ale autoři jej zase posunuli o kousek dál, takže Ripleyová měla opět co na práci.
Vše jsem zakončili večeří v příjemné hospůdce "Archa", společně s Vojtou Filipem a Martinem Heislerem.
Na závěr ještě jedna poznámka - velmi mě překvapilo velké množství mladých a neznámých lidí, kteří se na conu sešli. Odhaduji, že tam celkem bylo 150 - 200 ks.