"Víš, kdo to byl Euripides?"
Usrknul jsem svého piva a pohlédl na Pepu.
"Jasně. Ten chlápek, co objevil, no, vlastně, ten starověkej..."
Bohdan, který nás pozoroval, si zastrčil cigáro do koutku, a vmísil
se do zajímavě se rozvíjející debaty:
"To byl ten borec co, když vlezl do vany, tak objevil
Archimedův zákon, že jo?"
"Ale hoši," zahlaholila bytelně stavěná hostinská, když nám
doplnila zásoby pěnivého moku, "to přece každý dítě ví, že Archimédův zákon
objevil ten, no Pythagoras, že. No a ten Euripides, to přece byl ten maratónec.
Jak doběhl, a potom zemřel. Hned jak řekl heuréka."
Zírali jsem s úctou na naši hostinskou. To chtělo objednat
aspoň panáka. Z úvah nás vyrušil opět Pepa:
"Ježíšikriste! Heuréka přece řekl Archimedes, když vlezl
do vany..."
"A byla moc horká voda."
"Ale ne, když zjistil, že někdo ruší jeho kruhy..."
"Jo do vany, takže Archimedes si vlezl do vany s tím Euripidem?",
probudila se dosud dřímající Lenka.
"Ale hovno...," vložil jsem se do debaty po vzoru vojína
Balouna, aby řeč nestála, "...vlezl tam s Maratem, toho potom hned zapíchl."
Čekal jsem, jak moje znalosti zapůsobí na okolní nevzdělance.
Pepa se chytl za hlavu:
"Debilové. Euripides doběhl z Marathonu..."
"A rovnou do vany za Maratem."
"Ne za Archimedem."
"A dělali ve vodě kruhy."
"Až Marat vykřikl heuréka!"
"A oba se podřezali navzájem"
"A Charlotta to všechno nafilmovala na video."
"Kdo je Charlotta?"
"To asi kvůli ní tak sprintoval z toho Balatónu."
"Ale..., ta přece vymyslela ty Archimedovy zákony, podle
kterých se od té doby běhá maratón!"
Zíral jsem. A byl hrdý. Na své kamarády. Na jejich znalosti
a přehled. A to se někdo ještě opováží tvrdit, že z alkoholu člověk degeneruje.