Vydání: 1
Výtisků:
Stran: 130
Cena: 25 Kč
Obálka: studio André
...
Umyla se, nasnídala - a potom využila příležitosti a stvořila si nové šaty. Byly takové,
jaké se nosily v Nangondu - z lesklé, elegantní látky, která ničím nepřipomínala plátno ani kůži.
Teď už na tom nezáleželo.
Seděla před zrcadlem a česala se - při myšlenkách na budoucnost plná lehkého neklidu.
Nechtěla si připouštět strach; bránila se mu všemi způsoby, které jako argia~lu znala.
Na ten bylo vždycky času dost.
Obešla hranice svého světa, které tvořilo pevné a neproniknutelné pole. Jen v jediném místě byl otvor -
malá úzká škvíra, skrz kterou dovnitř proudil vzduch; ovšem nijak se nedala rozšířit na velikost člověka.
Palan'nea o tom ani neuvažovala, když před ní stála. Nemyslela na útěk. Stále ještě byla pod vlivem
příkazu, který ji Loannet v hypnóze vložil do mozku. Zůstat v Lakongrenu.
Nepokusit se opustit tu místnost.
Nemohla proti tomu nic dělat - ne proto, že by takovou bariéru v principu nedokázala zrušit, ale protože
si ji neuvědomovala. Neměla zakázáno přemýšlet o útěku; zábrany se skrývaly mnohem hlouběji.
Především ji to vubec nenapadlo.
...
Román o výpravě hledající argenit na opuštěné planetě Irammě.
Vydání: 1
Výtisků: 7000
Stran: 192
Cena: 37 Kč
Obálka: Magda Vodrážková
Sbírka povídek obsahující jak povídky z argenitového vesmíru tak i klasickou fantasy. Obsažené povídky: Tři z Akroné, Růžová krychle, Ten kdo přišel z vesmíru, Jednou bude tma, Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát, Rosa Mathiella, Sirrangové, Na rubu světa, Poslední pevnost šipky.
Vydání: 1
Výtisků:
Stran: 130
Cena: 44 Kč
Obálka: Josef Pospíchal
...
Nechal svůj meč ležet; překročil ho a šel dál. Dávno už nebyl schopný určit, jakým směrem vlastně míří;
oslepený větrem a ohlušený bouří mnohokrát bloudil, vracel se po vlasních stopách nebo v kruhu na stejná
místa, kterými už prošel, a mnohokrát se také otočil, aniž to vůbec postřehl. Nezáleželo na tom ale příliš.
V hloubi duše věděl, že v Ergwia~tar~ríne~ghavát~jáně neexistuje víc směrů než dva:
jeden ke Golente Gerze, druhý zpátky. Kdyby se rozhodl pro návrat, nebylo by nic snadnějšího.
"Z jakéhokoliv koutu Ergwia~tar~ríne~ghavát~jány jsou to k Severní bráně pouhé dva sáhy,"
říkali lidé z Cipha~sany.
Ale on šel tím druhým směrem.
...
První díl trilogie o planetě Fomalhivě.
Vydání: 1
Výtisků: 6000
Stran: 470
Cena: 89 Kč
Obálka: Ondřej Mašek
...
Ta vesnice působila nepřirozeně a cize; všechno v ní. Diana cítila jak ji zaplavuje tíseň.
"Právě tady!" ozvala se Gida vedle ní hlasem ostrým jako křišťál. V očích se ji zablýsklo zlovolnou,
škodolibou radostí. "Právě tady je správné místo, Diano. Zrůdné stejně jako ta věštba."
Shrnula plášť na záda a odepnula opasek s mečem.
"Waléihar," řekla.
S nečekaně vážným výrazem sevřela v rukou tu zbraň:
ostří bylo skryté v sametové pochvě se stříbrným nákončím a také hlavice byla stříbrná,
ohlazená četnými doteky. Gida s mečem zacházela s nesmírnou, téměř až nepochopitelnou úctou.
Sklonila hlavu a ústy se lehce dotkla kamene na jílci.
"Waléihar ... ?" opakovala Diana. Z toho slova čišel ledový chlad.
"Jméno toho meče," utrousila Gida. "Je obvyklé, že vzácné zbraně mají svá jména."
Diana kývla ... trochu nepřirozeně se zasmála. Byla paralyzována přívalem omračující hrůzy - syrové, temné,
pravěké jako oheň, prokletí a krev. Náhle ji napadlo, že Gida po ní možná bude chtít,
aby se toho meče dotkla ... a kolena se jí podlomila.
"To slovo si zapamatuj," dodala fomalhiwanka ostře. "A teď nastav ruce." Viděla, že Diana váhá,
a přes tvář ji přeběhl výraz opovržení a vzteku.
"Čeho jsem se musela dočkat!" vyrazila ze sebe. "Tak se přede neboj! Neuseknu ti prsty."
Diana se zaťatými zuby váhavě vztáhla dlaně. Měla pocit, jako by současně zvedala celou skálu;
balvan těžší než nejdrtivější vina. Wanlaj se ušklíbla a hodila ji zbraň do náraučí.
"Je to vzácný lorganský meč, a já ti ho dávám z vůle Euraghoonu. Zacházej s ním jak nejlépe dokážeš!"
Diana polkla. Omráčilo ji to; nečekala, že by jí Gida toužila dávat dary. Vztek v její tváři ji děsil.
Nebylo to z dobroty srdce; wanlaj jí ten meč dávala nerada a s odporem ... tím to celé bylo nepochopitelnější.
"Nechci si to vzít," řekla opatrně, trnouc při tom hrůzou. "Nestojím o žádné starožitnosti."
Dlouho bylo ticho.
Ale jak se zdálo, Gidu Lawiah to nepopudilo; naopak. Pohlédla na Dianu s náhlou úctou. Zcela nečekaně se usmála:
byl to lehký, nejistý úsměv, který se rychle vytratil.
"Takovéhle dary se neodmítají," řekla vážně.
"Já je odmátám."
"Nenávidím tě za to, že ti ten meč musím dát, Diano! Ale nedá se proti tomu nic dělat.
Nemohu tě nechat odejít bez něho ... stejně jako ty ho nemůžeš nepřijmout."
"Já nechci!"
"Nemůžeš nechtít."
"A když půjdu a vrátím ho do tvé lodi?"
"Neodpluji s ním. A tobě se dostane do rukou jindy a jinak."
"A pokud ho hodím do jezera ... ?"
"To už je tvoje věc, která nijak nesouvisí se mnou. Ale myslím, že to nedokážeš."
Diana s odporem pohlédla na ten dlouhý pruh oceli. Byl příliš těžký pro její ruce a skrýval v sobě hrozbu:
Mnoho a mnoho možných smrtí, vodopád vroucí krve, děsivost plíživého chladu a vyprchávajícího života.
K čemu jí byl meč? Nikdy ho nehodlala použít.
"A přesto právě to udělám; hodím ho do jezera!" řekla. "Pokud ho chceš zachránit, vezmi si ho zpátky."
Gida zkřížila ruce na prsou a zavrtěla hlavou.
"Vracím se do Laota Sity," prohlásila.
"Tak si ho vezmi!" zaprosila Diana. "Nepotřebuji to. Neumím s tím zacházet!"
V Gidiných očích se posměšně zablýsklo.
"Že neumíš? S tím si nelam hlavu," ušklíbla se. "Co nevidět se naučíš."
...
Pokračování trilogie o planetě Fomalhivě.