Předně - to, na čem stavíš svoji argumentaci, jsou technické detaily. Ráj na čipu je spíše futurologická vize, nikoliv recept k napodobení. Když Kosko píše o hromadě neuronů, ke které můžeš přihodit svůj mozek, myslí tím, že je třeba odbourat komunikační bariéry, které většině z nás brání ve vzájemné výměně myšlenek. Proč je právě telepatie jednou oblíbených rekvizit SF/Fantasy (Wydham-Kukly, Silverberg-Dying Inside)? Proč se rád účastníš AmberSessions, na kterých naše rezonující mozky, intoxinovány jednou stupidní legální drogou na bázi chmelu, dokážou diskutovat s netušenou intenzitou?
Protože touha po zprostředkování emocí, myšlenek a názorů jiným je jedním ze základních potřeb jedince druhu homo sapiens. Neboli slovy Cimrmanovými - člověk se potřebuje hlavně vykecat. To je ta motivace, kterou bych hledal za zmíněným článkem. Co na tom, že při řeznickém zásahu vznikne zapáchající hromada šedé hmoty, tady jde o spíš o princip, nehledě na to, že Kosko sám říká, že mozkosekanou je třeba vyladit postupně.
Zvýšená kooperace našich myslí zajisté přinese nové pohledy a nové nápady - svět idejí je totiž nekonečný (nebo spíše nekonečně fraktálně zavinutý sám do sebe), a ta pravá epocha technooptimismu, ta pravá extáze myšlení na nás teprve čeká.
Puntičkářství není na místě ani vzhedem k druhé hlavní myšlence článku: Je jedno, jestli se Tvůj mozek dá implementovat do obvodu právě velikosti kostky cukru a je jedno, bude-li ta kostka z křemíku. Moorův zákon dosud platí, mám za to, že jsme se k Tebou zmiňovanému inflexnímu bodu ještě zdaleka nedostali - tedy vývoj má stále exponenciální trend. Umělé vědomí - ať na bázi křemíku nebo čehokoliv jiného - by mohlo vzniknout, překročí-li se určité nadkritické množství komunikujících elementů - v daném případě neuronů - v systému hypotetické mozkosekané. Nejde o žádný "superneuron" - jde tu o počet a vzájemné propojení stále stejných prvků -neuronů, tedy kvantitativní charakteristiku, která dá vzniknout nové kvalitě.
O tom, zda k vzniku vědomí dojde spontánně, podobně, jako k řetězové reakci v atomové bombě, nebo jestli je třeba mozkosekanou nabootovat nějakým duchem svatým - o tom se přou armády filozofů, nerologů, teologů a kybernetiků už hezky dlouho (Wired UK 96/8 - How to Make a Soul). Myslím, že se zatím shodli jen na tom, že pořádně nevědí, co to vlastně to vědomí je
Ale to už jsem odbočil - Koskův článek hovoří nikoliv o konstrukci vědomí (na což IMHO stačí už současné technologie), ale o přenosu vědomí. A tam je háček. Z článku jsem měl dojem, že Kosko hovoří o spíš o zálohování vědomí na novou platformu než o jeho přenosu. Tím, že napodobíme funkčnost mozku (vlastností neuronů a synapsí) a zkopírujeme vnitřní stavy systému (vzruchy neuronových buněk), spíše získáme dva chováním identické jedince.
Tam tedy s autorem nemůžu souhlasit - podobně, jako nesouhlasím s principem hibernace, neboli kryonického uchování mozkové hmoty opomíjející vnitřní mozkový current-state. (Mimochodem, i ke kryonice má Kosko poměrně blízko).
Moje výhrada je ostatně lépe formulovaná v mém dopise autorovi, (nechce se mi to překládat zpět):
No doubt that the technology soon will be capable to create the "brain hardware". We will then see machines acting like humans or even better and one's brain state could be uploaded to the chip. But what is interesting is the question if the 'consciousness' can be transferred too.
What I would feel when awakening after the transmission are still meatware feelings rather then silicon ones. I will see 'him', my twin in a chip, and he will see me, his master copy originator running at a slow platform. My consciousness will be doubled rather then moved - 'I' will be imprisoned in my flesh, forever.
Suppossing the consciousness is a function of the brain itself, the only
way how to migrate my 'self' into the silicon brain is by doing it in
small steps, i.e. upgrading of my brain part by part. I think what we
will see in the future are sort of brain enhancements, plug-ins,
coprocessors and extended memories. It will be evolution rather then
sleep-and-wake-up session.
Perhaps, there will be some fuzzy answer to the "who are you" question:
"I consist of 50% fast neural processor, 40% RAM archives and, well, 10%
of my being is my old fragile biological ego-unit :)
Jak jsem zmínil, profesor Kosko otázku nerozváděl, místo toho mi doporučil pokračování "Chipping Away at Your Brain" (Datamation 15/4/94; AmberZiňáci, kdybyste na něj náhodou narazili, dejte vědět) případně přímo svou knihu Heaven in a Chip. Ta má teprve vyjít, takže počítám, že za deset-patnáct let je tu cobydup i její český překlad.
Mám-li se ještě vracet k jednotlivým bodům Tvé reakce postupně, aby mi neuniklo nějaké místečko, do kterého bych si mohl kopnout, pak tedy:
Poznamky pana Kosky o zvysovani integrace narazeji na drobny problem, zvany fyzikalni moznosti. Kdyz uz pomineme zpusob vyroby cipu integrujiciho deset miliard prvku (a na vyrobu jedineho neuronu by bylo potreba dalsich milionu tranzistoru - ci ekvivalentnich soucastek), jak jej budeme napajet? Jak chladit? Jak ke kostce cukru pripojime "nozicky"? ...
Fyzikální možnosti.
Historie je plná lidí poukazujících na to, že něco nelze. Klasická fyzika byla také majestátní budova, jen zbývalo v některých místnotech vymalovat a zasklít pár oken - problém černého tělesa a éteru. No a právě těmito okny se vlámal dovniř ten Einstein, ten, co narovnal prostoročasové pilíře a pak i další pánové, co tu budovu rozkvantovali na cihličky energie. Informační technika, nový hardware a tyhle věci vůbec - jsou v dnešní době středem zájmu, díky těmto technologiím plynou finanance i do základního výzkumu. Nezměrnému úsilí vývojových laborek nadnárodních monopolů nemůže nic odolat - ani fyzikální zákony ne.
To není až tak troufalé tvrzení - Fyzikální možnosti nejsou totiž statickou vlastností reality, jsou spíš závislé přímo na míře našeho poznání a to se neustále posouvá.
A pak - mě by nevadil ani chipset, co se vejde na stůl. Jen se nesmí nad tou hlavní kostkou cukru přestat točit větráček.
Mozek je pry vyuzivan tak z 5-15%. Nevim jak se k tomuto cislu doslo (predpokladam, ze merenim vybuzeni ruznych casti mozkove kury), ale nebylo by lespi se soustredit spise na zvysovani tohoto cisla, nez na jalove uvahy o tom, ze bychom se meli presunout na kremik???
Něco mi říká, že tato neustále přejímaná "pravda" o nevyužitém mozku je tak trochu zažitá dezinformace. Je třeba možné, že výraznou aktivitu (synaptic firing), projevuje jen vždy část mozku - tu pak monitorujeme navenek. Pro chování umělých neuronových sítí jsou například důležité i signály nízkoúrovňové - a ty na monitorech encef... tentononc... přístrojů nevidíme. Neuronová síť je vysoce paralelní, mýtus o "využití mozku" bych spíše nahradil větou: mozek je využíván celý, běžně je však buzeno 5-15% celkového počtu neuronů. Kondenzátor je také součástí obvodu, přestože jím neprotéká žádný proud :-)
Nebo je těch 85-95% mozkové hmoty bezcený balast, kterým nás, podobně jako slepým střevem obdařila matka evoluce. Vyber si.
BTW, zabýval se někdo třeba sledováním mozkové činnosti při změněném stavu vědomí?
K tomu "bychom se měli" - myslím, že se nejedná o jalové úvahy - civilizace už se na křemík přesouvá, i když to v naší středoevropské zakouřené hospůdce páté cenové skupiny jen málokdo uvědomuje.
.... ale dokazete si predstavit co by s lidstvem (v jeho nynejsi podobe - a nejakou podobu bychom do toho kremiku prenest museli) udelala vize nesmrtelnosti? Predpokladam, ze by to vedlo k zpomaleni, mozna i zastaveni vyvoje, protoze na vsechno by byla spousta casu (coz by se asi libilo ekologum, ale...).
Anebo přesně naopak! Záleží na tom, čemu říkáš vývoj. Jestli je to více výfukových plynů, vyšší indexy na burze, nebo více prodaných raket s křidélky, pak s Tebou souhlasím, vývoj se nekoná. Některé ukazatele "vývoje" se skutečně zastaví, ten pravý pohyb se ale přesune z vnějšího světa do kyberprostoru. Navenek se naše životy uklidní, začneme se více věnovat tomu, co nás bezprostředně obklopuje - třebas i sázet kytičky, chodit na zdvořilostní fleshmeet návštěvy, jezdit na kole po horách - na druhé straně se vyostří a rapidně zrychlí naše paralelní ega na síti - na síti právě skončilo vytyčování claimů a začíná se tvrdě stavět - kdo nebude mít v příštích dvou letech svůj krámek na rohu hlavní avene Metaversu (za některé blokované subdomény .com už se platí milióny $), tomu zbydou napříště jen ty kytičky.
Takhle bych mohl pokračovat a pleskat dál podle osnovy Tvé reakce. Já tak neučiním, bylo by to malicherné. S určitou dávkou demagogie a slovního eskamotérství - schopností vlastních každému samozvanému kritikovi - je možno sestřelit jakýkoliv text.
Doufám, že je to z mé odpovědi patrné :-)
Tolik slovo obhajoby. Uveřejníme Tvou odpověď - jakoukoliv, bude-li nějaká - jen nemůžu slíbit, že se k ní opět vyjádřím. Teď už mě ale omluv, odcházím do své kyberposilovny vzpírat nějaký ty megabajty.
BVer, 19.6.