Co se týče elektronických karet v Delvitě atd., pak hlavní problém vidím v tom, že se zde zadávají rodná čísla, s nimiž je možné dělat všelijaké psí kusy, protože to jsou koneckonců základní identifikátory člověka, podle nichž je zaveden v dalších databázích a leckdy je to i základní ověřovací znak identity - např. na úřadech. Do budoucna pak zřejmě ústřední identifikátor.
I když něcháme stranou zjevnou směšnost "výhod" těchto karet - na sto korun nákupu člověk získává 1 Kč zpět! - ze získaných informací, tj. jména, adresy a rodného čísla lze vydedukovat celou řadu marketingově - a nejenom marketingově - nesmírně zajímavých údajů. Např.:
1, z jaké vzdálenosti a jak často chodí "klient" nakupovat
2. které oblasti jsou pro prodejnu spádové
3. pohlaví majitele karty, a i když s problémy, lze tak i vysoudit, je-li převažující motivátor nákupu (a zájemce o "výhody") žena či muž
4. stáří klienta
a vzhledem k porovnávání toho, co se kupuje (žánr, výše útraty atd.), lze dále specifikovat:
5. věkové a místní skupiny vzhledem k objemu nákupu (mimochodem i to, zda příchozí přijel spíše autem či ne a jak daleko je tedy možné od obydlených celků stavět potenciálně další supermarkety...)
6. častost nákupu (a podle výše i potenciální velikost rodiny, její pravděpodobná úspornost atd.)
7. potenciální majetnost lidí v určitých oblastech
8. poměr pohlaví a objemu nákupů
9. kdo kupuje spíše novinky, a kdo se orientuje více na dovážené zboží
10. četnost návštěv vzhledem k různým akcím (reaguje-li klient na různé slevy, akce atd.)
a když bychom vzali potenciálního kořistníka takovýchto dat, lze z toho samozřejmě vysoudit:
10. s jakým zbožím je výhodné takového klienta otravovat
11. kolik je klient ochoten asi utratit za nový produkt
12. u kupce nepotravinářských věcí zda má smysl mu nabízet i doprovodné služby k nim
13. má-li být nabídka zaměřena spíše na ženu či muže
14. jaké jsou finanční výkyvy v dané rodině
15. trpí-li některými nemocemi (dietní potraviny, nadměrná spotřeba alkoholu...)
16. žije-li sám (v případě muže), je-li spíše rozkošník anebo asketa (z malých, pravidelných nákupů)
17. má-li malé děti a nakolik mu na nich asi záleží
atd. atd. atd. atd...
Pokud vám ještě nevstaly vlasy hrůzou, pak si představte, že by tyto informace byly nabízeny na černém trhu. Jistě by o ně měli zájem například:
- tajné služby typu BIS
- policie a detektivní agentury
- teroristé (např. únosci)
- postbox-prodejci
- personální agentury
- Vaši zaměstnavatelé
- dealeři pojišťovny
- úředníci ve Vaší bance...
:-)
Protože z vlastní zkušenosti vím, že když nezaložím takovou kartu já, přinese mi ji určitě domů žena či děti, je odboj velmi problematický. Jistá obrana ovšem existuje. Například:
- vzájemné vyměňování těchto karet
- uvádění důsledně špatného rodného čísla, popřípadě i ostatních dat (je to mimochodem velmi úspěšný trik, protože většina těch, co od vás tyto informace vyssávají, se spokojí s vaším prohlášením, chce to ale trochu statečnosti zalhat jim do očí:-)
- víra, že kvalita mozků v marketingu, v BISu a v jiných organizacích, které by nám tímto způsobem mohli škodit, není dostatečná a jejich zaneprázdněnost je taková, že se k těmto výsledkům prostě nedopracují (jsem přesvědčen, že tento bod není úplně od věci:-)
Možnosti však tyto elektronické karty nabízejí vskutku nemalé. Ostatně, anonymní nejsou ani ty nejhloupější z hloupých - telefonní karty. Podle toho, kam se na ně volalo (to se v ústřednách automaticky ukládá), je možné zjistit jejich pravděpodobného majitele. Blbé, co?
s pozdravem
Ivan Vágner
