pokud to nekoho bude zajimat, dovoluji si poslat nazor na clanek Karta
Jiriho Brossmanna.
Pravdu ma v tom, ze se tak jiste deje - ze pri nakupu na zakaznickou kartu
jiste obchod vyuziva informace o tom, jake zbozi se kupuje, pripadne je dava
do souvislosti s dalsimi udaji. V tomto stadiu informacni propojenosti teto
spolecnosti bych ale prece jen neprehanel vyznam udaju, ktere o sobe dava
nakupujici v plen.
Za prve: nakupujicich pres kartu je velke mnozstvi. Pokud nejste clovekem
verejne cinnym nebo jinym zpusobem vyznamnym, nemusite se bat, ze by se
nekdo zajimal specialne o vas.
Za druhe: jestli informace poslouzi k lepsimu zasobeni prodejny (vice zbozi,
ktere si kupuje vice lidi), je to jen dobre, pokud to nepovede k vyraznemu
zuzeni nabidky.
Za treti: i kdyby nekdo vedel, ze pan XY kupuje ty a ty veci, ma jen jeho
jmeno a adresu (nebo ja nevim, co se pri ziskani karty vyplnuje). Co s tim
muze udelat? Myslim, ze by musel mit jeste dalsi informacni zdroje, aby mohl
davat do korelace me nakupovani ja nevim s cim a z toho pak poskladat
skutecny elektronicky stin cloveka. Priklad s vlozkami se mi treba nezda. Z
maleho pruzkumu ;-) jsem zistil, ze spise jde o prubezne doplnovani zasob
nez o aktualni potrebu. Myslim, ze zatim nejvetsi hrozbou plynouci ze
sledovani vasich nakupu muze byt zvyseny nebo vice tematicky zamereny prisun
reklamniho "junk-mailu" do vasi schranky.
Tim nechci rict, ze by elektronicke sledovani nebyla zavazna vec. Myslim, ze
kdykoliv nekomu diktujeme nebo vypisujeme sve osobni udaje, meli bychom se
presvedcit, jak jsou ukladany, kdo k nim ma pristup a hlavne jestli nejsou
ulozeny na pocitaci, k nemuz je pristup pres internet.
A pokud uz u vas paranoia propukla naplno, vrele doporucuji pozoruhodnou
knihu Oko v pyramide (Illuminatus 1) od panu Shey a Wilsona. Nedavno vysla
cesky.
Zdravi
