. |
Když se asi dva týdny po premiéře objevily mpg-y s Matrixem na síti, odolal jsem nabídce známého a nešel se na film podívat k němu na počítač. Koncem června jsem dostal znovu podobnou nabídku. Tentokrát to byl Matrix na CD, opět v mpg. A znovu jsem možnosti nevyužil. Zhruba v polovině srpna jsem na Matrix vyrazil do kina a už po prvních deseti minutách jsem si byl jistý, že jsem udělal dobře, když jsem pár měsíců které uplynuly od premiéry v USA nebyl dostatečně "in" a počkal si na velké plátno a SDDS. Proč? Protože jestliže existuje slovo, které Matrix charakterizuje dostatečně přesně, je to slovo "podívaná". Nemíním vám kazit dojem vyprávěním děje Matrixu - jednak
to několikrát přede mnou udělali lidé, kteří jsou za to dobře placeni,
jednak se domnívám, že příběh není to nejdůležitější co z Matrixu dělá
skvělý, ba přímo geniální film. Pokud půjdete do kina, pochopíte během
prvních deseti minut, ve kterých proběhne první strhující akce.
Dalo by se říct, že existuje spousta filmů, ve kterých plní akce hlavní roli. Mohli bychom vyjmenovat několik trapných filmů a Van Dammem, nebo nějaké ty slaďáčky se Stallonem, či dokonce limonádové opery s Arnoldem Schwarzeneggerem. Jenže rozdíl mezi všemi těmito paskvily a Matrixem je v tom, že Matrix má atmosféru. Naprosto geniální a strhující atmosféru, která vás donutí věřit tomu co se odehrává na plátně i když víte, že je to jen film. A je to atmosféra ponurá, skoro temná, dotahovaná k dokonalosti nezbytnými slunečními brýlemi zakrývajícími slizké oči agentů, koženými oblečky, které z Trinity dělají femme fatal, či trenčkoty, kterými se to ve filmu jen hemží a které občas skrývají opravdu nehezká překvapení. Ale nebojte se, Matrix není nějaký sucharský kousek, který vás po dvaceti minutách přestane bavit. Je totiž vyšperkován množstvím malých, ale výborných hlášek (osobně si myslím, že scény jako "Teď zkus uhnout", nebo "Potřebuji zbraně, spoustu zbraní" vstoupí do dějin), které film v tu pravou chvíli dovedou odlehčit a dodají mu šťávu, aniž by ho však zvrhnuly do nějaké trapné komedie. Pro iňtoše je v Matrixu připraveno několik scén, které potěší jejich mouderchtivá srdce, ovšem každá z podobných přednášek je doplněna prostřihy na nějakou akci, nebo efektní počítačové záběry. Navíc jde vždy o citlivě připravené proslovy, které se nesnaží hrát si na něco co nejsou, takže neruší, ale spíše dokreslují atmosféru. Kapitolou pro sebe je kamera a střih. V některých chílích budete mít pocit, že kameraman snad až příliš často hrajě 3D akční hry, a že se v Matrixu rozhodl okopírovat jejich šílené manipulace s kamerou. Ale jako vše v Matrixu, je to jen další hřebík do rakve vaší skepse a potřeby hledat ve všem chyby. Jako příklad geniální kamery lze uvést scénu, kde Morpheus nabízí Neovi pilulky (je to právě jedna z těch for-iňťoši scén). Morpheus tu drží v každé ruce jednu pilulku, a kamera je namíření na jejich odraz v Morpheových slunečních brýlích. Nevím jak kdo, ale já jsem byl z tohoto záběru, v okamžiku, kdy se Neo natáhnul pro pilulku kterou si zvolil, úplně hotový. Ke střihu jen tolik: je rychlý, přesný a drastický. Jediným problémem se mi jeví české titulky. Je mi jasné, že titulky mají omezené možnosti a musí dialogy nutně redukovat až na holou kostru, ale situace, kdy se v titulcích objeví cosi jako "... jestli chceš Switchovi něco říct...", přičemž na plátně je záběr na ženu se jménem Switch, působí poněkud trapně. Naštěstí je angličtina ve filmu poměrně dobře srozumitelná, takže si člověk může většinu věcí, které se do titulků nevejdou doposlechnout. Co říct na závěr? Jděte na Matrix. Je to opravdu skvělý
film, na který se bude ještě dlouho vzpomínat.
|