Návrat do rubriky Occamova břitva

 

 

 

GRAVITAČNÍ KOLAPS...

 

autor: Pavel Vachtl (napsáno 1983, dodatečně věnováno památce Miroslava Holuba)

 

Hlas ticha znějící úzkostí odněkud zpoza prahu existence

kde mnoho je málo a málo je mnoho

Kulička mlčení vystřižená z prázdnoty vědomí

- to není prázdnota ale přesto ji tak vidíme

Věčnost neznamená nic tam kde panuje RELATIVITA

Něco jistě trpělivě pracuje proti nám

Nezadržitelně se to zvětšuje

A jednou nás to pohltí

Historické /"/omyly/"/ ve fyzikálním kabátě

Copak nepoznáme nikdy příčinu destrukce?

Něco mi říká že tyto rovnice mají jediné řešení - tmu

jež zbyde po rozkoši zániku vlastní obludností rozměrů

vlastní přemírou hmoty

z nedostatku vyzařování ducha

které by kladlo odpor této surovosti

HMOTY která má tendenci hromadit se nade všechny meze

aby se nakonec zhroutila v NIC

 

 

Ne tady to nesouhlasí

To NAŠE PRÁZDNO už nic dalšího nevtáhne

Leda promarní jednu možnost

jednu vysoce nepravděpodobnou možnost organizace molekul DNK

Po černé díře zůstane alespoň skrytá hmotnost

dávající naději úprku ze singularity

Po nás by nezůstalo nic

Přesto je to jedno a totéž

 

 

/Díky ti alberte einsteine za tuto předpověď

za tvé poselství z budoucnosti

které jediné může v rozporu s platnými FYZIKÁLNÍMI zákony

porušit tvrdost principu kauzality

konečnost nejvyšší rychlosti

prolomit gravitační bariéru našeho horizontu událostí/

 

>Dear Sir,

>I am writing in reference to P.Vachtl's "Gravitacni kolaps" published

>recently. I would like to express my strong objections to this type of

>poetry, deeply nihilistic and anti-religious, which might endanger the

>health development of our youth. As long as Amberzine goes on offering

>space for such spiritual adventurers it shall remain what it is now: a

>platform for small number of loud extremists.

>Marcus von Riha

 

ANO, přiznávám, že Marcus von Riha, jehož poetickým etalonem, standardem optimismu jsou severokorejské revoluční písně na počest soudruha Kim-Ir-Sena, plným právem shledává předloženou báseň NIHILISTICKOU. Proč antireligiózní? Inu proto, že v ní nenašel jména svých Bohů a symbolů víry - buď Nebetyčného vůdce - otce Kim-Ir-Sena nebo Milovaného vůdce - syna Kim-Čong-Ila. Pokud si s Marcusem chcete vyměnit názory na úspěchy Lidovědemokratické Koreje řečené Severní, najmě na nový SPUTNIK KLDR, který obíhá Zemi za veselého prozpěvování písní typu "Soudruh Kim - naše rozkvetlá jabloň" nebo "S Kimem v srdci zvítězíme na radostném poli práce", napište mu na : marekr@hotmail.com

Pavel Vachtl