LISTÁRNA OCCAMOVY BŘITVY

K MATERIÁLU PROF. J. HEŘTA

Precetl jsem si clanek p. J. Herta: Soucasny a ponekud zdeformovany Vesmir. Vzdycky jsem si Vesmir rad kupoval a cetl, ale myslim si, ze z puvodniho poslani - nabizet informace i laikum na urovni stredoskolskeho vzdelani - prilis mnoho nezbylo.

Nevim, jaky je nynejsi naklad casopisu, ale domnivam se, ze asi neustale klesa. Jeho soucasna cena totiz je, dle meho nazoru, zcela neunosna. Domnivam se, ze je to zpusobeno nedostatkem reklamy, ktera by mela prispivat ke snizeni ceny casopisu. A nedostatek reklamy je zpusoben bud neschopnosti vedeni casopisu reklamu zajistit, nebo pocitem, ze reklama je cosi, co zavani trznim hospodarstvim a proto pro casopis tak vysoke urovne veci zbytecnou. Domnivam se, ze pri stavajici cene je casopis pro velkou cast lidi, kteri ho drive radi kupovali a cetli, nezajimavy.

ing. J. Rosypal Rosypal@Ferona.cz

Vazeny pane profesore,

dekuji za skvelou analyzu. Vesmir jsem zacal cist v roce 1961-2. Studoval jsem v te dobe na Liberecke VS. (Profesorem na pruznosti tam byl p. prof. Cyril Hoeschel.)

Vesmir skutecne prispival k humanizaci ne jedne generace. Odebiral jsem ho cca 30 roku az do r. 1991. Pak jsem v navalu prace nejak na nej pozapomel a dostal jsem pred rokem do ruky jen nekolik cisel. Vsiml jsem si, ze styl odbornych clanku je jiny, ze autorum je tolik co mne a mene. Nevim proc si ho jiz nekupuji. Je to mozna tim, ze mi "uvodniky" sefredaktora a nektere dalsi clanky neco pripomely. S drivejsim Vesmirem vsak nejdou dohromady. Napadlo mne, ze je to dan trhu. Jsem rad ze jste to dal na papir. Nevim co je to klub skeptiku ani hnuti SISYFOS, presto Vam fandim.

Budte dlouho zdrav. Adamkovic A.

Krátký komentář doc. Zvárové k článkům ing. Šimana

Nema smysl dal polemizovat slovne, argumenty v clancich, ktere jsem precetla, nebyly dostatecne podlozeny z hlediska statistickeho zpracovani, jak na to ukazaly nase publikovane pripominky a i dopisy editorum od jinych odborniku.

Chci jen dodat, ze podobne vyhrady jsou bezne sdelovany k rade jinych clanku z oblasti biomedicinskeho vyzkumu. Casopisy, ktere vedou dobre recenzni rizeni z hlediska sberu a zpracovani dat v klinickych a epidemiologickych studiich, maji kvalifikovane recenzenty, kteri velice kriticky hodnoti zpusob sberu dat ve studiich a jejich nasledne zpracovani a interpretaci. Mnoho autoru, kteri se vubec ve sve studii nezabyvali homeopatickou problematikou, dostava obdobne pripominky pri recenznim rizeni a casto je jejich prace rovnez zamitnuta. Tyto nase pripominky vubec nesouvisi s tim, ze se autori zrovna snazi o studium vlivu lecby homeopatiky. Co potrebuji, jsou skutecne dobre navrzene, dobre provedene a dobre zpracovane a interpretovane studie, ktere by nebyly zpochybnitelne vyhradami, ktere jsme uvadeli v nasem clanku nebo je uvadeli jini v dopisech editorovi.

KE ČLÁNKU S. BARRETTA : HOMEOPATIE - DOKONALÝ PODVOD

Vážený pane Knesple,

reaguji na Vas preklad clanku Homeopatie: Dokonalý podvod, konkretne na cast:

"Elektrodiagnóza"

Někteří lékaři, zubaři a chiropraktici používají k upřesnění výběru homeopatických přípravků, které předepisují, "elektrodiagnostické" přístroje. Tito praktičtí lékaři tvrdí, že mohou určit příčiny libovolného onemocnění detekcí "energetické nerovnováhy", která údajně dané potíže způsobuje. Někteří z nich také tvrdí, že mohou dokonce zjistit, zda někdo trpí alergií nebo zda je přecitlivělý na některé jídlo, vitamíny či jiné látky. Tato procedura se nazývá "elektroakupunktura podle Volla (EAV)", "elektrodiagnóza" nebo "elektrodermální screening" a začala být používána během sedmdesátých let Dr. Reinholdem Vollem, západoněmeckým lékařem, který vyvinul původní přístroj. Mezi další modely patří "Vega", "Dermatron", "Accupath 1000", a "Interro".

Clanky o homeopatii jsou zajimave, myslim ale, ze odstavec o elektrodiagnoze sem nepatri. To co clanek popisuje je oborove pribuzne akupunkture. O te snad neni treba pochybovat. Nase telo ma na mnoha mistech takzvane akupunkcni body, tyto body odpovidaji urcitym organum, a pomoci techto bodu klasickou akupunkturou - jehlami, lze funkci prislusnych organu ovlivnit. No a tyto body maji meritelne jiny odpor nez okolni kuze, zavisi samozrejmne na hloubce umisteni "bodu" a take na stavu daneho organu. "Nemocne" organy - odpovidajici body vykazuji vyrazne nizsi odpor. No a to je jiz meritelna velicina. Tak jak ma klasicka akupunktura mnoho ruznych "skol", tak je i mnozstvi ruznych pristupu k pouziti techto mereni. Nekteri leci ne jehlami ale elektrickym - laserovym drazdenim akupunkcnich bodu. (Snad az po extrem kdy nelekar s mericim pristrojem leci vsechny nalezene body s nizkym odporem. ) Nicmene lekar znaly akupunktury je schopen pomoci takovehoto mericiho pristroje dohledat akupunkcni body treba v uchu kde jich je mozna okolo 20. ( v uchu jsou body elektricky velice zretelne ) Nejsem lekar ale s akupunkturou jsem se setkal, a mam urcitou praxi prave s konstrukci techto mericich pristroju.

s pozdravem Vítězslav Čapek 0602/328019

Pozn. editora: I kdybychom připustili, že na některých metodách některých škol akupunktury může být něco racionálního, domnívám se, že článek kritizoval jmenovitě hybridní propojení akupunktury s HOMEOPATIÍ a že právě ona homeopatie je asi hlavním kamenem úrazu. (Pavel Vachtl)

KE ČLÁNKU MARIÁNA CHAMULY "VĚDA A PAVĚDA"

From: Moutelík Jan  moutelik@osapd.cz

Sent: Friday, June 05, 1998 4:16 PM

To: chamula@usa.net

Subject: Amberzine - Veda a paveda

Vazeny pane.

Se zajmem jsem precetl vas clanek v Amberzinu nazvany Veda a paveda. Na nektere veci, v clanku popisovane, mam odlisny nazor a to, ze za clankem je uvedena vase adresa, jsem pochopil jako informaci o tom, ze by vas mohly nazory ctenaru zajimat. Jiste je pravdou, ze veda jako zpusob poznavani sama sebe nejak definuje, a jine zpusoby poznavani oznacuje za nevedecke. S timto stavem se poji dva problemy: zda poznani vedecke je nutne spravne, a dale zda poznani dosazene jinym zpusobem, nez vedeckym, je nutne nespravne. Spravne jste uvedl, ze aby vedecke poznani mohlo fungovat, musi vychazet z urcitych axiomu. Tyto axiomy jsou asi prvnim kamenem urazu vedeckeho poznavani sveta. Vedci si casto ani neuvedomuji, ze takovato nedokazovana tvrzeni byla na zacatku prijata a ze s nimi cely system stoji a pada. Jako matematik vidim propastny rozdil mezi matematickymi axiomy a axiomy, o nichz se letmo zminujete vy. Matematiku bych tedy radeji vyjmul z vedy, protoze se vlastne nepokousi popisovat nejakou realitu (jejiz existence je asi jednim z vasich axiomu), nybrz je spise nastrojem, ktery si vedci vyvinuli k vytvareni modelu reality. Druhym kamenem urazu jsou podle me pravidla, ktera veda nad svymi axiomy pouziva. Podminky opakovatelnosti a meritelnosti jsou sice velmi mocne, zaroven ale vylucuji z poznani ty nejzajimavejsi casti existence. Jiste, pro vedu tak jak sama sebe definuje, jsou to podminky nezbytne. Vse by bylo v poradku, pokud by veda pripoustela, ze i poznani pomoci jinych metod muze mit svou hodnotu. Tady ale jsou podle me nejvetsi potize - veda si je na jedne strane prilis jista svymi vysledky (coz je vzhledem k historickemu vyvoji podivuhodne), na strane druhe militantni zastanci vedy zatracuji casto cokoli, co se vymyka poznavacim moznostem vedy. Nevedecke je automaticky povazovano za nespravne a toto slovo dostava primo pejorativni vyznam. Osobne se domnivam, ze vetsina osobniho poznani kazdeho cloveka je ziskana naprosto nevedeckym zpusobem, presto prinasi cloveku stejny uzitek, jako poznani verifikovane vedou. Zajimal by me napriklad vas nazor na historii. Historicka fakta jsou podlozena pouze neprimymi dukazy a o experimentalnim potvrzeni historickych udaju jsem nic neslysel. Je potom cela historie bezcenna? Stejna situace je s osobnimi zazitky a zkusenostmi jedince, ktere jsou pro kazdeho cloveka nesmirne dulezite, presto nelze vedecky podtvrdit, ze se zakladaji na pravde. Z tohoto pohledu delim "pavedy" na ty, ke kterym ma veda co rici, a na ty, ktere jsou vice ci mene mimo jeji dosah. Jasna je homeopatie. Vysledky se tam daji vedecky zmerit a pokud nejsou prokazany ucinky, neni se o cem bavit. Dalsi skupinou jsou ty discipliny, ktere se zabyvaji vyzkumem dosud vede neznamych sil, poli a jinych energii. Tyto domele veliciny nelze merit a jejich vyskyt je indikovan pouze mediem, navic kazde medium podava jine udaje (je jinak citlive). Tady uz veda nemuze mnoho delat, muze otestovat jednotlive medium, ale pokud se neprokazi zadne vysledky, muze to znamenat pouze to, ze dane medium nefunguje. Posledni skupinou jsou oblasti, ve kterych jsou nejen media, ale navic nejde ani proverit vedeckym zpusobem jejich tvrzeni. To je pripad okultismu nebo vzpominani na minule inkarnace. Veda nema nastroje, jak by se k temto vecem mohla vyjadrit a proto si myslim, ze by je mela ignorovat, stejne jako by mela ignorovat umeni nebo nabozenstvi. Dovolim si nesouhlasit s tvrzenim o neomylnosti vedy jako takove. Samozrejme, ze se obcas pletou vedci. Ale omyl vedy muze spocivat v nespravnem vyberu axiomu, na kterych sve uvahy zaklada. Dobre priklady, jak vyber axiomu ovlivnuje teorii, najdeme opet v matematice. Prilis mnoho axiomu napriklad muze znamenat vytvoreni sporne teorie, jiny vyber axiomu pak meni vlastnosti modelu. Pokud elementarni predpoklady jsou nespravne, nemuze byt spravny ani celek. Predstava, ze veda overuje zkusenosti objektivniho charakteru, je taktez falesna. Nechci popirat existenci objektivnich pravd. Ale vsechny zkusenosti jsou pouze subjektivni, je to dano nutnosti existence pozorovatele, ktery tuto zkusenost ziskava. Totez plati pro vedu, nemuze objevit skutecne objektivni pravdu, existence subjektu pozorovatele je nevyhnutelnou soucasti procesu vedeckeho poznavani. Aby nedoslo k omylu: vedecke poznavani sveta povazuji za nesmirne dulezite a nezastupitelne. Plne si vsak uvedomuji jeho omezeni na oblasti, kde je mozne provadet experimenty a mereni. Rovnez si plne uvedomuji, ze vedecke poznatky nejsou nic nezpochybnitelneho, zadna objektivni pravda. Myslim, ze zastupci a obhajci vedy by si meli tyto skutecnosti uvedomovat, jinak udelaji lidskemu poznani medvedi sluzbu. Na zaver bych vas chtel pozadat, jestli mate predstavu, ktere axiomy veda predpoklada, zda by jste mi mohl poskytnout jejich seznam.

Honza Moutelik moutelik@usa.net