Subject:
Mertlik v MBU Pozn. editora: z důvodu jisté ošemetnosti této záležitosti jsem se rozhodl prozatím ZDE nejmenovat autory příspěvků. Ostatně, sami si je můžete najít v mail-listu CZECHSCI, odkud většina textů pochází. Myslím také, že jména nejsou v této věci to nejdůležitějsí - důležitá jsou šokující fakta o podivných zásadách naší státní byrokracie. Pavel Vachtl
Subject:
Mertlik v MBU Dobry den,
Nebyl jsem sice na setkani od zacatku, ale myslim, ze nastoupene strategicke linie to potvrdilo.
Nejzavaznejsi veta byla, ze na armadu se museji davat ony miliardy, PROTOZE SE VLADA BOJI REAKCE Z EU. Inu - je tedy treba reagovat tak, aby se vlada zacala obavat dopadu podfinancovani a podhodnoceni vedy a vzdelani PRAVE TAK zde. (P.Mertlik to ostatne v zaveru naznacil a pripomenul, ze intelektualni elita ma pro to spoustu prostredku.) Vsechny ostatni zpusoby jsou neskonale mene ucinne, i kdyz urcite nadeje a napravy slibuji i ony.
Jaka by mohla byt realizace:
1. seznamit v prve rade vedeckou obec
2. a ve druhe i dalsi vrstvy obyvatelstva s dopadem nevzdelanosti, aby vsem bylo jasno, oc jde (zda se, ze ani pritomni v tomto bode nemeli vsichni jasno) - zde pujde predevsim o prehlednost sdeleni a konkretnost vizi
3. ziskat si politickou podporu napric politickym spektrem kombinaci politickeho zisku v pripade *zazehnani tohoto problemu* (plus mozna nabidkou jakehosi brain-trustu pro reseni jinych jejich problemu)
4. ziskat politickou podporu v organech EU
5. zmenit i urcity pohled na vyznam elit, informaci a vzdelanosti v samotnem vzdelavacim procesu (je to ukol dlouhodoby, ale nemene dulezity, protoze sestava i ze zmeny perpektiv - boj s komercnim carpe diem a po nas potopa)
6. k tomu vsemu pak ziskat profesionaly, kteri by byli ochotni se tomu naplno po nekolik let venovat a tudiz nabidnout jim ten druh zisku - finance, prestiz, informace, kontakty..., ktery by je pro to zaujal (tedy ziskat nejprve dostatecne zdroje pro financovani cele akce)
Vytezkem by mohla byt nejenom mekkci stridka chleba pro vedce, ale predevsim vyssi vzdelanost a renome zeme jako takove.
Obavam se vsak, ze klicovy je bod c.6. Je nutne treba profesionalu, kteri by delali tzv. spinavou zakulisni praci a angazovali se v rade pripravnych cinnosti a prubeznych kontrol cele akce. Bez nich to nepujde. Vedci a intelektualove by zde meli fungovat podle meho jen jako mozkove centrum, kredit a symbol a jen v minimalni mire jako primi vykonni pracovnici.
Nevim rovnez, nesnim-li prave jen s otevrenyma ocima, a zda mame dostatek sil (ba i chuti) neco podobneho realizovat. Tlak na prihazovani penez po hrstich je samozrejme jistejsi a jednodussi (a mozna ani ne mene cestny).
Myslim, ze by to stalo za osobni debatu.
s pozdravem XY (autor je znam avsak nejmenovan :-) )
Dobry den, reaguji na vyzvu, i kdyz jsem nebyl na cele diskusi (v uvodu PM zrejme sumarizoval cely problem, ale u toho jsem nebyl).
Musim rici, ze jsem mel lepsi pocit z pripravenosti PM, nez zucastnenych vedcu (s nekolika cestnymi vyjimkami). Potvrdilo se, ze nejsme koordinovani ani dostatecne informovani.
PM naznacil nekolik moznosti, jakym zpusobem by bylo mozne pridat penize na vedu. Vcelku jako nejucinnejsi videl vysledky doprivatizace nekolika zbylych podniku - jako je Telecom, banky atd. Ackoli zjevne chapal vznesene pozadavky (myslim, ze se sam tak trochu stale vedeckym pracovnikem citi a nechce si zrejme ani uzavrit vratka do budoucna), hajil zajmy vlady, to znamena v neprehledne situaci, kde je prilis mnoho tlaku, jednat pomalu a postupne.
Pri tom vsak priznal, ze vlada je v mlynu mnoha natlakovych skupin a ze de facto kdo vic pritlaci, ten vic dostane.
Nejednoznacna byla debata, kdykoli se stocila na zastreseni vedy. Problem AV, skolstvi atd. je zrejme organizacne tak spletity, ze se s nim neda jen tak hnout, resp. nikdo nevi, jak to jednoduse rozetnout.
Tot strucne. Prosim ty, kteri byli od zacatku, aby doplnili.
s pozdravem XY (autor je znam avsak nejmenovan :-) )
Muj dojem z pana Mertlika byl dosti rozpacity. Mluvil rozumne a sympaticky, ma docela dobrou predstavu kde a jake problemy jsou. Jenze, zarazejici je ta bezmoc mistopredsedy vlady vzhledem k urednikum ministerstva financi, jeho odevzdanost stavu, kdy ten kdo nejvic tlaci urve nejvic a absence strategicke vize vlady.
Z diskuse bych vyzvedl nekolik bodu:
1/ Vazne se uvazuje o tom, ze by se melo vytvorit male a nebyrokraticke ministerstvo pro vyzkum, vyvoj a technologie, ktere by koordinovalo tvorbu vedni politiky statu za pomoci expertnich komisi a s ucasti vedcu. Prilezitost k tomu vidi vramci nove pripravovaneho kompetencniho zakona, ktery se bude schvalovat v pristim roce. Jednim z hlavnich duvodu by bylo, ze pozice soucasne Rady vlady pro vyzkum a vyvoj je prilis slaba pri vyjednavani o rozpoctu na vedu a vyzkum. Je tedy potreba organu, ktery by byl na stejne urovni jako ostatni ministerstva. Nebylo jasne, zda by nove ministerstvo spravovalo take vysoke skoly, nebo zda by tyto nadale zustaly pod MSMT.
2/ Ministr Mertlik ponekud sokoval tvrzenim, ze z duvodu slabosti nasi ekonomiky neni u nas spolecenska poptavka po plodech vyzkumu. Pokusil jsem se vysvetlit, ze v podminkach nasi zeme jiz nejde o to prinaset vyznamne nove objevy a vyvijet revolucni technologie, ktere nasi ekonomiku postavi na nohy. O tom si zatim muzeme nechat jenom zdat a nase podniky kvuli dluhum nemaji ani na to aby si sjednali levne hospodarske smlouvy na reseni konkretnich a jednoduchych problemu, natoz pak poptavka po nejakem vyzkumu....) Tedy jde o to zachovat a rozvijet vedu a vyzkum v tomto state predevsim proto, aby studenti vysokych skol vubec prisli do styku s tim co soucasna svetova veda prinasi a aby je to ucili lide, kteri se na tom sami aktivne podileji a jsou schopni to zajimave rozpoznat, pochopit a predat dal. Jinymi slovy, udrzovat vzdelanost a uroven vyzkumu v zemi a zabranit "transformaci" nasich vysokych skol v lycea na kterych budou kantori prednaset nastudovane prirucky i se vsemi chybami, ktere sebelepsi ucebnice obsahuji, aniz by na to vubec kdy prisli. Tedy abychom vubec byli nadale schopni vychovavat odborniky kteri budou umet plody svetove vedy alespon pouzivat, kdyz jiz svetovou vedu neprodukujeme (cest nekolika svetlym vyjimkam). S tim pan Mertlik samozrejme souhlasil...
3/ Dovolil jsem si upozornit pana Mertlika, ze kdyz se chce, tak se da ledacos. Rozpocet resortu obraty narostl za posledni dva roky ze 24 mld Kc na 37 mld. Tedy o 6 - 7 mld rocne na dnesnich 1.2% HDP, protoze jsme se k tomu zavazali pred vstupem do NATO. Je to cena kterou musime zaplatit za prijeti.
Pan Mertlik uvedl, ze stejny zavazek mame vuci EU v otazce financovani vyzkumu, tedy dostat se na 0.7% HDP k datu vstupu do EU. Ten se ale bohuzel posouva do nedohledna...
Takze otazka zni, proc se vlastne obtezujeme chodit k volbam, kdyz ministerstvo financi nadiktuje vlade rozpocet bez ohledu na jeji politicke priority a hlavne, proc podpora vyzkumu a vyvoje neni jednou z hlavnich vladnich priorit. Tedy proc si misto relativne levne strategicke investice do budoucnosti kupujeme socialni smir. Odpoved je nasnade. Predvolebni sliby jsou u nas od toho, aby po volbach byly zapomenuty jako prvni. Chudoba se hada, takze nasi politici uvazuji stylem: "Urvat co se da tady a ted" a pokud mozno vydrzet co nejdele na dobre placenem miste, at jiz byly puvodni idealy jakekoliv.
To by nebylo nic noveho a jinde je to podobne. My mame jenom tu smulu, ze jsme navic chudi...
s pozdravem XY (autor je znam avsak nejmenovan :-) )
Na debatu s panem Mertlikem jsem se nemohl dostavit a proto dekuji vsem, kdo ji pro takove jako ja shrnuji.
> Muj dojem z pana Mertlika byl dosti rozpacity. Mluvil rozumne a sympaticky, > ma docela dobrou predstavu kde a jake problemy jsou. Jenze, zarazejici je ta > bezmoc mistopredsedy vlady vzhledem k urednikum ministerstva financi,
Tuto bezmoc pozoroval kazdy, kdo se kdy dostal pri jednani na uroven reditelu odboru na kteremkoliv ministerstvu. Na druhou stranu, priprava tak komplexni zalezitosti jako je statni rozpocet nakonec vyzaduje kohosi, kdo ve finale despoticky rozhodne. V nasem systemu je samozrejme vse preregulovane a tudiz je predem jasne, ze bude dochazet k velkym vykyvum. Resenim je delegovat rozhodovani na co nejnizsi uroven. Proto je nadejne, ze VS se premenuji na verejnopravni instituce, dostanou urcitou sumu penez a kvoty typu investicnich prostredku, neinvesticnich prostredku, mezd a OON se jich nadale nebudou tykat. Konecne budou penize jen jedny a ne ctvery.
> 2/ Ministr Mertlik ponekud sokoval tvrzenim, ze z duvodu slabosti nasi > ekonomiky neni u nas spolecenska poptavka po plodech vyzkumu. Pokusil > jsem se vysvetlit, ze v podminkach nasi zeme jiz nejde o to prinaset > vyznamne nove objevy a vyvijet revolucni technologie, ktere nasi > ekonomiku postavi na nohy. O tom si zatim muzeme nechat jenom zdat a > nase podniky kvuli dluhum nemaji ani na to aby si sjednali levne > hospodarske smlouvy na reseni konkretnich a jednoduchych problemu, natoz > pak poptavka po nejakem vyzkumu....)
Toto je zpusobeno predevsim neinformovanosti. Jak na urovni narodni (MSMT, MP), tak na urovni mezinarodni (EUREKA, frameworky EU, COST, narodni ministerstva prumyslu) existuji zdroje podporujici inovativni technologie. Prumyslovy podnik formalne musi vlozit 50% prostredku, ale kazdy resitel takoveho projektu u nas i v EU vam povi, ze podniky vesmes penize cerpaji a k reseni pripivaji nejspise tak podpisem na zaverecne zprave. Navic nektere z techto zdroju (EUREKA, COST) jsou velmi snadno ziskatelne, grantove prihlasky na nekolik malo stran (2-5), temer zadna oponentura etc.
> Takze otazka zni, proc se vlastne obtezujeme chodit k volbam, kdyz > ministerstvo financi nadiktuje vlade rozpocet bez ohledu na jeji politicke > priority a hlavne, proc podpora vyzkumu a vyvoje neni jednou z hlavnich > vladnich priorit. Tedy proc si misto relativne levne strategicke investice > do budoucnosti kupujeme socialni smir. Odpoved je nasnade. Predvolebni sliby > jsou u nas od toho, aby po volbach byly zapomenuty jako prvni. Chudoba se > hada, takze nasi politici uvazuji stylem: "Urvat co se da tady a ted" a > pokud mozno vydrzet co nejdele na dobre placenem miste, at jiz byly puvodni > idealy jakekoliv.
Hm, jak vyplynulo mimo jine z predvolebni debaty na teto diskusni skupine, velka cast vedcu volila Klause pro matny lesk jeho namekupovane tvare, jini zase volili CSSD protoze to byla nejvetsi sila proti Klausovi, jini zas lidovce, protoze je volila uz babicka atd. Jedina strana, ktera se obtezovala oslovit vedce byla US, ale kolik z nas na ten meeting vubec prislo. Mimo jine, tato strana navrhovala i rozpocet s vyraznym zvysenim na vedu. Netvrdim ze US jsou spasitele vseho, ale vetsina jejich navrhu i jejich cinu ve vlade byla rozumna. Jenze nedostali podporu ani od vetsiny lidi, kteri jejich rozhodnuti povazovali za spravna.
> > To by nebylo nic noveho a jinde je to podobne. My mame jenom tu smulu, ze > jsme navic chudi...
To, ze nehodlame racionalne spravovat svoje veci nema s chudobou nic spolecneho. Jak bylo receno i v televizni debate Grygara a Zlatusky - castka o kterou zadame je nizsi nez je nejistota ve statnich prijmech. Je to tak vsude na svete. To rozhodnuti je politicke a u nas jde predevsim o snahu zbavit se eventualni kvalifikovane oponentury na nizsi urovni. Pan Klaus se tim vubec netajil a Zeman je ze stejne lihne. Dokonce ani podle mne nejde o udrzeni lukrativnich postu - vsechny priznaky naznacuji, ze jde uplne nejspis o patologickou jesitnost a strach z kritickeho hodnoceni vlastnich cinu.
Mimochodem, v civilizovanych zemich kde je vetsina pravomoci delegovana na nizsi uroven (Svycarsko, Finsko, Dansko, Svedsko, Kanada atd.) ma clovek z rozhodovani svych volenych zastupcu mnohem lepsi pocit (vlaky a autobusy jezdi, nemocnice funguji, ulice jsou uklizene, silnce udrzovane atd.) Rozhodnuti centralnich organu lze vetsinou hodnotit s mirnym pobavenim. Ze svych pobytu v zahranici mam pocit, ze centralni statni politika je vsude hrou silencu a intrikanu, ale cim vetsi centralizace, tim je tato negativni selekce dokonalejsi. U nas, pote co na Slovensku sesadili Meciara, snad uplne nejdokonalejsi.
s pozdravem XY (autor je znam avsak nejmenovan :-) )
