Sisyfovské úsilí? (recenze)
V nakladatelství Academia vyšla nedávno (1998) pozoruhodná knížka s názvem „Věda kontra iracionalita“. Vede čtenáře ke skeptickému postoji k rozmanitým pseudovědám, které jsou běžně propagovány sdělovacími prostředky a jako věrohodné si je osvojuje široká veřejnost. Nezřídka se k nim hlásí významné osobnosti a ojediněle se dokonce stává, že pseudověda proniká do samotné vědy.
Publikace s takovým námětem je vzácností. Poskytuje
orientaci zejména těm, kteří jsou ochotni domýšlet důsledky přehlížení či
odmítání kritického myšlení „postmoderní“ společností. Může povzbudit ty,
kteří cítí potřebu tomuto tlaku čelit - třeba jen ve vlastní mysli, což není tak
málo.
Knížka je sborníkem třinácti vybraných přednášek
z medicíny, fyziky a astronomie pořádaných společností Sisyfos - Český klub
skeptiků a Akademií věd ČR v létech 1995-96. Veřejně je proslovili
prof. Jiří Heřt, zesnulý prof. Vladimír Vanýsek, doc. Luděk Pekárek, RNDr. Jiří
Grygar a další naši uznávaní odborníci. (Před vydáním bylo leccos upraveno,
aktualizováno.)
Sborník je rozdělen na dvě části. První část se zabývá kritikami
astrologie, mýtů o škodlivosti elektromagnetizmu a kritikou ufologie či spíše
ufománie. Druhá, obsažnější část, je věnována skeptickému pohledu na
alternativní medicínu - akupunkturu, homeopatii, clusterovou medicínu a na přístupy
spojené s parapsychologií (resp. psychotronikou). Závěrečné stati jsou o sugesci a
placebu v medicíně.
Některé pseudovědecké praktiky mohou působit dojmem naivní
neškodnosti - vždyť „pouze“ degradují lidský rozum. A co je vlastně
„skeptikům“ do toho zda se svobodný občan řídí rozumem či citem? Lze
namítnout: je neinformovaný či spíše desinformovaný občan svobodný?
Jindy je škodlivost pseudovědy evidentní. Z přednášky doc. Luďka
Pekárka se dozvídáme o panice vyvolané svého času v USA sdělovacími prostředky na
podnět neodpovědných epidemiologů. V široké veřejnosti byl vyvolán strach z
údajně škodlivého pobytu v blízkosti elektrického vedení. Opatření proti
neexistujícímu nebezpečí si tehdy vyžádala okolo 23 miliard dolarů.
Hazardem se zdravím či dokonce životem může být nekritická důvěra
lidí v alternativní medicínu. Rovněž zde přijde pseudověda na pěkné peníze.
MUDr. Jan Hnízdil kupř. uvádí ve své stati částku přes 6 tisíc Kč jako poplatek
pacientky za jeden měsíc léčby roztroušené sklereózy clusterovou medicínou.
Objektivně zřejmě neúčinná, iracionální „léčba“ tu měla trvat celý rok -
tj. alespoň polovinu doby, po kterou se choroba vyvíjela.
Zajímavý je případ homeopatie. Akceptují ji tisíce lékařů i
pacientů, vyučuje se na některých fakultách, homeopatické léky se běžně
prodávají v lékárnách. Přesto má předseda Sisyfa prof. Heřt (a není sám)
vážné důvody k jejímu odmítnutí. Ve své přednášce dokládá, že homeopatie
vychází z iracionálních předpokladů, její principy jsou zcela chybné, je zcela
neúčinná a pro netypický filozofický přístup nepřijatelná pro vědeckou
medicínu. Dost pochybuji o tom, zda je tato jednoznačná a fundovaná kritika homeopatie
všeobecně známa. (Zájemcům o podrobnosti lze doporučit knihu
J. Heřta a kol.: „Homeopatie“, nakl. Lidové noviny, 1997).
Vydání sborníku „Věda kontra iracionalita“ chápu jako nepřímou
odpověď šiřitelům zkreslených informací o společnosti Sisyfos - ať jde o
„poškozené“ šarlatány nebo postmoderní filosofy, podle nichž je věda pouhým
mýtem se stejným nárokem - nenárokem na pravdu jako jiné mýty.
Společnost Sisyfos - Český klub skeptiků je nepočetné občanské
sdružení (dnes má asi 300 členů - vědců, lékařů, publicistů, učitelů ...)
ustavené v roce 1995. "Sisyfové" si dali za úkol šířit nezkreslené
informace o stavu vědy a společnosti a pomáhat chránit spotřebitele před podvodnou
nabídkou služeb, prostředků nebo přístrojů údajně fungujících na
neprokázaných principech. (Stranou zájmu společnosti se ponechávají otázky
náboženské nebo politické.)
Veřejnost má nyní možnost posoudit jak "sisyfové" daný
úkol plní. Obsah sborníku ukazuje, že neberou vědu dogmaticky, že uznávají její
vývoj a dovedou ji i kritizovat - vytýkají kupř. vědecké medicíně, že
nedostatečně využívá účinků sugesce. Seznamují veřejnost především s
vědeckou metodou poznávání. V ní totiž spočívá dostatečně ostré rozhraní mezi
vědou a pseudovědami. Čtenář pochopí, proč kriticky založení vědci nemohou brát
vážně jasnovidectví nebo mystické akauzální souvislosti. Dosud totiž nebyly k
vysvětlování přírody nebo člověka nutné. Jejich realita nebyla prokázána přes
více než stoletou úpornou snahu romantických příznivců.
Vydaným sborníkem není daná tématika vyčerpána, spíše je jenom
poodhalena. Cyklus veřejných přednášek „Věda kontra
iracionalita“ (započatý z iniciativy předsedy Akademie věd prof. Rudolfa Zahradníka
v roce 1995) probíhá kontinuálně dosud - zpravidla každý třetí čtvrtek v
měsící od 17. hodin v budově Akademie věd v Praze na Národní třídě.
Lze jedině doporučit tištěné vydávání dalších přednášek Sisyfa. Jsem
přesvědčen, že práce s tím spojená by nebyla zcela sisyfovská.
