|
Co je
Occamova břitva ? (úvod) Tato rubrika je věnována prezentaci vědeckých pohledů na svět a
materiálních či duchovních hodnot, které věda přináší .
Cílem je poskytnout široký prostor pro myšlenky lidí,
kteří vědu tvoří nebo jsou vědeckým (scientistním) viděním světa ovlivněni a
nejsou spokojeni s vakuem, které u nás nyní panuje.
V současnosti se poněkud zapomíná na to, že moderní věda je
tam, kde působí, tj. v pochopení jevů a dějů v přírodě a ve vesmíru, relativně
nejefektivnější, nejspolehlivější a nejpřesnější metodou, kterou známe. Snaží
se naše poznatky o světě uspořádat a hledat jejich vzájemné vztahy. Poskytuje nám
nástroje k přežití a kultivaci našeho života, zbavuje nás klamných iluzí.
Moderní věda je přitom tenkou a křehkou slupkou civilizace, která ve své dnešní
souvislé podobě vznikla velmi nedávno - až teprve před nějakými 400 lety
(Kepler, Galileo, Newton ).
Racionalismus je motorem vědy - umožňuje rychlý vývoj jejích
teorií. Skepse, pochybování a experiment jsou stabilizátorem vědy, který
znemožňuje, aby se věda (a s ní i lidská společnost) vydala snadnou, avšak mylnou a
nekonzistentní cestou.
Vědecká metoda je samozřejmě omezena hranicemi oblasti,
kde platí, jako všechno na světě, avšak tato oblast je natolik důležitá a
rozsáhlá, že se bez ní lidstvo, chce-li lépe žít a vůbec přežít, neobejde.
Každá další poznávací metoda a kulturní vrstva (filosofie, umění atd.) s ní
proto nesmí být principiálně v konfliktu, jinak by působila destruktivně na obecné
základy lidské civilizace. Symbióza vědy a humanitních oborů, těchto dvou kultur,
je v zásadě možná.
Přesto se nacházíme v době, kdy se zdá, že brutální
formy iracionality a nemyšlení nabývají vrchu - ať už ve
formě neověřených a v principu mnohdy neověřitelných léčitelských, okultních a
"paranormálních" metod, či ve formě povrchních filosofií, hlavně z
postmodernistické líhně. Tyto filosofie nejsou nebezpečné pro vědu proto, že
přicházejí z oblastí mimo ní, ale proto, že nechápou, že se ocitají uvnitř vědy
na zcela odlišné půdě, kde platí jiné zákony, a také proto, že příslušní
filosofové se příliš neobtěžují tyto zákony poznat.
Specifikem současné české situace je navíc nezájem o
dlouhodobé perspektivy, které je schopna věda poskytnout, například v hospodářství
a v průmyslu. Jinak si nelze vysvětlit, že současným zvykem
většiny našich úředníků a důležitých činitelů je uvažovat pouze v krátkém
časovém horizontu, což je doprovázeno ignorováním postavení našich vědců a
jejich výsledků. O základní neznalosti významu vědy pro národní prosperitu
nemluvě. Tyto omyly budou pro naši zemi ještě znamenat neobyčejně tvrdou lekci, než
budeme nuceni se konečně poučit. Stačilo by se přitom jen trochu více dívat na
příklady vyspělých zemí.
O všech polohách významu vědy pro společnost, pro
duchovní orientaci a osobní integritu bude "Occamova břitva"
pojednávat. Každý přispěvatel zde bude mluvit sám za sebe. Nikdo není neomylný a
inspirativní hodnota odlišných názorů je, myslím, v této věci potřebná.
Pavel Vachtl (na tuto adresu můžete posílat příspěvky a názory) 7.1. 1998
|