ZÁZRAKY NA RADIOŽURNÁLU      

Věřme - nevěřme. V pořadu Radiofórum (29. 12. 1997 po 17. hod.) jsme byli svědky paranormálních schopností léčitele Stanislava Brázdy. Zvláště jsme žasli nad jeho dvěma zdravotními diagnózami provedenými suverénně na dálku během živého vysílání! Nemenším divem bylo, když se další účastníci besedy - moderátorka (Maria Křepelková, pozn. red.), psycholožka a lékař - tomu všemu ani trochu nedivili a svým vystoupením poskytli názorům a praktikám léčitele punc věrohodnosti.

Idylickou pohodu posléze narušil věcný telefonát dožadující se rozumu. Marné volání! Paní psycholožka nás poučila, že "většinou lidé, kteří jsou v psychické rovnováze, jsou ochotni tolerovat jakékoli názory a myšlenky".

Tento výrok renomované odbornice byl vrcholem absurdity pořadu. Opravdu se mám smiřovat s kdejakým společenským nešvarem? Například s evidentním ohlupováním bližních? A nejen já; je si kupř. vedení rozhlasu vědomo odpovědnosti za možné zdravotní škody způsobené takto pojatým pořadem?

Važme si demokracie. Neupírejme divotvůrcům ani jejich fanatickým stoupencům právo veřejně vystupovat. My posluchači rozhlasu si však hajme své právo - být informováni. V případě naší relace se nám "jaksi zapomělo" vysvětlit, že jasnovidnost není objektivně prokázána, že je nekonzistentní s dosaženým přírodovědeckým poznáním a že podobně je tomu s většinou léčitelských principů a praktik. Po takovém výkladu by mohlo být vše v pořádku. Informovaný pacient nechť se svobodně rozhodne mezi lékařem a léčitelem a za své rozhodnutí si sám odpovídá.