Planetární soustavou kolem Epsilon Eridani
Mars Global Surveyor
Země není ohrožena kometami?
Problémy družice SOHO
Konference Meteoroids '98
Vědci se domnívají, že pozorují podobný pás jakým je ve Sluneční soustavě tzv. Kuiperův pás. Ten se nachází za drahou
planery Pluto a měl by obsahovat milióny komet různých rozměrů. Objekt pozorovaný u Epsilon Eridani se nachází ve
stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy. Jednotlivé komety samotřejmě pozorovatelné nejsou, ale předpokládá se, že prach
pochází právě z nich. Prachu je u Epsilon Eridani zhruba 1000 x více než ve Sluneční soustavě, což by mohlo znamenat také
1000 x více komet. Stáří hvězdy je odhadnuto na pouhých 0,5 - 1,0 miliardy let (stáří Slunce je 4,5 miliardy let). Je zde
předpoklad, že situace ve Sluneční soustavě srovnatelného stáří byla podobná. Prvních 600 miliónů let její existence bylo
obdobím tzv. těžkého bombardování, kdy byly planety neustále zasahovány meteoroidy různých rozměrů. Pokud u Epsilon
Eridani existují planety, je zřejmé, že případný život se na nich ještě nemohl vyvinout.
Zpět na počátek | (Podle tiskové zprávy JAC/UCLA z 1. července) |
Mars Global Surveyor
V současné době se řídící tým plně věnuje přípravám na dočasné přerušení vědeckých aktivit a obnovení procesu
aerobreakingu, pomocí kterého má být sonda převedena na kruhovou dvouhodinovou polární dráhu určenou pro
podrobné mapování povrchu planety. První manévr vedoucí k snížení nejbližšího bodu dráhy sondy do horních vrstev
atmosféry by měl být proveden 14. září. Globální mapování povrchu by mělo být zahájeno v dubnu příštího roku.
K 28. srpnu trvala mise už 659 dnů a sonda se nacházela 359,43 miliónů km od Země. Mars obíhala po eliptické dráze
s nejvzdálenějším bodem 17 861 km a s nejbližším bodem 173,8 km od povrchu Marsu. Její oběžná doba činila 11,6 hodiny.
Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která 12. září oslaví první výročí svého příletu k Marsu, uskutečnila 18. srpna
jubilejní 500. oběh kolem této planety. A do 28. srpna, data uvolnění tiskové zprávy ze které čerpám, jich přidala
dalších 20. Sonda nyní vysílá na Zem 500 megabitů dat denně. Vyvrcholením vědeckých aktivit během srpna byla
dvě úspěšná pozorování Marsova měsíce Phobos. Tento nepravidelný měsíček velikosti Manhattanu oběhne planetu
jednou za 7,7 hodiny. Během oběhů číslo 476 a 501 se na něj zaměřily přístroje na palubě MGS. Úkol byl těžší o to,
že kvalitní určení dráhy tohoto měsíce nebylo provedeno již deset let. Přesto snímky byly úspěšně pořízeny. Podle
sdělení hlavního navigátora projektu se měsíček nacházel asi 1 km od předpovězené pozice. Třetí pozorování tohoto
měsíčku mělo proběhnout 31. srpna a snímky ze všech tří setkání budou zveřejněny 10. září.
Zpět na počátek | (Podle MGS Flight Status Report z 28. srpna) |
80.77 Kb [650 x 491] |
Astronomové zkoumali pohyby několika tisíců blízkých hvězd. Vycházeli přitom z relativně nového zdroje dat - z katalogu
Hipparcos. Hipparcos byl sondou Evropské kosmické agentury (ESA). Byl vypuštěn v roce 1989 a provedl přesná
měření poloh a pohybů 120 000 hvězd. Předpokládá se, že ve vzdálenostech kolem 100 000 AU od Slunce se nachází
tzv. Oortův oblak, který obsahuje obrovské množství komet. V případě průchodu nějaké hvězdy v jeho blízkosti by se
velké množství těchto komet dalo do pohybu směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy. Katalog Hipparcos obsahuje
hvězdy do 8. magnitudy. Frogel a Gould odhadují, že 96% nebezpečných hvězd je v tomto katalogu obsaženo. Jako
nebezpečnou definovali hvězdu, která projde ve vzdálenosti 20 000 AU od Slunce. Zjistili, že v následujícím půl miliónu
let se žádna taková událost neuskuteční. A pravděpodobnost, že se tak stane v následujících 10 miliónech let je velmi malá.
Ale jak sami říkají: "Nemůžeme zaručit, že kometa trefí Zemi příští rok."
Zpět na počátek | (Podle Ohio State University Press Release ze dne 31. července) |
Zpět na počátek | (Podle SOHO home page) |
Zpět na počátek | (Informace o konferenci na [http://www.ta3.sk/%7Ene/Meteoroids98/]) |
Pavel -NewI'm- Koten 3. září 1998 |
Počet návštěv - |