Novinky z astronomie

"Opraváři" se chystají k Hubbleovu dalekohledu
Mars Global Surveyor začal s mapováním Marsu
Novinky z Very Large Telescope
O původu Měsíce
Nejvhodnější místo pro základnu na Měsíci
Budoucnost vesmíru podle ISO


"Opraváři" se chystají k Hubbleovu dalekohledu
Hubble Space Telescope
HST v nákladovém prostoru raketoplánu při první servnisní výpravě v roce 1993
[65.72 Kb, 439 x 600]
Minulý týden oznámila NASA, že servisní výprava k Hubble Space Telescope (HST) plánovaná na příští rok bude rozdělena na dvě části, z nichž první se uskuteční již tento rok v říjnu. Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je současný stav dalekohledu, zejména jeho gyroskopů, které jsou nezbytné pro orientaci dalekohledu v prostoru. Na palubě dalekohledu jich je šest, z nich ovšem dva jsou nefunkční a třetí nepracuje správně, takže v provozu jsou v současnosti pouze tři. To je minimální počet nutný k orientaci. Kdyby některý z těchto tří vysadil, uvede se dalekohled automaticky do bezpečnostního módu a bude stejně nutná návštěva astronautů k jeho opravě. Během říjnové výpravy vymění astronauté všech šest gyroskopů za exempláře modernější a s delší životností, dále vymění naváděcí senzor a řídící počítač. Nainstalují také zařízení chránící baterie dalekohledu před přebitím či přehřátím v případě přechodu do bezpečnostního módu. Dalekohled dostane i nový palubní záznamník dat a vysílač. Při obou výpravách bude vyměněna izolace dalekohledu. V průběhu druhé výpravy vymění astronauté současnou Faint Object Camera za Advanced Camera for Surveys, která bude mít 10x lepší rozlišovací schopnost. Kvarteto zkušených astronautů už začalo trénovat nezbytné operace, které budou prováděny při výstupu do volného prostoru. Tvoří jej: Velitelem letu byl jmenován Curtis L. Brown, podplukovník US Air Force, pro kterého to bude šestá výprava do vesmíru, pilotem bude jediný nováček Scott J. Kelly a potřetí se do vesmíru podívá další astronaut z ESA Jean-Francois Clervoy, který bude plnit roli specialisty mise.

Zpět na počátek (Podle NASA Press release 99-38 ze dne 10. března
a NASA Press release 99-41 ze dne 12. března)

Mars Global Surveyor začal s mapováním Marsu
Jak bylo naplánováno, sonda Mars Global Surveyor (MGS) zahájila mapování povrchu Marsu 8. března 1999. Se stále ještě nerozevřenou vysokoziskovou anténou nyní sonda 9 oběhů (18 hodin) pořizuje data všemi svými přístoji a v průběhu dalších 3 oběhů (6 hodin) komunikuje se Zemí. Během těchto tří oběhů může komunikace probíhat vždy polovinu doby oběhu, kdy není sonda "schovaná" za planetou. K rozevření antény by mělo dojít kolem 29. března. Poté bude MGS moci komunikovat se Zemí a zároveň získávat data. Ukažme si několik snímků, které kamera na palubě zaznamenala v předchozích dnech:

Písečné duny Během prvního týdne v březnu byla kamera na MGS zaostřována a kalibrována. K tomuto účelu byly pořízeny snímky povrchu v blízkosti severního pólu. Tento snímek ukazuje písečné duny obklopující polární čepičku. Duny jsou tmavé a jejich tvar naznačuje směr navátí větrem zprava doleva. Půda mezi dunami je světlá a pokrytá hrbolatou strukturou. Snímek zachycuje oblast 1000 x 400 metrů a je osvícen zprava zespodu.
[18.29 Kb, 599 x 271].

Různé pohledy na povrch Také tato sada 12 snímků byla pořízena během prvního týdnu v březnu. Každý ze snímků zachycuje oblast v blízkosti 15,6 stupňů severní šířky. Všechny snímky mají rozlišení 12 metrů na pixel a pokrývají oblast 3 x 3 kilometry. Jsou osvětleny z pravého horního rohu. Během mapování dosáhne sonda ještě 8x lepšího rozlišení než jaké je na těchto snímcích.
[40.56 Kb, 431 x 600]

Detail povrchu Kamera sondy by měla získat snímky kamenů, které svými rozměry vyplňují mezeru mezi těmi fotografovanými předchozími sondami na oběžné dráze a těmi, které by mohly být viditelné ze sond jež přistanou na povrchu. K tomu je nutné rozlišení minimálně 1,5 metru na pixel. Jak vypadá povrch Marsu v tomto rozlišení vidíme na snímku. Snímek ukazuje planinu pokrytou kameny o rozměrech od 2 do 20 metrů v oblasti Ganges Chasma, což je jedno z údolí kaňonu Valles Marineris. Průměr zachycené oblasti je 1 km, osvětleno z levého horního rohu.
[54.30 Kb, 668 x 551]

Usměvavý kráter Z jednoho z prvních snímků pořízených po začátku mapování nás Mars "zdraví" usmívajícím se kráterem. Kráter s oficiálním jménem Galle se nachází na východní straně Argyne Planitia a má průměr 215 km. Modravě-bílé zabarvení je způsobeno zimní námrazou. Osvětlení je zde z levého horního rohu.
[40.40 Kb, 463 x 720].
Zpět na počátek (Podle JPL Press Release ze dne 10. března)

Novinky z Very Large Telescope
Galaxie NGC 2997
Galaxie NGC 2997
[25.89 Kb, 400 x 464]
V uplynulých dnech se odehrálo několik zajímavých událostí na hoře Paranal v Chile, kde západoevropské státy sdružené v European Southern Observatory (ESO) budují soustavu čtyř dalekohledů nazvanou Very Large Telescope (VLT). Jedná se o čtyři dalekohledy, každý s primárním zrcadlem o průměru 8,2 m, které až budou dokončeny, budou ekvivalentní jednomu dalekohledu o průměru více než 16 m. V současné době je v provozu první z nich, označený jako UT1. Právě dalekohledu UT1 se ve spojení s přístrojem označeným FORS1 podařilo dosáhnout zatím nejlepšího rozlišení. Stalo se tak za vyjímečně příznivých pozorovacích podmínek během noci ze 4. na 5. března. Během 6-minutové expozice spirální galaxie NGC 2997 byly zaznamenány obrazy hvězd o průměru 0,25 úhlové sekundy (pološířka). Tuto galaxii ukazuje snímek, který je poskládán ze tří expozic v pásech V, R a I. Měsíc byl v době pořízení snímku nad obzorem. Zachycená oblast má rozměry 3,4 x 3,4 úhlové vteřiny, což ve vzdálenosti galaxie (55 miliónů světelných roků) znamená, že její průměr je 55 000 světelných roků. V tomto vynikajícím úhlovém rozlišení jsou velmi dobře viditelné jednotlivé oblasti tvořících se hvězd ve spirálních ramenech. Druhý z dalekohledů, UT2 prodělal 1. března svoji premiéru. Tento den byl totiž dnem tzv. "prvního světla" na tomto dalekohledu.

VLT komplex
Další významnou událostí byla slavnostní inaugurace VLT, která se konala 5. března za přítomnosti mnoha hostů. Byl mezi nimi i chilský prezident Eduardo Frei Ruiz-Tagle (pozn. v těchto dnech je v Praze), ministři chilské vlády, velvyslanci států ESO v Chile, prezident Evropské jižní observatoře a řada dalších. Hosté si prohlédli budující se observatoř. Slavnostní ceremoniál se odehrál právě v kopuli dalekohledu UT2. V jednotlivých projevech byl vyzdvižen přínos dalekohledu a spolupráce při jeho výstavbě. Při této příležitosti byla také vybrána jména pro jednotlivé dalekohledy, která nahradí dosud používaná a poněkud "suchá" technická označení UT1-4. Jména pocházejí z jazyka Mapuche. Domorodci hovořící tímto jazykem žijí zejména v oblasti jižně od Santiaga de Chile. Jednotlivé dalekohledy dostaly následující jména: ANTU (UT1; Slunce), KUEYEN (UT2; Měsíc), MELIPAL (UT3; Jižní kříž) a YEPUN (UT4; Sírius).

Komplex mlhovin Chamaeleon 1 Tento barevný snímek oblasti zvané Chamaeleon 1 je složen ze šesti jednominutových expozicí pořízených v filtrech V, R a I. Chamaeleon 1 je komplex jasných mlhovin a horkých hvězd v souhvězdí stejného jména v blízkosti jižního nebeského pólu.
[32.81 Kb, 400 x 667].
Zpět na počátek (Podle ESO Press Release 06-99 ze dne 6. března)

O původu Měsíce
Pohled na Měsíc
Analýza dat z Lunar Prospectoru (LP) potvrdila, že Měsíc má malé jádro, což podporuje hypotézu, podle které vznikl Měsíc odtržením od Země při její srážce s tělesem o velikosti Marsu. Jádro Měsíce obsahuje méně než 4% a pravděpodobně jenom 2% jeho celkové hmotnosti. U Země je to 30% hmotnosti. Podobnosti v mineralogickém složení Země a Měsíce ukazují na společný původ, ale kdyby se vytvořily z jednoho oblaku prachu a plynu, měl by Měsíc jádro s proporcemi blízskými zemskému jádru. Další teorie říká, že Země zachytila Měsíc svou gravitací. Teorie vzniku Měsíce impaktem se objevila už po výpravých lodí Apollo. Ke srážce došlo v době po zformování železného zemského jádra. Vedla k vyvržení materiálu na oběžnou dráhu Země, který se poté shromáždil a vytvořil Měsíc. Data z gravitačních měření LP ukazují, že jádro Měsíce má poloměr mezi 220 a 450 km, což je v souladu s nezávislými magnetickými měřeními, která dávají hodnotu mezi 300 a 425 km. Sonda dále objevila silná lokální magnetická pole na odvrácené straně. Nacházejí se na opačné straně Měsíce naproti pánvím Crisium, Serenitatis a Imbrium, což potvrzuje dřívější důkazy, podle kterých jsou tato magnetická pole na jedné straně Měsíce spojena s mladými, velkými impaktními bazény na druhé straně. Měření mapy složení pláště Měsíce předčilo všechna očekávání. Je dostatečně detailní, aby vědci mohli určit jednotlivá ložiska thoria a podobných prvků. Ukazuje se také, že thorium bylo spíš "vykopáno" dopady asteroidů a komet, než vulkanickou aktivitou.

Zpět na počátek (Podle NASA Ames Research Center release ze dne 16. března)

Nejvhodnější místo pro základnu na Měsíci
Okolí pólu Měsíce
Také další zpráva se týká našeho Měsíce. Na základě dosud nejdetailnější analýzy jeho polárních oblastí bylo vytipováno nejlepší místo pro umístnění lidské základny na povrchu Měsíce. Nachází se na okraji kráteru Stackleton v blízkosti jižního pólu a splňuje dva základní požadavky - dostává velké množství slunečního záření k produkci energie a je velmi blízko oblasti věčného stínu, kde je pravděpodobně uchován led. Ten by nejen sloužil pro potřeby osadníků, ale mohl by být použit i pro výrobu paliva pro kosmické lodě. Vhodná místa jsou na mapce označena šipkami, A označuje výše zmíněnou lokaci. Led v polárních oblastech detekoval Lunar Prospector, ale neurčil přesně místa jeho výskytu. Ale nové informace pochází z dat pořízených během předchozí mise sondy Clementine, která pozorovala Měsíc po dobu 71 dnů v roce 1994. Dr. Ben Bussey z Evropské kosmické agentury (ESA) porovnával snímky jižního pólu pořízené každých 10 hodin během dvou lunárních dnů a získal mapu ukazující jakou část dne je dané místo na povrchu osvětleno Sluncem. Okraj kráteru Stackleton je osvětlen 80% dne, další dvě místa vzdálená pouhých 10 kilometrů dokonce 98% dne. A nedaleko je oblast věčného stínu. Velmi důležité také je, že zde nejsou velké sezónní rozdíly v podmínkách.

Zpět na počátek (Podle BBC News ze dne 16. března)

Budoucnost vesmíru podle ISO
Jak je známo, budoucnost vesmíru závisí na celkovém množství hmoty v něm obsaženém. Nové poznatky v tomto směru získali vědci pracující s infračerveným dalekohledem Infrared Space Observatory (ISO). Dalekohled použili k určení zastoupení deuteria ve velmi aktivní oblasti tvořících se hvězd v mlhovině v Orionu. Jejich výsledky ukazují, že vesmír má málo normální hmoty na to, aby se zastavilo jeho rozpínání a vesmír se začal smršťovat až by nastal tzv. Big Crunch, jakýsi opak Velkého třesku. Deuterium je klíčovým prvkem pro studium historie vesmíru. Veškeré deuterium ve vesmíru vzniklo během několika minut po Velkém třesku. Od té doby není znám žádný zdroj deuteria ve vesmíru. Deuterium je tedy "fosilním elementem" s velkým kosmologickým významem. Zastoupení deuteria ve vesmíru je přímo úmorné zastoupení normální neboli tvz. baryonové hmoty. Bohužel měření jeho zastoupení není vůbec jednoduché, protože během trvání vesmíru byla významná část deuteria zničena v termonukleárních reakcích ve hvězdách. Výsledkem jsou různé hodnoty zastoupení deuteria v různých oblastech vesmíru. Tým pracující s ISO hledal v 1500 světelných roků vzdálené mlhovině molekulu HD (jeden atom vodíku, jeden atom deuterie) a zjistil, že jeden atom deuteria připadá na 100 000 atomů vodíku. To je v souladu s jinými měřeními podle kterých je množství normální hmoty nedostatečné pro zastavení expanze vesmíru.

Zpět na počátek (Podle ESA Info Note ze dne 5. března)

Pavel -NewI'm- Koten
18. března 1999		 Počet návštěv -

Zpět na ASTRO