Na naší zeměkouli zuří boj, o kterém se toho všeobecně moc neví. Je to totiž boj utajený, dokonce ještě víc, než Horníčkovy "Dobře utajené housle" :). A tak jsem si v titulku k tomuto článku mohl dovolit dvojsmysl: ano, je to boj, jak ho ještě neznáme, ale i život, jak ho ještě neznáme. Je to totiž boj o umělý život (artificial life, zkráceně AL, nebo ALife), někdy též zvaný život "na bázi křemíku", na rozdíl od toho našeho, na bázi uhlíku.

Ale nemysleme si, že se jedná o záměnu křemíku za uhlík v organických tj. uhlovodíkových sloučeninách, jak se to také kdysi navrhovalo. Brzo se totiž dospělo k názoru, že tahle záměna nebude pracovat, protože (a to mám od chemiků):

• uhlíkový organismus používá ve velké míře kysličník uhličitý, "kterýžto jest plynem, zatím co kysličník křemičitý se vyskytuje jen jakožto látka tuhá" :)
• dlouhé řetězce křemíku nejsou dost pevné
• křemík není tak stabilní, díky velikosti jeho molekul

• spíše než o nějaký materiální předmět, jedná se zde vlastně o "druh existence"
• schopnost rozmnožovat se (replikovat), a už klonováním či vytvářením nového (tj. ne zcela totožného) jedince
• uskladňování a vybavování informace (tj.i genetické)
• metabolický proces umožňující výměnu energie či informace nutné k životu
• funkční interakce s okolím, ale ovšem i schopnost samostatného (zvenku neřízeného) projevu
• závislost jednotlivých částí na celku a naopak
• stabilita, tj. odolnost proti rušivým vlivům prostředí, ale na druhé straně i jistá závislost na prostředí
• možnost měnit se, mutovat, případně i vyvíjet se
• růst, expanze, případně i pohyb v daném prostředí
• různé další vlastnosti (jako je třeba existenční zánik za určitých okolností (tj.smrt), dále schopnost napadat jiné životní formy, atd.)
• já bych k tomu ještě přidal "určitý druh (vlastní) inteligence", ale o tom radši až příště - mám na to téma delší zajímavou korespondenci..

Ano, mám na mysli počítačový virus, o kterém říká Stephen Hawkins (Neznáte? Nápovím vám: je to Angličan), že je mu líto, že zrovna první forma křemíkového života musela být zrovna ta škodlivá. Některé viry si už dokonce vytvořily i svoje mutanty, zatím zřejmě omylem, ale jistě už někdo přemýšlí o tom, jak je to naučit. Řeknete možná, že se tady jedná spíše o virtuální život, ale všichni víme, že následky jsou bohužel více než reálné...

Výzkum ALife se ovšem nezabývá virusy (i když se od nich může ledacos naučit). Vědci se místotoho snaží vytvořit "organismy", které by se rozmnožovaly a vyvíjely jen tak samy od sebe. Protože aplikace takových systémů jsou prostě enormní: nejen že by znásobily rychlost a kapacitu našeho myšlení, ony by mohly opravdu "být chytřejší než jsme my".

Jaké druhy forem ALife zatím známe? Odpověd na to je značně vyhýbavá: zatím jen ten publikovaný výzkum, což je podle mého odhadu méně než padesát procent toho, co se zatím objevilo. Ona se totiž o to (jak jinak?) hrozně zajímá především armáda - tak třeba na jednom místě se mi prostě a jednoduše omluvili, že nemají dostatečné povolení (security clearence), aby mi vůbec nějakou informaci mohli dát. Tak tedy uvedu jen ty "nejznámější":

• celulární automat (CA), jehož autorem byl samotný John von Neumann, "otec" umělého života, známý hlavně jako matematik
• Conwayova "hra života" (Game of Life), používající pravidla pro CA
• polygony (PolyWorld od Larryho Yeagera, který obsahuje ruzné bytosti, t. zv. kreatury)
• creations (např. od Toma Raye prostředí zvané Tierra - ne to není Zeměplocha - zahrnující nejen dravce a jejich oběti, ale i parazity)
• fractals (fraktály(?), např. L-systémy s přirozeným růstem)
• neural networks - neuronové systémy (doslova sítě, zkráceně NN), které dnes dokáží neuvěřitelné věci, dokonce předpovídat i na burze :)
• fuzzy logic (o té si ještě napíšeme více)
• genetický algoritmus (založený na chování DNA, tj. genetické informace v buňce)
• evoluční algoritmus (např. program Biomorphs od R. Dawkinse - jeje, dobrý den pane Darwin, vy jste tady zase?)
• sem patří i teorie chaosu, ale o té ještě také někdy budeme mluvit
• ty ostatní.

A jaké bude jejich využití, jestli (správně bych měl napsat "až") se to podaří? Prostě fantastické - prakticky ve všech oblastech našeho života. Kdo bude první na trhu, může počítat se značným finančním ziskem - proto také ty tajnosti. Pochopitelně, efekt nebude vždy jen pozitivní, některá zneužití tady také jistě budou...Toto téma je ovšem značně široké - ale řekl bych i zajímavé - takže se k němu později ještě několikrát v AmberZinu vrátíme.

Jako obvykle, výzkumníci umělého života se ženou dopředu bez ohledu na možné následky - ale to se jim při takovém závodu sotva může vytýkat; je to přece závod o čas. Nám ostatním ovšem nezbývá, než osedlat naši bujnou fantazii, či prostě a jednoduše počkat, jak se to všecko vyvine. Anebo ještě lépe: rychle se připojit k ostatním závodníkům...

jansan