Boj o život, jak ho ještě neznáme

(Pohled z absolutně nové dimenze)

Jan Hurych

Na naší zeměkouli zuří boj, o kterém se toho všeobecně moc neví. Je to totiž boj utajený, dokonce ještě víc, než Horníčkovy "Dobře utajené housle" :). A tak jsem si v titulku k tomuto článku mohl dovolit dvojsmysl: ano, je to boj, jak ho ještě neznáme, ale i život, jak ho ještě neznáme. Je to totiž boj o umělý život (artificial life, zkráceně AL, nebo ALife), někdy též zvaný život "na bázi křemíku", na rozdíl od toho našeho, na bázi uhlíku.

Ale nemysleme si, že se jedná o záměnu křemíku za uhlík v organických tj. uhlovodíkových sloučeninách, jak se to také kdysi navrhovalo. Brzo se totiž dospělo k názoru, že tahle záměna nebude pracovat, protože (a to mám od chemiků):

Ne, jedná se o život, který je vytvořen v počitačovém prostředí křemíkových čipů, odtud tedy jeho název. Ale o ten hárdvér zde ani tak nejde - nový život je vlastně realizován pomocí softvéru. Ten se přitom projevuje tak, že má základní charakteristiky podobné těm, co má náš biologický život ( i když poněkud pozměněné): Asi se ptáte, jak se ten umělý život podobá tomu našemu. Nebudu vás napínat: podobá se mu velmi málo (viz název tohoto článku). Proč tedy vlastně mluvíme o "životě" ? To máte tak: nikdo přece nikde netvrdí, že existuje jen ten "náš" život. Je například vysoká pravděpodobnost, že v kosmu existují ještě jiné životy, které asi také nebudou příliš podobné tomu našemu. Jenomže my sotva budeme schopni během jednoho (rozuměj mého) lidského života potkat a studovat tyto jiné "tvory", zatímco křemíkový život už tu je. Žije si v kyberprostoru počítačů, plazí se po disku, vegetuje v paměti a dokonce se i rozmnožuje.

Ano, mám na mysli počítačový virus, o kterém říká Stephen Hawkins (Neznáte? Nápovím vám: je to Angličan), že je mu líto, že zrovna první forma křemíkového života musela být zrovna ta škodlivá. Některé viry si už dokonce vytvořily i svoje mutanty, zatím zřejmě omylem, ale jistě už někdo přemýšlí o tom, jak je to naučit. Řeknete možná, že se tady jedná spíše o virtuální život, ale všichni víme, že následky jsou bohužel více než reálné...

Výzkum ALife se ovšem nezabývá virusy (i když se od nich může ledacos naučit). Vědci se místotoho snaží vytvořit "organismy", které by se rozmnožovaly a vyvíjely jen tak samy od sebe. Protože aplikace takových systémů jsou prostě enormní: nejen že by znásobily rychlost a kapacitu našeho myšlení, ony by mohly opravdu "být chytřejší než jsme my".

Jaké druhy forem ALife zatím známe? Odpověd na to je značně vyhýbavá: zatím jen ten publikovaný výzkum, což je podle mého odhadu méně než padesát procent toho, co se zatím objevilo. Ona se totiž o to (jak jinak?) hrozně zajímá především armáda - tak třeba na jednom místě se mi prostě a jednoduše omluvili, že nemají dostatečné povolení (security clearence), aby mi vůbec nějakou informaci mohli dát. Tak tedy uvedu jen ty "nejznámější":

Jestli se chcete pobavit, stačí si zasurfovat po Internetu (hledejte v Altavistě: "ALife"). O tom, zda se už mohou či nemohou tyto pokusy kvalifikovat jako "život", se názory zatím ještě liší. Většinou jsem se setkal s názorem, že to asi "ještě není ono".

A jaké bude jejich využití, jestli (správně bych měl napsat "až") se to podaří? Prostě fantastické - prakticky ve všech oblastech našeho života. Kdo bude první na trhu, může počítat se značným finančním ziskem - proto také ty tajnosti. Pochopitelně, efekt nebude vždy jen pozitivní, některá zneužití tady také jistě budou...Toto téma je ovšem značně široké - ale řekl bych i zajímavé - takže se k němu později ještě několikrát v AmberZinu vrátíme.


Jako obvykle, výzkumníci umělého života se ženou dopředu bez ohledu na možné následky - ale to se jim při takovém závodu sotva může vytýkat; je to přece závod o čas. Nám ostatním ovšem nezbývá, než osedlat naši bujnou fantazii, či prostě a jednoduše počkat, jak se to všecko vyvine. Anebo ještě lépe: rychle se připojit k ostatním závodníkům...

jansan


Názory známého britského vědce Petra Cochrana si přečtěte zde.