Novinky z astronomie V.
Voda na Měsíci potvrzena
Na tiskové konferenci konané 5. března byly oznámeny dlouho očekávané první výsledky
sondy Lunar Prospector (LP)
[/AZOld/Astro/astro9.htm], která se od 12. ledna nachází na oběžné dráze
Měsíce. Jedním z hlavních úkolů sondy bylo zjištění, zda se na dně kráterů na obou pólech
souputníka Země nachází voda. Toto podezření zde panuje od roku 1994, kdy Měsíc podrobně
mapovala jiná americká sonda Clementine
[http://www.nrl.navy.mil/clementine/clementine.html]. Neutronový spektrometr
na palubě LP přinesl důkazy o existenci vody. Měla by se vyskytovat, na rozdíl
od předchozích očekávání, na obou pólech a její množství je prozatím odhadováno na
10-300 miliónů tun. Nejistota je způsobena tím, že spektrometr dokáže detekovat výskyt
vody do hloubky 0,5 metru, ovšem podle teorií bombardování Měsíce by se mohla voda
nacházet do hloubky 2 metrů. K zpřesnění odhadů přispěje analýza dat z dalších přístrojů.
Velká očekávání jsou pak kladena na dobu zhruba za rok, kdy by se sonda měla přiblížit
na vzdálenost pouhých 10 km od povrchu Měsíce.
Neutronový spektrometr detekuje neutrony, které jsou neustále vyzařovány z měsíčního povrchu.
Přístroj je schopen rozlišit 3 skupiny neutronů podle jejich energie: nízkoenergetické
"termální", středněenergetické "epitermální" a vysokoenergetické "rychlé" neutrony.
Měsíční materiál obsahující vodu je výborným moderátorem ("zpomalovačem") epitermálních
neutronů. Jak je vidět na grafu vpravo, právě v oblastech obou pólů je detekováno výrazně
menší množství těchto neutronů (označeno šipkami). Rychlé neutrony pak byly využity
k určení v jaké formě je zde voda přítomna. Data ukazují, že voda se vyskytuje ve formě
malých krystalů ledu v měsíční hornině = regolitu v koncentracích od 0,3% od 1%. Vědci
odhadují, že tyto krystaly jsou rozptýleny na ploše 5,000-20,000 kilometrů čtverečních
na jižním pólu a 10,000-50,000 čtverečních kilometrů v oblasti severního pólu.
Astronomové z Ondřejova věnovali planetku olympijským vítězům.
Jak mnozí čtenáři jistě zaregistrovali v denním tisku, věnovali ondřejovští astronomové
[http://sunkl.asu.cas.cz]
jednu ze svých objevených planetek Dominiku Haškovi a celému zlatému olympijskému týmu. Návrh
na pojmenování této planetky byl podán u příslušné komise Mezinárodní astronomické
unie (IAU). Schvalovací procedura by měla proběhnout v nejbližší době. Planetku objevili
Petr Pravec a Lenka Šarounová 21. dubna 1995 pomocí 65-cm dalekohledu.
Dostala předběžné označení 1995 HC, ale po třech dnech pozorování se ztratila
a nebylo možné určit její dráhu. Během další opozice ji znovuobjevili japonští astronomové.
V Ondřejově ji pak pozorovali během loňského podzimu a na počátku letošního roku dostala od
Minor Planet Center číslo 8217.
"Planetku tedy "dostane" ten, jemuž se podaří napozorovat oblouk
nejpodstatnější pro určeni celé dráhy. Nemusí to být ten, kdo
ji pozoroval poprvé nebo kdo nameřil nejvíce pozic. Planetky
hlavního pásu musejí být pozorované většinou alespoň ve čtyřech
opozicích, aby dostaly definitivní číslo a jejich objevitelé měli
právo je pojmenovat", vysvětluje Lenka Šarounová.
Planetka s prozatímním označením (8217) 1995 HC patří do rodiny planetek
Flora. Jelikož není znám její typ, albedo (množství slunečního záření, které odráží) a
světelná křivka, není možné určit její tvar ani velikost. Za předpokladu, že albedo je 0,1
a planetka je kulového tvaru (který není u takových malých těles obvyklý), bychom dostali
průměr asi 5 km. Pro zájemce jsou zde
dráhové elementy
planetky a její efemerida na nejbližší období.
Krátké zprávy
- Poslední pokus o navázání spojení se sondou Mars Pathfinder, která se odmlčela v
září loňského roku, byl uskutečněn 10. března. Letoví operátoři se pokoušeli během
4 hodin vysílat příkazy směrem k sondě a následně "poslouchat" její případnou reakci, ovšem
veškeré pokusy byly neúspěšné a tak byla mise definitivně ukončena.
[http://mars.jpl.nasa.gov/default.html]
- Astronautka Eileen Collinsová (Lt. Col., USAF) byla jako vůbec první žena jmenována
do funkce velitele raketoplánu. Jedná se o let Columbia STS-93
,
který se uskuteční v prosinci letošního roku. Hlavním cílem pětidenního letu bude
vypuštění rentgenového dalekohledu Advanced X-ray Astrophysics Facility Imaging System
(AXAF). E. Collinsová se zúčastnila doposud dvou letů, při kterých byla ve funkci pilota.
V roce 1995 se při letu Discovery STS-63 přiblížila na 10 metrů k Miru a o dva roky
později se s Mirem spojila na palubě Atlantisu STS-84.
[http://www.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-93/mission-sts-93.html]
[http://wwwastro.msfc.nasa.gov/xray/axafps.html]
- Sonda Galileo úspěšně pokračuje v plnění úkolů své prodloužené mise u Jupitera.
16. prosince loňského roku prolétla pouhých 200 km nad povrchem měsíce Europa,
přičemž pořídila snímky s vynikajícím rozlišením 6 m/px. K dalšímu přiblížení došlo
10. února, kdy nejmenší vzdálenost činila 3 552 km. Poté se sonda na
2 1/2 týdne odmlčela, protože Jupiter se nacházel v opozici se Zemí. Bude následovat
třetí přiblížení k Europě (v rámci prodloužené mise) 29. března. Na přelomu roku měla
sonda problémy s gyroskopy, které ji orientují v prostoru, zatím však další pokračování
letu nebylo ohroženo.
[http://www.jpl.nasa.gov/galileo/]
- Archeologové objevili nové důkazy o existenci prehistorické civilizace a pozůstatky
starodávných chrámů v Angkoru (Kambodža). Objev byl uskutečněn pomoci Airborne
Synthetic Aperture Radar (AIRSAR), který byl vyvinut v NASA. Angkor je rozsáhlým komplexem
asi 1 000 chrámů, které se nacházejí na ploše kolem 250 čtverečních kilometrů v severní
Kambodži. Komplex je z velké části ukrytý v hustém pralese a byl odhalen právě díky použití
radaru na palubě letadla. Oblast je jinak těžko přístupná díky špatným cestám a politické
nestabilitě.
[http://www.jpl.nasa.gov/releases/98/angkor98.html]
Pavel -NewI'm- Koten
19. března 1998 |
Počet návštěv -
|
Zpět na ASTRO
