Novinky z astronomie

Planetární soustavou kolem Epsilon Eridani
Mars Global Surveyor
Země není ohrožena kometami?
Problémy družice SOHO
Konference Meteoroids '98



Planetární soustavou kolem Epsilon Eridani
Mezinárodní tým astronomů z Joint Astronomy Center (JAC) na Havaji, University of California v Los Angeles (UCLA) a Royal Observatory v Edinburghu oznámil objev disku z prachových částic obklopujícího blízkou hvězdu Epsilon Eridani. Zdá se, že se jedná o planetární systém velmi podobným naší Sluneční soustavě. Stejný tým objevil podobné prachové disky už dříve v okolí hvězd Fomalhaut a Vega, ale tento objev je mnohem zajímavější. Epsilon Eridani je totiž hvězda, na rozdíl od v předchozí větě zmíněných, velmi podobná našemu Slunci. Epsilon Eridani se nachází v sousedství našeho Slunce, ve vzdálenosti pouhých 10 světelných roků. To je také důvod, proč zde můžeme pozorovat více detailů. Hvězdu je možné vidět pouhým okem v souhvězdí Eridana, které se nachází v těsné blízkosti Orionu. Hvězda patří mezi deset nejbližších hvězd k našemu Slunci.

Epsilon Eridani Snímek ve falešných barvách ukazuje prachový prstenec kolem hvězdy Epsilon Eridani jak jej zachytila kamera SCUBA umístněná na James Clerk Maxwell Telescope. Na snímku je zachyceno záření milimetrových prachových částic. Oblasti s vyšším výskytem prachu jsou znárorněny žlutě a červeně, naopak oblasti s nízkým výskytem modře a černě. Poloměr prachového disku je asi 60 AU.
Foto: Joint Astronomy Center [10.96 Kb, 446 x 416 px].

Vědci se domnívají, že pozorují podobný pás jakým je ve Sluneční soustavě tzv. Kuiperův pás. Ten se nachází za drahou planery Pluto a měl by obsahovat milióny komet různých rozměrů. Objekt pozorovaný u Epsilon Eridani se nachází ve stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy. Jednotlivé komety samotřejmě pozorovatelné nejsou, ale předpokládá se, že prach pochází právě z nich. Prachu je u Epsilon Eridani zhruba 1000 x více než ve Sluneční soustavě, což by mohlo znamenat také 1000 x více komet. Stáří hvězdy je odhadnuto na pouhých 0,5 - 1,0 miliardy let (stáří Slunce je 4,5 miliardy let). Je zde předpoklad, že situace ve Sluneční soustavě srovnatelného stáří byla podobná. Prvních 600 miliónů let její existence bylo obdobím tzv. těžkého bombardování, kdy byly planety neustále zasahovány meteoroidy různých rozměrů. Pokud u Epsilon Eridani existují planety, je zřejmé, že případný život se na nich ještě nemohl vyvinout.

Maxwellův teleskop James Clerk Maxwell Telescope je největším zařízením na světě, které pracuje na submilimetrových vlnových délkách. Je umístněn v blízkosti vrcholu sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech ve výšce 4092 metrů. Průměr jeho antény je 15 metrů.
[75.70 Kb, 673 x 864 px]

Zpět na počátek (Podle tiskové zprávy JAC/UCLA z 1. července)

Mars Global Surveyor
Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která 12. září oslaví první výročí svého příletu k Marsu, uskutečnila 18. srpna jubilejní 500. oběh kolem této planety. A do 28. srpna, data uvolnění tiskové zprávy ze které čerpám, jich přidala dalších 20. Sonda nyní vysílá na Zem 500 megabitů dat denně. Vyvrcholením vědeckých aktivit během srpna byla dvě úspěšná pozorování Marsova měsíce Phobos. Tento nepravidelný měsíček velikosti Manhattanu oběhne planetu jednou za 7,7 hodiny. Během oběhů číslo 476 a 501 se na něj zaměřily přístroje na palubě MGS. Úkol byl těžší o to, že kvalitní určení dráhy tohoto měsíce nebylo provedeno již deset let. Přesto snímky byly úspěšně pořízeny. Podle sdělení hlavního navigátora projektu se měsíček nacházel asi 1 km od předpovězené pozice. Třetí pozorování tohoto měsíčku mělo proběhnout 31. srpna a snímky ze všech tří setkání budou zveřejněny 10. září.

Sopka na Marsu Na snímku pořízeném 22. srpna je zachycena jedna z malých sopek na Marsu. Ta se nachází v oblasti Tempe Terra na souřadnicích 36.2°N, 85.1°W. Protáhlá kaldera kráteru na vrcholu sopky je dlouhá 2 km. Vulkán je svým tvarem a rozměry podobný mnoha vulkánům v USA, na Havaji či na Islandu. Rozlišení na snímku činí 8 m/px
[87.11 Kb, 418 x 888 px]

V současné době se řídící tým plně věnuje přípravám na dočasné přerušení vědeckých aktivit a obnovení procesu aerobreakingu, pomocí kterého má být sonda převedena na kruhovou dvouhodinovou polární dráhu určenou pro podrobné mapování povrchu planety. První manévr vedoucí k snížení nejbližšího bodu dráhy sondy do horních vrstev atmosféry by měl být proveden 14. září. Globální mapování povrchu by mělo být zahájeno v dubnu příštího roku. K 28. srpnu trvala mise už 659 dnů a sonda se nacházela 359,43 miliónů km od Země. Mars obíhala po eliptické dráze s nejvzdálenějším bodem 17 861 km a s nejbližším bodem 173,8 km od povrchu Marsu. Její oběžná doba činila 11,6 hodiny.

Jaro na severu Tento snímek zachycuje příchod jara na severní polokouli. Jsou zde patrné písečné duny v oblasti severního pólu, které byly ještě před několika měsíci pokryty jinovatkou, zatemněny hustou mlhou a temnotou polární zimy. Snímek pořízený 22. července má rozlišení 4 m/px a pokrývá oblast o rozměru 1,8 x 1,8 km.
[36.60 Kb, 450 x 450 px]

Zpět na počátek (Podle MGS Flight Status Report z 28. srpna)

Země není ohrožena kometami?
Ilustrační foto
80.77 Kb
[650 x 491]
Dvojice astronomů z Ohio State University, Jay Frogel a Andrew Gould, je přesvědčena, že Zemi nehrozí v následujícíh 500 000 letech žádný "kometární déšť". Oba pánové se zabývali scénářem tzv. "hvězdy smrti", tedy hvězdy, která projde v blízkosti Slunce a svými gravitačním působením "vyžene" množství komet nacházejících se na periferii Sluneční soustavy do jejích vnitřních oblastí. Existují hojné důkazy, že Země a další planety byly v minulosti zasaženy kometami a planetkami s devastujícími následky. Frogel a Gould zároveň říkají, že je k tomuto výzkumu nevedly filmy "Deep Impact" a "Armagedon", jejichž děj je založen právě na srážce Země s kometou, ale geologické důkazy takových dopadů v minulosti naší planety.

Astronomové zkoumali pohyby několika tisíců blízkých hvězd. Vycházeli přitom z relativně nového zdroje dat - z katalogu Hipparcos. Hipparcos byl sondou Evropské kosmické agentury (ESA). Byl vypuštěn v roce 1989 a provedl přesná měření poloh a pohybů 120 000 hvězd. Předpokládá se, že ve vzdálenostech kolem 100 000 AU od Slunce se nachází tzv. Oortův oblak, který obsahuje obrovské množství komet. V případě průchodu nějaké hvězdy v jeho blízkosti by se velké množství těchto komet dalo do pohybu směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy. Katalog Hipparcos obsahuje hvězdy do 8. magnitudy. Frogel a Gould odhadují, že 96% nebezpečných hvězd je v tomto katalogu obsaženo. Jako nebezpečnou definovali hvězdu, která projde ve vzdálenosti 20 000 AU od Slunce. Zjistili, že v následujícím půl miliónu let se žádna taková událost neuskuteční. A pravděpodobnost, že se tak stane v následujících 10 miliónech let je velmi malá. Ale jak sami říkají: "Nemůžeme zaručit, že kometa trefí Zemi příští rok."
Zpět na počátek (Podle Ohio State University Press Release ze dne 31. července)

Problémy družice SOHO
Velmi úspěšná sluneční laboratoř SOHO (SOlar Helioscopic Observatory) se dostala v červnu do problémů. Sonda, vypuštěná v roce 1995, dokončila úspěšně v dubnu plánovanou dvouletou misi, jejímž cílem bylo studium sluneční atmosféry, povrchu a nitra.Vývoj situace je zachycen v následujícím přehledu:


Zpět na počátek (Podle SOHO home page)

Konference Meteoroids '98
Ve dnech 17. - 21. srpna letošního roku jsem se zúčastnil mezinárodní konference věnované výzkumu meteorů Meteoroids '98. Byla to první velká konference, na které jsem byl. Rád bych se o ní zmínil několika větami. Konference se konala v krásném prostředí Vysokých Tater, v hotelu Academia v těsné blízkosti AsÚ SAV Stará Lesná. Se svými příspěvky zde vystoupilo 95 účastníků z 22 zemí celého světa. Nejvzdálenější účastník přijel až z Nového Zélandu. Dále zde byly vědci z Austrálie, Kanady, USA, Japonska a řady evropských zemí. Početná byla i výprava z Ondřejova. Dá se říci, že zde byly téměř všichni, kteří něco v tomto oboru na světě znamenají. Musím se přiznat, že bylo velmi zajímavé číst si vizitky jednotlivých účastníků a přiřazovat si známá jména z literatury k jednotlivým tvářím. Konference byla rozdělena na jednotlivé sessions, které trvaly každá 1,5 hodiny. Během těchto sessions byly předneseny ústní referáty buď zvané (30 minut), jejichž cílem bylo shrnout poznatky v daném tematickém oboru, nebo referáty informující o práci jednotlivých týmů a vědců (15 minut). Každý den se skládal ze 3 ústních sessions a jedné poster session. Poster session zahrnovala krátké (2 minuty) představení posteru v přednáškovém sále a poté diskusi přímo u jednotlivých vyvěšených posterů. Celkem bylo představeno asi 50 posterů během 3 sessions. Součástí konference byl také výlet na Skalnaté Pleso spojený s prohlídkou tamní hvězdárny, která brzy oslaví 55. výročí založení. Na adresu pořadatelů je nutné říci, že konference byla velmi dobře zorganizována.

Zpět na počátek (Informace o konferenci na [http://www.ta3.sk/%7Ene/Meteoroids98/])


Pavel -NewI'm- Koten
3. září 1998
Počet návštěv -

Zpět na ASTRO