Leonidy
Mezinárodní kosmická stanice
Nové snímky z HST
Další objev exoplanety

Zdroje informací o Leonidách:

• The Leonids, Live!
  v průběhu roje často aktualizovaná stránka NASA, v současné době je zde k dispozici řada zajímavých snímků Leonid
• Leonid Mission '98
  dvě letadla se vypravila do jihovýchodní Asie a nad oblačností pořídili vědci z jejich palub množství dat. Na palubě jednoho z letadel byl i dr. Jiří Borovička z AsÚ AVČR v Ondřejově. Kromě popisu průběhu letu jsou zde k nalezení i video sekvence několika meteorů.
• Balónem za Leonidami
  další expedice vypravaná NASA - na palubě balónu, který vystoupil do výšky 33 km byla CCD kamera na snímání meteorů a "lapač" prachových částic
• Leonidy '98
  na AGO MFF UK Modra, snímek pořízený celooblohovou kamerou zachycující velké množství bolidů
• Leonidy
  pozorované meteorickým radarem v Ondřejově.
• Live! Leonids 98
  stránka japonských amatérů, kteří zde přenášely svá pozorování v přímém přenosu. Snímky a videa.
• Radio Meteor Data, Japan
  další japonští astronomové, kteří sledují meteory pomocí radaru.
• International Meteor Organization
  

Zpět na počátek

Mezinárodní kosmická stanice
První část mezinárodní kosmické stanice (ISS) (viz. AmberZine 12. listopadu), modul Zarja, byla úspěšně vypuštěna pomocí ruské rakety Proton 20. listopadu. Start se uskutečnil v 9:40 SEČ z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Šedesát metrů vysoká raketa vynesla modul na počáteční dráhu 184-352 km nad povrchem. Deset minut po startu se od modulu oddělil třetí stupeň nosné rakety a rozvinuly se komunikační antény a po dalších 3 minutách došlo k rozevření slunečních panelů. V následujících dnech řídící týmy provedly řadu testů jednotlivých systémů modulu. Nebyly zjištěny žádné závažnější poruchy a stanice je ve výborné stavu. Následovala série pěti korekčních manévrů, poslední z nich trvající téměř dvě minuty se uskutečnil 24. listopadu a stanice nyní obíhá kolem Země po dráze 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu 92 minut. Pátého prosince by stanici měl dohonit a zachytit americký raketoplán Endeavour a připojit k ní první americký modul nazvaný Unity. Do té doby se dráha stanice nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km nad povrchem. Zájemci o pozorování přeletů stanice nad naším územím si mohou jejich časy nechat předpovědět zde. Předpověď platí pro Prahu, ale pro ostatní místa se příliš neliší. Je zde také možné si nastavit své vlastní souřadnice.

Umělecké znázornění modulu Zarja na oběžné dráze kolem Země s rozvinutými anténami a slunečními panely. [55.57 Kb, 600 x 450]

Zpět na počátek

(Podle http://station.nasa.gov).

Nové snímky z HST

79.06 Kb 650 x 740

Hubbleův kosmický dalekohled pořídil další snímky "hlubokého vesmíru". Stalo se tak během desetidenního období v říjnu letošního roku. Tentokrát byl dalekohled namířen do oblasti v souhvězdí Tukana nedaleko jižního nebeského pólu. Snímek je označován jako Hubble Deep Field South. Podobný snímek pořídil dalekohled i roce 1995, kdy se zaměřil na část oblohy v souhvězdí Velké Medvědice, tedy zhruba v protilehlém směru. Nyní jsou tedy k dispozici vzorky vzdálených oblastí vesmíru v různých směrech. Podobně jako v případě prvního snímku i na tomto astronomové spatřili obrovské množství doposud nespatřených galaxií. Obě pozorování budou nyní srovnávána aby z nich mohly být vyvozeny informace o stavu vesmíru jako celku. Takto podrobné, kompletní zmapování celé oblohy by trvalo 900 000 let. Vědci očekávají od snímků lepší pochopení historie a vzniku vesmíru. První snímek zaměstnal stovky astronomů po celém světě a předpokládá se, že u toho tomu bude také tak. Navíc skutečnost, že snímek byl pořízen na jižní obloze dovoluje použít nové výkonné dalekohledy vybudované v poslední době na jižní polokouli ke stanovení vzdáleností galaxií na snímku.

(Podle STScI Press Release no. 41-98 ze dne 23. listopadu)

52.03 Kb 750 x 600

NGC 3132 je pozoruhodným případem planetární mlhoviny. Amatéři na jižní polokouli ji znají pod názvem "Jižní prstencová mlhovina". Planetární mlhoviny ve skutečnosti nemají nic společného s planetárními systémy. Jejich název je historickou záležitostí. Jsou to mohutné plynné obálky, které byly vyvrženy hvězdou v posledních fázích její existence. Tato mlhovina má poloměr asi půl světelného roku a leží ve vzdálenosti 2 000 světelných roků. Plynná obálka se rozpíná rychlostí asi 14 km/s. Na snímku zhruba ve středu mlhoviny vidíme dvě hvězdy. Jasnou bílou a nahoře vpravo od ní slabého průvodce. Ten je ve skutečnosti tou hvězdou, které vyvrhla hmotu a dala vzniknout mlhovině. Je menší než naše Slunce, ale extrémně žhavá. Intenzívní ultrafialové záření z jejícho povrchu mlhovinu osvětluje. Jasnější složka je hvězdou v počátečních stádiích hvězdného vývoje, ale je pravděpodobné, že v budoucnu vytvoří svoji vlastní planetární mlhovinu. Snímek je v nepravých barvách, modrá barva znázorňuje horký a červená chladný plyn.

(Podle STScI Press Release no. 39-98 ze dne 5. listopadu)

68.51 Kb 650 x 732

Na tomto snímku, připomínajícím explozi ohňostroje, zachytil HST energetickou hvězdu WR 124 a odhalil, že je obklopena horkými chomáči plynu, vyvrženého do prostoru rychlostí 45 km/s. Na snímku jsou také nápadné oblouky zářícího plynu kolem hvězdy, které jsou rozlišeny jako chaotické podstruktury. Ačkoliv na existenci chomáčů plynu se poukazovalo na základě spektroskopických pozorování, HST je detekoval přímo v mlhovině M1-67 obklopující WR 124 jako 160 miliard široké "kapky" žhnoucího plynu. Každá "kapka" má hmotnost kolem 30 hmotností naší Země. Masívní, horká centrální hvězda je tvz. Wolf-Rayetovou hvězdou, což je vzácná a velmi krátce žijící třída super horkých hvězd. Tato má povrchovou teplotu kolem 50 000 K. Tyto hvězdy procházejí fází prudké ztráty hmoty. Mlhovina kolem hvězdy není starší než 10 000 let. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 15 000 světelných roků v souhvězdí Střelce. Snímek, který je ve falešných barvách, pořídil HST v březnu 1997.

(Podle STScI Press Release no. 38-98 ze dne 5. listopadu)

Zpět na počátek

Objevena další exoplaneta

59.06 Kb 800 x 640

Během uplynulých 3 let bylo objeveno 15 planet obíhajících jiné hvězdy. Jejich hmotnosti se mění od 1/2 poloviny do několika hmotností Jupitera, jejich orbitální periody od 3,1 do 1 650 dnů. Nedávno další z takových planet objevil tým švýcarských astrnomů pracujících s novým přístojem na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla v Chile. V červenci byl na 1,2m dalekohled instalován eschelle spektrograf CORALIE. Dalekohled je pojmenován na památku švýcarského matematika Leonarda Eulera (na snímku je kopule tohoto dalekohledu). CORALIE je určen pro měření radiálních rychlostí hvězd s vysokou přesností a bude použit pro vyhledávání exoplanet. Mělo by s ním být prozkoumáno asi 1 000 hvězd. Je to vylepšená verze spektrografu ELODIE, kterým byla objevena první exoplaneta v blízkosti hvězdy 54 Pegasi před třemi roky. Je schopen měřit radiální rychlostí hvězd s přesností pouhých 7 m/s.

38.70 Kb 800 x 887

Od září letošního roku získali astronomové 29 měření radiálních rychlostí hvězdy Gliese 86, nacházející se v souhvězdí Eridana. Planeta obíhající hvězdu se prozradila svým vlivem na pohyb hvězdy, jak je vidět na přiloženém grafu. Hvězda Gliese 86 (nebo také HD 13445) je jasnou, chladnější trpasličí hvězdou o hmotnosti 0,79 hmotnosti Slunce a její svítivost odpovídá 0,4 svítivosti Slunce. Ačkoliv se nachází poměrně blízko, 35 světelných roků, je na hranici viditelnosti pouhým okem. Její jasnost je 6,2 magnitudy. Na rozdíl od většiny hvězd u kterých byly objeveny planety, se Gliese 86 vyznačuje malým zastoupením kovů, zhruba polovičním než má Slunce. Objevená planeta oběhne hvězdu jednou za 15,83 dne po téměř kruhové dráze s excentricitou 0,05 ve vzdálenosti 0,11 AU (16,5 miliónu km) od hvězdy. Její hmotnost je minimálně 4,9 hmotnosti Jupitera. Na jejím povrchu bude teplota asi 380 C. Podle starších pozorování je hvězda Gliese 86 ve skutečnosti dvojhvězdou. Vzdálenost obou složek je asi 100x větší než vzdálenost planety od jedné z nich. Jedná o další důkaz, že planety mohou vznikat i ve dvojhvězdách.

Zpět na počátek

(Podle ESO Press release 18-98 ze dne 24. listopadu)