Ke svému cíly by měl Cassini přiletět v červnu 2004. Sestoupí na nízkou oběžnou dráhu (pouhá 1/6 poloměru planety) a během 4-leté mise zhruba 60 krát Saturn obletí. V závěru roku 2004 bude z paluby uvolněn modul Huygens, který provede asi 2,5 hodiny trvající sestup skrz hustou atmosféru měsíce Titan a případně přistane na jeho povrchu.
Během mise sonda Cassini uskuteční více než 30 blízkých průletů kolem tohoto mysteriózního měsíce, nejméně 4 další kolem zajímavých ledových měsíců blízkých planetě a navíc ještě asi dva tucty kolem vzdálených Saturnových satelitů. Samozřejmě se pozornost sondy zaměří i na samotnou planetu a prozkoumá její rovníkové i polární oblasti.
Záhadu vysvětlil až holanský vědec Christian Huygens v roce 1659, který díky lepší optice zjistil, že se jedná o prstence. Jejich mizení vysvětlil následujícím způsobem. Saturn oběhne Slunce jednou za 29 let a během této doby rovina prstenců projde rovinou oběžné dráhy Země a prstence zmizí. Huygens také objevil největší měsíc planety - Titan.
Další klíčové objevy přidal o několik let později francouzko-italský astronom Jean-Dominique Cassini, který objevil další velké Saturnovy měsíce - Japetus, Rhea, Tethys a Dione. V roce 1675 si všiml, že prstence jsou rozděleny a tato úzká mezera dnes nese název Cassiniho dělení.
Dnes víme, že systém prstenců se skládá z tisíců prstýnků různé šířky. Zmíněné Cassiniho dělení je mezera mezi prstenci A a B. Prstence [http://ringside.arc.nasa.gov/www/saturn/saturn.htm] nejsou pevná tělesa, ale tvoří je nespočetné množství nespojených částic s rozměry od neviditelného prachu po několika metrové kusy. Významnou složkou je zde vodní led, který zřejmě pokrývá pevné částice. Prstence jsou udržovány pohromadě gravitací několika měsíců, které se pohybují v jejich blízkosti. Tyto měsíce jsou také nazývány pastýřské.
Saturn má nejrozsáhlejší systém měsíců ze všech planet. Je tvořen tělesy s rozměry od 40 km po 5 150 km (Titan, který je větší než planeta Merkur). Některé měsíce jsou velmi záhadné, např. Enceladus nebo Japetus. Avšak nejvíce fascinující je měsíc Titan [http://www.deepspace.ucsb.edu/ia/nineplanets/titan.html], který je obklopen atmosférou o padesát procent hustší než je atmosféra Země. Je tvořená hlavně dusíkem a kdyby Titan dostával více slunečního záření, byla by jeho atmosféra podobná atmosféře mladé Země. Přehled 18-ti pojmenovaných měsíců je v následující tabulce (řada dalších, nedávno objevených měsícu nebyla ještě pojmenována):
| Satelit | Vzdálenost (103km) | Poloměr (km) | Hmotnost (kg) | Objevitel | Objev v roce |
|---|---|---|---|---|---|
| Pan | 134 | 10 | ? | Showalter | 1990 |
| Atlas | 138 | 14 | ? | Terrile | 1980 |
| Prometheus | 139 | 46 | 2.7017 | Collins | 1980 |
| Pandora | 142 | 46 | 2.2017 | Collins | 1980 |
| Epimetheus | 151 | 57 | 5.6017 | Walker | 1980 |
| Janus | 151 | 89 | 2.0118 | Dollfus | 1966 |
| Mimas | 186 | 196 | 3.8019 | Herschel | 1789 |
| Enceladus | 238 | 260 | 8.4019 | Herschel | 1789 |
| Tethys | 295 | 530 | 7.5520 | Cassini | 1684 |
| Telesto | 295 | 15 | ? | Reitsema | 1980 |
| Calypso | 295 | 13 | ? | Pascu | 1980 |
| Dione | 377 | 560 | 1.0521 | Cassini | 1684 |
| Helene | 377 | 16 | ? | Laques | 1980 |
| Rhea | 527 | 765 | 2.4921 | Cassini | 1672 |
| Titan | 1222 | 2575 | 1.3523 | Huygens | 1655 |
| Hyperion | 1481 | 143 | 1.7719 | Bond | 1848 |
| Iapetus | 3561 | 730 | 1.8821 | Cassini | 1671 |
| Phoebe | 12952 | 110 | 4.0018 | Pickering | 1898 |
Základní fyzikální charakteristiky Saturnu a Titanu jsou uvedeny v další tabulce:
| SATURN | TITAN | |
|---|---|---|
| rovníkový průměr | 120 536 km | 5 150 km |
| hmotnost | 5.688 x 1026 kg | 1.35 x 1023kg |
| střední hustota | 690 kg/m3 | 1 880 kg/m3 |
| typické rychlosti větrů | 400-500 m/s | |
| teplota na horním okraji oblaků | 94 K (-179oC) | |
| rotační perioda | 10.656 hod. | |
| střední vzdálenost od Slunce | 1 429 400 000 km | 1 222 000 000 km |
| střední orbitální rychlost | 9.64 km/s | |
| oběžná doba | 29.458 let | |
| složení atmosféry | vodík, hélium | dusík, argon, metan |
| Přístoj | Určení |
|---|---|
| Imaging science subsystem | snímkování ve viditelném, UV a IR světle |
| Cassini radar | mapování povrchu Titanu |
| Radio science subsystem | studium atmosféry, prstenců a gravitačních polí; hledaní gravitačních vln |
| Ion and neutral mass spectrometer | neutrální a nabité částice v okolní prostoru |
| Visible and infrared mapping spectrometer | chemické složení povrchů, atmosfér a prstenců |
| Composite infrared spectrometer | teploty a složení povrchů, atmosfér a prstenců |
| Cosmic dust analyzer | ledové a prachové částice v okolí |
| Radio and plasma wave spectrometer | plazmatické a rádiové vlny, prach |
| Cassini plasma spectrometer | plazma a magnetická pole |
| Ultraviolet imaging sprectrograph | studium složení a struktury atmosfér |
| Magnetospheric imaging instrument | magnetosféra a její interakce se slunečním větrem |
| Dual technique magnetometer | magnetická pole a jejich interakce se slunečním větrem, prstenci a měsíci |
Zatímco orbiter byl vyvinut v americké NASA, modul Huygens určený pro měsíc Titan navrhla a vyrobila ESA (Evropská kosmická agentura) [http://www.esrin.esa.it]. Jedná se o těleso o průměru 2,7 metru, které vstoupí do atmosféry Titanu, během sestupu bude měřit charakteristiky okolního prostředí a snad i přistane na povrchu tohoto měsíce. Na palubě modulu je umístněno 6 přístrojů:
| Přístroj | Určení |
|---|---|
| Descent imager and spectral radiometer | snímkování; teploty částic během sestupu i na povrchu |
| Huygens atmospheric structure instrument | struktura a fyzikální vlastnosti atmosféry |
| Gas chromatograph and mass spectrometer | chemické složení plynů a částic v atmosféře |
| Aerosol collector pyrolyzer | oblaka a vznášející se částice |
| Surface science package | fyzikální vlastnosti povrchu měsíce |
| Doppler wind experiment | proudění atmosféry v jejího vlivu na sestup sondy |
Kromě NASA a ESA se na projektu podílí ještě Italská kosmická agentura (ISA) [http://www.asi.it], která vyvinula vysokoziskovou anténu pro sondu. Evropskou část projektu zastupují vědci z 16 evropských států. Misi bude řídit JPL [http://www.jpl.nasa.gov/orgs], komunikace bude probíhat pomocí anténní sítě NASA's Deep Space Network (DSN) [http://deepspace1.jpl.nasa.gov/dsn] tvořené 34-m anténami v Kalifornii (Goldstone), Španělsku (Madrid) a Austrálii (Canberra) a antény umístněné v Darmstadtu (SRN). Doufejme, že všechno bude probíhat podle plánu a že za sedm let se můžeme těšit na stejně fascinující snímky a data o tomto bohatém světě, jaké nám dnes dodává o světě Jupiterově sonda Galileo [http://www.jpl.nasa.gov/galileo]
| S použitím informací z Cassini home page [http://www.jpl.nasa.gov/cassini] připravil | |
| NewI'm 15. října 1997 |
Počet návštěv - |
