Novinky z astronomie |
Dnešní astronomické novinky budou věnovány hlavně novým snímkům. Podíváme se na několik novinek z Hubbleova dalekohledu, který astronomy nepřetržitě zásobuje velmi zajímavými snímky, čeká nás blízký pohled na Jupiterův měsíc Io, pořízený sondou Galileo, podíváme se také co je nového na Marsu, ukážeme si, že nová rentgenová observatoř Chandra si vede od samého začátku nade všechna očekávání a možná bude i nějaké překvapení :-).
Obří hvězdokupy v blízkosti galaktického jádra
|
Obří hvězdokupy v blízkosti galaktického jádra![]() Vlevo Hvězdokupy v centru Galaxie [76.48 Kb, 800 x 475] Hvězdokupy nazvané Arches a Quintuplet jsou 2 a 4 miliony let staré. Starší z nich je více rozptýlená a obsahuje řadu hvězd, které jsou na pokraji výbuchu supernovy, jako třeba hvězda zvaná Pistol, což je nejjasnější známá hvězda v Galaxii, sledovaná HST už v roce 1997. Obě hvězdokupy jsou odsouzeny k zániku během několika miliónů hvězd. Budou rozptýleny gravitačními slapovými silami galaktického jádra. Jejich hmotnost je ekvivalentní 10 000 hmotností Slunce a jsou 10x těžší než typické mladé hvězdokupy v naší Galaxii. Kompaktnější hvězdokupa Arches je tak hustá, že jejích 100 000 hvězd vyplňuje objem o poloměru rovném vzdálenosti nejbližší hvězdy od Slunce, Alfa Centauri, která je vzdálena 4,3 sv. r. Pouze každá 10 000 000. hvězda v Galaxii je svítivější než nejjasnější hvězdy v této kupě. To naznačuje, že podmínky jsou zde opravdu extrémní a favorizují vznik opravdu velmi hmotných hvězd. Minimálně tucet hvězd váží více než 100 Sluncí. Obě hvězdokupy zřejmě vznikly kolizemi dvou obřích oblaků prachu a molekulárního vodíku. Oba snímky byly pořízeny v září 1997 a jsou ve falešných barvách, hvězdy galaktického centra jsou bílé, rudé hvězdy jsou zahaleny prachem či za prachovými oblaky a bílé hvězdy leží mezi námi a galaktickým centrem. Obě hvězdokupy jsou skryté za oblaky prachu v souhvězdí Střelce, jinak by byly viditelné jako objekty 3. hvězdné velikosti o průměru 1/6 Měcíce. | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Vědeckého institutu kosmického dalekohledu
STScI-PRC99-30 ze dne 16. září) |
Vznikající hvězdy v mlhovině 30 Doradus![]() Vlevo Mlhovina 30 Doradus ve Velkém Magelanově mračnu [83.75 Kb, 800 x 660] Astronomové neurčili přesně množství těchto hvězdných "zelenáčů" v okolí 30 Doradus, ale odhadují, že jich zde jsou stovky, což už je významné číslo v porovnání s množstvím původních hvězd. Všechny hvězdy se nacházejí v mlhovině o průměru 600 sv. r. UV záření horkých hvězd ozařuje jejich okolí a ukazuje bouřlivou aktivitu. Snímky pořízené kamerami WFPC2 a NICMOS odhalují nesčetná oblaka prachu, několik ve formě sloupů či pilířů dlouhých 5 až 10 sv. r., což jsou vlastně obrovské inkubátory mladých hvězd. Jejich orientace směrem k centru hvězdokupy naznačuje, že byly vytvořeny jejím mohutným zářením. Záření některých nových hvězd už začalo erodovat jejich "sloupy zrození" a proto je můžeme sledovat ve viditelném spektru, ale řada ostatních zůstává zcela ponořena v těchto oblacích a jsou tak pozorovatelné pouze v infračervené oblasti spektra. Kromě toho byla u některých nových hvězd pozorovány i výtrysky materiálu do okolních oblaků prachu a plynu, které způsobují, že tyto oblaky samy září. Snímky ve viditelném oboru spektra byly pořízeny v roce 1994, infračervené snímky v únoru a dubnu 1998. Zvětšené snímky ukazují hlubší pohled do mlhoviny, každý čtverec zachycuje oblast o průměru 15,5 sv. r. | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Vědeckého institutu kosmického dalekohledu
STScI-PRC99-33 ze dne 19. září) |
Vznikající planetární mlhovina![]() Vlevo Mlhovina v okolí hvězdy OH231.8+4.2 přezdívaná Zkažené vajíčko [36.16 Kb, 800 x 500] Barevný snímek je kombinací čtyř snímků pořízených přes různé infračervené filtry a ukazuje fyzikální vlastnosti materiálu, jak jeho složení tak jeho teplotu. Černo-bílý snímek je pořízený skrz jeden filtr a ukazuje mnohem jasněji jemné detaily ve struktuře mlhoviny než jaké byly získány na snímku barevném. Pozorování v rádiovém oboru ukázala na výskyt řady neobvyklých molekul v plynu kolem hvězdy, například sloučeniny síry. Množství síry je opravdu neobvykle velké, proto dostal objekt přezdívku "Zkažené vajíčko". Mlhovina se nalézá v souhvězdí Lodní zádě | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Vědeckého institutu kosmického dalekohledu
STScI-PRC99-39 ze dne 19. října) |
Ultrafialové zdroje v centru eliptické galaxie![]() Vlevo Eliptická galaxie M32 obsahující téměř 8000 horkých starých hvězd [76.78 Kb, 640 x 800] Pozorování provedl přístroj STIS v ultrafialovém oboru spektra v říjnu 1998. Na snímku je viditelná malá část galaxie, která je na obloze 20x větší než je zorné pole snímku, Měsíc v úplňku je dokonce 70x větší. Jasný střed galaxie je vpravo dole, díky tomu můžeme sledovat slabší hvězdy v levé části snímku. První ultrafialová pozorování eliptických galaxií provedená před 30 lety přinesla překvapení v podobě UV záření z těchto galaxií. Předtím se předpokládalo, že tyto galaxie jsou velmi chladné a tudíž budou v UV oboru velmi slabé. Postupem času se hromadily nepřímé důkazy o tom, že toto záření je způsobeno právě horkými starými hvězdami, ale teprve nyní poskytl kosmický dalekohled první přímý důkaz. | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Vědeckého institutu kosmického dalekohledu
STScI-PRC99-40 ze dne 26. října) |
Jak vznikají obří výtrysky v blízkosti černé díry?![]() Vlevo Na snímku vlevo nahoře vidíme radiový obraz galaxie M87 pořízený VLA v únoru 1989, který ukazuje bublinové struktury, kde pravděpodobně vznikají jety. Falešné barvy odpovídají intenzitě rádiového záření. Vpravo nahoře je snímek ve viditelném oboru spektra pořízený HST v únoru 1998, který odhaluje zářící výtrysk (jet) vysokorychlostních elektronů emitovaných z jádra galaxie. Dolní snímek je opět rádiový snímek tentokrát z VLBA ukazující oblast blízko jádra galaxie, kde se výtrysky formují do úzkých svazků. Falešné barvy zase znázorňují intenzitu záření. Oblast rudé barvy má průměr asi 0,1 sv. roku. [50.57 Kb, 823 x 706] Galaxie M87 byla zvolena jako jedna z nejbližších galaxií s výtrysky a její silné zážení na rádiových vlnových délkách ji činí vynikajícím cílem pro radioteleskopy. Radioastronomové ji znají jako silný rádiový zdroj označený Virgo A, protože se nachází v souhvězdí Panny (Virgo) ve vzdálenosti 50 miliónů sv. r. Galaxii objevil už Charles Messier v roce 1781, jety byly pozorovány poprvé v roce 1918, rádiová emise v letech 1948/49. Je to největší z galaxií v kupě v Panně. | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Vědeckého institutu kosmického dalekohledu
STScI-PRC99-43 ze dne 27. října) |
Nejlepší snímek měsíce Io![]() Vlevo Nahoře je snímek pořízený 10. 10. ze vzdálenosti 617 km zachycuje oblast 7,2 x 1,2 km, nejmenší útvary mají rozměry pouhých 9 metrů! Další snímky byly pořízeny v průběhu celé mise a ukazují kde je situována oblast, kterou podrobný snímek zachycuje. [47.80 Kb, 492 x 900] Není příliš překvapivé, že si přeci jenom silná radiace planety vyžádala nějaké škody na palubě sondy. Většina snímků, které sonda pořídila, byla zaznamenána v tzv. rychlém módu, kdy si kamera sama upravuje jas obrazu. Ukazuje se, že silné záření zúůsobilo, že tento proces byl rozsynchronizován a tím se snížila kvalita snímků. Nastěstí snímky pořízené v jiných režimech - jako ten připojený - jsou v pořádku. Dále nastaly v důsledky záření problémy s infračerveným spektrometrem. Během přiblížení se spektrální mřížka, která světlo rozloží na spektrum, nepohybovala jak by měla a kvůli tomu byly proměřeny jenom některé vlnové délky a ne celá spektra. Výsledkem je mapa složení povrchu pořízená jenom na několika vlnových délkách, ikdyž s vysokým prostorovým rozlišením. Může být použita pro určení rozložení materiálu na povrchu měsíce a stanovení teploty lávy ve vulkánech, ale detailní spektrální informace sloužící pro identifikaci materiálu na povrchu zůstane omezena na data z počátku setkání, kdy byla pořízena ještě celá spektra. K dalšímu setkání dojde 25. listopadu, kdy bude vzdálenost sondy od povrchu Io dokonce jenom 300 km. Inženýři se do té doby pokusí vyřešit problémy s přístoji na palubě sondy. | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Tisková zpráva Jet Propulsion Laboratory ze dne 22. října) |
Co je nového na Marsu První mráz na severní polokouli Marsu ![]()
Chaotický terén na povrchu Marsu
Nejsou důkazy pro mořské pobřeží na Marsu | |
Zpět na počátek | (Zdroj:
Stránky Mars Global Surveyoru) |
Marsu Climat Orbiter ztracen![]() Na obrázku je umělcova představa sondy MCO nad povrchem Marsu [48.30 Kb, 600 x 545] - uznejte sami, že takové krásné sondy je opravdu velká škoda. | |
Zpět na počátek | (Zdroj: JPL News) |
Chandra si vede velmi dobře V jednom z minulých dílů astronomických novinek jsme si povídali o vypuštění rentgenové observatoře Chandra na oběžnou dráhu kolem Země. Už je to více než dva měsíce, co byly zvěřejněny první snímky pořízené tímto dalekohledem a tak si můžeme udělat malou přehlídku toho, co bylo napozorováno. Dalekohled pracuje výborně a jeho schopnosti splňují veškerá očekávání a můžeme vlastně říci, že je v rentgenovém oboru spektra více než důstojným soupeřem Hubbleova dalekohledu, jehož snímky máme možnost velmi často obdivovat. Vůbec prvním objektem, na který se Chandra zaměřil, byl 320 let starý pozůstatek supernovy Cassiopeia A, která byl vytvořen při explozi velmi hmotné hvězdy. Materiál vyvržený do prostoru se srazil s okolní hmotou rychlostí větší než 10 miliónů km/hod. Taková kolize vyvolala vznik rázových vln, které vytvořily obrovskou horkou bublinu plynu, která září právě v rentgenovém (rtg.) oboru. Umírající hvězda vyvrhla velké množství těžkých prvků, které září na specifických energiích a díky přesným měřením nyní můžeme určit, jaké je množství jednotlivých prvků v mlhovině. Astronomové tak mohou zjišťovat, jak vznikly a rozšířily se prvky nezbytné pro vznik života.
| |
Zpět na počátek | (Zdroj: Stránky observatoře Chandra) |
Překvapení Uznávám, že jsem na začátku slibovat překvapení, ale dnešní novinky mi daly pořádně zabrat a jsem rád, že jsem je vůbec dokončil. Takže berte jako překvapení, prosím pěkně, to, že jsem to zvládl :-). A kdo by chtěl vědět více, přijeďte na víkend na Raukon do Kolína, kde budu také něco povídat. |
Pavel Koten 28. října 1999 |
Počet návštěv - |