Právě dnes, 14. května, uplynulo 25 let od startu americké orbitální stanice Skylab na oběžnou dráhu kolem Země. Tímto dnešním článkem bych rád zahájil malý seriál o kosmických stanicích. V některém z dalších čísel AmberZine se pokusím napsat i o sovětských stanicích Saljut, sovětsko-ruské Mir a také o mezinárodní stanici Alfa.
Pavel Koten |
Stanice byla 36 metrů dlouhá, její průměr byl 7 metrů a vážila 90 tun. Skládala se z pěti hlavních částí -
Multiple Docking Adapter (MDA) o délce 6 m a průměru 3 m, Apollo Telescope Mount (ATM) délky 4 m
a průměru 3 m, Airlock Module (AM) 6 m dlouhý a 3 m široký, Intrument Unit (IU) dlouhý 1 m a široký
7 m a konečně Orbital Workshop (OW)16 metrů dlouhý a 7 metrů široký. Stanice byla vybavena dvěma
postranními slunečními panely umístněnými na její zadní části a čtyřmi menšími panely, které se nacházely na "horní"
montáži (ATM) vyčnívající z její přední části. Tyto malé panely zároveň sloužily jako štíty chránící vnitřní část stanice před
ohřevem slunečními paprsky.
Zpět na počátek
Start a počáteční problémy
Stanice Skylab byla vynesena na oběžnou dráhu kolem Země 14. května 1973 raketou Saturn V. Její dráha
byla téměř kruhová s výškou necelých 435 km nad povrchem, sklonem 50 stupňů k rovníku a dobou oběhu 93 minut.
Prakticky okamžitě se vyskytly potíže způsobené vibracemi při startu. Utrhl se štít proti meteoroidům a "vzal" sebou
jeden ze dvou velkých slunečních panelů. Části štítu obalily druhý panel a zabránily mu tak v plném rozvinutí. Proto byla
stanice nasměrována tak, aby malé panely na horní montáži (ATM) byly schopny ji poskytnout maximální možné množství
energie. O vážnosti situace hovoří i fakt, že v provozu bylo pouze necelých 50% elektrického systému stanice. Nepřítomnost
štítu způsobila ohřátí vnitřních prostor stanice na 52 oC. Dalšímu ohřátí bylo zabráněno pravidelným
"kolébáním" celé stanice. Start první posádky byl odložen, konstruktéři a technici během deseti dnů navrhli kroky pro její
záchranu a natrénovali s posádkou nezbytné opravy. Mezitím se podařilo uvést do chodu ostatní části stanice včetně rozvinutí
ATM, což byla sluneční observatoř stanice.
Zpět na počátek
Jednotlivé posádky
První posádka (mise Skylab 2) ve složení Charles Conrad Jr., Paul J. Weitz a Joseph P. Kerwin
odstartovala 25. května a po pěti obězích kolem Země se připojila ke stanici. Uskutečnila nezbytné opravy včetně instalace
slunečního štítu, díky němuž klesla teplota uvnitř stanice na 23.8 oC. Od 4. července byla stanice
plně funční a obyvatelná. Posádka kromě oprav provedla řadu experimentů ve sluneční astronomii, pozorování Země,
medicíně a také 5 studentských experimentů. Celkem bylo během 404 oběhů věnováno vědě 392 hodin. Také se
uskutečnily 3 vycházky do volného prostoru o celkové délce 6 hodin a 20 minut. První posádka strávila na stanici
28 dní a 50 minut a opustila ji 22. července.
Druhou posádku - Skylab 3 - tvořili Alan L. Bean, Jack R. Lousma a Owen K. Garriott. Na stanici pobývali od 28. července do 25. září a strávili zde 59 dnů a 11 hodin. Během pobytu pokračovali v údržbě stanice a v rozsáhlých vědeckých experimentech. Těm bylo věnováno 1 081 hodin během 858 oběhů kolem Země. Členové posádky 3x vystoupili do volného prostoru a strávili zde 13 hodin a 43 minut.
Poslední posádka - Skylab 4 - ve složení Gerald P. Carr, William R. Pogue a Edward G. Gibson pobývala na stanici od 16. listopadu 1973 do 8. února 1974 a strávila zde tak 84 dnů a 1 hodinu. Pokračovala v množství experimentů mezi něž patřilo i předem neplánované pozorování komety Kohoutek. Za dobu jejich pobytu stanice 1 214x oběhla Zemi. Astronauté uskutečnili 4 výstupy do volného prostoru o celkové délce 22 hodin a 13 minut.
Po skončení všech plánovaných experimentů byla stanice uvedena na stabilní dráhu a všechny její
systémy vypnuty. Počítalo se, že zde vydrží následujících 9 let, ovšem na podzim roku 1977 se zjistilo,
že díky zvýšené sluneční aktivitě (vyšší než bylo předpovězeno) tuto dráhu opustí. Stanice se zřítila
na zemský povrch 11. července 1979. Trosky dopadly do jihovýchodní části Indického oceánu a do řídce
osídlené části západní Austrálie.
Zpět na počátek
Provedení experimentů | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
SL-2 | SL-3 | SL-4 | Celkem | |||||
hodin | % | hodin | % | hodin | % | hodin | % | |
Sluneční astronomie | 117.2 | 29.9 | 305.1 | 28.2 | 519.0 | 33.2 | 941.3 | 31.0 |
Pozorování Země | 71.4 | 18.2 | 223.5 | 20.6 | 274.5 | 17.6 | 569.4 | 18.8 |
Studentské | 3.7 | 0.9 | 10.8 | 1.0 | 14.8 | 0.9 | 29.3 | 0.9 |
Astrofyzikální | 36.6 | 9.4 | 103.8 | 9.6 | 133.8 | 8.5 | 274.2 | 9.0 |
Systémové | 12.1 | 3.1 | 117.4 | 10.8 | 83.0 | 5.3 | 212.5 | 7.0 |
Materiály | 5.9 | 1.5 | 8.4 | 0.8 | 15.4 | 1.0 | 29.7 | 1.0 |
Medicína | 145.3 | 37.0 | 312.5 | 29.0 | 366.7 | 3.5 | 824.5 | 27.2 |
Kometa Kohoutek | ----- | ---- | ----- | ---- | 156.0 | 10.0 | 156.0 | 5.1 |
Celkem | 392.2 | 100 | 1081.5 | 100 | 1563.2 | 100 | 3036.9 | 100 |
Plánované a uskutečněné experimenty | |||
---|---|---|---|
Experiment | plánováno | uskutečněno | rozdíl |
Pozorování Země | 62 | 99 | + 60 % |
Pozorování Slunce | 566 hod. | 724.7 hod | + 27.5 % |
Pozorování Slunce (posádkou) | 879.5 hod. | 941.3 hod. | + 7.1 % |
Medicína | 701 | 922 | + 32 % |
Technické exp. | 264 | 245 | - 3.4 % |
Výroba materiálů | 10 | 32 | + 220 % |
Astrofyzika | 168 | 345 | + 105 % |
Studentské exp. | 44 | 52 | + 18 % |
Vědecké demonstrace | 26 | 11 | - 42 5 |
Pavel -NewI'm- Koten 14. května 1998 |
Počet návštěv - |