První přímé pozorování "cizí" planety
"Sluncetřesení"
Nové cíle mise Deep Space 1
Podivné nitro měsíce Kallisto
Kosmický dalekohled nové generace
Soukromá výprava k planetce Nereus

První přímé pozorování "cizí" planety

137.30 Kb, [600 x 679]

Prostřednictvím

Ve vzdálenosti 450 světelných let je objekt TMR-1C 10 000 krát slabší než je Slunce. V případě, že by jeho stáří bylo několik stovek tisíc let (byl tedy stejně starý jako nově zformované hvězdy), je jeho hmotnost odhadnuta na 2-3 hmotnosti Jupitera. Je ovšem také možné, že objekt je starý 10 miliónů let (srovnatelné stáří s blízkými mladými hvězdami), a v tom případě by se jednalo o obří protoplanetu nebo hnědého trpaslíka. Kandidát na planetu se v současné době nachází ve vzdálenosti asi 210 miliard kilometrů od dvojhvězdy, která jej odvrhla a vzdaluje se od ní rychlostí 10 km/s. Objevitelé se ponechávají ještě 2% možnost, že se jedná o objekt hvězdného pozadí.

Zpět na počátek

(Podle STScI Press Release 98-19 ze dne 28. května)

"Sluncetřesení"
Na základě dat pořízených přístrojem Michelson Doppler Imager umístněným na palubě Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) bylo potvrzeno, že sluneční erupce způsobují seizmické vlny v nitru Slunce podobné těm, které se šíří při zemětřesení. Erupce střední velikosti, která se odehrála 9. července 1996 vybudila "sluncetřesení", při kterém se uvolnila energie zhruba 40 000 krát větší než při ničivém zemětřesení, které v roce 1906 postihlo San Francisco. Takové množství energie by při současné úrovni spotřeby vystačilo pro celé Spojené státy na 20 let.

Sluneční otřesy se podobají vlnám vznikajícím při vhození kamene do vody, ovšem s tím rozdílem, že sluneční vlny procestovaly vzdálenost rovnou deseti zemským poloměrům než zmizely v žhoucím pozadí sluneční fotosféry. A zatímco vodní vlny se šíří konstatní rychlostí, sluneční se postupně urychlovaly z počáteční rychlosti 35 000 km/hod. až na 400 000 km/hod. v okamžiku, kdy se ztratily. Potvrdila se tak teorie, předpovídající, že erupce explodující v prostoru nad slunečním povrchem způsobují velké seizmické vlny v nitru Slunce. Jenom síla těchto otřesů zhruba deset krát tuto teorii překonala.

Zpět na počátek

(Podle Stanford University Press Release ze dne 27. května)

Nové cíe mise Deep Space 1

13.96 Kb [450 x 307]

Na konci dubna NASA oznámila rozhodnutí o odkladu startu mise Deep Space 1. Datum startu bylo přesunuto z technických důvodů z 21. července na 15. října. Nyní byly oznámeny nové cíle pro tuto sondu. Místo planetky McAuliffe byla vybrána blízkozemní planetka s označením 1992 KD. Sonda by měla prolétnout v její blízkosti 28. července 1999. Planetka má eliptickou dráhu s perihelem v blízkosti dráhy Marsu a afelem ve vzdálenosti více než 3 AU od Slunce. Její předpokládaný průměr je asi 3 kilometry. Cílem blízkého průletu je zjištění jejího tvaru, rozměrů, složení povrchu, mineralogie, terénních útvarů a rotační rychlosti.

Deep Space 1 je první misí tzv. New Millenium Program, což je série sond jejichž úkolem bude prověřit nové technologie, které by mohly být použity při kosmickém výzkumu v 21. století. Jednou z 12 nových technologií na palubě sondy DS1 je iontový motor vystřelující elektricky nabité atomy xenonu z trysek. Bude to poprvé, kdy takový pohon bude použit. Dalšími novinkami budou autonomní navigační systém, sluneční panely, kamera a spektrometr. Po skončení primární části mise v říjnu 1999 se bude sonda nalézat na dráze směřující k setkání s kometou Borrelly, což je jedna z nejvíce aktivních komet pravidelně navštěvujících vnitřní části Sluneční soustavy. K setkání by mělo dojít o dva roky později.

Zpět na počátek

(Podle JPL Press Release ze dne 5. června)

Podivné nitro měsíce Kallisto
Nová data přenesená ze sondy Galileo podněcují vědce k přehodnocení jejich dosavadního názoru na nitro jednoho z velkých Jupiterových měsíců, měsíce Kallisto, a naznačují, že tento měsíc se vyvíjel zcela odlišně od ostatních galileovských měsíců - Io, Europy a Ganymeda. Tato data byla pořízena 17. září loňského roku, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 538 km od povrch Kallisto. Doposud panovalo přesvědčení, že Kallisto je zcela nediferencovaným tělesem. Ale nová data ukazují, že jeho nitro je velmi podivné - není ani jednolité, ale ani se nijak dramaticky nemění. Jsou zde znaky toho, že materiál vnitřních částí měsíce, nejpravděpodobněji stlačený led a kámen, se usazoval částečně se zvyšujícím se zastoupením kamene směrem k jádru.

98.28 Kb [600 x 450]

Na obrázku je znázorněna umělecká představa vnitřní struktury všech 4 velkých měsíců. Ve směru hodinových ručiček počínaje v pravém dolním rohu jsou to Kallisto, Ganymed, Io a Europa. Vědci jsou přesvědčeni, že Ganymed obsahuje kovové jádro, kamenný plášť a vnější obálku bohatou na led, zatímco Io má pouze kovové jádro a kamenný plášť. Podobně je na tom Europa s tím rozdílem, že její obálka je pravděpodobně tvořena kromě vodního ledu i tekoucí vodou. Odlišná stavba měsíce Kallisto bude zřejmě důsledkem toho, že tento měsíc je ze všech čtyř výše zmíněných nejvzdálenější od Jupitera a jak se vyjádřil jeden z vědců "je nedopečený" ve srovnání s ostatními.

Zpět na počátek

(Podle JPL Press Release ze dne 4. června)

Kosmický dalekohled nové generace
Působnost Space Telescope Science Institute (STScI), který řídí činnost Hubble Space Telescope (HST), byla rozšířena na aktivity spojené s vývojem a řízením kosmického dalekohledu nové generace Next Generation Space Telescope (NGST). Institut sídlí na John Hopkins University v Baltimore, Maryland a byl zřízen v roce 1983. Ředitel NASA Daniel Goldin řekl: "NASA a vědecká komunita určila, kdo má to správné vybavení, ty pravé zkušenosti a kdo je ten nejlepší. Jasnou volbou byl Baltimorský institut." Předpokládá se, že HST ukončí svou činnost v roce 2010. NGST je jedním z klíčových programů NASA. Bude následníkem HST a bude pokračovat v získávání prvotřídních dat v optickém a infračerveném oboru v druhé dekádě přístího století. Předpokládá se, že jeho vývoj začne v roce 2003 a bude vypuštěn v roce 2007.

124.09 Kb [700 x 771]

Na obrázku jsou znázorněny 4 návrhy nového kosmického dalekohledu.
vlevo nahoře - návrh týmu z Goddard Space Flight Center počítá s lehkým dalekohledem opatřeným téměř 8m rozvinutelným primárním zrcadlem a velkým nastavitelným slunečním štítem, který bude chránit optiku dalekohledu. Dalekohled bude umístněn v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce a v každém okamžiku bude moci pozorovat 40% oblohy. Štít jej bude udržovat na velmi nízké teplotě, aby byla umožněna infračervená astronomie.
vpravo nahoře - v návrhu odborníků z Ball Aerospace se také vyskytuje rozvinutelné 8m primární zrcadlo, které je v tomto případě chráněno 4 oddělenými štíty, jež opět udržují přístroje na velmi nízkých teplotách. S umístněním se počítá opět do bodu L2. Změnami polohy dalekohledu tak, aby sluneční štít byl stále kolmý ke směru slunečních paprsků, bude dosaženo možnosti pozorovat polovinu oblohy.
vlevo dole - návrh firmy Lockheed-Martin zdůrazňuje jednoduchost. Sestává se z 6m jednolitého primárního zrcadla a prstence z kovových štítů. Dalekohled by se nacházel na silně eliptické dráze kolem Slunce, která by jej dostala do vzdáleností za oběžnou dráhou Marsu. Zde je sluneční záření rozptýlené na prachových částicích 10-30 krát slabší než v blízkosti Země. Nevýhodou je naopak potřeba rozvinutelných slunečních panelů, dostatečně velkých pro zásobování energií v těchto vzdálenostech od Slunce.
vpravo dole - odborníci z firmy TRW navrhují 6 hexagonálních 3m zrcadel, které by se po přesunu do bodu L2 rozvinuly kolem sedmého zrcadla. Dalekohled by mohl opět pozorovat polovinu oblohy. Byl by chráněn slunečníkem tvořeným řadou štítů.

Zpět na počátek

(Podle STScI Press Release ze dne 8. června)

Soukromá výprava k planetce Nereus
Společnost SpaceDev Inc. oznámila složení svého týmu expertů, jejichž úkolem bude vyvinout sondu nazvanou Near Earth Asteroid Prospector (NEAP). Jedním z členů týmu je Tony Spear, manažer velmi úspěšného projektu Mars Pathfinder. SpaceDev je první komerční společností zabývající se vesmírným výzkumem. NEAP se tak stane první komerční misí, na jeho palubě budou umístněny přístoje vědeckých týmů, které si koupí "letenku". Cílem sondy bude asteroid Nereus, který na počátku roku 2002 proletí ve vzdálenosti 0,029 AU od Země (asi 10x dále než je Měsíc). O několik měsíců později by se mělo uskutečnit jeho setkání se sondou NEAP. Nereus je asteroid typu C, tedy uhlíkatý. Jeho průměr je necelých 10 km. Přestože se již 3x některá sonda přiblížila k některému z asteroidů, dosud ani jeden z nich nebyl tohoto typu. Předpokládá se, že uhlíkaté asteroidy obsahují vodu, železo, uhlík, hliník, draslík, hořčík, draslík a řadu dalších potenciálně cenných zdrojů. Některé odhady hovoří o na 6-23% železa, a 20% vody. K detekci vody bude sloužit stejný přístroj, který je umístněn na sonda Lunar Prospector, jež vodu detekovala na Měsíci. Ředitel společnosti Jim Benson odhaduje hodnotu zdrojů na planetce na jeden bilion US$.
Pozn. autora: Jim Benson je prvním člověkem, který si nárokuje vlastnictví jednoho asteroidu a jeho snem je dostat jej na oběžnou dráhu Země a rozprodat ho!

Zpět na počátek

(Podle tiskové zprávy společnosti ze dne 8. června)