Novinky z astronomie

Nejenergetičtější gamma záblesk
Hvězda s nejsilnějším magnetickým polem
Galaktický kanibalismus "krmí" černou díru
Krátké zprávy



Pozorován nejenergetičtější gamma záblesk v historii
Bylo zjištěno, že nedávno detekovaný gamma záblesk uvolnil takové množství energie, že po dobu dvou sekund byl nejzářivějším útvarem v celém vesmíru a stal se tak nejsilnější explozí od dob Velkého třesku. Gamma záblesk zaregistrovaly 14. prosince loňského roku družice
Compton GRO a BeppoSAX. První z nich provedla měření celkové jasnosti záblesku GRO971214 a druhá jeho přesnou lokalizací umožnila následné pozorování pomocí pozemských dalekohledů a Hubble Space Telescope (HST).

Nejdříve byl optický protějšek gamma záblesku detekován pomocí 2,4m dalekohledu na observatoři Kitt Peak, ovšem vzdálenost nebyla určena. Teprve pozorování jedním z největších světových teleskopů, 10m dalekohledu Keck II na Havajských ostrovech. Jako zdroj byla odhalena slabá galaxie - tak slabá jako 100W žárovka pozorovaná ze vzdálenosti miliónu mil. Rudý posuv z=3,4 indikuje vzdálenost 12 miliard sv. r. při uvažovaném stáří vesmíru 14 miliard let. Takové obrovské vzdálenosti je množství uvolněné energie několiksetkrát větší než při explozi supernovy, nejenergetičtějšího dosud známého jevu ve vesmíru, nebo energii, kterou vyzáří celá naše Galaxie během několika století.
Zpět na počátek (Podle NASA Press Release 98-75 ze dne 6. května)

Hvězda s nejsilnějším magnetickým polem
Neutronová hvězda nacházející se ve vzdálenosti 40 000 světelných roků přispěla k vyřešení 19 let staré záhady. Tým astronomů z NASA a několika universit určil kombinací měření ze satelitů Rossi XTE a ASCA velikost jejího magnetického pole a zjistil, že hvězda má nejsilnější magnetické pole, jaké bylo kdy změřeno. Neutronové hvězdy vznikají gravitačním kolapsem hvězd o hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce. Mají průměr řádově pouhých deset kilometrů. Magnetické pole zmíněné hvězdy je triliónkrát silnější než zemské a asi 100x silnější než je běžné u neutronových hvězd. Jejím objevem se potvrdila existence zvláštní skupiny neutronových hvězd, které jsou nazývány magnetary.

Magnetar Na snímku je znázorněna představa, jak by magnetar mohl vypadat. Silné modré čáry představují siločáry supersilného magnetického pole. Kliknutím získáte větší 1024 x 1024 px a 77kB obrázek.
Autor: Dr. Robert Mallozzi - University of Alabama in Huntsville a Marshall Space Flight Center (MSFC).

"Magnetické pole generované touto hvězdou je opravdu neuvěřitelné", říká Dr. Chryssa Kouveliotou, vedoucí týmu. Podle ní je pole tak intenzivní, že ohřívá povrch na teplotu 18 miliónů stupňů Fahrenheita. Navíc periodický posun pole vyvolává obrovské síly, které způsobují "hvězdotřesení". Energie těchto "hvězdotřesení" se projevuje ve formě záblesků měkkého gamma záření. Vzhledem k tomu, že se tyto záblesky opakují, byly tyto objekty nazvávy Soft Gamma Repeators (SGR). První SGR byl objeven v roce 1979, ovšem doposud se nevědělo, čím jsou opakované záblesky způsobeny. Po tomto posledním objevu vědci věří, že zdrojem SGR jsou právě magnetary.
Zpět na počátek (Podle MSFC Press Release ze dne 20. května)

Galaktický kanibalismus "krmí" černou díru
HST astronomům poskytl možnost nahlédnout do dosud skrytých částí nejbližšího aktivního galaktického jádra - do jádra obří galaxie označované jako Centaurus A, která je od nás vzdálená 10 miliónů světelných roků. V centru této galaxie se nachází obří černá díra, která je "přikrmována" hmotou menší galaxie při okázalé srážce obou galaxií. Takové srážky galaxií byly běžné v ranném vesmíru, kdy se galaxie tvořily, avšak dnes jsou vzácností. Už dříve byla galaxie Centaurus A (neboli NGC 5128) považována za příklad eliptické galaxie narušené nedávnou kolizí s menší spirální galaxií. Širokoúhlá a planetární kamery (WFPC2), poskytla snímek galaxie ve viditelném oboru spektra, přístroj NICMOS pak v infračervném oboru.

Jádro galaxie Centaurus A Snímek vlevo nahoře byl pořízen přístrojem WFPC2 ve viditelném světle a ukazuje prachový disk, který je pravděpodobně pozůstatkem malé spirální galaxie. Vpravo dole je snímek pořízený v infračerveném oboru (1,87 mikrometru), na kterém byl objeven disk horkého plynu uvnitř galaktického jádra (na snímku úhlopříčný bílý objekt). Kliknutím získáte větší 800 x 564, 203Kb obrázek.
Foto: Space Telescope Science Institute (STScI).

Na snímek ve viditelném oboru je viditelný temný prachový pás kolem galaxie, skrz který bylo možné nahlédnout díky infračervené kameře NICMOS a odhalit tak další disk horkého plynu spirálovitě padajícího do gravitačního víru černé díry. Předpokládá se, že černá díra je natolik hustá, že obsahuje hmotu miliardy hvězd v oblasti o velikosti Sluneční soustavy. Astronomové se zde setkali s komplikovanou situací tři disků uvnitř sebe, kdy vnější galaktický dist je kolmý na disk horkého plynu a vlastní akreční disk černé díry je orientován uhlopříčně k oběma. Poloha akrečního disku černé díry byla určena podle směru výtrysků materiálu zářících v rentgenovém a rádiovém oboru.
Zpět na počátek (Podle STScI Press Release 14-98 ze dne 14. května)

Krátké zprávy
Planetka Járacimrman
Jedna z planetek objevená na hvězdárně na Kleti byla pojmenována na počest českého génia Járy Cimrmana. Jedná se již o 312. očíslovanou planetku objevenou na této observatoři. Planetka (7796) Járacimrman je těleso o průměru asi 10 km (tedy větší než (8217) Dominikhasek) patřící do hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,36 roku.
Další informace na [http://www.ipex.cz/HaP]
Další kometa družice SOHO
Přístroj LASCO umístěný na sluneční observatoři SOHO objevil v těsné blízkosti Slunce další, již 49. kometu. Stalo se tak 3. května a kometa C/1998 J1 (SOHO) měla v té době jasnost kolem 0. hvězdné velikosti. Přístroj LASCO sleduje oblast v těsném okolí Slunce, přičemž vlastní sluneční disk má zakrytý. To mu umožňuje často objevovat komety, zejména pak ty, které patří do tzv. Kreuzovy skupiny komet. Ovšem tato k nim výjimečně nepatřila. K dnešnímu dni má LASCO na svém kontě celkem 52 objevených komet (48 Kreuz. sk.).
Zdroj: [http://sungrazer.nascom.nasa.gov/comets.html].
Film "Drtivý dopad"
Ve čtvrtek 21. května měl v českých kinech premiéru film "Drtivý dopad" (orig. "Deep Impact"). Film, který natočila režisérka Mimi Lederová v produkci Stevena Spielberga, pojednává o situaci, kdy lidstvo zjistí, že Zemi hrozí stážka s kometou o průměru 10 km. Nebudu dále prozrazovat děj, jen zmíním fakt, že "divoké" filmařské představy byly vcelku úspěšně korigovány astronomy, kteří při natáčení filmu vystupovali v rolích odborných poradců. Sice ni to nezabránilo několika omylům, tyto však neměly zásadní vliv na jinak vcelku dobrý film.
Odborný pohled naleznete na stránkách České astronomické společnosti [http://www.astro.cz/cas/tisk.htm], další informace o filmu pak na [http://www.deepimpactmovie.com],
Dalekohled ISO ukončil svou misi
Infračervený kosmický dalekohled ISO ukončil 16. května svou úspěšnou 2,5 roku trvající misi. Během této doby provedl více neží 26 000 pozorování nejrůznějších objektů ve vesmíru. Napozorovaná data budou zpracovávána ještě několik let. Důvodem pro ukončení mise bylo vyčerpání zásob tekutého hélia, které sloužilo k udržování dalekohledu a přístrojů na teplotách blízkých absolutní nule. Oproti původním předpokladům vydržely jeho zásoby o 30% déle. Dalekohled, který zkonstruovala Evropská kosmická agentura, byl vynesen na oběžnou v listopadu 1995 pomocí rakety Ariane 44P.
Vše o dalekohledu ISO naleznete na [http://isowww.estec.esa.nl]
Zpět na počátek


Pavel -NewI'm- Koten
28. května 1998
Počet návštěv -

Zpět na ASTRO