Komety bombardují dvě blízké hvězdy
Japonsko připravuje sondu k Merkuru
Výprava do Arktidy bude testovat technologie pro Mars
První oblet komerční družice kolem Měsíce
Nové snímky Hubbleova dalekohledu

Japonsko připravuje sondu k Merkuru
Japonský Institute of Space and Astronautical Science (ISAS) plánuje ambiciózní výpravu sondy k planetě Merkur. Na otázku, proč zrovna Merkur, odpovídá Hirobumi Saito, plánovač projektu, slovy "... protože to je planeta, kterou nejméně známe a nejméně chápeme ze všech vnitřních planet." Cílem projektu je lepší pochopení vývoje Sluneční soustavy, detailní průzkum rozměrů, vzhledu a vnitřní struktury planety, její magnetosféry, shromáždění dat o struktuře a složení povrchu a jeho zmapování ve více spektrálních pásmech. Poslední návštěvou u Merkuru byly tři blízké průlety sondy Mariner 10 v letech 1974-75 poté, co sonda ukončila hlavní část své mise u planety Venuše. Během nich bylo monochromaticky zmapováno zhruba 50% povrchu a objevena slabá héliová atmosféra. Právě atmosféra je velkou neznámou pro dnešní vědu.

Pomoci zodpovědět řadu otázek by mělo 12 plánovaných přístrojů o celkové hmotnosti 50 kg, které se budou nacházet na palubě sondy kroužící 300 km nad povrchem planety. Předpokládá se, že kamera určená pro mapování povrchu by měla mít rozlišení 30 m/px. Rovněž je možné, že se na palubě sondy bude nacházet 300kg minisatelit, který by vystřeloval na povrchu planety projektily. Předpokládaná hmotnost sondy je 1,5 tuny, její rozměry 2,2x4,4 metru. Prozatímní datum startu je určeno na srpen 2005, následovat budou dva průlety kolem Venuše v letech 2006 a 2007, jeden průlet kolem Merkuru v lednu 2008 a konečně "zakotvení" na parkovací dráze planety v září 2009. Jelikož sonda bude pracovat ve vzdálenosti pouhých 37 miliónů km od Slunce, bude muset být opatřena štítem chránícím ji před teplotou 260^oC.

Zpět na počátek

(Podle Spacer.com - daily news from the frontier z 12. června)

Výprava do Arktidy bude testovat technologie pro Mars

41.05 Kb [600 x 384]

NASA má v úmyslu v termínu od 22. do 26. července uskutečnit expedici, která prozkoumá meteorický kráter Haughton a jeho okolí na ostrově Devon v Arktidě. Kráter má průměr 20 km. Cílem expedice bude získat více informací o ranném Marsu a testování technologií použitelných při budoucích misích k této planetě. Vědci totiž předpokládají, že kráter připomíná povrch Marsu řadou geologických znaků. Průzkum tohoto místa může vrhnout více světla do historie Marsu, kdy planeta byla vlhčí a teplejší.

90.17 Kb [524 x 275]

Během expedice bude provedeno testování experimentání, 80 kg vážící, autonomní helikoptéry, která byla vyvinuta na Carnegie Mellon University. Helikoptéra je vybavena stabilizačním a pozičním kontrolním systémem, laserovým dálkoměrem a videosystémem určeným pro mapování povrchu. Budou testovány i další přístoje. Pomocí radarového systému se budou vědci pokoušet nalézt podzemní led, což je nezbytný experiment pro případné lety na Mars s lidskou posádkou. Polní spektrometr bude zjišťovat odrazové vlastnosti povrchu a jeho složení a vrtné zařízení se pokusí získat vzorky z hloubky tří metrů ve zmrzlé půdě. Konečně s použitím přenosné stereo kamery budou pořízeny snímky s vysokým rozlišením a zhotoven 360^o panoramatický snímek kráteru. Pomocí komunikačních linek bude během expedice aktualizována webovská stránka celého projektu na http://www.arctic-mars.org

Zpět na počátek

(Podle NASA Press Release 98-105 ze dne 16. června)

První oblet komerční družice kolem Měsíce

45.69 Kb [384 x 480]

Společnost Hughes Global Services a sídlící v Los Angeles uskutečnila první dva komerční oblety Měsíce. Jejich cílem byla záchrana telekomunikační družice HGS-1 a její navedení na geostacionární dráhu Země. Družice, která je výrobkem této společnosti, byla původně pod názvem AsiaSat3 určena pro umístnění na geostacionární dráhu nad Asií. Ovšem při startu pomocí ruské rakety Proton o vánocích minulého roku došlo k selhání 4. stupně nosné rakety a sonda uvázla na eliptické dráze s velkým sklonem k rovníku, kde byla nepoužitelná. Pojišťovatel ji prohlásil za ztracenou pro původní účely. Společnost HGS poté získala práva na tuto družici a pokusila se ji poněkud neobvyklým způsobem zachránit.

35.14 Kb [600 x 480]

Celý manévr začal již 10. dubna, kdy byl několikrát zažehnut raketový motor sondy. V pořadí 12. zážeh, který se uskutečnil 7. května, navedl sondu na 9denní cestu kolem našeho nejbližšího souseda. K nejmenšímu přiblížení k Měsíci došlo 13. května ve vzdálenosti 6 200 km od jeho povrchu. K Zemi se družice přiblížila o 3 dny později. Krátký zážeh motoru ji navedl na 15ti denní dráhu kolem naší planety s apogeem vzdáleným 488 000 km. Další zážeh motoru ji 1. června znovu poslal směrem k Měsíci, nad nímž prolétla 6. června ve výšce 34 300 km. Celá operace skončila 17. června, kdy 12min. zážeh motoru zpomalil družici dostatečně na to, aby mohla přejít na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 km nad rovníkem. Nyní se nachází nad Pacifikem a HGS pro ni hledá majitele.

Zpět na počátek

(Podle tiskových zpráv společnosti HGS)

Nové snímky Hubbleova dalekohledu

171.00 Kb [800 x 557]

První snímek ukazuje shluk mladých hvězd, které se zformovaly v prstenci v blízkosti jádra spirální galaxie s příčkou NGC 4314. Hvězdy nejsou starší než 5 miliónů let. HST objevil také další zajímavé detaily jako je například zvláštní pár spirálních ramen s mladými hvězdami. Centrální část galaxie vypadá jako miniaturní verze spirální galaxie. To je velmi neobvyklé. Galaxie NGC 4314 je jedna z nejbližších galaxií (leží ve vzdálenosti 40 miliónů světelných roků v souhvězdí Vlasu Bereniky) obsahujících prstenec z mladých hvězd a díky tomu je vynikající laboratoří pro studium tvorby hvězd v galaxiích. V levé části obrázku je snímek pořízený v únoru 1996 pozemským 75cm dalekohledem na McDonnel Observatory v Texasu. Čtverečkem je znázorněna část galaxie nacházející se na snímku vpravo, který v prosinci 1995 pořídila Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) umístněná na Hubblově teleskopu. Snímek je kombinací několika pořízených v různých spektrálních oborech. Purpurově je znázorněn plynný vodík excitovaný zářením horkých mladých hvězd.

82.58 Kb [800 x 589]

Pomocí HST odhalili vědci prachový disk obklopující supermasívní černou díru v centru eliptické galaxie NGC 7052. Disk, o kterém se předpokládá, že je pozůstatkem dávné galaktické kolize, má průměr 3 700 světelných roků. Předpokládaná hmotnost černé díry je 300 miliónů hmotností Slunce, přesto je to stále jen 0,05 % celkové hmotnosti galaxie. Navzdory svým rozměrům je disk stále ještě 100x méně hmotný než černá díra. Snímek byl opět pořízen pomocí WFPC2. Pomocí jiného přístroje, Faint Object Spectrograph (FOS), který již v současné době není na dalekohledu umístněn, sledovali vědci emise vodíku a dusíku v disku. Ukázalo se, že disk rotuje rychlostí, která činí 155 km/s ve vzdálenosti 186 světelných roků od jeho středu. NGC 7052 je silným zdrojem rádiové emise a byly u ní zjištěny protilehlé výtrysky proudící z jejího jádra. Galaxie leží ve vzdálenosti 191 miliónů světelných let v souhvězdí Lištičky.

Zpět na počátek

(Podle novinek z Hubbleova dalekohledu ze dne 10. a 18. června)