Dvě. Nakladatelsky zcela nevyhovující číslo - možný kvalitativní odstup jedné povídky od druhé hrozí potopit i tu lepší polovičku knihy. Bohudík jsou Vlny natolik rozdílné od Leviatana, že nějaké přímé srovnání i po formální stránce je vzhledem k odlišnosti obou námětů a tedy i nutně odlišného přístupu k nim dosti obtížné.
   Je pravda, že obě povídky nesou nezanedbatelný autorův rukopis a možná i podobnou metodiku výstavby - okamžiky triumfu se střídají s okamžiky těžké deprese, předem očekávaný konec je završen velmi nečekanou pointou, oběma příběhům vládne bezútěšná, chmurná a tak trochu osudová atmosféra. Ale zatímco Leviatan je povídkou z čistě vědeckého a hluboce současného (nebo časově nedalekého) prostředí, Vlny se odehrávají v primitivní kultuře jakéhosi bezejmenného Ostrova.

   Leviatan - bájná mořská příšera. Té se svou nebezpečností podobá hexon, podivný živočich s neobyčejnými vlastnostmi, který se stává středem výzkumů jedné vědecké - ovšem armádou ovládané - laboratoře. Inteligentní, žravý, nebezpečný a hlavně takřka nezničitelný tvor síťovité struktury a neobyčejného původu, to je hexon - přichází snad na zemi, aby zastavil sebezničující expanzi lidské rasy? Spolu s jeho rostoucí aktivitou (agresivitou) na volném moři se počáteční pokusy o komunikaci mění v pravý opak - hledání způsobu, jak onoho proklatého tvora zneškodnit. Vše se komplikuje několika nešťastnými úmrtími i zjevnými sabotážemi... Podaří se rozluštit hexonovo tajmeství, nebo čeká lidstvo neodvratná zkáza v objetí jeho šesterečné struktury?

   Těžký je život lidí na Ostrově, bezejmenném a zpola pustém kousku země, spalovaném nemilosrdným sluncem a ze všech stran obklopeném stejně nemilosrdným Mořem. Právě na tomto bezútěšném koutu světa se odehrává příběh Sefa, Hledače, jehož úkolem je potápět se do podmořského Města a vynášet odtamtud kouzelné Předměty, které by mohly ostrovanům ulehčit jejich přetěžký úděl. Ovšem mořské hlubiny, stejně jako tajemný dům mocného Proroka, ukrývají mnohá tajemství - a mýtická Pevnina se nezdá být jen výmyslem pomatených starců, ale stává se toužebně očekávaným útočištěm a východiskem z beznadějné situace. Nebyl by to ovšem Obluk, kdyby se za tím vším neskrýval řádný zádrhel, který si dokáže s lidským osudem krutě pohrát...

   Z Leviatana přímo čiší autorova vědecká zaujatost - místy složitý až těžko dešifrovatelný odborný jazyk vědeckých analýz a diskusí se paradoxně mísí s poněkud neobratnými formulacemi třeba kolem dnes již celkem běžného WWW, a nemalé akademické znalosti z řady vědeckých disciplín ventilované v dialozích občas brzdí dynamiku děje. Oproti tomu jsou Vlny, poněvadž nejsou takříkajíc "z oboru", psány daleko přístupněji; autor dal mnohem víc na své lidské cítění a vcítění a proto jsou Vlny mnohem expresivnější než Leviatan. Ať už ale kohokoliv víc láká ta či ona povídka, nelze než nakladatesltví Netopejr za tento počin pochválit.